Sulfidy Sulfidy jsou sloučeniny S ^2- s kovy (jedním nebo více). Do skupiny sulfidů řadíme i takové minerály, kde síra je zčásti nebo úplně zastoupena As (arzenidy), Se (selenidy), Te (teluridy), zřídka též Sb a Bi. Sulfidy mají velký ekonomický význam jako hlavní suroviny většiny kovů. Geneze sulfidů je především hydrotermální (žilná a metasomatická ložiska). Chemické vazby v sulfidech jsou převážně kovalentní nebo kovové, často smíšené. Většina sulfidů má kovový lesk, na rozdíl od kovů nejsou většinou kujné ale jsou křehké (kruché), mají vesměs vysokou hustotu. Systém sulfidů - starší (např. Slavík a kol. 1974) a některé novější učebnice (Chvátal 2005) řadí sulfidy do skupin podle klesajícího poměru kov : síra / Ag[2] S, PbS, Sb[2] S[3]). - dělení na sulfidy kovů (kovy + S) a sulfosole (kov + polokov /As, Sb obsazují některé z pozic kovů ve struktuře/ + S) Dnes přirozenější krystalochemická klasifikace: - sulfidy s tetraedrickou strukturou - sulfidy s oktaedrickou strukturou - kombinované tetraedrické + oktaedrické struktury - struktury s jiným uspořádáním - sulfidy s komplexními strukturami Struktury sulfidů (kromě komplexních) si můžeme představit jako nejtěsnější uspořádání velkých atomů S, kationty obsazují různým způsobem vzniklé dutiny. Sulfidy s tetraedrickou strukturou (sfalerit, chalkopyrit, bornit) Sfalerit – ZnS ( příměs Fe až několik %, stopy Cd, Mn, In, Ge, …) - krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je tetraedr a rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin rombického dodekaedru – (110) (6 rovin štěpnosti!) pozn. hexagonální modifikace ZnS je minerál wurtzit - sfalerit je izostrukturní s diamantem, 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem, vazby kovalentní Fyzikální vlastnosti sfaleritu jsou ovlivněny konkretním chemismem: - zbarvení žluté – oranžové – medové - hnědé – černé (s přibýváním Fe), černá varieta sfaleritu se nazývá „marmatit“ - štěpnost výborná dle (110), tvrdost a hustota asi 4, polokovový lesk Geneze: hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci s galenitem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko), polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory) Sekundární minerály: smithsonit (ZnCO[3]), hydrozinkit Chalkopyrit – CuFeS[2] - krystaluje v soustavě tetragonální v poloplochých tvarech (tetragonální disfenoid a skalenoedr) (viz modely). Agregáty masivní, vtroušená zrna. - Struktura blízce příbuzná sfaleritu (viz Obr.). 1/2 tetraedrických dutin je obsazena kovem- střídavě Fe, Cu, souměrnost proto snížena na tetragonální Fyzikální vlastnosti: - barva kovově žlutá ( s odstínem do zelena) – vzhledem k pyritu mnohem sytější, vzhledem ke zlatu bledší. Chalkopyrit na povrchu často pestře nabíhá – modrofialově (povlak covellinu) - neštěpný, tvrdost a hustota asi 4.5, kovový lesk Geneze: hydrotermální rudní žíly (samostatně nebo v asociaci s pyritem, sfaleritem) – Kutná Hora, Ludvíkov u Vrbna, Borovec u Štěpánova, Banská Štiavnica, polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory) Sekundární minerály: malachit, azurit, limonit Bornit – Cu[5] Fe S[4] - krystaluje v soustavě krychlové, krystaly řídké, obyčejně kusový (masivní agregáty) Fyzikální vlastnosti: - barva kovově červenofialová, na povrchu rychle nabíhá pestrými barvami (fialový, hnědý) - neštěpný, tvrdost 3, hustota 5, kovový lesk Geneze: hydrotermální rudní žíly – Vrančice u Příbrami (s chalkozínem), polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory) – s chalkopyritem, sfaleritem, galenitem, pyritem - sedimentární Cu-rudy (Vernéřovice) – asociace s chalkopyritem, chalkozínem, covellinem. Sulfidy s oktaedrickou strukturou (galenit, pyrhotin, nikelín) Struktury: - atomy síry v nejtěsnějším uspořádání se symetrií krychlovou či hexagonální - atomy kovů obsazují jen oktaedrické dutiny - ve většině případů jsou všechny oktaedrické dutiny obsazeny Galenit – PbS ( izomorfní příměs Ag v 0.X - 1 %) – nejdůležitější ruda Pb a Ag - krystaluje v soustavě krychlové, krystalovým tvarem je krychle a oktaedr, rombický dodekaedr (viz modely). Agregáty jsou zrnité, s dobře viditelnou výbornou štěpností podle rovin krychle - galenit je izostrukturní s halitem, Fyzikální vlastnosti galenitu: - barva stříbrobílá (čerstvý), časem šedne a tmavne, ztrácí lesk – pokrývá se vrstvičkou Ag[2] S - štěpnost výborná dle krychle, tvrdost 2.5, je velmi křehký, hustota 7.5, kovový lesk Geneze: hojný sulfid : hydrotermální rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Příbram, Kutná Hora, Jihlava, Stříbro, Nová Ves u Rýmařova, Oloví, Banská Štiavnica, metasomatická Pb -Zn ložiska – Mežica (Slovinsko), polymetalická sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory, Horní Benešov, Horní Město) Sekundární minerály: anglesit, cerusit, pyromorfit Pyrhotin – FeS ( přesněji Fe[1-x] S ), stechiometrický FeS – je minerál troilit (vyskytuje se v meteoritech) - krystaluje v soustavě hexagonální, více polytypů (i monoklinické), - krystaly vzácné – tabulkovité dle báze, většinou kusový („litá ruda“) agregáty někdy zrnité Struktura: oktaedrická, vrstevní (viz. Obr.), nejtěsnější uspořádání atomů síry je hexagonálního typu Fyzikální vlastnosti pyrhotinu: - velmi typická bronzově hnědá barva ( čerstvý stříbrohnědý), kovový lesk - časem tmavne, ztrácí lesk - neštěpný, tvrdost 3.5, křehký, hustota 4, je magnetický Geneze: hojný sulfid : hydrotermální výšeteplotní rudní žíly (nejčastějí v asociaci se sfaleritem) – Kutná Hora, likvační ložiska v bazických intruzívech (parageneze pyrhotin – chalkopyrit- pentlandit) – Staré Ransko, Sudbury (Kanada), metamorfovaná sulfidická ložiska jiné geneze (Zlaté Hory), akcesorický opakní minerál v horninách (amfibolity, bazalty, mramory, …) Sekundární minerály: limonit Nikelín – NiAs - krystaluje v soustavě hexagonální, - krystaly vzácné, většinou kusový - masivní („litá ruda“) Struktura: izostrukturní s pyrhotinem Fyzikální vlastnosti nikelínu: - velmi typická barva světle kovově červená ( čerstvý), kovový lesk - časem tmavne, ztrácí lesk - neštěpný Geneze: hydrotermální rudní žíly pětiprvkové formace (Ag-U-Co-As-Ni-Bi) – Jáchymov, Zálesí u Javorníka, vzácný byl v Příbrami Sekundární minerály: annabergit – zelené práškové povlaky Sulfidy s kombinovanou tetraedrickou a oktaedrickou strukturou - atomy kovů obsazují tetraedrické i oktaedrické dutiny Pentlandit – (Fe, Ni)[9] S[8] – nejdůležitější ruda Ni - struktura je tvořena tetraedry /Fe, Ni / S[4] a oktaedry /Fe, Ni / S[6] - krystaluje v soustavě krychlové, krystaly vzácné, většinou drobná zrnka v horninách. Makroskopicky je velmi podobný pyrhotinu, je však nemagnetický Geneze: Společně s pyrhotinem a chalkopyritem na likvačních ložiskách v bazických a ultrabazických intruzívních horninách (Staré Ransko, Sudbury v Kanadě), v těchto horninách je jinde akcesorickým opakním minerálem Sulfidy s jiným uspořádáním struktury - argentit - akantit - molybdenit - cinabarit - covellin - chalkozín Argentit - akantit Ag[2]S Kubický argentit je stabilní modifikací Ag[2]S za teploty nad 179 ^oC, jednoklonný (pseudokubický) akantit vzniká za teplot nižších než 179 ^oC. Krystalovými tvary argentitu je krychle a osmistěn. Akantit (ev. argentit) však nejčastěji tvoří dendrity, celistvé hmoty nebo povlaky a pseudomorfuje drátky stříbra. Je černošedý, na čerstvém povrchu má silný kovový lesk, rychle však tmavne a černá. Je kujný . T= 2-2.5, h= 7.3, Geneze: Argentit je pozdním hydrotermálním minerálem (Pb-Zn-Ag žilná formace) a minerálem cementačních procesů. Asociuje s galenitem a Ag-minerály (pyrargyritem, proustitem, stefanitem). Lokality: Příbram, menší krystaly ve Staré Vožici a Ratibořických Horách. Na Slovensku je znám z Hodruše (v paragenezi Ag-minerálů) a Banské Štiavnice (krystaly až 3 cm velké). Typický je pro pětiprvkovou formaci rudních žil. V Jáchymově se vyskytoval v drúzách krystalů a kusech o hmotnosti až několika kg, často v asociaci s proustitem. V Ag-Co-Ni asociaci je znám z Andreasbergu (Harc, Německo) a Kongsbergu (Norsko). Molybdenit MoS[2] Pravidelně obsahuje stopové množství Re (max. 0.3 %). - hexagonální minerál, vytváří však několik polytypů (zejména 2H - hexagonální, 3R - trigonální). Struktura je vrstevního typu (obr.). Krystaly tabulkovité s hexagonálním obrysem, většinou s nedokonale vyvinutými krystalovými plochami. Agregáty jsou šupinkaté až lupenité, někdy růžicovité (s radiálním uspořádáním lupínků). Fyzikální vlastnosti molybdenitu: - je modravě stříbrošedý, má silný kovový lesk - štěpnost dokonalé dle báze. Je ohebný, dá se krájet a dobře vede elektřinu. - Tvrdost 1, hustota 5. Geneze: vysokoteplotní hydrotermální mineralizace – greiseny (Cínovec, Horní Slavkov, Krupka) - pukliny granitoidů a pegmatitů (Černá Voda u Žulové) - Cu-Mo porfyrové rudy Význam : ruda Mo a Re Cinabarit HgS („rumělka“) - krystaluje v trigonální soustavě. Krystaly hojnoploché, čočkovité (obr. ). Agregáty kusové, zrnité i práškovité. Fyzikální vlastnosti: - Barva vínově červená (krystaly), agregáty světlejší, lesk diamantový (na krystalech). - Tvrdost 3, hustota 8 - Odolnost vůči zvětrávání Geneze: nízkoteplotní hydrotermální žíly (Merník u Prešova, Nižná Slaná, Idria – Slovinsko) - druhotně se koncentruje v náplavech Význam: ruda Hg Covellin CuS - krystaluje v hexagonální soustavě, struktura vrstevního typu. Většinou tvoří jen tenké povlaky na jiných sulfidech mědi (chalkopyritu, bornitu), vzácněji kusový - celistvý Fyzikální vlastnosti: - Barva tmavě modrá až tmavě červená, kovový lesk - Tvrdost 3, hustota 8 Geneze: Cu-ložiska různé geneze – většinou sekundární (drobné výskyty ve Zlatých Horách, Horní Rokytnici), vzácněji primární (ložisko Bor v Srbsku – ruda Cu) Význam: lokálně ruda Cu Chalkozín Cu[2] S - krystaluje v rombické soustavě, krystaly jsou tlustě tabulkovité a pseudohexagonální. Agregáty kusové, jemnozrnné až celistvé. Fyzikální vlastnosti: - Barva kovově černošedá, kovový lesk - Tvrdost 3, hustota 6 Geneze: hydrotermální žilná ložiska (Vrančice u Příbrami), - v sedimentárních Cu-rudách (drobné výskyty ve Vernéřovicích u Trutnova, ložiska u Mansfeldu v Německu) Význam: ruda Cu Sulfidy s komplexními strukturami - pyrit - markazit - arzenopyrit - antimonit - skupina sulfosolí (boulangerit, jamessonit, tetraedrit, proustit, pyrargyrit) - realgar a auripigment Sulfidy Fe – pyrit, markazit, arzenopyrit Krychlová soustava Rombická soustava Pyrit FeS[2] ----------- Markazit FeS[2] Arzenopyrit FeAsS Pyrit - nejhojnější ze sulfidů - krystaluje v krychlové soustavě, Krystalovým tvarem krychle a pentagon-dodekaedr – viz modely (krystalové plochy rýhovány). Agregáty kusové - zrnité až celistvé. - struktura blízká halitu (S[2 ]molekuly). Fyzikální vlastnosti: - Barva mosazně žlutá, kovový lesk, někdy náběhové barvy - Tvrdost 6, hustota 5 - Není štěpný - Snadno zvětrává za uvolnění kyseliny sírové (druhotně vzniká limonit a sírany) Geneze: sulfidická ložiska různé geneze – hydrotermální (Kutná Hora, Nová Ves u Rýmařova, Banská Štiavnica), - metamorfní a metamorfované typy ložisek (Zlaté Hory, Smolník - Slovensko) - sedimentární geneze (černé uhlí, konkrece v jílech) – Kladno - akcesorický opakní minerál v horninách Význam: dříve výroba kyseliny sírové a železa Markazit - hojný - krystaluje v rombické soustavě, krystaly sloupcovité a tabulkovité, agregáty stébelnaté, tabulkovité, zrnité. - Ve struktuře opět molekuly (komplexy) S[2] Fyzikální vlastnosti: - Barva mosazná – bledší než u pyritu, kovový lesk (navětráním se ztrácí), někdy náběhové barvy - Tvrdost 5, hustota 5 - Není štěpný - Velmi rychle zvětrává za uvolnění kyseliny sírové (druhotně vzniká limonit a sírany) Geneze: - většinou druhotný v horních partiích sulfidických ložisek (Zlaté Hory) - sedimentární geneze (hnědé uhlí, konkrece v jílech) – SHR Arzenopyrit - Fe As S - krystaluje v rombické soustavě, krystaly krátce sloupcovité, plochy rýhované, agregáty zrnité - struktura typu markazitu Fyzikální vlastnosti: - Barva kovově šedobílá – postupně tmavne, kovový lesk (navětráním se ztrácí) - Tvrdost 6, hustota 6 - Není štěpný Geneze: - typický nerost hydrotermálních žil (Příbram, Jáchymov, Kutná Hora), v greisenech (Horní Slavkov) Antimonit Sb[2] S[3] [ ] - krystaluje v rombické soustavě, krystaly prizmatické - dlouze sloupcovité, až jehlicovité, agregáty kusové nebo stébelnaté Fyzikální vlastnosti: - Barva ocelově šedá, kovový lesk, taví se již v plameni svíčky - Tvrdost 2, hustota 5 - Štěpnost podélně sloupců (rovnoběžně s vertikálou – 010) Geneze: - typický nerost hydrotermálních žil (Příbram, Kremnica), typická asociace Sb-As sulfidy, případně se zlatem (Magurka) Význam: hlavní minerál a ruda Sb Komplexní sulfidy s As, Sb a Bi – „Sulfosole“ – vzácné minerály - relativně velká skupina minerálů s asi 100 minerálními fázemi, výskyt na hydrotermálních žilách (Příbram, Jáchymov) - sulfosoli mohou být považovány za podvojné sulfidy: [ ] Boulangerit 5.PbS . 2 Sb[2]S[3 ](plstnaté rudy, kovově šedé) Jamesonit 4.PbS . FeS . 3 Sb[2]S[3 ] (tvoří vláknité - vlasovité agregáty) Bournonit CuPbSbS[3] -------- 2 PbS . Cu[2]S . Sb[2]S[3 ]- rombic. - šedý, kovově lesklý, tabulkovitý, typický v Příbrami Proustit Ag[3]AsS[3 ]- trigonální Pyrargyrit Ag[3]SbS[3] (světle červený, resp. tmavě červený, lesk diamantový - na vzduchu a světle se stávají ocelově šedé s kovovým leskem) [ ] Tetraedrit – tennantit (příměsi Ag - freibergit, Hg - schwazit) Cu[12] Sb[4] S[13] --- Cu[12] As[4] S[13] - krystalují v soustavě krychlové, na krystalech převládá tetraedr a tvary odvozené od tetraedru - barva kovově šedá, tvrdost a hustota asi 4 - není štěpný, ale je velmi křehký Geneze : minerál hydrotermálních žil (Příbram, Ratibořice, Rožňava, Slovinky, Rudňany) Průmyslový význam: ruda Cu, Sb, Ag, Hg Sulfidy polokovů Realgar As[2]S[2 ]Auripigment As[2]S[3] - oba jsou jednoklonné, na krystalech s diamantovým leskem Realgar je oranžový až červený, bez štěpnosti Auripigment je temně žlutý, dokonale štěpný podle /010/ Geneze: oba minerály představují převážně druhotné fáze, vzniklé rozkladem arzenopyritu na jeho ložiskách (Jáchymov, Tajov u Banské Bystrice). Jde o vzácnější minerály bez ekonomického významu.