1 Úvod do historie (Miklošík 1997, Boguszak 1961, Kuchař 1971) Státní mapová díla (2) Potřeby státu – z hlediska informací o svém území Vlastnictví půdy – výběr a výměr daní Obrana státu Oba tyto faktory jsou platné dodnes Do r. 1763 používány především popisné formy informace Berní rule – popis usedlostí, které obhospodařovaly určité množství plochy Zpřesňování – popis pozemků v rámci usedlostí Údaje pro potřeby obrany státu Slovní popis hor, průsmyků, vodních toků Údaje o délkách cest (na koni, pěšky) Nejednotnost prostorové definice popisné metody, zdlouhavá práce, nenázornost 1763 – radikální změna z popisné metody na grafickou Důvody: zejména vojenské Masové rozšíření palných zbraní Boj už nejen na pláních, ale i v nepřehledném a členitém terénu Mapy z té doby vojenským účelům nevyhovovaly 1756 -1763: Sedmiletá válka*, porážka Habsburské monarchie – rozhodnutí k vyhotovení topografické mapy 1763 - Počátek 1. vojenského mapování 1763 – oficiální vznik rakouské a tedy i české kartografie 1. vojenské mapování „Josefské“ (dokončil jej, první nařízení však vydala Marie Terezie) Mapováním pověřen polní maršál Lacy Dokončeno v roce 1785 – tj. 23 let Zmapováno celé území Habsburské monarchie* Měřítko 1:28 800 (nejpodrobnější topografické mapy dnes 1:25 000 !!) 400 vídeňských sáhů ve skutečnosti odpovídalo 1 palci na mapě* Území velkých měst, vojenských prostorů a výcvikových táborů 1 : 14 000 2 vojensky důležité předměty krajiny Komunikační síť, vodní síť (+ mosty, převozy, brody, rybníky, tůně, kanály, příkopy, studně, prameny) Domy, kostely, zámky, dvory Vodní, lodní, koňské cesty a větrné mlýny Vesnice podle skutečné polohy domů Hradební zdi Lesy podle hustoty porostů, liniové porosty Polohopis Výškopis upuštěno od kopečkového způsobu – půdorysné šrafy a lavírování Zředěnou tuší buď štětcem nebo perem – čím tmavší, tím větší sklon Šrafy – ve směru maximálního spádu, „čím výše, tím hustěji“ Barevné originály: Popis černě, polohopis barevně Červená – sídla Hnědá – cesty Modrá – vodstvo Světlehnědá - vinice Žlutozelená - pastviny Tečkovaně – písečná území Bílá – orná půda, místy zakreslena i struktura rolí Lesy – šedá stromková kresba Mapování ponejvíce při jízdě na koni, zakreslování do Műllerovy mapy Nebyla vybudována trigonometrická síť Odhad vzdálenosti à la vue, krokování Zpracovávání polních náčrtů v zimních měsících ČECHY (1764 – 1767) 273 sekcí podkladem Műllerova mapa Čech* 1:132 000 zvětšená do měřítka 1 : 28 800, revize a nové map. po válce o bavorské dědictví (1778 – 1789) MORAVA (1764 -1768) Műllerova mapa Moravy* 1:180 000 126 sekcí Revize či nové mapování v oblastech, kde nejvíce hrozila válka SLEZSKO 40 sekcí zkušební mapování 1763, pravděpodobně na podkladě Wielandovy mapy četné nedostatky v polohopisu – rektifikace v r. 1980 Sekce 23,5 X 15,5 vídeňských palců (61,8 X 40,8 cm) Každá sekce měla jako přílohu podrobný popis území* (popis vodních toků – brody, rychlosti průchodnosti lesů, močálů, stav silnic, mostů, ubytovací možnosti, dílny, počet koní k ustájení) 3 1769 – z vyhotovených map odvozena tzv. Malá mapa království českého 1:115 200 Navzdory zřejmým nedostatkům (geometrická přesnost) bylo mapování rozhodujícím krokem k prosazení grafické formy topografické informace (nejen v armádě) Ukázky Srovnání s Műllerovou mapou Převzato z materiálů Mgr. Čerby ze ZČU 4 Shrnutí Značné polohové odchylky Horské a členité terény – průměrně 700 m Nížinné a rovinaté oblasti – 400 m Rychlost na úkor kvality, nižší finanční náklady Mapování po jednotlivých zemích monarchie Nejednotný postup Josefský katastr Patent z roku 1785 (platnost o 4 roky později) Zaměření úrodných pozemků v obcích a jejich zobrazení v náčrtech Nedostatečná přesnost, nešlo spojovat do celků Nešlo o mapové dílo 2. vojenské mapování 1806 – 1869 Jednotlivé provinční mapy 1VM nešly spojit v souvislou mapu monarchie Vyšší nároky na geometrickou přesnost (Napoleonské války) Geometrický základ – trigonometrická síť, zhuštěná pro potřeby „kartografa“ na měřickém stolu* 1817 – patent o pozemkové dani, tzv. stabilní katastr – budování sítě trigonometrických bodů společných též pro 2. voj. mapování Hranice obcí, pozemků, stav. objektů (cesty, vod. toky nezaměřeny) 1:2880, města 1:1440 Grafický podklad – zmenšený s zjednodušený obraz katastrálních map Měřítko 1:28 800, 1:14 400 Výškopis Údaje o výškách trig. bodů Šrafování – Lehmannovy šrafy (pravé sklonové) Zavedl saský major G.L. Lehmann v r. 1799 2. vojenské mapování Mapování českých zemí Čechy 1842-1852, Morava a Slezsko 1836-1840) – již k dispozici triangulační síť a i mapy stabilního katastru 1:2880 Mapy nebyly zveřejňovány Na jejich základě zpracoval VZÚ a vydal tiskem: Speciální mapa (Království českého, popř. Markrabství moravského) 1:144 000* Nejstarší veřejné dílo rakouské státní kartografie v prostoru českých zemí Generální mapa Čech (1865), Moravy a Slezska (1846) 1: 288 888, Generální mapa střední Evropy 1: 300 000 5 Přehled sekcí 2VM v Čechách Přehled sekcí 2VM na Moravě a ve Slezsku Ukázky Reprodukce rukopisného originálu mapy druhého vojenského mapování v měřítku 1:28800 Reprodukce 1 mapové sekce druhého vojenského mapování (zmenšeno + výřez) http://www.vugtk.cz/gis/dikat-p/projekt/images/prilohy.htm http://www.mapy.cz Shrnutí Více nedostatků než předností Nedostatečný počet důstojníků na geodetické a mapovací práce Přerušování z finančních důvodů V některých zemích práce nedokončeny a některé části dokonce nezaměřeny (část Haliče, Uher a Sedmihradska) Mapové sekce Čech v systému gusterberském nenavazovaly na mapové sekce Moravy v systému svatoštěpánském Výškové údaje v nedostatečném rozsahu, v jiných zemích samozřejmostí kombinace šraf s vrstevnicemi Dlouhé časové rozpětí mezi mapováním a vydáváním odvozených map – zastaralý obsah (intenzivní rozvoj silniční a železniční sítě) 3. vojenské mapování 1873-1883* Nedostatky map 2VM (zkušenosti z války pruskorakouské 1866), nároky na měřickou přesnost, dělostřelectvo Geometrický (číselný polohopisný) základ – souřadnice trigonometrických bodů (katastrální pravoúhlé souřadnice G, Š) Grafický podklad polohopisu – zmenšená kresba katastrálních map Změněn klad listů – zavedeno členění dle zem. sítě (30´zem. délky, 15´ zem. šířky) Měřítko 1:25 000, 1:12 500 vojenské významné prostory Výškopis – šrafy, kóty, vrstevnice po 20m (snahy určit na mapě výškopis), lavírování skal Výšky určovány barometricky, trigon. + budování nivelační sítě Vedle zdokonalení zobrazení reliéfu též zlepšení u zobrazení komunikací Originály topografických sekcí – 11 barev Na základě sekcí odvozeny: Speciální mapy 1:75 000 (4 topogr. sekce) Generální mapy 1:200 000 (8 speciálních m.) Přehledné mapy 1:750 000 3. vojenské mapování 6 Ukázky Shrnutí Topografická mapa, speciální mapa, generální mapa a přehledná mapa střední Evropy – velmi dobrá kartografická díla na svou dobu Jednotlivé mapové listy nešly spojit v jeden celek (buď vrstva, nebo sloupce) Názorné zobrazení terénu šrafováním Vrstevnice nebyly geometrickým obrazem, nýbrž hrubým nástinem terénu (sestrojovaly se při zimní práci podle malého počtu výškových bodů a hlavně podle šrafovaného terénu) Znehodnocování polohopisného obsahu – malá péče při údržbě mapy (změny bez místního ověření…) Shrnutí Speciální mapa při kresbě polohopisu dle top. sekcí téměř žádná generalizace, horší čitelnost VZÚ – revize jen 1% listů ročně Zevní nejednotnost m. listů (měněn značkový klíč) Ve své podstatě se používaly až do roku 1953/1954 ! Již při vytváření se počítalo s tím, že budou veřejné a ve velkých nákladech Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska http://oldmaps.geolab.cz Státní mapová díla 1918-1938 1918 – vznik VZÚ v Praze, vyčlenění z Vídeňského VZÚ Úkol VZÚ – zabezpečení mapových podkladů pro potřeby armády a orgány státní správy Mírová jednání v Paříži Potřeba úprav a aktualizace map 3VM Katastr – MF (1848 – 1948), od 1918 též v Praze 1919 – 1. fotogrammetrické pracoviště na VZÚ Reambulace topografických sekcí Jednorázové uvedení do souladu se stavem v přírodě + formální přepracování a doplnění o další prvky Oprava a doplnění změněného polohopisu Šrafy nahrazeny vrstevnicemi (zhuštění, doměřování v terénu) a výškovými kótami Opravy často zkomoleného pomístního a místního názvosloví Reambulace pouze podél státní hranice a v okolí velkých měst Technická náročnost (měděné desky) 7 „prozatímní vojenské mapování“ Snaha začít nové mapování pro ČSR Zvoleno měřítko 1:20 000 (1:10 000 ve vojensky významných prostorech) Na jejich podkladě měly být odvozeny mapy menších měřítek (50, 500 a 1000 tis.) Vypracováno nové kartografické zobrazení – tzv. Benešovo* (normální sečné kuželové konformní, navrhl VZÚ) Zmapována pouze 3% území (1923-1933) Katastr V prvních letech – v platnosti předpisy a měřické návody stabilního katastru 1927 – zákon o pozemkovém katastru Sjednocení předpisů na celém státním území Měřický návod A (1:2 000, 1:1 000) Měřický návod B (udržování do té doby vyhotovených map) Nové katastrální mapování Pro toto mapování vypracováno Křovákovo zobrazení (konformní obecné kuželové), S-JTSK Podle návodu A – tzv. Novoměřické mapy Přesné, spolehlivé, spolehlivě respektují právní vztahy Úpravy speciálních map 1923-1937 Úprava pomístních hydrografických, orografických a jiných názvů, které nebyly standardizovány Po r. 1935 – přitiskována kilometrová souřadnicová síť Křovákova zobrazení! Úpravy i m. generální a přehledné m. ČSR „Definitivní vojenské mapování“ 1934-1938 Nové vojenské mapování 1:20 000 V katastrální zobrazovací soustavě (Křovák) Zmapováno asi 10 700 km2 Velmi kvalitní mapy, práce přerušeny okupací fašistickým Německem 1939-1945 Katastr - pokračování správy map stabilního katastru a současně novoměřické mapování Topografické mapy: Podřízeno potřebám německé armády Zavedeno Gaussovo zobrazení* Zmapováno přes 10 000 km2 na Moravě, 1:25000 1:5 000 – zmapováno podél Moravy a Odry pro projekt průplavu Dunaj-Odra 1939-1945 Pokračování starších prací v Křovákově zobrazení 1: 10 000 (okolí Benešova) Pokračování reambulace topografických map 1: 25 000 3VM, do 1945 asi 20 000 km2 Úprava speciálních map do měř. 1:50 000 1944 – ukončena transformace S-JTSK do něm. voj. systému DHG (Deutsches Heeresgitter) Použito po válce při zpracování prozatímních map 8 SMD po roce 1945 Vznik Státního zeměměřického a kartografického ústavu v Praze (pro národní hospodářství) Obnova VZÚ (obrana státu) Pozemkový katastr veden v tradiční podobě až do r. 1956*, poté uložen do archivu stav „zamrazen“ až do r. 1989 V ZD nevedeno graficky, jen popis kolik kdo měl půdy Částečně nahrazen Jednotnou evidencí půdy (JEP)* 1945: Košický vládní program – mapy budou dle Sov. vzoru Urychlená revize topografických map 1:75 000 (3/4 území ČR) snaha o nové mapování Topografické mapy po r. 1945 Nové mapování ovšem zatím nereálné 1950 – 1953: prozatímní vydání mapy měřítka 1:50000 (použilo se vše, co bylo k dispozici, poprvé souvislé snímkování našeho území - 1949) Klad a označení m. listů – Mezinárodní mapa světa 1:1000 000 S-1946*: přibližný k S-42 - dle Sovětského vzoru (i značkový klíč) Pokračování nového mapování 1:20 000 dle předválečné koncepce (na jeho podkladě vydáno 18 listů SMO 1:50 000) Poměrně rychle i nové mapování (1952-1958) 1:25000 Plně využity topografické a fotogrammetrické metody, 10% území (roviny) i fotomapy 30% terénu se muselo doměřovat (vegetační kryt) Prakticky se změnami používáme dodnes Původně S1952 (…) 1958 – 1971 – topografické mapování celého území 1:10 000 (požadavky územně – technického plánování) „nové fotogramm. mapování“ – 80% civ., 20% voj. 1970 – vytvořeny Základní mapy ČR* SM – hospodářská / odvozená Po r. 1945 zahájeno mapování 1: 5 000 v hospodářsky významných oblastech Výsledné listy – „Státní mapa 1:5 000 – hospodářská“ perfektní z hlediska geometrie Nereálné ukončení v dohledné době, práce šla příliš pomalu – rozhodnutí o vytvoření prozatímního mapového díla 1: 5000 podle všech dostupných podkladů “SM 1:5 000 – odvozená“, dokončeno během 5 let Křovákovo zobrazení Dodnes se obnovují, od r. 1955 bylo pro celou ČSR jednotné dílo 1: 5000, největší měřítko u nás Technicko-hospodářské mapování JEP nedostačující Katastr v archivu od 1956 mapování 1: 500, 1: 1000, 1: 5000 Zjednodušené mapy - lány, zařazen i výškopis Od r. 1980 jej nahrazuje Základní mapování ve velkých měřítkách, vypuštění technické složky (el. sítě) a výškopisu (finančně náročné) Práce zahájeny poč. 60. let, defacto pokračují dodnes Po roce 1989 Topografické mapy pro obranu státu– změna koncepce v důsledku změny voj.-politické situace státu* 1991: GPS, budování WGS 84 jako systému světového (zaměření „nultého řádu“)* Od r.1993 jednání o převedení děl, Budapešť 1994 řešení přítisku systému NATO do stávajících map měřítko ve stopách, anglicky legenda platnost do 2005 obsah map vyhovující dle standardů NATO od 2006 Topografické mapy nové koncepce 9 ZM po roce 1989 předpokládal se zánik, ale nestalo se ekonomická náročnost 2 mapy „stejné“ kategorie, 2 značkové klíče…