BIOMONITORING a BIOINDIKACE BM pro MU Biologická indikace: * Železa a manganu * Sirovodíku * Vápníku * Salinity * Acidifikace * Organických látek Bioindikace - pokračování * Netoxického fekálního znečištění * SAPROBIOLOGIE * Toxických látek * REPRODUKCE * BIOMASA * BIODIVERSITA * Eutrofizace Termín ,,zdraví vodních ekosystémů" odráží multikriteriální systém a multidisciplinární pojetí souvislostí. Simplified representation of complex (eco-)syslem interrelations with regard to a pollutant, and consequences for bioindication and biomonitoring (from Maekert, 1996). A rule, : pollutant affects an organism (bioindicator/biomonitor). Both the organism and the pollutant interact closely with other ecosystem compartments. The life activity of the organism is therefore influenced by a great number of abiotic and biotic factors and may often be subject to the action of several pollutants, especially under "natural" field conditions. With regard to the interpretation of the "information" given by the bioindicator/biomonitor, the problem often arises as to where the change observed or measured in the bioindicator/biomonitor really originates. So it is rather probable, that pollutant A does not interact synergistically or antagonistically with pollutant B. Moreover, the absorption, location and metabolism of both have not yet been adequately described. However, pollutant A mav also affect other biota, which may react even more sensitively to A than the bioindicator itself. If this sensitivity results in a change in the population density of a more sensitive organism, the occurrence of the bio indicator itself may also be affected, at least if the former is in direct or indirect competition with the latter. The question remains as to whether it is possible at all to make a statement about the current condition of the ecosystem as a whole by examining a single bioindicator. 2 Základní typy indexů: * Indexy diverzity ­ druhová rozmanitost, biodiverzita * Biotické indexy ­ na rozdíl od indexů diverzity vycházení z představy rozdílných vztahů organismů k podmínkám prostředí volba reprezentanta ­ indikační druhy Společenstva reagují na: * Trofii (s projevy na strukturu populací a společenstev fyto i zoobentosu/planktonu, ryb a makrofyt) * Toxicitu (akutní, chronickou, reprodukční) * Saprobitu (org. Netox.znečištění, kyslíkové poměry) * Spec. Znečištění (specific. Typy látek ­ farmaka, endokrinní disruptory, patogenní organismy, * Acidifikaci a změny pH * Hydrologické poměry Benthic organisms have differing tolerances to pollution; their relative populations help indicate sediment quality ColeopteraEphemeroptera Plecoptera Příklad xenosaprobních a oligosaprobních organismů a - perloočka Holopedium gibberum, b - vodní mech Fontinalis, c dvojčatkovitá řasa Micrasterias truncata, d - ploštěnka Dugesia gonocephala, e - jepice Epeorus asimilis, f - rozsivka Tabellaria flocculosa, g - ploštěnka Crenobia alpina, h - obrněnka Ceratium hirundinella, i - rozsivka Meridion circulare Příklad betamezosaprobních organismů a - rozsivka Asterionella formosa, b - zelená řasa Pediastrum boryanum, c - měňavka Amoeba proteus, d - zelená řasa Scenedesmus quadricauda, e - jepice Cloeon dipterum, f - vířník Brachionus urceolaris, g - ploštěnka Dendrocoelum lacteum, h - kamenomil říční, i vírník obecný, j - pošvatka rodu Perla Příklad alfamezosaprobních organismů a - nálevník Stentor coeruleus, b - okružanka Sphaerium corneum, c bičíkovec Anthophysa vegetans, d - pijavka Erpobdella octoculata, e rozsivka Navicula viridula, f - larva bráněnky Stratiomys sp., g - bičíkovec Bodo saltans, h - bičíkovec Cryptomonas erosa Příklad polysaprobních organismů a - bakterie Sphaerotilus natans, b - pakomár Chironomus thummi, c - nitěnky Tubifex tubifex, d - pestřenka r. Eristalis, e - vířník Rotaria neptunia, f - bičíkovec Hexamitus inflatus, g - bičíkovec Bodo putrinum, h - bakterie Beggiatoa alba A graphical model relating frequency of disturbance (for example, number of dosing intervals) and the intensity of chemical stress (for example, loading rate and mass of chemical) to the nature and diversity of invertebrates in aquatic ecosystems. Redrawn from Southwood (1988). Zoobentos (viz Aplikovaná hydrobiologie) Srovnání dat monitoringu chemického a zoobentosu DRUHOVÁ PESTROST BENTICKÝCH BEZOBRATLÝCH 1989-2003 Struktura rybích společenstev * Vliv toxických látek na: * Přirozenou reprodukci rybích společenstev * Růst a vývoj ryb * Strukturu věkovou a druhovou * Malformace * Četnost a struktura parazitů * Náchylnost k chorobám * Histopatologické změny Gonády hepatopankreas ..agregát ­ výzkum rybích společenstev RYBÍ SPOLEČENSTVA: BIOMASA, DRUHOVÁ PESTROST, HUSTOTA RYBÍ OBSÁDKY 1989-2003 Kombinace biotestu na Ceriodaphnia a vodivost s ostatními parametry (ryby a zoobentos) Biokumulace rtuti v rybí svalovině má vzestupnou tendenci stejně, jako analýzy sedimentů na stejné lokalitě Organismus 90 Sr 137 Ca 60 Co 131 I 140 Ba 3 H voda 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 řasy 10-3 000 50-25 000 2500 200 makrofyta 100- 350 50- 1 000 60 75-400 bezobratlí: detritožravci 40-4 000 60-11 000 20-1 000 rostlinožravci 1,0 600 325 masožravci 800 ryby (svalovina): všežravé 1-100 160-1200 50 25-50 150 1,0 masožravé 1-100 120-1 400 25-30 1,0 Zářič Příklady koeficientů akumulace některých radionuklidů v čerstvé hmotnosti organismů (Oglesby a kol., 1972) Průběh změn v koncentraci toxických látek a v rozvoji řas a živočichů v podélném profilu toku před vyústěním zdroje znečištění a po něm. Kolmou šipkou vyznačen přísun toxické látky (tl): ř řasy, ž živočišné druhy (podle Hynese, 1960) Srovnání stupňů limnosaprobity s dalšími charakteristikami (Kubíček a Zelinka, 1982) BSKS x Saprobita Rybí pásmo Třída čistoty vody mg . l-1 O2 poměr minimum xenosaprobita pramenná stružka + pstruhové I. a velmi čistá voda vhodná pro veškeré použití 0>60 9,5 8,5 oligosaprobita pstruhové+ lipanové I. a dtto 1,60 9,5 8,0 beta-mezosaprobita parmové + cejnové I. b dtto 3,10 8,0 5,0 alfa-mezosaprobita odolné druhy ryb II. až málo znečištěná voda, neodpovídá podmínkámzásobování III. znečištěná voda, i průmyslové použití vyžaduje úpraw 6,15 6,0 1,5 polysaprobita bez ryb III. až dtto N. nepřípustně znečištěná voda 17,0 3,5 0 O2 mg .l-1 Grafické znázornění změn v základních ukazatelích kvality vody v podélném profilu Malformace obojživelníků ­ ekotoxikologie vodních ekosystémů ­ BIOINDIKACE in situ Bioindikace TROFIE * Možnosti detekce trofie: * Koncentrace a formy živin (N, P, Mg, Fe .. Dle limitace) * Chlorofyl a další pigmenty * Biomasa makrofyt * Biomasa fytoplanktonu a fytobentosu Počty buněk Objemová biomasa Primární produkce Struktura populací a společenstev Metody bioindikace trofie 1 * Biomasa a struktura makrofyt * Mikroskopická analýza fytoplanktonu * Mikroskopická analýza * Fytobentosu * Perifytonu * Epipelonu * Epiliton * Epidendron Metody 2 * Přirozené substráty * Umělé substráty * Sklo čisté a broušené Kulaté ­ 1.5 cm Obdélníky - podložní sklo a 5x40 cm * Kameny dle geologického podloží * Kompozitní materiály * Stativy plovákové a bentické Schéma pravděpodobnosti výskytu jednotlivých stupňů trofické stupnice ve vztahu ke koncentraci celkového fosforu ve vodních ekosystémech. Ze schématu vysvítá, že např. při průměrné koncentraci fosforu 26.7 mg.m-3 bude vodní nádrž patřit s největší pravděpodobností k mezotrofnímu stupni, s podstatně menší, ale stejnou pravděpodobností k oligotrofnímu nebo eutrofnímu stupni; nulová je pravděpodobnost zařazení nádrže k ultraoligotrofnímu a hypertrotnímu stupni (podle materiálů z pracovní konference ústavu IIASA, Vídeň, 1961) Indices Communitics References Saprohic indices Biol. Effect of Org. Load (BEOL) PA Knöpp 1954 Relative Purity PA Knöpp 1954 Saprobic Index (S) PA Pantlc and Buck 1955, DIN 38-410 Saprobic Index (S) PA Zelinka and Marvan 1991 Saprobiclndex (S) D Sladecck 1986 Saprobic lndex (SI) D Kobayasi and Mayama 1989 Saprobic Indcx (SIMI) AD Rott et al. 1997 Saprobic quotient (SQ) P Dresscher and Van der Mark 1976 Biotic indices Cemagref diatom Index (1DC) PAD Cemagref 1984 Diatom Index (IDD) AD Descy 1979 Diatom Index (TILB) AD Lange-Bertalot 1979 Diatom Index (LPS) AD Cemagref 1982 Diatom Index (ILM) AD Leclerq and Maquet 1987 Diatom Index (CEC) AD Descy and Coste 1991 Diatom assembl. lndex (DAIpo) D Watanabe et al. 1986 Generic diatom Index (GDL) AD Rumeaux and Coste 1988 Median diatomic Tndex (MI) AD Bazerque et al. 1989 Trophic diatom Index (TDl) D Schiefele and Kohmaun 1993, Trophic diatom Tndex (TDI) D Kelly and Whitton 1995; Kelly 1996 Eutrophic Pollution Indcx (E/P-T) D Dell 'Uomo 1996 Trophic lndex (BRB) D Schónfeldcr 1997 Trophic Diatom Index (TDI) D Coring et al. 1999 Trophic Index (TI and TlDIA) AD Rott et al. 1999 Specific diversity indices Equitability D Lloyd and Ghelardi 1964 Log-normal distribution D Preston 1948 Number of individuals per taxon PA Helawell 1986, Plaflcin et al. 1989 Sequential Comparative Index (SCI) A Cairns et al. 1968 Taxa richness (S) PA llelawell 1986, Plafkin et al. 1989 Total number of individuals PA Helawell 1986, Plafkin et al. 1989 Comparative indices Fluctuation Index (D) D Dubois 1973 P = Plankton, A = Periphyton (Aufwuchs), D = Dialoms Indices for the assessment of running waters based on algal biocoenoses of the natural environment (updated from Ghetti & Ravera, 1994 and DePauw et al., 1992). Možnosti omezení znečištění vod živinami * Viz blok 11 .ČOV