MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE _CZ. 1.07/2.2.00/15.0204_ Fauna obratlovců ČR (+SR) ÚSIAV : 0í>TA NIKV A I il ZOOLOGIE - -- Ví ■L'-J'-i L'-.J'Ji" Ľ. ^ 1. Uvod geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika, ohrožení a ochrana 2. Mihule a ryby I mihule; jeseteři, kostnatí - holobřiší, bezostní, máloostní - kaprovití, pakaprovcovití s** evropský SOCÍáM. ^^^^^^^ MÍNISTEfíSTVO ŠKOLSTVÍ, WUditttfM fOndvCR EVROPSKÁ UNIE MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY |*o kontarencesehoiHtost INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ •i- i r mm, átV. Fauna obratlovců ČR a SR 1. Úvod Zeměpisná mapa České republiky Vegetační mapa Evropy Tundra Northern conifer forests and boreal formations Mixed forests Beech and oak forests Atlantic heathlands and forests Continental oak forests Eastern Europe grasslands Mountain formations subalpine forests arid shrublands Mountain formations alpine grasslands Mediterranean sclcrophyllous forests Mediterranean steppic formations Submediterranean montane forests Oromedi terranean formations I Arabo Caspian I steppic formations Hydrologická poloha ČR (umoří) Severní moře ■ Černé moře Baltské moře Haněl & Lusk 2005 Hydrologické celky ČR (povodí) A-Ohře F-dol. Vltava B - dol. Labe G - Sázava C - stř. Labe H - Otava D - hor. Labe I - hor. Vltava E - Berounka J - Lužnice K - hor. Morava L - hor. Dyje+Svratka M - dol. Morava + Dyje N - stř. Morava O - Bečva P - Odra Haněl & Lusk 2005 Mapa povodí ČR a SR Ohrožení a ochrana Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR, ČS a IUCN Příroda, Praha, 22; 2011 IUCN Red List of Threatened Species (www.iucnredlist.org) EX Extinct Vyhynulý EW Extinct in the wild Vyhynulý nebo vyhubený ve volné přírodě RE Regionally extinct Regionálně vymizelý CR Critically endangered Kriticky ohrožený EN Endangered Ohrožený VU Vulnerable Zranitelný NT Near threatened Téměř ohrožený LC Least concern Málo dotčený DD Data deficient Nedostatečné údaje NE Not evaluated Nevyhodnocený Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny KO kriticky ohrožený SO silně ohrožený O ohrožený Strana 1122 Zbierka zákonov č. 185 /2006 Čiastka 68 185 VYHLÁŠKA Ministerstva životného prostredia Slovenskej republiky zo 17. marca 2006, ktorou sa vykonáva zákon é. 139/2002 Z. z. o rybárstve v znení neskorších predpisov Fauna obratlovců ČR (+SR) 2. Mihule a ryby I CRANIATA- lebečnatci -Myxinoidea - sliznatky Agnatha Petromyzontes - mihule t Anaspida - birkenie t Osteostraci VERTEBRATA - obratlovci Cyclostomata t Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby t Acanthodii - trnoploutvi ...............................................................\ ■ Actinopterygii - paprskoploutví j ■ ■ ■ ■ Sarcopterygii - svaloploutví, nozdratij ■I Myxinoidea Petromyzontes Agnatha ■ t Placodermi ■ Chondrichthyes ■ t Acanthodii • Actinopterygii - Sarcopterygii Gnathostomata Osteichthyes Osteognathostomata Petromyzontes - Mihule Petromyzontidae - mihulovití Petromyzon marinusLinnaeus, 1758 - mihule mořská, RE, LC, -Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) - mihule ukrajinská, CR, LC, KO Eudontomyzon danfordiRegan, 1911 - mihule karpatská, -, LC, -Lampetra fluviatilis(Linnaeus, 1758) - mihule říční, RE, LC, -Lampetraplaneri(Bloch, 1784) - mihule potoční, EN, LC, KO E vladykovi Oliva <& Zanandrea, 1959 - mihule Vladykova, (CR), LC, (KO), syn. E. mariae ? E.gracilis(Kux, 1965) - mihule drobná syn. E. dan f o rdi Kottelat, M. and J. Freyhof 2007 . Handbook of European freshwater Jen fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland. 646 p Petromyzon marinus- mihule mořská Eudontomyzon mariae- mihule ukrajinská podle: Maria Ivanovová - Bergová, manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950) E. vladykovi Oliva <& Zanandrea, 1959 -mihule Vladykova Vadim Ďimitrijevič Vladykov (1898 Charkov -1984), 1921-1925 RNĎr. - UK Praha Eudontomyzon danfordi- mihule karpatská Petromyzon marinus- mihule mořská V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska 1 857-1 902 Poslední: 1902 - Labe u Děčína Eudontomyzon mariae- mihule ukrajinská 13° 14° 15" 16" 17a 18° 19 W -JH.-Í Ah W M |5B CD |M W 66 |H 70 72 |74 7C Tfl 1968-2005 potok Račinka u Velkých Losin (okr. Šumperk) 1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45 larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov Eudontomyzon mariae- mihule ukrajinská Holcfk, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae (Berg, 1931). p. 165-185. In J. Holcfk (ed.) The Freshwater fishes of Europe. Vol.1, Part I, Petromyzontiformes. Folia Tool. - 55(3): 282-286 (2006) New data on the geographic distribution and ecology of the Ukrainian brook lamprey, Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) Boris A. LEVIN" and Juraj HOLČÍK Hanel L. <& Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské {Eudontomyzon mariaé) v Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49 Eudontomyzon danfordi- mihule karpatská Renaud C. B. <& HoIčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon) gracilis, a synonym of Eudontomyzon danfordi. Environmental Biology of Fishes, 23 (1-2): 127-130 Evidence is presented which suggests that the nonparasitic lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon danfordi Regan, 1911. The diagnostic characters of the holotype and of the non-type material of E gracilis are features found in E danfordispecimens in their second and final year of adult life, thereby making the former a junior synonym of the latter. Lampetra planeri- mihule potoční (minoha, juv) 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Marsovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. - Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty 1866-1879 Q_50 km Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách a Míšeňsku z 16. století Mihule morská. Živá se polije krétskym vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. VŠe se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů. Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová Šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo Škrob se Šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni. Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle. Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II. Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) Chondrostei (chrupavčití) Actinopteri Neopterygii r- Ginglymodi (kostlíni) <-Halecomorphi (kaprouni) - Teleostei (kostnatí) Actinopterygii - Paprskoploutví Chondrostei - Chrupavčití Acipenseriformes - Jeseteři Acipenseridae - ieseterovití Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká, RE, CR Acipenser nudiventrisLovetzky, 1828 - jeseter hladký, -, CR Acipenser ruthenus Unnaeus, 1758 - jeseter malý, CR, VU Acipensergueldenstaedtii Brandt, 1833 - jeseter ruský, -, CR Acipenser sturio Linnaeus, 1758 - jeseter velký, RE, CR Acipenser stellatusPaWas, 1811 - jeseter hvězdnatý, -, CR Acipenser baerii Brandt, 1869 - jeseter sibiřský, -, EN Polvodontidae - veslonosovití Polyodon spathula (Walbaum, 1792) - veslonos americký,-, VU ■ jen SR ■ introdukce Huso huso (Linnaeus, 1758) - vyza velká 12° 13° 14* 15° 16* 17° 18' 19" " \2b_ Aí\ 42 ^4 _4p 4S |5Q 52 54 J5& 53 60 |6£ 64 &6 [65 TO 7? [74- 76 75 1 Morava u Lanžhota (1916?), v SR - Dunaj, poslední 1926 - u Štúrova, chov Mydlovary Acipenser ruthenus - jeseter malý Anud - jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol -po Bratislavu., tažný Acipenser sturio - jeseter velký Acipenser gueldenstaedtii - jeseter ruský gůldenstadtii Acipenser ruthenus - jeseter malý 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° m 40 42 [44 46 48 |50 52 54 |5S 5B 60 [62 64 66 |68 70 72 |74 76 Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad 41 43| 45 47 13° "51 53 Š5Í 57 59 6Í| 63 65 67| 69 71 73| 75 14° 15° 16° 17° 18° o 77 79 50kin 1990-2005 Acipenser stuho - jeseter velký 1858-1870 (1856)), Poslední 1903 - Labe, Prosmyky u Litoměřic; 1996 z Ruska j ikry (akvakultura v Mydlovarech). Acipenser gueldenstaedtii - jeseter ruský Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 - Dunaj - Bratislava Acipenser stellatus- jeseter hvězdnatý Veslonos - do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do CR 1995 z Ruska a USA -Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 - 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova - splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo);ve volných vodách NE Teleostei - kostnatí Osteoglossomorpha (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima) Elopomorpha (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití) Clupeomorpha (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití) Cypriniformes (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití) Characiformes (trnobřiší, f. tetrovití) Silu riformes (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití) Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití) Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití) Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití) P-Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití) 1_ Acanthopterygii - > o O 3 o Acanthopterygii -Mugiliformes (cípalové, f. cípalovití) i— Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití) --Beloniformes (jehlotvární, f. jehlicovití, letounovití) '— Cyprinodontiformes (halančíkovci, f. halančíkovití, živorodkovití) — -Gasterosteiformes (volnoostní, f. koljuškovití, jehlovití) -Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití) --Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití) -Pleuronectiformes (platýsi, f. kambalovití, platýsovití, jazykovití) -Perciformes (ostnoploutví) - kanicovití okounkovití okounovití sapínovití slizounovití hlaváčovití (hlaváči, lezci, hlavačka) vrubozobcovití (Cichlidae) sapínovití stříkounovití klipkovití pomcovití makrelovití mečounovití lezounovití čichavcovití labyrintkovití Teleostei - Kostnatí ELOPOMORPHA Anguilliformes - Holobřiší Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) - úhoř říční, NT CLUPEOMORPHA Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) - placka pomořanská, RE, DD Anguilliformes - Holobřiší Anquillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) - uhor nem Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) - placka pomořanská Anguilla anguilla - úhoř říční 1955-2005 12' 13° 14° 15° 16° 17" §1* JM ■»> H* 46 4B |50 52 54 |S6 58 60 |62 6* 66 J68 70 >A/osa a/osa - placka pomořanská "Ti 431 45 47 49] 51 53 55] 57 59 ěTj 63 13° 14° 15° 16r «] 69 ři 73| 75 77 79 17° 18° o r.o km Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin - imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století i2. 13« H' 15° 16° 17° 18° 19° M 40 42 M 46 46 |50 52 54 [56 56 60 |B2 64 66 |6» 70 72 _J74_76_78_ 60 50" 1859-1871 ~4Í 43! 45 47 4Š] 51 53 ŠT] 57 59 ^ Š3~ 13° 14° 15° 16" 67j 69 71 7Š1 75 77 79 17° 18° Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití I Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR, DD, O Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný, EN Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná, NT Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská H jen sr Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův,CR,DD,KO Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý,VU,DD Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Cyprinus carpio - kapr obecný 12° 13 5ľ-i2g 40 42 I44 14° 15° 16° 46 48 |50 52 54 |56 58 60 [62 64 17° 18° 19° 70 72 [74 76 78 ' 51° 1955-2005, Cyprinus carpio carpio m. hungaricus Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy - Dunaj před 10-8 000 lety - nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma - asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý C. auratus lengsdorfi - karas ginbuna Carassius carassius - karas obecný 1960-2005 Carassius auratus - karas stříbřitý 60. léta - invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze - sexuální parazitismus Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B)., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa), nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u Bojanova 2000 (NM) - nový (pod)druh pro Evropu. C. auratus auratus C. auratus gibelio C. auratus langsdorfi 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° ft1°_|38 40 42 |44 46 48 |50 52 54 |56 58 60 | 62 64 66 |68 70 72 |74 76 78 41 43| 45 47 4Í| 53 ŠŠj 57 59 6l] Š3 65^ 67] 69 71 73] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1982-2005 Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný 1961-2005 Barbus meridionalis - parma stredomorská Dŕíve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský endemit, Topia, Laborec, Ondava, Torysa - Dunajec, Poprad Ján Šalamún Petian - Petenyi Barbus carpathicus - parma karpatská (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002) 1960-2005 Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR) Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kesslerův Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting) Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, R. belingi (jen Labe ČR) Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus, R. frici Gen SR, CR) Gobio gobio - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii- hrouzek Kesslerův 51° Í38 40 42 [44 46 48 |50 52 54 J56 58 60 |62 64 66 |68 70 72 J74 76 78 ~4Í 431 45 47 49) 51 Š3 55J 57 59 6T| 63 65 67] 69 71 ŤŠ] ŤŠ 77 7» 13° 14° 15° 16° 17° 18° o mm 12" 13° 14° 15" 16° 51° )38 40 42 M 46 46 |5Q 52 54 | 66 58 60 ]62 64 17° 18° 19' 70 72 ]74 76 7H 1950-2005 1958-2005 R.kesslerii- 1950-1kus, 1951-2ks - BečvauTipníka n.B.; 1951 - 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 - Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 -Morava nad ústím Bečvy - Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 - Morava po proudu - u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. Romanogobio albipinnatus Romanogobio uranoscopus - hrouzek běloploutvý - hrouzek dlouhovousý R.albipinnatus - p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi - p. Labe - Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae - kaprovití II Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná, EN,-,SO Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový, CR, -, O Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný, VU Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční, VU Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará, CR, DD, SO Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) - tolstolobec pestrý ■ jen SR ■ introdukce ■ vyloučeny výskyt Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná Alburnus alburnus - ouklej obecná Alburnoides bipunctatus - ouklejka pruhovaná 12° 13° 14° 15° 16° SI". |38 40 42 |44 46 48 |S0 52 54 [56 58 60 [62 17° 66 |68 Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké proudivé úseky podhorských až nížinných řek s tvrdým kamenitým dnem, náročná na čistotu a obsah kyslíku 41 43/ 45 47 49| 51 13° 14° 53 55| 57 59 61| 63 65 67| 15° 16° 17° 1993-2005 Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný Abramis bjoerkna - cejnek malý a Abramis brama - cejn velký 1951-2005 1957-2005 Abramis sapa - cejn perleťový Abramis ballerus - cejn siný l I 43f 45 47 4?J 51 53 ŠŠl 57 59 6ll 63 65 67Í 13° 14° Asap - v hloubkách pomalu tekoucích jQor onnc vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a lyoO-ZUUO Dyje, ČR KO, SR O 4Í «|45 47 49] 51 53 55] 67 59 61] 63 65 67T 13° 14° 71 73] 75 77~ Abal - nížinné toky (Morava a Dyje s 1 995-2005 Pn'tokv)' Labe P°d Střekovem (16.6.2003) Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční Vimba vimba - podoustev říční •i | ■ ■ |':ia 40 42 )44 46 48 [50 52 54 |55 56 60 j52 64 66 |66 70 72 [74 76 78 V řece Moravě vzácně, velké nádrže, hluboká místa s proudící vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo upravuje. 41 43 [ 45 47 49] 51 53 55] 57 59 Ši] 63 65 ' 67] 69 71 73J 75 77 79 13° 14" 15° 16° 17° 18" 0__ 50km 1955-2005 Pelecus cultratus - ostrucha křivočará ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji - oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1996, dnes náhodný výskyt; při výlovu rybníka Starohradišťského na Žďársku v roce 1965 vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm -původ nejasný! Pelagický tažný druh 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19 61" |3S 40 42 |44 46 48 |50 52 54 156 59 60 |62 64 66 |68 70 72 |74 76 78 41 431 45 47 49) 51 53 55J 57 13° 14° 15' 63 65 67| 16° 17° 71 73| 75 77 79 18° 0 50 km 1990-2005 Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° 51° |3S 40 42 [44 46 4B |50 52 54 |56 53 60 |62 64 66 |68 70 72 |74 76 78 !>l Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) - tolstolobec pestrý " 41 W 47 iV1 53 V7 59 V 66 %< H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 - Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR - 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) - únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích Anob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 - rybníky, ale v Dunaji již v 1971 71 73) 75 77^ 79 18° P 50.km Cypriniformes - Má loos tni Cyprinidae - kaprovití III Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční, VU, -, O Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná, EN Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná Phoxinus phoxinus - střevle potoční g _50 km 1959-2005 Leucaspius delineates- slunka obecná 1964-2005 Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Aspius aspius - bolen dravý 41 43| 45 47 49] 51 53 IŠj 57 59 6Í1 63 6Š 67] fi9 71 7Š| 75 77 ŤÍ 13° 14° 15° 16° 17° 18° I) _ ilOkll 1957-2005 Scardinius erythrophthalmus - perlín ostrobřichý 1955-2005 Cypriniformes - Má loos tni Cyprinidae — kaprovití IV ■ introdukce ■ vyloučený výskyt Ftutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Ftutilus pigus (Lacépede, 1803) - plotice lesklá, RE, DD Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudník Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) - jelec jeseň, VU, -, O Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) - amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasuš (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá, VU Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) - střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová, EN Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) - plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Rutilus rutilus - plotice obecná 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° S1° jag 40 42 [44 46 48 |50 52 54 |56 58 60 62 64 66 (63 70 72 |74 76 78 Ml kin 1951-2005 Rutilus pigus virgo - plotice lesklá 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° 51° J38 40 42 (44 46 48 |50 52 54 |56 58 60 |62 M 66 |66 70 72 |74 76 76 41 43| 45 47 tó] 51 53 5Š] 57 59 6l] 63 65 67] 69 71 78] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 0 Sllhm 1854-1955 p. lesklá - Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR - Tisa a Latorica; ČR - kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a v Dyji u Břeclavi (1955), RE Rutilus meindingerii - plotice perleťová Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudnik Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) - jelec jesen Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus leuciscus - jelec proudník a Leuciscus cephalus - jelec tloušť 12° 13° 14° 15° 51« )3B 40 42 |44 46 48 I50 52 54 JS6 58 60 |g2 64 66 J6B 70 72 |74 76 78 Lleu - chladnější prokysličené vody Lcep - adaptivní ryba tekoucích vod 12° 13° 14° 15° 51° |3B 40 42 |44 46 48 J50 52 54 [56 58 16° 17° 18° 1!) 62 64 66 jSS 70 72 |74 tli M ~4Í 43| 45 47 49) 51 53 5Š] 57 59 6Í] 63 65 67| 69 71 73] ŤŠ 77 TQ 13° 14° 15° 16° 17° 18° "43] 45 47 49] 51 53 ŠŠj 57 59 6l) 63 65 67) 60 71 Ti) flT^f^^ 13° 14° 15° 16° 17° I" 1955-2005 1964-2005 Leuciscus idus - jelec jeseň Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace -reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, VU 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° (J.)" las 40 42 f»4 46 48 J50 5Z 54 |56 58 SO |62 64 66 |68 70 72 |74 76 78 ~41 43] 45 47 49] 51 53 ŠŠ| 57 ŠŠ ČT] 63 85 67J 69 71 7Š] 75 77 79 13° 14° 15° 16° 17° 18° 1960-2005 Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) - amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) - amurovec černý Chondrostoma nasuš (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá Ctenopharyngodon idella - amur bílý Ti 43] 46 47 49j 51 53 55|57 59 6l] 6365 67] 13' 14° 15° 16° 17° 71 73| 75 77 79 18° 0 50.km 1981-2005 Amur bílý - jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i v kalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý - 1963 - z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní. Chondrostoma nasuš - ostro retka stěhovavá 12° 13° 14° 15° 16° 51° i3fl 40 42 ]AA 46 48 |50 52 54 '56 58 60 |62 64 17° 18° 70 72 f74 19° 1957-2005 ~41 43| 45 47 4Ši| 51 53 5Š| Š7 59 5i| 63 65 SÍ\~ 13° 14° 15° 16° 17° 71 73| 75 77 79 18° ct_50 km Ostroretka - pův jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysaována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje rasové nárosty na kamenech. Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) - střevlička východní Pseudorasbora parva - střevlička východní 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° pa 40 42 ^4 46 48 |50 52 54 |56 5S 60 62 64 65 ^8 70 72 |74 75 7S 41 43j 46 47 35] 51 53 55] 57 59 ii] 63 65 67] 69 71 7j| 75 77 73 13° 14° 15° 16° 17° 18" 1982-2005 Střevlička - z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh - odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám Rhodeus amarus - hořavka duhová 41 «1 45 47 35] 51 53 55] 57 53 6Í] «3 65 57] 59 71 73Í 75 7^ 13° 14° 15° 16° 17° 18° _SOfcm Hořavka - ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Cvprinidae - kaprovití Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) - plotice obecná Rutilus pigus (Lacépčde, 1803) - plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) - plotice perleťová Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) - jelec proudnik Leuciscus cephalus (Linnaeus, 1758) - jelec tloušť Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) - jelec jesen Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) - střevle potoční Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) - perlín ostrobřichý Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) - amur bílý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) - bolen dravý Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) - slunka obecná Tinea tinea (Linnaeus, 1758) - lín obecný Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) - ostroretka stěhovavá Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)- střevlička východní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) - hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 - hrouzek Kessleruv Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 - hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) - hrouzek dlouhovousý ■ jen bK i v ''ix ■ introdukce ■ vyloučeny výskyt Cvprinidae - kaprovití Barbus barbus (Linnaeus, 1758) - parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) - parma karpatská Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) - ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) - ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) - ouklejka pruhovaná Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) - cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) - cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) - cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) - cejn siný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) - podoustev říční Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) - ostrucha křivočará Rhodeus amarus (Bloch, 1782) - hořavka duhová Carassius carassius (Linnaeus, 1758) - karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) - karas stříbřitý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 - kapr obecný Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) - tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1845) - tolstolobec pestrý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1845) - amurovec černý ■ jen SR ■ introdukce Cypriniformes - Máloostní Catostomidae - pakaprovcovití Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) - kaprovec velkoústý Ictiobus A?/ger(Rafinesque, 1819) - kaprovec černý introdukce Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) - kaprovec velkoústý