Změna přednášejícího 22.9.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Úvod – historie, význam, charakteristika kvasinek (morfologie, kolonie, biofilm) 29.9.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Metody studia kvasinek, laboratorní kmeny, nomenklatura 6.10.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Genetika a molekulární biologie kvasinek 13.10.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Morfologie a buněčný cyklus, párovací proces, HO endonukleasa, lokalizovaná exprese 20.10.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Regulace transkripce, 1-2-3 hybridní systémy, reporter systémy 27.10.2011 10-11.30hod Dr. Paleček Organizace chromatinu a oprava DNA 3.11.2011 10-11.30hod prof. Svoboda Sekreční dráhy a endocytóza 10.11.2011 10-11.30hod prof. Svoboda Patogenní kvasinky, morfologická charakteristika, medicínské aspekty 17.11.2011 statni svatek 24.11.2011 8-12hod prof. Svoboda+Dr.Paleček - Cvičení k přednášce 1.12.2011 8-12hod prof. Svoboda+Dr.Paleček - Cvičení k přednášce 8.12.2011 A7/10-11.30hod Prof. Kopecká O podstatě buněčných stěn kvasinek 15.12.2011 8-12hod Dr. Paleček Zkouška Křížení – ověření - jedna mutace, meioticky defekt - rozdělení do komplementačních skupin (allelická kompl.) Kontrola závislosti na plasmidu na FOA plotnách Ověření pravosti (mutant+delece) ts mutanty - ts mutanty jsou výhodné pro studium funkce genu – mutanty jsou normální na permisivní (25°C) teplotě, ale nemohou dokončit buněčný proces vyžadující aktivní protein (za zvýšené teploty - 37°C - neaktivní) - ts mutanty = většinou nestabilní proteiny, které se při zvýšené teplotě denaturují/ztrácí aktivitu a jsou degradovány Dohmen et al.: Science, 1994 - ubiquitinace „označkuje“proteiny pro proteasom (degradaci) - ts alela DHFR je degradována (nestabilní protein – strukturní mutace) - fůze DHFR (ts alely) s heterologním proteinem => celý protein je na 37°C degradován - je možno využít pro přípravu ts mutantních kvasinek (fůze s CDC28 – kvasinky arestují v G1 fázi) Nobelova cena za výzkum buněčného cyklu v roce 2001 - - Leland Hartwell začala studovat buněčný cyklus v 60.letech na S. cerevisiae. Podařilo se jí izolovat kvasinky, které měly mutovaný gen kontrolující buněčný cyklus. V následujících letech identifikovala podobným způsobem více než 100 genů kontrolujících buněčný cyklus (např. CDC28). Také sledovala citlivost kvasinek na poškození DNA radiací. Zjistila, že BC je při poškození DNA zastaven – aby získal čas na opravu DNA Paul Nurse studoval buněčný cyklus na S. pombe. V 70. letech objevil gen cdc2, který je zodpovědný za regulaci většiny fází BC. V roce 1987 izoloval homologní lidský gen a nazval jej CDK1 (cyclin dependent kinase). Tim Hunt na začátku 80. let objevil první cyklin – cykliny jsou proteiny, které jsou syntetizovány a odbourávány během určité části buněčného cyklu. Cykliny se váží na CDK a regulují jejich aktivitu. Buněčný cyklus S. cerevisiae -zahájení tvorby pupene a duplikace SPB – začátek S fáze -rozchod jaderných plaků na opačné póly – přechod z S do G2 fáze -jádro se protahuje – začátek M fáze (mitózy) -oddělení pupene – cytokineze – přechod z M do G1 -Oddělená dceřinná buňka je menší než mateřská – nerovnocenné dělení– pro další dělení musí dosáhnout určité velikosti => dlouhá G1 fáze Curr Opin Gen Dev 5 (1995) - Více v dalších přednáškách •Generovali teplotně-citlivé mutanty, z kterých vybírali kmeny zastavující v určité fázi buněčného cyklu (cdc = „cell division cycle“ mutanty) •Výběr dle morfologických (diagnostických) znaků charakteristických pro určitou fázi buněčného cyklu Buněčný cyklus S. pombe - nestálé diploidní buňky vstupují do meiosy hned po konjugaci - pro konjugaci je kritická G1 fáze jako u S. cerevisiae S.pombe má rovnocenné dělení - vznikají buňky stejné velikosti – hned vstupují do S fáze (jsou dostatečně velké) – pro vstup do mitozy musí být dvojnásobná velikost (kontrola v G2 fázi => nejdelší je G2 fáze) Klíčovým mezníkem BC u S. cerevisiae je START, kdy se rozhoduje o přechodu z G1 do S fáze: - pro další dělení musí buňka v G1 fázi dosáhnout určité velikosti - haploidní buňky v přítomnosti partnera zastavují v G1 fázi a konjugují - diploidní buňky (při nedostatku N a C) zastavují v G1 a zahajují sporulaci - při vyčerpání živin z média přechází z G1 do stacionární fáze - nedostatek dusíku – růst pseudohyf - STARTovní interval lze rozdělit na úsek A a B - v úseku A se rozhoduje o přechodu do stacionární fáze (mutanty zastavené v této fázi nemohou konjugovat) - v úseku B se rozhoduje o konjugaci či sporulaci (zastavení pomocí alfa-faktoru, nemůže být zvolena alternativa přechodu do stacionární fáze) - v úseku A hrají roli CDC25 a CDC35 (komponenty RAS dráhy) - pro úsek B (a další „checkpoints“) je klíčový CDC28 (tj. CDK1) a příslušné cykliny A B CDC28 a cykliny u S. cerevisiae Interakce fosforylované Cdc28p s cyklinem (defosforylace) vzniká aktivní komplex: - v G1 fázi CLN1 a CLN2 (CLN3 mRNA je konstantní) - pro vstup do S fáze jsou nutné CLB5 a CLB6 (transkripce stimulovaná CLN) - zahájení mitózy se účastní CLB3 a CLB4 - mitózu ukončují CLB1 a CLB2 Trends in Genet 12 (1998) • sce04111 Buněčný cyklus S. cerevisiae - detail Checkpoints slouží buňce ke kontrole úplnosti či správnosti průběhu určité části buněčného cyklu či procesu – např. buňka nemůže nechat neopravené dvouřetězcové zlomy DNA nebo jiná poškození DNA (podle fáze buněčného cyklu opravuje různými mechanismy) Kolodner et al, Science (2002) - Více v dalších přednáškách Synchronizace S. cerevisiae buněk 800px-Yeast_lifecycle - v úseku A jsou buňky „nedorostlé“ – elutriace (centrifugace dle velikosti buněk) – tzv. G0 synchronizace - v úseku B se rozhoduje o konjugaci - za přítomnosti alfa-faktoru dochází k zastavení buněčného cyklu – G1 synchronizace - HU inhibuje syntézu nukleotidů potřebných pro replikaci – synchronizace v S fázi - nocodazol blokuje polymeraci tubulinu – schází mikrotubuly pro mitózu – G2 synchronizace - ts mutanty různých CDC genů – různé fáze buněčného cyklu G1-A G1-B G1 Párování S. cerevisiae Diploid Fůze jader konjugace Chant, Curr Opin in Cell Biol, 1996 Vybudování buněčné stěny přemosťující „shmoo“ výběžky Funkce jednotlivých proteinů v průběhu párování/matingu Ren et al., Science, 2000 KAR1 Signální dráha – a faktor Wang et al., Nature, 2004 Cdc28 Zastavení buněčného cyklu Aktivace transkripce Morfologické změny (aktin) ste mutanty (získané mutagenezí) – sterilní, neschopné párování • Ren et al., Science, 2000 ChIP on CHIP se Ste12p transkripčním faktorem chrIII Chromosom III obsahuje: - MAT lokus - MAT a (HMR) kazeta - MAT a (HML) kazeta - HML a HMR jsou tiché alely (heterochromatin) - Co a1, a2 + a1, a2 kódují? (transkripční faktory) HO endonukleasa – výměna kazet v MAT lokusu (rozeznává specifické sekvence) Heterothalické – stabilní Homothalické – přepínají párovací typ Chromosom III Regulace transkripce v haploidních buňkách a1, a2 + a1, a2 kódují transkripční faktory, které ovlivňují transkripci 3 skupin genů a-spec.= MFA1,2 (a-feromon), STE2 (a-receptor), STE6, 14 (úprava a sekrece feromonu) a-spec.= MFa1,2 (a-feromon), STE3 (a-receptor), STE13, KEX2 (proteasy) haploid spec.= STE4,18 (podjednotky G-proteinu), RME1 (inhibitor meiosy) aSG ON aSG OFF haploid SG ON MAT lokus Typ buňky Geny kontrolované MAT lokusem a haploid a1, a2 a haploid a1, a2 aSG OFF aSG ON haploid SG ON a2 a1 diploid a1, a2 a1, a2 aSG OFF aSG OFF haploid SG OFF a2 a1 a2 a1 Přepínaní párovacího typu HML HMR MAT CEN Široký šikmo dolů a Široký šikmo nahoru a Široký šikmo dolů a Široký šikmo nahoru a Široký šikmo dolů a Široký šikmo nahoru a a1, a2 a1, a2 a1 a1 Chromosom III HO-endonukleasa Genová konverse HO endonukleasa rozeznává a štípe specifické sekvence Používá se pro vygenerování DSB a studium mechanismů opravy poškozené DNA umlčená kopie umlčená kopie Přepínání párovacího typu DNA z MAT lokusu je HO endonukleasou vystřižena a na její místo se překopíruje sekvence z kazety opačného páru - HO endonukleasa je exprimována pouze v mateřské buňce v G1 fázi (dceřinná si uchová původní typ) Current Opinion in Cell Biol 8 (1996) homothalické Asymetrická lokalizace Ash1p Current Opinion in Cell Biol 8 (1996) -Ash1p represor je asymetricky lokalizován do dceřiné buňky, kde blokuje transkripci HO-endonukleasy - - Není do ní sekretován, ale dochází k expresi (translaci) asymetricky lokalizované mRNA - (translace RNA na specializovaných ribozomech asociovaných s cytoskeletem Příklady translace lokalizované mRNA