ELISA, určení ideálních koncentrací reaktantů -různé varianty Slouží pro zjištění max. množství ag, který se může navázat do jamek destičky, pro zjištění ideálního zředění konjugátu REAKCE:Ag + AbE Příprava Ag: Jako Ag vystupuje sérum a proti němu reaguje sekundární protilátka s enzymem (konjugát) nebo jakýkoliv antigen a proti němu protilátky s navázaným enzymem 50 μg karbonátového pufru do každé jamky předem naředit Ag v karbonátovém pufru do výsledné koncentrace 10 μg/ml dát 50 μl ředěného Ag do sloupce 1 (8x promíchat) přenos 50 μl do sloupce 2, atd až do sloupce 11 12. sloupec neobsahuje Ag – blank (Bl1). nechat přes noc Přímý test ELISA Příprava AbE: §konjugát naředit v poměru 1/200 v blokovacím roztoku (1 ml blokovacího pufru + 5 μl konjugátu) §do každé jamky nanést 50 μl blokovacího roztoku §do řady A nanést 50 μl ředěného konjugátu 1/200 (výsledná koncentrace je 1/400 v řadě A §přenášet 50 μl z řady A → B → C atd. §nezapomenout na Bl Bl2 = bez AbE Výsledek: Pozn: Osa x, kde ve skutečnosti nevynášíme koncentraci, ale číslo jamky, je vlastně z hlediska koncentrace v logaritmické škále a hodnoty 1-12 jsou vlastně úměrné přirozenému logaritmu koncentrace (používáme tuto stupnici, protože jde o biologický materiál, kde se průběh podobá růstové křivce; jde o široký rozptyl hodnot, proto bylo použito logaritmické měřítko. Za těchto podmínek by byl výpočet neznámé koncentrace Ag nebo Ab obtížný, proto se tento model využívá jen na zjištění ideální křivky). Kdybychom chtěli vynášet opravdu koncentraci Ag či AbE, bylo by to vhodné v logaritmické škále. nVyhodnocení: nKřivky reprezentují titraci rozdílného ředění konjugátu proti každému ředění Ag. Můžeme zjistit: nMaximální množství Ag, které se může navázat na stěnu jamek (vazebná kapacita plastu – kolísá od proteinu k proteinu). nKonečný bod titrace konjugátu v určitém ředění ukazuje stejná hodnota při nejnižší koncentraci Ag. nVe sloupci bez Ag barva znamená nespecifické adsorpce konjugátu (při nižších ředěních vznikají problémy nespecifických vazeb, hodnoty skoro jako blank). V ostatních koncentracích hodnoty A charakterizují pozadí destiček. nPři nízkých koncentracích Ag dochází ke ztrátě citlivosti (schopnost reagovat s Ab). nLogaritmické křivka se nevyhodnocuje, jen se vybírá ideální křivka z těch výsledných n nVyžaduje se: nmusí se nalézt podmínky testu tak, aby negativní kontroly měly absorbanci 0,05 – 0,150 a maximální pozitivní hodnoty nad 1,0. nvždy použít blank nvysoké hodnoty (absorbance kolem 1,5) nhodnoty bez nespecifických vazeb konjugátu, ideální je v rozmezí 1 – 1,5 OD nodečte se optimální ředění konjugátu noptimální ředění Ag dává A v rozmezí 1 – 1,5 OD nTakto můžeme zjistit optimální ředění Ag a Ab pro nepřímý test ELISA. Konjugát však musí být zaměřen proti Ag nebo antigenem musí být sérum BOX titrace - přímý test ELISA pro další složky (Ab, AbsE) Na destičku navážeme Ag dle ideální koncentrace zjištěné v předchozím pokusu Ab vystupuje jako sérum, proti séru AbSE (konjugát), Sérum: buď P = pozitivní sérum (=primární protilátka), nebo N = negativní sérum (=bez primární protilátky) Každá jamka musí obsahovat 100 μl, tj 50 μl protilátky a 50 μl konjugátu. Aplikovat 50 μl ředícího roztoku a pak do řady A se aplikuje sérum (P,N) v koncentraci 200 μg/ml do řady B se aplikuje sérum (P,N) v koncentraci 100 μg/ml, atd, do poslední řady H se nedává sérum kontrola musí obsahovat poměrně málo Ab (Ag), aby jejich hodnota byla uprostřed kalibrační křivky. V praxi to bývá okolo 10 – 20 μg/ml nKonjugát (AbSE): ndo sloupců 1 se aplikuje konjugát o určité koncentraci ndo sloupců 2 se aplikuje konjugát o poloviční koncentraci ndo sloupců 3 se aplikuje konjugát o čtvrtinové koncentraci (optimální koncentrace konjugátu se pohybuje v rozmezí n0,1 – 10 μg/ml) atd nSchéma: Ag(na destičce + Ab (pozit, negat.) +AbsE „BOX titrace“ přímý test ELISA Co se vyžaduje: musí se nalézt podmínky testu tak, aby negativní kontroly měly absorbanci 0,05 – 0,150 a maximální pozitivní hodnoty nad 1,0. Dodržování podmínek: vždy použít blank bez Ag, s Abs bez Abs s Ag Nepřímý test Reakce: Ag + Ab + AbsE Naneseme na destičku Ag o známé konstantní koncentraci (1-2 μg/ml): + s Ag, - bez Ag Ředění Ab (séra): 10x, 50x, 100x, 150x, 200x, 250x, atd. do jamek A, B, C, D Ředění AbsE: 1:100, 1:500, 1:1000, 1:1500, 1:2000, 1:5000, bez Abs Blank x : 1.) bez Abs, 2.) bez Ab (séra), 3.) bez Ag Výsledek: pokud křivka stoupá, Ab vykazuje dostatečnou specifitu a afinitu Nepřímý test ELISA Kompetitivní inhibice mezi antigeny. Reakce: Ag1 + Ag2 + Ab + AbsE Nanést Ag1 na celou destičku (př. B. afzelii) v optimální koncentraci navázat, pak 2 kroky 50 μl kompetitoru Ag2 (= inhibitor, např. B. garinii) o různé koncentraci: 500 pg/ml, 250 pg/ml, 125 pg/ml …. v řádcích A, B, C, ... nanést 50 μl Ab (ve správném ředění dle předchozího pokusu) do všech jamek kromě sloupce 12, kde bude blank, 1 hod kultivace, promytí 100 μl Abs (sekundární protilátka proti Ab) v optimálním ředění (ve správném ředění dle předchozího pokusu) též všude kromě blanku (pg = pikogram = 10-12g) Hodnocení: OD nebo B) %inhibice Čím vyšší % inhibice (nižší OD), tím silnější druhý Ag a naopak, čím vyšší absorbance, tím silnější a specifičtější Ag1na destičce už navázaný. 100% se rovná určité absorbanci pozitivní kontroly, tj u pacient nakažený B. afzelii a pacient nakažený B. garinii, vykazující Ab proti těmto Ag. Grafem je jediná standardní kalibrační křivka o 8 bodech, každý z nich je průměrem z 11 bodů, jedná se o výslednou křivku (opět logritmická škála). Do grafu vyneseme i křivku hodnot blanku. Příklad (naměřené hodnoty absorbance zobrazeny pouze u blanku, z ostatních zobrazen pouze vypočtený průměr): nPozn.: v případě stanovení Ab proti borreliím a použití borr. Ag na destičky můžeme testovat jeho optimální koncentraci pomocí nepřímé metody ELISA. Po zjištění optimální koncentrace Ab a AbsE „box titrací“ naneseme na destičku s různou koncentrací Ag tyto optimální hodnoty nReakce nAg + Ab + AbsE Stanovení ideální koncentrace Ag nepřímou metodou ELISA