Mineralogie systematická /soustavná/
- je dílčí disciplínou mineralogie
- studuje a popisuje charakteristické znaky a vlastnosti jednotlivých minerálů a
třídí je do přirozené soustavy (systému)
Minerál /nerost / - anorganická homogenní přírodnina (většinou krystalická
látka - s definovatelnou strukturou), jejíž chemické složení se dá vyjádřit
vzorcem
Znaky a vlastnosti (u každého minerálu):
1. Chemické složení (chemismus) – vzorec, vytváření pevných roztoků,
izomorfní příměsi (příklady křemen, plagioklasy, sfalerit)
2. Struktura
3. Krystalografie (soustava, bodová grupa = oddělení, vůdčí krystalové tvary)
4. Fyzikální vlastnosti – hlavní poznávací znaky, podobnost
(barva, hustota, tvrdost, štěpnost, lesk a jiné: magnetismus, radioaktivita,
luminiscence, rozpustnost ve vodě a v činidlech, …..)
5. Geneze (podmínky vzniku a výskytu, asociace – parageneze)
- za kterých podmínek a v jakém prostředí minerál vzniká, je stabilní, v jakých
společenstvech minerálů se nachází,
- přeměny minerálu a jejich příčiny
6. Topografická mineralogie
7. Význam minerálu v geologii, průmyslové využití
Dřívější klasifikace minerálů
Zmínka, podle jakých principů byly minerály řazeny do systému dříve:
-hlavně dle vnějších znaků, patrných na první pohled
př. skupina “halovců”, charakterizovaných jako nerosty nekovové, lehké a
měkké – kalcit CaCO3, sádrovec CaSO4.2 H2O, kryolit Na3AlF6
př. “těživce” siderit FeCO3, baryt BaSO4, ….
Uvedené názvy zanikly v pol. 19. století – zůstaly názvy:
“leštěnec olověný” = galenit
“kyz železný” = pyrit:
Dnes je mineralogický systém založený výhradně na krystalochemické
příbuznosti minerálů (krystalochemická klasifikace minerálů)
To znamená, že minerály jsou rozděleny do několika hlavních skupin podle
chemického složení.
V rámci nich jsou minerály děleny (nebo seskupovány) podle strukturní a tím
tedy i krystalografické příbuznosti, případně opět podle chemické příbuznosti.
Hlavní skupiny mineralogického systému:
1/ Prvky a příbuzné nerosty (slitiny kovů)
2/ Sulfidy a příbuzné sloučeniny (selenidy, teluridy, arzenidy, antimonidy a
bismutidy)
3/ Halovce (halogenidy)
4/ Oxidy a hydroxidy
5/ Uhličitany (karbonáty), dusičnany (nitráty), boritany (boráty)
6/ Sírany (sulfáty) a příbuzné sloučeniny Te, Cr, Mo a W
7/ Fosforečnany (fosfáty), arzeničnany (arzenáty), vanadičnany (vanadáty)
8/ Křemičitany (silikáty) – jsou nejhojnější (horninotvorné minerály) a
nejdůležitější
Psaní vzorců – kulaté a hranaté závorky:
(Fe, Mg, ….Mn, ..) – jeden prvek je izomorfně zastupován dalšími prvky –
pořadí určuje klesající množství kationtu (prvku), pevné roztoky
[ ] - aniontová skupina, např. [Si2O6 ]
Pevný roztok (izomorfní řada, směsný krystal) – další základní jednotka
přirozeného systému minerálů
Pevný roztok (směsný krystal): - pevná látka s homogenní krystalovou
strukturou, nejčastěji jde o směs dvou chemicky definovaných komponent.
V ní jsou určité ekvivalentní pozice obsazovány různými ionty.
- homogenní krystalovaný minerál s proměnlivým kvantitativním poměrem
složek, které se zastupují na základě blízké chemické a krystalografické
příbuznosti (GS)
- pevný roztok olivínu: forsterit Mg2 SiO4 ------- fayalit Fe2 SiO4
- pevný roztok plagioklasů (Na-Ca živců):
0% 10 30 50 70 90 100%
albit - oligoklas - andezín - labradorit - bytownit - anortit
NaAlSi3O8 CaAl2Si2O8
Kyselé plagioklasy Bazické plagiklasy
Izostrukturní skupina barytová: baryt Ba SO4
celestin SrSO4
anglesit PbSO4
Izostrukturní skupina apatitová: apatit Ca5 (PO4)3 Cl
pyromorfit Pb5 (PO4)3 Cl
mimetezit Pb5 (AsO4)3 Cl
vanadinit Pb5 (VO4)3 Cl
Všechny členy uvedených izostrukturních (dříve izomorfních) skupin jsou si
velmi blízké také z hlediska morfologie krystalu.
Varieta (odrůda) – u některých minerálů rozeznáváme určité variety, lišící se
např. barvou, charakterem agregátu apod.
- křemen (ametyst, růženín, ……
- korund (rubín, safír, ……..
- hematit (spekularit, lebník, …….
Mineralogické názvosloví
- jednoslovné na rozdíl od zoologického či botanického
- pro většinu minerálů platný mezinárodní termín, nejběžnější nerosty mají
také názvy české (halit = sůl kamenná, křemen = quartz)
- koncovky –it, -in, -an
- jména nerostů s počátečním malým písmenem
Původ jmen některých minerálů
a/ dle tvaru krystalu či typu agregátu
lepidolit – šupinkatý
aktinolit – paprsčitý
sanidin – tabulkovitý
b/ podle barvy
pyrop – oheň
azurit – modrý
chrysoberyl – chrysos = zlatý
c/ podle jiných fyzikálních vlastností
plagioklas, ortoklas – štěpný
diamant (amadas = nezkrotný)
d/ podle použití : grafit (grafein = psáti)
e/ podle naleziště : labradorit, cinvaldit
f/ podle významných - bertrandit, goethit, bornit, wollastonit
g/ jiné názvy: apatit – klamavý
Minerální asociace, parageneze
Asociace minerálů (širší termín) – společný výskyt různých minerálů
v horninách, na žíle, v dutině. Může jít o jednu nebo více minerálních
paragenezí, které jsou odrazem několika po sobě jdoucích minerogenetických
procesů.
Minerální parageneze (parageneze) - společný výskyt různých minerálů
v horninách, na žíle či v dutině.
Je zákonitě podmíněný chemickým složením a termodynamickými podmínkami
prostředí. Současně se vyskytující minerální fáze jsou tedy výsledkem jednoho
minerogenetického aktu.