Magnetometrie ►studuje magnetické pole Země ►studuje magnetické vlastnosti hornin ►sestavuje magnetické mapy a umožňuje vyhledávat nerosty obsahující magnetické minerály ► mearth Zdroje magnetického pole magfi mearthbar Magnetické vlastnosti látek Látky dělíme podle magnetické susceptibility na: diamagnetické k < 0 paramagnetické k > 0 feromagnetické k >> 0 Diamagnetické látky ( k < 0) Např.: grafit, sádrovec, křemen, živec, diamant Orbitální pohyb elektronů vytváří malé proudové smyčky, které jsou zdrojem magnetického pole. Podle Lenzova zákona je magnetické pole těchto smyček orientované proti vnějšímu magnetickému poli. Diamagnetismus je obecná vlastnost všech látek, nezávisí na teplotě. Magnetické vlastnosti látek Paramagnetické látky (k > 0) Např.: pyrit, muskovit, amfibol, siderit, pyroxen Kromě magnetického pole vyvolaného orbitálním pohybem elektronů je zdrojem magnetického pole na atomární úrovni spin elektronů. Ve většině látek se tyto magnetické momenty ruší. V paramagnetických látkách toto rušení není dokonalé, zůstává magnetické pole nepárových elektronů. Magnetizace těchto látek přímo úměrná intenzitě magnetizujícího pole a nepřímo úměrná teplotě. Magnetické vlastnosti látek Feromagnetické látky (k >> 0) Např.: magnetit Fe3O4, titanomagnetit, chromit, pyrhotin Spinové magnetické momenty nepárových elektronů jsou i mimo vnější magnetické pole organizovány do domén spontánní magnetizace. Magnetizace vykazuje nasycení a hysterezi a silně závisí na teplotě. Domény spontánní magnetizace mikroskopické uspořádání spinových momentů nespárovaných elektronů sousedních atomů feromagnetických látek bar2 domain domains2 Hysterezní křivka hyloop Koercitivní síla coercivity Curieova teplota ►Spontánní magnetizace feromagnetických látek mizí při dosažení tkz. Curieovy teploty, která pro magnetit činní asi 580°C (pro železo asi 770°C). ► ►Nad Curieovou teplotou se látky chovají jako paramagnetika. ► ► ►The Curie temperature gives an idea of the amount of energy takes to break up the long-range ordering in the material. At 770°C the thermal energy is about 0.135 eV compared to about 0.04 eV at room temperature. Popis magnetického pole MAGNETIKA 001A Magnetizace hornin MAGNETIKA 001B Kapameter – měřič magnetické susceptibility KT9 Susceptibilita hornin MAGNETIKA 022 Protonový magnetometr přístroj na měření indukce zemského magnetického pole pmg1 Princip protonového magnetometru protonsch Princip funkce protonového magnetometru MAGNETIKA 023 Maxwellovy rovnice 1 nepovinné pro studenty geologie MAGNETIKA 002A Maxwellovy rovnice 2 nepovinné pro studenty geologie MAGNETIKA 002B MAGNETIKA 003A Magnetický dipól MAGNETIKA 003B Magnetické pole dipólu MAGNETIKA 004 Magnetické pole dipólu MAGNETIKA 005 Zemské magnetické pole MAGNETIKA 028 T – Zemské magnetické pole (magnetická indukce) v ČR 47 µT = 47000 nT D – magnetická deklinace je úhel mezi směrem horizontální složky geomagnetického pole a zeměpisným severem (v ČR přibližně 0°) I – magnetická inklinace je úhel mezi směrem geomagnetického pole a horizontální rovinou (v ČR přibližně +65°) Zemské magnetické pole Geomagnetický pól je místo kde osa ukloněného dipólu protíná zemský povrch ( 79°N, 71°W a 79°S, 109°E) (tzv. best-fitting central dipole) Magnetický pól (magnetic dip pole) je místo kde inklinace magnetického pole je I = +/- 90° tj. magnetické pole směřuje vertikálně dolů. Horizontální složka H = 0. ( 76°N, 101°W a 66°S, 141°E) MAGNETIKA 007_detail Dynamo Geomagnetické dynamo V nataveném, vodivém materiálu vnějšího jádra dochází k pohybu hmot napříč k existujícímu slabému magnetickému poli. Tento konvektivní pohyb je pravděpodobně udržován radiogenním teplem uvolňovaným zemským jádrem. Tento elektrický proud generuje sekundární magnetické pole. Tato dvě magnetická pole dohromady jsou silnější než původní pole a leží ve směru blízkém k rotační ose Země. Geocentrický souosý dipól MAGNETIKA 008 Magnetické anomálie MAGNETIKA 016 Kontinentální magnetické anomálie MAGNETIKA 011 Magnetická mapa ČR Z05_DTUP1600_OBR_DETAIL Maximální amplituda v ČR: cca 8000 nT v centrální části Doupovských hor Častou příčinou zvýšené magnetizace je bazický vulkanizmus Časové změny magnetického pole MAGNETIKA 012 Časové změny magnetického pole Deklinace Západní drift MAGNETIKA 014 Paleomagnetismus MAGNETIKA 015A Inverze geomagnetického pole MAGNETIKA 015B Magneticky významné horninotvorné minerály MAGNETIKA 019 Ternární diagram s koncovými členy rutil, wüstit, hematit MAGNETIKA 020 Přímá úloha magnetometrie MAGNETIKA 017 Přímá úloha magnetometrie MAGNETIKA 018 Použití magnetometrie MAGNETIKA 021