Studijní materiál k mezioborovému předmětu MU - MENDELU Interpretace krajiny, zimní semestr 2011/2012 Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, RNDr. Jan Trávníček Bitva u Slavkova. 2. prosince 1805 Širší souvislosti období před bitvou: vynález parního stroje a jeho uplatnění v Anglii: hospodářský rozvoj buržoazie, Francouzská revoluce - odstranění feudální třídy: politický rozvoj buržoazie, od panovníků „z boží milosti a rodových výsad" přebírá vládu kapitál. Kontrastem k napoleonskému vzestupu je stagnace fragmentů římské říše - především rakouského mocnářství. Společnost „legitimních vládců" doplňují Prusové a Rusové. Anglie poskytuje finance pro boj s největším konkurentem, kterému stačí na moři, ale ne na souši. Protinapoleonská koalice vzniká 1. dubna 1805, Francouzi (dále Fr.) jsou připravení k vylodění pozemních jednotek v Anglii, loďstvo však podléhá a „mizí" ke Španělským břehům a zde prohrává v bitvě u Trafalgaru, Trafalgar - atypická, poslední bitva plachetnic v historii... admirál Nelson umírá po svém vítězství (Trafalgar square). Pohyb kulis před setkáním Evropy pod Žurání Napoleon přesouvá armádu (velké „vpravo v bok") - chce v Německu zabránit spojení Rakušanů a Rusů. Francouzi díky rychlému postupu, špionáži a propagandě překvapují spojence, Rusové kvapně ustupují a odmítají bránit Vídeň. Fr. získávají neporušený most přes Dunaj u Vídně (potupa ztráty mostu i Vídně bez boje je obrovská). Mezi Rakušany a Rusy špatná spolupráce i vztahy... 20. 11. 1805 už Fr. v Brně, spojenci se formují mezi Vyškovem a Olomoucí - ke své škodě však postupují pomalu a těžkopádně. Napoleon tak získá ještě těsně před bitvou posily (3. sbor Davouta dorazí až v den bitvy). Fr. budí dojem únavy, posílení spojenci sedají na lep a chtějí steč u Brna. 1.12. Napoleon vyklízí Staré vinohrady (dnešní Mohyla míru), chce lstí sestupujícím spojencům vpadnout do zad. Ti se soustředí na pravé Fr. křídlo („slabé") a chtějí odříznout ústup k Vídni. Bitva Je pondělí 2. prosince 1805. Na slavkovském poli bojuje proti sobě cca 165 000 mužů. 75 000 Rusů, 16 000 Rakušanů na jedné straně a 75 000 Francouzů na straně druhé. Taktika spojenců: obchvátit Francouze od jihu, prorazit jejich bok a postupovat k severu. Spojenecké „Kolony" útočící přes pravé francouzské křídlo se měly v součinnosti pokusit probít až ke Slatině, a k olomoucké silnici. Jakmile by generál Bagration (pod Santonem) zpozoroval, že se tyto kolony blíží k olomoucké silnici, měl zaútočit na narušené francouzské řady. Půlnoční strategické rozhodnutí spojenců je překládáno, přepisováno a doručováno špatně, často dorazí k velitelům jednotek pozdě ráno či dokonce vůbec... Napoleon potřebuje na levém (severním) křídle udržet Santon za každou cenu, na jihu poutat a zaměstnávat spojenecké armády v „zlaté síti" a „lvím skokem" jim vpadnout do týla. Napoleon má ve Slavkově 36 let a je na vrcholu. Jeho armáda je pohyblivá, 7 sborů tvoří samostatné armády se všemi zbraněmi. Velitelé jsou mladí a schopní, „každý voják ve své torně nosí maršálskou hůl". Francouzi jednají s představiteli obcí, nikoliv se šlechtou, spojenci jsou feudální armádou s vysokou šlechtou ve velení, jiná národnost a jazyk u velitelů a u jejich vojáků. Jižní křídlo Napoleon roztahuje jižní křídlo až k Telnici a Újezdu (chce bránit spojenecký obchvat) Fr. 12.000 vojáků čelí trojnásobné přesile spojenců, Davout rozprostře "zlatou síť" (pevná a pružná) pro zadržení útoku: „nepřítel může postupovat, ale nesmí prorazit". Pratecké návrší - V 7:30 vyšlo „krvavé slunce nad Slavkovem", kolem 8 hodiny sestup spojenců dolů z kopce, Rakušané a Rusové nespolupracují ideálně Fr. od Ponětovic vpadají do týla (velké překvapení, byly schovaní v mlze a nikdo je nečekal). Situace pro Francouze i přes překvapení spojenců není dobrá - Pouzeť. „ustoupíme-li jen na krok, jsme ztraceni. Zbývá nám jediné - hnát třeba se zavřenýma očima všechno před sebou a nedopřát nepříteli čas, aby nás počítal". Studijní materiál k mezioborovému předmětu MU - MENDELU Interpretace krajiny, zimní semestr 2011/2012 Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, RNDr. Jan Trávníček Santon 18 děl generála Claparédeho drží Santon, Bagration se snaží obejít kopec ze severu a zaútočit na nechráněný týl, Fr. děla lehká, s dlouhou hlavní, pohyblivá, lepší dostřel a strategická pozice = záchrana, Bagration se vzdaluje středu svých armád, Fr. to využívají a dostávají spojence pod tlak, složitá jezdecká bitva na „jezdecké planině" (až 30.000 jezdců!), srážky kyrysníků (obrněná jízda), Fr. mají výhodu v přítomné pěchotě za kterou se lze schovat a odpočnout si, Příklad Fr. strategie a výcviku: Hulánský (ruský) pluk je nalákán k pěchotě, ta se rozestoupí, vpustí si za záda před Hulány ustupující vlastní jízdu a umožní zároveň dělostřelbu - 300 mužů na koních padá během vteřin, jejich zděšený útěk končí nekontrolovatelným pádem do hlubokého úvozu cesty Blažovice-Sivice. Srážka elitních gard a „spuštění" Fr. k Sokolnicím... Mamelukové (elitní Fr. jednotky z egyptského tažení) drtí feudální výkvět ruské armády („Aťpláčou krásné dámy v Petrohradě") - srážka elity armád dopadá pro Rusy katastrofálně Francouzi se stabilizují na výšinách, dělají půlobrat vpravo k JZ. a chystá se sestup a útok na týl spojeneckých kolon, za nimiž se leskne zamrzlá hladina rybníků... Fr. Davoutova linie zde dole stále odolává enormním tlaku spojenců, kteří neví, že je konec, následně zděšeně prchají sevření v kleštích z obou stran... Langeron: "Už jsem viděl mnohé prohrané bitvy, ale o takové porážce jsem neměl ani zdání!" U Telnice bitva za setmění končí - tam kde začala. Cca 30 000 vojáků zraněných či mrtvých. Důsledky pro Evropu Prešpurský (Bratislavský) mír - Rakousko se vzdává Tyrol, Vorarlberská, Augsburku, Istrie a Dalmácie a všech nároků na německé státy (kompenzací je Salcbursko), Rusové nepodepisují mír, Prusové vyhlašují válku. 6. srpna 1806 (a brzy ji prohrávají) zaniká Svatá říše římská - František II zůstává pouze rakouským císařem Františkem I, posílená kontinentální blokáda blokuje i cukr z Ameriky s důsledkem rozvoje cukrovarnictví na kontinentu (přispívá ke komplexním změnám v zemědělství), až r. 1812 poráží Kutuzov Napoleona u Krasnogo... a pak to jde z kopce (Lipsko, Waterloo...) v evropských válkách 1792-1815 bojovalo ve Fr. armádě cca 4,5 milionu mužů. Z nich na 300 000 padlo v boji, asi další 2 miliony zemřely na sepsi, tyfus a jiné nemoci... Důsledky pro bojiště před bitvou Místní uzavření ve svém místě a čase, co rušivě zasáhlo, to přijímali... Ruská armáda vyhladovělá - odříznuta od zásobování při ústupu (zlé pro místní), povinnost přípřeže, častý útěk do lesů i s dobytkem, „všecko zimní zasetí přišlo v nic, dědiny zničeny na kolik mil, dobytek seno ani sláma nebylo, Francouzi tak škaredě s ženami a svobodnýma lze obcovali, málokterá čistá byla žena od nich okolo Rousinova a Vyškova" "spálilo se vše co hořelo... ploty, dveře, střechy, pluhy, seno...", půlnoc před bitvou - zapalování střech v Jiřikovicích na počest projíždějícího Napoleona... Důsledky pro bojiště během bitvy a po ní Telnice - na následky útrap a infekcí zemřelo 350 lidí - třetina obyvatel... Telnice, Tvarožná, Kobylnice, Prace, Křenovice, Kruh - obce součástí bitvy (destrukce), dluhy s důsledkem: papírové peníze bez ceny, vysoké ceny potravin, bankrot - zavedeny Šajny - papírové peníze „nemá ani šajna" (dodnes používáme „nemám šajn(u)"), Francouzi jednali s představiteli obcí, nikoliv se šlechtou - naděje pro lid - francouzské dědictví se projevilo v odvážnějším jednání se šlechtou, v povstáních, - jména - Fr. vojáci se mohli usadit - Galle, Audy, Bürget, Boret, Foret, Irain, Murin, Rouš -pokřivení v matrikách shladilo rozdíly původních francouzských jmen (i místní jm. - Santon), - jarní orba ještě dnes přináší „ovoce" v podobě řady nálezů (kosti, knoflíky...). Vybrané zdroje: http://www.nasemorava.cz/prezentace/Napoleoni/strana01 .htm (průběh bitvy, souvislosti) cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Slavkova (přehledný vývoj bitvy na mapách) J. Kux, M. Raška (1995): Historky kolem slavkovského bojiště. Brno, Onufrius. 220 s. Studijní materiál k mezioborovému předmětu MU - MENDELU Interpretace krajiny, zimní semestr 2011/2012 Geografický ústav, Masarykova univerzita, Brno, RNDr. Jan Trávníček Diskuze vybraných pojmům: Interpretace - Provedení něčeho v jiném kontextu, nežli byl ten dosavadní, zařazení onoho jevu do něj, - pocit že text žádá interpretaci je až pozdně antický, přitom Text už je sám o sobě interpretací, - interpretace textu jako zašifrovaného významu je nešťastná, pokud to není šifra (což je zřídka), - text má rozporuplné způsoby čtení a chápání, co na něm doba odlišná od doby vzniku ocení, může být jiné, než co autor zamýšlel, - odlišné způsoby interpretace na sebe velmi silně žárlí... Archetypy - vrozené obrazy, základní myšlenková schémata, obrazová povaha - vrozené vzory pro percepci ovlivňují i jak klasifikujeme a oceňujeme biotu (pozitivně vnímáme samostatné, nepřisedlé, smyslově bohaté, elegantní a mocné (stromy, květy, zelená barva (jmelí), oceňujeme lidské rysy (tučňák je vzpřímený a ve fraku, rozněžnění nad rukou žabky) - kontakt s archetypy vyvolává prudké emoce, vynořování často v podobě mýtů - jsou často ambivalentní (dítě je zároveň krásné a miloučké a k sežrání / smrdící řvoucí fakan) - cílem integrace archetypů, individualizace - cesta k sobě samému, spásná sebeidentita - „náboženství je propojení archetypů podle místních podmínek a potřeby" Smysly - Technicky smysly zachytí spoustu, taje přefiltrována, zůstane co je pro náš život relevantní, - příklad: dítě nevidí vánoční stromek v chodbě (má ho přece přinést Ježíšek), - filtry může oslabit psychotropní látka (což je ale dlouhodobě vyčerpávající). - Tradiční dělení smyslů na 5 - konvenční, - co třeba gravitace oddělená od hmatu? Čich a chuť dohromady? - Jiné živočišné druhy mají jiné smysly (dálková termorecepce, elektrická pole...). - Zrak a sluch jako „vyšší smysly" (evolučně mladší), poznávání a intelektualita zejména v evropském a středovýchodním kulturním kontextu, - Čich, hmat, chuť - evolučně starší a pocitově hlubší, méně ostrakizovány v Asii; spojené s „temnou" sférou lidského působení - stínová či noční strana, intelektuálně méněcenná ale krajně důležitá z hlediska poznávání citového (oblíbené osoby jsou ohmatávány a očichávány v soukromí, na veřejnosti je maximálně prohlížíme či jim nasloucháme). - 90% informací získáváme vizuálně, ale komunikujeme především akusticky (což se hodí potmě, za roh...), - upřednostňování zraku je přitom u zvířat výjimečné (snad jen ptáci a některé šelmy) Krajina a paměť - Paměť: „způsobilost uchovávat vjemy a vybavovat je", - paměť je opakovaná možnost, umožňuje návraty a obnovení původního stavu, což je zvlášť důležité, když minulost vnímáme jako idylu nebo ztracený ráj, - na úrovni přírody závisí paměť na reliéfu, klimatu, substrátu, půdě a na síti vodních toků a ploch, - na úrovni krajiny závisí paměť na zachování všech druhů památek a jejich zapojování, třeba ve změněném významu, do života současné komunity, - v krajině jde kultura před přírodou, teprve podle našich kulturních zvyklostí jsme schopni krajiny rozeznávat a dávat jim jméno, - civilizace se odehrává v prostoru, kultura se děje v určitém místě, - prostor je spíše o vztazích a pravidlech, místo o hodnotách a citech. Vybrané zdroje: Cílek, V. (2005): Krajiny vnitřní a vnější. Vyd. 2. Praha: Dokořán. 270 s. Komárek, S. (2008): Příroda a kultura: svět jevů a svět interpretací. Vyd. 2., Praha: Academia. 307 s. Markoš, A. (2003): Tajemství hladiny: hermeneutika tjvého. 2. vyd. Praha: Dokořán. 350 s. Sádlo, J. et al. (2005): Krajina a revoluce: významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny českých zemí. 2. opr. vyd. Praha: Malá Skála. 247 s. Schama, S. (2007): Krajina a paměť. Vyd. 1 (vČJ). Praha: Agro, Dokořán. 703 s. Valenta, J. (2008): Scénologie krajiny. 1. vyd. Praha: Kant, 242 s.