1
Ochrana vodních bezobratlých
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ohrožení bezobratlí vodních ekosystémů
• ochrana vodních bezobratlých = ochrana
vodních ekosystémů a habitatů
specifických pro jednotlivé druhy
• prioritou ochrana a popř. obnova těchto
systémů, která však často téměř nemožná
(odpřírodněná koryta velkých řek v
aglomeracích)
• přístup na druhové úrovni možný jen u
několika „vlajkových“ nebo „deštníkových“
druhů
• aktivní přístupy k ochraně těchto druhů lze
využít jako názorné příklady možností i
chyb ochrany přírody v těchto programech
(perlorodka, raci)
Hlavní příčiny ohrožení populací v tocích
• morfologická degradace toků
• silná eutrofizace všech toků (téměř zánik
oligotrofních povodí)
• zanášení toků v důsledku eroze
• znečištění toxickými a organickými látkami
(včetně léčiv a hormonů)
• změna teplotního režimu (pod přehradami i v
rámci změny klimatu)
• fragmentace toků přehradními nádržemi (i
rybníky)
• průnik invazních druhů
• nevhodný rybářský a vodohospodářský
manangement
• opuštění původního systému hospodaření v
krajině
Nejohroženější typy habitatů tekoucích vod
• prameniště
• velké i drobné nížinné toky
• ztráta pestrosti habitatů uvnitř říčních koryt a jejich
dynamiky
• vymizení:
– tůní přímo v korytě
– štěrkových lavic
– meandrů
– erozních břehů
– úkrytových možností (kořeny, balvany) a hrubé
organ. hmoty v korytě (dřevo)
– propojení poříční krajiny s hlavním tokem
Centra diverzity
• zachovalé nivy větších řek: Dolní Podyjí, Pomoraví,
Poodří, Lužnice, Polabí, Třeboňsko atd.
• pramenné oblasti pohraničních pohoří
perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
(114 – KO, ČS – KO, Stanoviště - příl. II. a IV., Bern - příl. III)
• ve středověku i větší řeky (Otava, Vltava až pod Č.
Budějovice, Blanice, Sázava atd.), jižní Čechy pod
Šumavou, západní Čechy, sudetská pohoří severní
Moravy
• získávání sladkovodních perel, kdy podle dochovaných
kronikářských záznamů a poměrně přesných archiválních
účtů lze délku jejího rychlého úpadku odhadovat na 500
až 800 let
• úbytek detritu po vykácení listnatých lesů – přesun
perlorodek do oblasti luk (více detritu)
• ještě v 90. letech min. století masové úhyny kvůli
splachům z polí, za 40 let nevznikla žádná nová populace
• holarktické rozšíření, v Evropě od Španělska po
Skandinávii až do Ruska
• v ČR Blanice, Malše, Želivka (v Osoblažském výběžku
populace zanikly), malá genet. odlišnost populací
• i současné populace se rozmnožují (imunologická reakce
ryb na atak glochidií), ale juvenilní stádia nepřežijí první
roky
• od 90. let první polopřirozené odchovy na světě v ČR (J.
Hruška) na Šumavě
perlorodka říční (Margaritifera margaritifera)
Příčiny ohrožení
• zarůstání kosených luk = nevhodná kyselá ostřicová lada
• znečištění z průmyslu a kanalizací, regulace toků a
výstavba přehrad (jednorázový zánik populace při havárii)
• ochlazení horních toků, kde unikla znečištění díky drenážím
• opuštění tradiční údržby krajiny
• nevhodné složení detritu (až dystrofie – kyselá povodí po
acidifikaci), nízké pH vadí juvenilům
• odvodňování, (smrkové monokultury – acidita), těžká
technika a špatné hospodaření - eroze
Ochranářská opatření
• odchov citlivých juvenilů v umělých stružkách s
prokysličeným štěrkovým dnem a s dotací detritu z
vhodných pramenišť
• cílem - překonat období, kdy jsou larvy nejcitlivější k
podmínkám prostředí
• odolnější jedinci ve věku 3-5 let vráceni do toku na 4
lokalitách
• komplexní řešení situace v celém povodí
2
perlorodka říční – biologie druhu
Potrava
• filtrátor (až 50 l vody/den), detrit (do 0,001 mm) a mikroskopické řasy - zdrojem?
helokrenní prameny nebo vodní makrofyta (Teplá Vltava) - stolistek, hvězdoš, lakušník
• shluk detritu z filtrátu vloží do ústního otvoru, separují a vyvrhují nepoživatelné částice
(jíl, železité sraženiny)
• podmínkou existence přísun vhodného detritu z drobných přítoků a pramenišť?
• zdroj – kořenový systém trav (lipnicovité a dvouděložné – průběžně), listnaté stromy a
keře (pouze nárazově), musí mít dostatek Ca
• zrychlení populačního cyklu díky vyšší úživnosti vody (rozbourání věkové struktury)
Vývojový cyklus
• ojedinělé kusy hermafroditní, v koloniích oddělené pohlaví, samice nasaje spermie
(kolonie) – po 4-6 týdnech volná glochidia
• glochidia na lososovitých (pstruh potoční) 3-12 měsíců (dle Tvody) - na žábrách ale i
jinde, ryba jako vektor
• adaptace na místní genotyp ryb – problém rybářské vysazování, věk ryby - vhodnější
mladší– vhodná přirozená reprodukce obsádky
• získaná imunita ryb po kontaktu s glochidii (vhodnější rychlá obměna populace i
spolupůsobením predátorů (např. vydry) a kontaktem s neobsazenými povodími)
• nejcitlivější stádium perlorodky do 0,5 mm po odpadnutí z ryby - pak v substrátu cca 10
let – po vynoření kolonie – rozmnožování od cca 10–20 let (dosud se nikdy nevynořily)
• v ČR oligiotrofní vody, věk max. 140 let (přestárlé populace), v mezotrofních vodách
max. 50 let (pod 10 cm), v chudých skandinávských tocích až 280 let - dlouhověkost dle
přístupnosti Ca
perlorodka říční – nároky na prostředí
Kvalita vody
• nízká koncentrace dusičnanů (okolo 2, max. do 6 mg/l)
• menší oligotrofní toky v podhůří s nižším obsahem
rozpuštěného Ca
• letní průměrné teploty nad 15°C
• vodivost 50 až 70 µS/cm
Habitaty
• 13 povodí / na 8 z nich záchranný program
• nezanesené prokysličené štěrkopísčité lavice
• vhodné geologické podloží - granit a podobné horniny
(štěrk a hrubý písek)
• okolní krajina jako zdroj detritu - nezastíněné helokreny x
chladná prameniště s rašeliníkem nevhodná
CÍLE ZÁCHRANNÉHO PROGRAMU
Krátkodobé (2005-2007)
• Zachování odlišných forem perlorodky říční?, udržení
početnosti a příznivé věkové skladby jednotlivých populací
• Výstavba odchovných prvků v povodích
• Výběr a hodnocení lokalit pro případné repatriace
Střednědobé (do 2010)
• Revitalizace dotčených povodí (terénní úpravy toku a jeho
nejbližšího okolí - vytvoření vhodných stanovišť pro kolonie i
úkryty pro hostitelské ryby)
• Repatriace perlorodky na vybrané lokality s využitím
odchovných prvků
Dlouhodobé (do 2020)
• Stabilizace vhodného extenzivního způsobu zemědělského a
lesního hospodaření (přirozená skladba lesních porostů,
tradiční lukařství, navracení kompostované biomasy?,
používání organických hnojiv a extenzivní pastevectví, omezení
až vyloučení orných ploch)
Podpora reprodukce a trofické základny
Reprodukce
• Podpora oplodnění - roztroušení jedinci soustředěni do vhodných úseků – přirozené
oplodnění (po velkých vodách a ledochodech)
• Řízené osídlení hostitelů – samice po mírném zvýšení T vody vyvrhnou glochidia
(100-150 tis./1 l vody) - vysazení pstruhů dle optimální parazitace žaber (1000 glochidií
na 5 ks 10 cm ryb)
• Řízený vývoj glochidií na hostitelích - ryby s glochidii do toku - v době dokončování
metamorfózy zpětný odlov - uvolnění larev v chovu (filtrace vody) při T 16-17 ºC (50
dní)
• Navození polopřirozeného odchovu ranných stádií - kusy ca 0,4 mm 60-90 dní
krmeny organogenním detritem - po 1. vlně úmrtnosti adaptace na přírodní podmínky
(od 1 mm) a odchov do 3-5i let (průtočné klícky s hrubým pískem v odchovných
úsecích napájených říční vodou (záchyt driftujících jedinců)
• Polopřirozené odchovné prvky – umělé boční kanály z původního toku - do
dosažení pohlavní zralosti (ca 8 cm) – pak přežijí i na horší potravě (do 500 ex. na
jeden odchovný cyklus)
Opatření v povodí - potrava
• kompostoviště a luční management štěrkové vrstvy pod budoucí kořenový horizont
břehové vegetace, vypásání a kosení luk v okolí toků
• prokořenění břehů umělých kanálů (bednění) - vypouštěny odchované perlorodky (3-5
let), kolonie adultních perlorodek – s dočasným zápletovým plůtkem (hrubší
kamenivo), založení travnatého břehu - trvalý pomalý průtok vody, detrit z rhizosféry,
omezení promrzání kolonií, vhodná trdliště pro pstruha
• pročištění koryt přítoků od naplaveného materiálu - zprůchodnění přítoků a zamezení
ukládání sedimentů, přísun detritu
Monitoring
Bioindikační metody
• jedinci z odchovu - průběžný monitoring vlivu opatření na
nejcitlivější juvenily – měření přírůstků a mortality, květen-říjen
(kontrola mikroskopem), mimo sezónu pouze vizuálně v terénu
• změny početnosti na 2 kontrolních plochách – úmrtnost (vegetační a
mimovegetační období), plocha 150 x 200 cm s 12 čtverci o
rozměrech 50 x 50 cm
Měření kvality vody
• on-line datalogery na lokalitách - konduktivita, T vody a výška
hladiny toku (Blanice, Zlatý potok), přenos dat na web - při
překročení limitů konduktivity a průtoku varovná SMS
Kritika
• část tvrzení založena na neověřených předpokladech bez
nezávislého měření v terénu
• neznáme přesně všechny příčiny a proto se řada nákladných
opatření může míjet účinkem
Raci
• dříve hojně v tocích i jezerech – zdroj potravy obyvatel
• minimální míra raka na veslech rybářských lodí
• od průmyslové revoluce (polovina 19. stol.) oslabení populací díky
znečištění
• zavlečení račího moru koncem 19. stol.
• silný pokles početnosti r. říčního (A. astacus) a nasazení r.
bahenního (A. leptodactylus) – též citlivý k moru
• omezení prodeje jedinců pod 12 cm a samic s vajíčky již ve 30.
letech minulého století
• dosazeny odolné druhy: r. pruhovaný (Orconectes limosus) a
později r. signální (Pacifastacus leniusculus)
• v současnosti sledování ohnisek šíření moru z míst výskytu
invazních druhů
• rozšíření čel. Astacidae (západní Palearkt a západ Sev. Ameriky) a
Cambaridae (vých. Asie a východ Sev. Ameriky)
• 5 původních evropských raků, z toho 3 v ČR (nepůvodní v Rusku a
Mediteránu)
3
Biologie raků
Rozmnožování
• gonochoristé, ale r. mramorový (Procambarus fallax) partenogenetické
samice
• páření našich raků na podzim (dle Tvody)
• samec přetáčí samici na záda a drží ji klepety - spermatofory do hrudní
oblasti samice (ta je rozpustí sekretem cementových žláz) – oplodnění ve
vaku vytvořeném zadečkem samice - vajíčka pevně připojena - délka
vývoje dle Tvody (do jara)
• r. pruhovaný - vajíčka až na jaře a od dubna nastává líhnutí
• ráčci přichyceni vláknem k nožkám samice, po několika svlékáních se
osamostatňují
Potrava
• herbivorní (vegetace), predátoři a detritofágové (listový opad)
• potrava podle věku, období roku a fyziologického stavu
• rostlinná strava v jarních měsících okolo 7 °C, léto nad 14 °C živočišná
potrava (hlavně u juvenilů): měkkýši, larvy hmyzu, žížaly, korýši, pulci či
ryby, podzim - opad
• filtrace řas a detritu (mezi svlékáním v úkrytech) – při měkké kutikule je
zranitelnější (kanibalismus)
• predace juvenilů - Aeshna, ploštice a larvy brouků i invazní blešivci
(Dikerogammarus villosus), predace adultů – ryby, ptáci, šelmy, hlodavci
Monitoring raků v ČR
• zmapováno 12 670 úseků (z 13 110) a na 1 092 raci nalezeni
• od r. 2008 monitoring populací r. kamenáče a sledována kvalita
vody
• hodnocení vlivu predace norkem americkým na populace r.
kamenáče
• popis rizikových zásahů a návrhy řešení
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium)
ČS-KO, 114-KO, příl. V.
• hlavohruď hladká bez trnů, velmi krátké
trojúhelníkovité rostrum (až rovnostranný trojúhelník),
klepeta nejsou zespodu červená
• střední a jihovýchodní Evropa, v Čechách po
sudetská pohoří, nejseverněji v Německu po
Drážďany
• v ČR původně 4 lok., ale po mapování Natury již 21
(45 toků), střední a západní Čechy (České středohoří,
Podkrkonoší, Domažlicko) – údaje z Moravy
nepodložené či chybné determinace
• 10-12 cm, žije do 10 let, populace geneticky
uniformní, včetně německých, odlišná podkrkonošská
populace - introdukce ze Slovinska?, smíšené
populace s r. říčním
• náročný na úkryty (kameny, kořenové baly),
meandrující toky ve smíšených lesích – spíše v
tůních, výjimečně ve stojatých (průtočné rybníčky),
někdy i v obcích
• tolerance znečištění (O2 okolo 3 mg/l)
• zachovalé menší toky (2-3 řádu), 250-650 m n.m.,
výskyt s: pstruh potoční, vranka obecná, hrouzek
obecný, střevle potoční a mihule potoční
Rak říční (Astacus astacus)
ČS-EN, 114-KO, příl. V.
• hlavohruď trny pouze za týlním švem, 2 hrbolky na vnějším
prstu klepet, klepeta zespodu červená, tělo často modré (po
svlékání)
• v 39 evropských zemích – nejhojnější rak, od Ruska po
Norsko, na jihu po Řecko a Albánii
• po oslabení populací račím morem koncem 19. stol. chován
(rybníky) a vysazován po celé ČR – původní rozšíření nejasné
• silný pokles v důsledku znečištění, ale nalézán i na
znečištěných úsecích (proudný úsek Labe pod Pardubicemi)
• nyní 1 082 úseků na 550 lokalitách v ČR, potoky a menší
říčky, rybníky a zatopené lomy
• pomalu tekoucí toky s množstvím úkrytů, meandry, stromový
doprovod, kameny, hloubí nory do hlinitých břehů, tůně s
hromaděním org. materiálu
• 150-100 m n.m., 3-4 řád toku, absence v horách následkem
acidifikace?
• genetická struktura nejasná díky silnému vysazování
(druhotné lokální adaptace?)
• věk do 20 let, až 250 vajíček ve snůšce, pohlavní zralost
dosahují od 1,5 do 5 let dle teploty 15, max. 18 cm,
sympatricky s kamenáčem a r. bahenním
• predátoři: úhoř, okoun, norek americký, vydra a brodiví
Rak bahenní (Astacus leptodactylus)
114-O
• hlavohruď silně trnitá, rostrum velmi dlouhé s dlouhou
špičkou, vnější prst klepet bez hrbolků přímý, klepeta
světlá, žlutavá
• pontokaspický druh, východní Evropa a západní Asie Rusko
(oblast Kaspického a Černého moře) - rozšířil se
do celé Evropy mimo Pyrenejského pol. a Skandinávie,
původně k Bratislavě a Vídni, v Polsku po Halič
• od konce 19. stol. vysazován (imunita proti moru pouze
domnělá) – dnes ve 3 zemích Evropy, běžně
konzumován
• od r. 1892 vysazován v ČR zejména do nádrží v
Čechách a na severní Moravě (původní?) – na
Slovensku a v Rakousku ale původní
• v současnosti v ČR 40 lokalit (nedostatečně vzorkovány
stojaté vody)
• jezera do hloubky 50 m, úkryty nejsou tak podstatné –
denní aktivita, spíše na dně a v litorální vegetaci, rybníky
i odkaliště, tekoucí vody málo
• euryvalentní – tolerance vyšší salinity, teploty (až 32 ºC),
vodivost 1500 µS/cm, kyslík do 2 mg/l
• vyšší plodnost i rychlost růstu – dospělost už od 2-3 let,
vajíček 200-400, rozmnožování od podzimu do jara, až
15 cm
• predace dravými rybami, vydra, norek
Rak signální (Pacifastacus leniusculus)
invazní
• hlavohruď silně trnitá i před týlním švem, vnější prst
klepet bez hrbolků přímý, klepeta světlá, žlutavá,
typická bílá či namodralá skvrna = „signální“,
červené zbarvení spodní strany klepet a jejich
úplně hladký povrch
• Sev. Amerika od malých potoků přes řeky po
jezera
• 1959 introdukován do Švédska, umělé líhně a
vysazování do celé Evropy (24 zemí – Stř. Evropa,
Skandinávie, Španělsko, 2006 Slovensko)
• v ČR introdukce od r. 1980 (Hradec Králové a
Velkomeziříčsko, Bobrava u Brna), zejména jih a
jihovýchod země
• říčky a rybníky, hloubí nory, pohybuje se po souši
(kolonizace 1 km za rok)
• euryvalentní – vysoká teplota, salinita, vyschnutí,
pH nad 6
• přenašeč račího moru, ale pokud není nakažen je
možná koexistence s původními druhy
• rozmnožování na podzim – líhnutí na jaře, 200 -
400 vajíček, dospívají po 2-3 letech, věk do 20 let
4
Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
invazní
• na horní straně zadečku hnědočervené
příčné pruhy či skvrny, oranžové špičky
klepet, do 12 cm
• východ Sev. Ameriky, do Evropy 1890 –
Polsko, Německo, v současnosti se silně
šíří
• v ČR od 1989 šíření Labem od Hřenska po
Pardubice, Ohře, Vltava po Č. Budějovice,
Odra, jižní Morava, přítoky Labe, včetně
malých toků a nádrží (Lipno), pískovny
• regulované pomalu tekoucí odpřírodněné
toky (záhozy)
• teplé eutrofizované znečištěné toky, bahnitý
substrát, toleruje nedostatek kyslíku, v ústí
malých toků do větších řek
• přenáší račí mor (infikováni všichni jedinci)
a původní druhy vytlačuje i agresivitou
• dožívá se 4 let, rozmnožování převážně na
jaře, 400 vajíček, dospělost za rok
Rak červený (Procambarus clarkii)
invazní
• štíhlé tělo (12 - 15 cm), tmavě červené až rudohnědé
se světlejšími skvrnami, spodní strana klepet zářivě
červená
• původně Sev. Amerika (introdukce po celém světě)
• 1973 introdukce jih Španělska, v 70. až 90. letech do
Francie, Itálie, Německo, Švýcarsko (13 zemí Evropy)
• v ČR v akvarijních chovech, věk max. 4 roky v chovu,
v přírodě 12-18 měs., vysoká plodnost
• rezistentní přenašeč moru, r-stratég - krátký živ.
cyklus, agresivní chování
• v nižších zeměpisných šířkách 2 generace ročně (až
600 vajíček v jedné snůšce)
• původně v sezónně zaplavovaných mokřadech - nory
přes 2 m = škody v zemědělství
• bažiny až řeky (toleruje znečištění i vyšší salinitu)
• teplomilný, ale přežívá i v zamrzajících vodách – v ČR
není znám z přírody
• akumuluje těžké kovy a škodliviny - následná
akumulace ve vyšších trofických úrovních
• kalí vodu = úbytek makrofyt, následně změny
struktury společenstva bezobratlých i obojživelníků
Výskyt raků a kvalita vody
• podstatný amoniak (do 1,5 mg/l) a dusitany (při
dlouhodobém působení odchylky v chování – hloubení
nor v místech s dostatkem úkrytů), rak pruhovaný
toleruje vyšší hodnoty
• BSK5 okolo 1-2 mg/l, o něco tolerantnější je kamenáč,
ale následkem znečištění mohou chybět některé
ročníky, které se díky znečištění nerozmnožily
• většina raků stenotermních, r. říční krátkodobě 25 ºC
(letální 30ºC), letní růst nad 15 ºC, r. kamenáč optimum
do 22 ºC
• vhodné koncentrace kyslíku okolo 10 mg/l, v zimě by
neměly klesat pod 5 mg/l, kamenáč mírně tolerantnější,
r. signální snáší i 2 mg/l
• pH 7,5-8, krátkodobě až 9, kyselé vody neosidlují
• vhodné vyšší koncentrace vápníku (stavba těla a
neutralizace toxických kovů)
• konduktivita okolo 400-500 µS/cm
Račí mor
Aphanomyces astaci (Oomycetes) - tzv. vodní plísně,
podobné pravým houbám
• nepřežívá vyschnutí, potřebuje permanentně
hostitele
• diagnostika pomocí specifické PCR ze zadečku či
zakloubení končetin
• přenáší nepůvodní severoamerické druhy, které jsou
odolné
Příznaky:
• jiní živočichové kromě raků nejsou úhynem zasaženi
• raci nalézáni v různém stavu, živí, hynoucí i mrtví
• úhyn se šíří i proti proudu (při opakované kontrole)
Prevence:
• nevysazovat nepůvodní druhy
• při manipulaci s původními raky karanténa (několik
týdnů)
• nepřenášet ryby pokud zjištěn úhyn (výplach ve
vodě, obměna zažívacího traktu)
• potenciálně infikované předměty dezinfikovat
Aktivní ochranářské zásahy
• mapování a monitoring všech populací raků, včetně výskytu moru
• ochrana biotopů a podpora přirozeného šíření původních populací,
navrženo 13 EVL pro r. kamenáče
• omezit zanášení, přerybnění, znečištění, šíření nepůvodních druhů
(zákonem zakázat i v akvaristických prodejnách)
• osvěta pro odlišení původních a nepůvodních druhů a důsledky
nevhodných přenosů, zákonné důsledky nepovolených přenosů
• repatriace a transfery?? - pouze po přípravě, s odborníky, dodržování
struktury populací podle povodí a odchyt populace „na sucho“
• provádět rovnoměrnou „disperzi“ přenášených nebo vypouštěných raků
• posilování populací v ČR není prioritou, spíše omezení negativních vlivů
• hubení nepůvodních raků - syntetické pyrethroidy nebo přírodní pyretrun
z chryzantém – problematické, ovlivňuje celý ekosystém
• nevhodné vysazovat do morfologicky degradovaných či znečištěných
toků
• v současnosti probíhá např. na VÚRH JU Vodňany v oblasti NP a
CHKO Šumava, CHKO Třeboňsko
• ke všem zásahům jsou potřebné výjimky!
Právní předpisy k ochraně a
introdukcím raků
• Zák. 114/92 Sb. (Ochrana přírody a krajiny) – „záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů“, ale i „reintrodukce a záchranné
přenosy“ – vše na výjimku
• Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se
nevyskytujících druhů v akvakultuře
• Zákon o rybářství (č. 99/2004 Sb.) - „nepůvodní se rozumí taková
geograficky nepůvodní nebo geneticky nevhodná anebo
neprověřená populace ryb a vodních organismů, která se vyskytuje
na území jednotlivého rybářského revíru méně než tři po sobě
následující generační populace“
• Zákon o vodách (vodní zákon) (č. 254/2001 Sb.) - „vypouštění
nepůvodních a geneticky nevhodných a neprověřených ryb a
ostatních vodních živočichů do toků a vodních nádrži vázáno na
souhlas příslušného vodoprávního úřadu“ (obec s rozšířenou
působností)
5
Problémy dřívější ochrany raků
• od 1985 sčítání - „Akce rak“
• od roku 1999 pokusy o umělé odchovy - ČSOP (Holzer)
• 25 individuálních projektů, ale bez údajů o původu raků genetické
znečištění?
• nejasná kritéria výběru lokalit – morfologicky nevhodné
úseky
• chyběla zpětná kontrola populací a často odůvodnění
jejich vysazení
• zaměňování raků říčních za kamenáče a vypouštění na
nevhodné lokality (dosazování a dokrmování raků v
lomu)
Biotopy nevhodné pro raky -
bioindikace
• regulované nemeandrující toky s pomalu tekoucí vodou nebo
naopak úzké, napřímené meliorační stružky s rychle proudící
vodou se zahloubeným a upraveným korytem, břehy s panely
či vegetačními tvárnicemi
• jílovité nebo bahnité dno, absence úkrytů, chybí břehová
vegetace (kořenové baly), přehříváni toku v letních měsících,
v nejbližším okolí převažují pole, neprobíhají samočisticí
procesy, splachy ze zemědělských ploch nebo nedostatečně
čištěnými odpadními vodami
• úseky častěji postihovány povodněmi při přívalových srážkách
• nepřirozeně zvýšený predační tlak, a to např. ze strany
invazně se šířícího norka amerického či do toků
vysazovaných pstruhů
• nebezpečí otrav (například betonové výluhy při opravách
mostů)
Velevrub (Unio)
Velevrub tupý (Unio crassus)
114 – SO, Stan. příl. II. IV., NATURA, IUCN - teměř ohroženy
(NT), ČS - ohroženy (EN)
• celoevropsky ohrožený
• od pstruhového pásma (navazuje na výskyt perlorodky) po
čisté nížinné potoky a větší řeky
• potřebuje vysokou kvalitu vody, přirozenou dynamiku říčního
koryta, přírodě blízky stav rybích společenstev
• hostitelské ryby: střevle potoční, vranka obecná a další
• dříve se „přehraboval hráběmi“, nyní výrazný úbytek
Velevrub malířský (Unio pictorum)
114 - KO
• nejběžnější druh rodu velevrub na našem území – kromě
tekoucích vod a nádrží s neznečištěnou vodou
Velevrub nadmutý (Unio tumidus)
ČS - zranitelný (VU)
• vzácný obyvatel nádrží, případně větších vodních toků s
dobrou jakostí vody
Škeble (Anodonta)
škeble rybničná (Anodonta cygnea)
(114 – SO)
• eurosibiřská, pouze stojaté vody, zejména soutok Moravy a Dyje,
kanály, větší řeky, tůně, rybníky
• místně vyhynulý
• ohrožení intenzivním chovem ryb, znečištění, vodohosp. zásahy
• péče: odbahňování, přenosy na vhodné oligotrofní lokality
(pískovny)
škeble říční (Anodonta anatina)
• nejběžnějši velký mlž v ČR (toky, nadrže)
škeble plochá (Pseudanodonta complanata)
IUCN - téměř ohrožený (NT) a ČS - ohroženy (EN), chybí ve 114
• evropský druh, velmi vzácná (větší řeky - Lužnice, Nežárka, Dyje
a Kyjovka, dolní Vltava, Labe)
• větší nížinné řeky, ohrožení vodohosp. zásahy, izolace populací
– fragmentace toků
• opatření: propojování populací, zprůtočnění ramen
Drobní měkkýši nížinných řek
• Theodoxus danubialis (zubovec dunajský)
– mediteránně pontický druh, v ústí Kyjovky,
CR, ohrožen znečištěním a regulací, v
proudných místech – zanášení bahnem
• Sphaerium rivicola (okružanka říční) a
Pisidium supinum (hrachovka obrácená) –
během silného znečištění téměř vymizelý
(70-90. léta), postupný návrat posledních 10
let do nížinných řek
• Pisidium amnicum (hrachovka říční) – dříve
masový druh, ale vymizel s intenzivním
zemědělstvím – nyní jen Křivoklátsko,
Kokořínsko (Pšovka, Liběchovka), čistomilný
– opatření: odstranění regulací a znečištění
Jepice nížinných řek
hrabavé druhy
Palingenia longicauda - jepice
dlouhochvostá ČS-EX
Ephoron virgo - jepice podeňka
- ČS-CR, úbytek v důsledku ztráty
vhodných habitatů (hlinité břehy, do
nichž se larvy zahrabávají)
proudomilné druhy
• Prosopistoma pennigerum – jepice
jezovka - ČS-EX, příčiny vymizení:
ztráta vhodných habitatů a zhoršená
kvalita vody
6
Pošvatky nížinných řek
Marthamea vitripenis (Burmeister,
1839) – pošvatka – ČS-EX nížinné
toky – zcela vymizela
Brachyptera braueri (Klapálek, 1900) –
pošvatka pražská, ČS-CR, „pražská
moucha“ = masový výskyt v Praze –
velké a střední nížinné toky,
kameny v proudu, ztráta masovosti
díky znečištění, nyní postupný
návrat
Perla abdominalis (burmeisteriana)
pošvatka rybářice – ČS–VU, dříve
hojně na většině typů řek – nyní
pouze na zachovalejších čistých
podhorských tocích (vymizení z
nížin)
Vážky pomalu tekoucích řek
klínatka žlutonohá Gomphus (Stylurus)
flavipes ČS-EN, příloha IV. EVD, 114 -
SO
klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) –
ČS-EN, přílohy II a IV., na území ČR
není úplně vzácná – Ploučnice, Orlice,
Lučnice, dolní Morava, Odra
ohrožení:
• regulace toků a likvidace břehových
porostů
• nadměrné zastínění
• opevnění gabiony, záhozem či rovnaninou
• znečišťování vody
• intenzivní chov lososovitých (věk 2+)
• příčné stavby (jezy a nádrže)
• těžba štěrku
• špičkování hydroelektráren
Nebezpečí invazních druhů
• převažují pontokaspické druhy, často euryhalinní –
odolnost k salinitě i znečištění
• cesta povodím Dunaje ale i severní cesta přes moře
(Balt, Severní moře) a pak přes Labe
• nejvýznamnější korýši - blešivci (Dikerogammarus,
Echinogammarus, Jarea) a sladkovodní krevetky
(Hemimysis, Chelicorophium)
• dále měkkýši - výrazný vliv na ekosystém – filtrace
(Corbicula, Dreisena, Synanodonta, Potamopyrgus)
• dále např. opaskovci (Branchiura, Hypania),
pijavice (Caspiobdella, Dina), mechovci
(Pectinatella)
• naopak vodní hmyz téměř absentuje (ekologické
filtry)
• vliv na původní společenstva často nejasný
Nepůvodní (invazní) druhy měkkýšů
Sinanodonta woodiana (škeble asijská)
• východoasijský druh
• velké toky jižní Moravy, rybochovné nádrže
• limitace nízkou teplotou vody
• tendence k přemnožení (potenciálně
invazní druh)
Corbicula fluminea (korbikula asijská)
• asijský druh
• druh velkých řek, zejména Labe, Dunaj
• zcela zakryje dno a vytlačuje ostatní druhy
• jako filtrátor zabere ekol. niku, mění trofii
vody
Opatření pro ochranu druhů tekoucích vod
• podpora přirozených procesů v říčních korytech a jejich
morfologické diverzity
– revitalizace
– renaturace
• omezení možností introdukce nepůvodních druhů (úprava
legislativy, osvěta)
• protierozní opatření a tradiční hospodaření v krajině
• zbudování 3. stupně čištění odpadních vod (odstranění živin)
• dosadba břehových porostů, odsazení hrází, omezení fragmentace
sítě (přechody, odstranění nádrží)
• provádění pouze vědecky podložených managementových zásahů
pro cílové druhy
• regulace rybochovných zásahů v povodí, dodržování priority
místních populací v povodí
• přírodě bližší vodohospodářský management toků (nedělat zásahy
pro zásahy, když je to levnější bez nich – ekosystémové služby niv a
toků)
Stojaté vody – ochrana vodních
bezobratlých
- ochrana bezobratlých – v drtivé většině přes biotopovou ochranu
- rozdíly od tekoucích vod: absence jednosměrného proudění (bodově
zranitelnější), větší izolace systému, stratifikace a cirkulace vody
- omezení kyslíkem (častěji nedostatek, dýchání vzdušného kyslíku)
- bez adaptací na proudění (častěji aktivní plavci)
- častěji přizpůsobení životu na hladině (pleuston významnou složkou)
- velmi důležitá vegetace (obecně zvýšení diverzity)
- částečně odlišné taxony bezobratlých – důležitý taxonomicky specifický
přístup při ochraně (priority)
7
Hlavní ochranářské problémy
(stojaté vody)
• eutrofizace vod – více zranitelné než
tekoucí vody
• intenzifikace hospodaření s vodami (u
nás nejvíce rybníky)
• zánik stojatovodních biotopů u nás (druhá
polovina 20. století – meliorace) – dnes
minimum neobhospodařovaných
stojatých vod (mokřadní druhy zalezlé v
rybničních litorálech)
• ryby – střety s ekonomickými zájmy
(rybníkářská tradice – „skuteční odborníci
se staletými zkušenostmi“)
• znečištění vod – splachy ze zemědělské
půdy
• revitalizace mokřadů a tvorba tůní pro
obojživelníky
• zánik mokřadů pod továrními halami,
fotovoltaickými panely…
• invazní druhy
Biotopy stojatých vod v ČR
Rybníky
biologický potenciál: bohatá společenstva,
různorodá napříč trofií a nadmořskou výškou
(„rybniční taxony“)
ochr. významné taxony: korýši
(perloočky,klanonožci), měkkýši (plži, mlži),
pijavice, vážky, (chrostíci), ploštice, brouci
příčiny ohrožení: intenzifikace rybničního
hospodaření (vysoké jednodruhové obsádky,
hnojení, přikrmování ryb), upuštění od
tradičního hosp. (např. letnění), eutrofizace,
necitlivé vyhrnování, likvidace zarostlých
litorálů, (invazní druhy)
možnosti ochrany: pouze v chráněných územích,
za přítomnosti ZCH druhů (v dostatečném
množství či početnosti), snížení obsádek,
letnění, podpora porostů (včetně mozaikového
kosení), omezení přísunu živin
stav v ČR: ve vyšších polohách ucházející, v
nižších polohách tristní Hirudo medicinalis
Biotopy stojatých vod v ČR
Jezera
biologický potenciál: relativně
zachovalá společenstva, druhově
chudší, specifické taxony
ochr. významné taxony: korýši
(perloočky,klanonožci), EPT,
vážky, ploštice, brouci
příčiny ohrožení: acidifikace,
odlesnění, vodní elektrárny
možnosti ochrany: naše jezera
chráněna, snižování emisí
stav v ČR: ucházející, v současnosti
recovery
Nebrioporus assimilis
Biotopy stojatých vod v ČR
Rašeliniště
biologický potenciál: vysoký, specifická
biota, chudší společenstva
ochr. významné taxony: vážky, chrostíci,
ploštice, brouci
příčiny ohrožení: odvodnění, těžba
rašeliny, zánik biotopů, „revitalizace“
možnosti ochrany: v chráněných
územích bez zásahů, jinde
zachování vodního režimu,
revitalizace (přehrazení
odvodňovacích struh), po těžbě
vysazování vhodných rostlin
stav v ČR: ve vyšších polohách
zachovalé, v nižších polohách často
degradované až zaniklé
Somatochlora alpestris
Biotopy stojatých vod v ČR
Mokřady (přirozené zachovalé či periodicky vznikající,
často s vegetací, bez obhospodařování, bez stavidla,
často mělké)
Patří sem: poříční tůně, periodické tůně, nížinné
mokřady, polní rozlivy, slaniska, mokřadní louky
biologický potenciál: často jedinečné biotopy, často
specifická biota, refugia, bohatá společenstva
ochr. významné taxony: korýši (vznášivky, žábronožky,
listonozi, škeblovky a d.), měkkýši, pijavice, vážky,
(chrostíci), dvoukřídlí, ploštice, brouci
příčiny ohrožení: zánik (meliorace), změna vodního
režimu, regulace toků, převod na zemědělskou půdu,
zaplavení, „revitalizace“, nasazení ryb, změna
hospodaření, sukcese (odstranění disturbancí)
možnosti ochrany: v případě přítomnosti významných
druhů, často bez ochrany a sledování (často
nezjištěné)
stav v ČR: nedostatek přirozených mokřadů (putují v
prostoru a čase – paměť krajiny)
Eubranchipus grubii
Biotopy stojatých vod v ČR
Zaplavené lomy a pískovny
biologický potenciál: často jedinečné biotopy,
často specifická biota, bohatá společenstva
ochr. významné taxony: korýši (perloočky,
klanonožci), měkkýši, vážky, (chrostíci),
ploštice, brouci
příčiny ohrožení: zánik hospodaření
(disturbancí), rekultivace, zánik vodních
ploch, sukcese, zarybnění, invazní druhy
možnosti ochrany: ponechání sukcese (problém
s vlastníky a zákony), pravidelný
management (ranná sukcesní stádia)
stav v ČR: poměrně časté, v případě ponechání
a managementu velmi hodnotné
8
Nejohroženější typy stojatých vod v ČR
• mokřady: slepá ramena a poříční tůně (lužní lesy obecně),
periodické tůně, polní rozlivy
• oligotrofní nádrže (rybníky, pískovny, lomy, iniciální stádia nádrží)
• rašeliniště v nižších polohách
Centra diverzity stojatých vod v ČR
• oligotrofní až mezotrofní rybníky (střední až
vyšší polohy) – Třeboňsko, místy Vysočina,
Jindřichohradecko, Břehyně, Vrbensko-
Blatenské
• nížinné rybníky jen pokud jsou zachovalé
(Lednické rybníky??)
• stojaté vody v nivách velkých řek (lužní lesy,
poříční tůně) – Pomoraví na jižní Moravě a
Litovelské, Polabí (spíše historicky), mokřady
Lužnice
• rašeliniště v Sudetských pohořích (Krušné
hory, Šumava, Jeseníky, Krkonoše)
• pískovny a lomy – roztroušeně po celém
území (Třeboňsko)
• polní mokřady a vojenské prostory
(Znojemsko, roztroušeně po celé ČR)
Velký Tisý (CHKO Třeboňsko)
Břehyňský rybník (Dokesko)
Vodní brouci
• rozšíření a ekologické nároky dobře známy, použití jako indikátory
zachovalosti prostředí (reliktní taxony, často omezená disperze)
• ohrožené druhy: stojaté vody (rašeliniště, slatiny, slaniska, oligotrofní
jezera a rybníky), pomalu tekoucí vody (střední a dolní toky řek),
přirozené litorály
• všechny tyto biotopy jsou ohroženy zejména úpravami břehových partií,
kontaminací průmyslovými hnojivy, intenzivním obhospodařováním,
eutrofizací, regulací toků a úpravami jejich břehů (odlesnění)
• v Červeném seznamu skoro 140 druhů (z více jak 400 našich)
• ve vyhlášce 2 druhy
Hydrophilus piceus
Potápník dvojčárý
(Graphoderus bilineatus (De Geer, 1774))
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: VU;
NATURA (92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005 Sb.:
příl. II; Bern: příl. II
• západopalearktický druh
• jezera a hluboké nádrže s hustou vodní
vegetací
• v jižních oblastech prosluněné, čisté až
dystrofní vody (v ČR neobhospodařované
menší rybníky a tůně), i větší řeky, i přirozeně
úživné vody, rašeliniště
• zimují dospělci, larvy i dospělci draví (larvy
žerou asi hlavně planktonní korýše)
• citlivý na kvalitu mokřadních biotopů – pokles
početnosti v druhé polovině 20. století – po
celém areálu
• recentně Skandinávie (vzácnější než D.
latissimus), Pobaltí, západní a střední Evropa
• v ČR relativně hojný do 50. let (končí po
roce 1960) – hlavně střední Polabí,
Třeboňsko, Královéhradecko, Ostravsko a
další
• příčiny vymizení: zničení nebo přeměna
původních stanovišť, eutrofizace, intenzifikace
rybničního hospodaření, znečištění vod
(insekticidy z polí)
• v současnosti 1 stálá lokalita na Třeboňsku
(NPP Vizír – nalezen 1996) – v poslední době
více ojedinělých nálezů v okolí
• monitoring druhu (zpracována metodika
Hájek & Bezděk 2006) – nutno sledovat
imága (larvy se blbě určují), nelétá na světlo –
nutno lovit do pastí či síťky
• do síťky jen ojediněle (za 10 let na lokalitě
chyceno 5 jedinců)
Potápník dvojčárý v ČR a příčiny úbytku
Potápník dvojčárý v ČR
• activity traps – desítky pastí každý měsíc (24
hodin expozice), značení všech větších brouků,
zaznamenávání i pohlaví, sledování chemismu
vody
• do pastí chyceny stovky jedinců – současný
odhad tisíce ex.
• značení se zatím neosvědčilo
• problém různých sezón
• opatření obecně: revitalizace mokřadů (čistá
voda, oligotrofie, vegetace, nezastíněné) v
areálu původního výskytu, vhodnější systém
menších tůní než velké nádrže, vypouštění
vody kvůli slovení ryb
• opatření v ČR: ochrana NPP Vizír – zachovat
extenzivní hospodaření, zabránit eutrofizaci,
zajistit nízkou úživnost i v blízkém okolí –
rybník Kukla, povodí
• extenzívní chov ryb a odlov rybníka v druhé
polovině října 2009 s následně sníženou
hladinou vody nemá zásadní vliv na populaci lze
předběžně doporučit i na dalších
potenciálních lokalitách výskytu
• manipulace s porosty? – vysekávání
• neměl by se lovit do sbírek (ochrana jedinců)
• mapování potenciálních lokalit - vhodná
doba: jarní období (začátek dubna až polovina
května), kdy vodní brouci hromadně aktivují
Potápník dvojčárý – opatření, perspektivy
9
v Holandsku prediktivní modely – konduktivita,
asociované rostliny: Elodea canadensis
Hottonia palustris
Hydrocharis morsus-ranae
Lemna trisulca
Nuphar lutea
Nymphaea alba
Potamogeton acutifoliius
Potamogeton obtusifolius
Stratiotes aloides
Utricularia vulgaris
Potenciální lokality G. bilineatus (Holandsko) Potápník široký
(Dytiscus latissimus Linné, 1758)
• 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: RE; IUCN: VU;
NATURA (92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005
Sb.: příl. II; Bern: příl. II
• západopalearktický druh, jeden z
největších světových potápníků
• větší vodní nádrže (jezera, rybníky s rybí
obsádkou, i velké řeky), zarostlé litorály
(Carex, Equisetum), na severu i eutrofní
• přezimuje dospělec, larva se živí
výhradně chrostíky (larvy a kukly),
dospělci nespecializovaní dravci
• početnost ve střední Evropě dlouhodobě
klesá, mizí
• recentně Skandinávie, Pobaltí, Německo,
Polsko, Holandsko
jen EU
• v ČR relativně hojný do 50. let – jižní Čechy
(jedna z největších populací v celém areálu!),
Karlovarsko, VelMez a další
• v druhé polovině století už nenalézán (1950–
1957 ještě 9 kusů; ojediněle pak 1972)
• vyhynulý i na Slovensku
• příčiny vymizení: intenzifikace rybničního
hospodaření (vysoké rybí obsádky, hnojení,
přikrmování), splachy z polí
• byl označován jako škůdce na plůdku
• šance návratu: malá, příčiny vymizení trvají,
náhradní biotopy – lomy, pískovny, těžební
jámy s oligotrofním charakterem, největší
šance na Třeboňsku
• opatření obecná pro zlepšení kvality stojatých
vod (k řešení po případném návratu)
• nutno hlásit!, dokumentovat, ale nesbírat!
Potápník široký v ČR a příčiny
vymizení
Vzpomínka na tradiční rybniční
hospodaření
• nejlepšími manažéry by opravdu mohli být
rybníkáři…
…kdyby chtěli
• OP se učí systémem „pokus-omyl“ nastavit
vhodné hospodaření (pokud je to možné
podobné tomu, co u nás fungovalo před cca 80
lety) – od rybníkářů obvykle jen kritika
Arthroplea congener
Ohrožené vážky v ČR
• velké množství druhů, často stenovalentní, citlivě reagující na
změny prostředí
• nápadná imága, vhodné ale sledovat i larvy
• využití jako indikátory (např. rašeliniště, zatopené lomy)
• v červeném seznamu 46 druhů (ze 73 našich), ve vyhlášce 7 druhů,
NATURA: příl. II - 3 naše druhy (Leucorrhinia pectoralis,
Ophiogomphus cecilia, Coenagrion ornatum); příl. IV – 6 druhů
(Leucorrhinia albifrons, L. caudalis, L. pectoralis, O. cecilia,
Gomphus flavipes, Sympecma paedisca)
Leucorrhinia pectoralis (u nás VU) –
mezotrofní až dystrofní vody s vegetací
(ohrožení: eutrofizace, degradace
biotopů, rekultivace)
Sympecma paedisca (u nás CR) –
mezotrofní až eutrofní vody s vegetací –
rybníky, tůně, ramena, aluvia, výsypky
(ohrožení: okraj areálu, eutrofizace,
zánik biotopů, rekultivace)
Ohrožené vážky v ČR
Ochrana vážek
- bezzásahovost v reliktních, klimaxových biotopech
(např. vrchoviště)
- management antropogenně vzniklých lokalit –
opakované razantní zásahy (rybníky, luční biotopy, lomy)
Rybníky s extenzivním hospodařením, tůně a spol.
(S. paedisca, Leucorrhinia spp. a další)
- ohrožení: eutrofizace, likvidace stanovišť, nevhodné
obhospodařování (hlavně velké ryby a související jevy)
- menší oligotrofní a mezotrofní vodní tělesa bez
intenzivních technologií a velkých ryb, bez vypouštění (v
případě chovu ryb – důležité navazující mokřadní biotopy)
- management (nutno přizpůsobit lokalitě):
omezení chovu ryb (hospodářských), nastavení výšky
vodní hladiny (hloubka 20–50 cm, vegetace, pozvolné
břehy, bez vypouštění ve vegetační sezóně, stabilní
hladina – záchranné transfery)
Coenagrion lunulatum
10
Ochrana vážek v ČR
• odbahňování a vyhrnování rybníků (ne celé najednou (odvoz
chráněných druhů, ponechání refugií), nutný odvoz materiálu, citlivě
k navazujícím biotopům), někdy nutná renaturalizace
• likvidace rákosu a orobince – na lokalitách s jejich nadměrným
rozvojem, prosvětlení porostů
• odstraňování náletových dřevin – prosvětlení lokalit (pro některé
ale přítomnost dřevin důležitá alespoň na části)
• tvorba a obnova tůní – bez ryb, udržování sukcesní řady,
dostatečně hluboké (1–1,5 m) – refugia v suchých letech, celkově
však spíše mělké, členité břehy
Brachytron pratense
Ohrožení mokřadního hmyzu –
revitalizace mokřadů
• revitalizace mokřadů, budování tůní pro obojživelníky (zbytečně
hluboké, často následuje nasazení ryb, jde jen o čerpání peněz) –
často odvodnění lokality – stáhnutí vody do hlubokých tůní,
ponechání posekané biomasy na lokalitě
• tůně by se neměly hloubit v případě periodického zaplavování
(aluvia toků) a při přirozeně vysoké spodní vodě
• tůně by se měly hloubit bez přítomnosti vodních a mokřadních
biotopů, mohly by se na okrajích mokřadů v případě, že nestáhnou
vodu
• před realizací vždy nutný průzkum (botanický i zoologický)
• při tvorbě tůní někdy lepší méně než více
• po těžbě lepší sukcese, pokud jsou přítomny vodní plochy
• vhodný management zhotovených tůní: odstraňování náletů v
blízkosti vody – lepší osluněné biotopy; prosekávání litorálních
porostů, vytváření holých litorálů bez vegetace, periodická obnova
Ohrožení mokřadního hmyzu –
revitalizace mokřadů
Rybník Maršovec - Vysočina
Úvalský rybník – jižní Morava
-příklad nevhodné tvorby tůně pro obojživelníky
-příklad povedené tůně pro
obojživelníky i mokřadní hmyz
Ohrožení mokřadní měkkýši
• méně pohybliví (ale schopnost šíření s vektory, při povodních atd.)
• nejvíce ohroženy druhy velkých aluvií
• poříční tůně: Anisus vorticulus, Pisidium pseudosphaerium, P.
globulare, Sphaerium nucleus – kolísání kyslíku (přizpůsobení nízké
koncentraci – větší podíl kožního dýchání, schránky s větší
porozitou), oligotrofie – čistá voda, makrofyta
- vyhynulé Myxas glutinosa, Valvata macrostoma – Polabí (do 50.
let) – tůně po povodních s vegetací
- ohrožení – regulace toků, zánik fenoménu říční nivy, ryby
- ochrana – obnovení říční dynamiky, zachování stávajících lokalit a
vytváření nových mělkých a malých tůní v aluviu (např. poblíž
stávajících tůní)
Pisidium pseudosphaerium
Svinutec tenký (Anisus vorticulus
(Troschel, 1834))
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; NATURA
(92/43/EEC): příl. II a IV; 166/2005 Sb.: příl. II
• západopalearktický druh
• zarostlé eutrofní tůně v nivách velkých
řek, odstavená ramena (výjimečně v
rybnících), seškrabávač, detritovor
• v ČR soutok Moravy a Dyje, Pálava,
Litovelské Pomoraví, Poodří (dříve v
Polabí)
• ohrožení: mizení biotopů, nevhodné
zásahy do vodních těles, regulace toků,
eutrofizace, zazemnění, znečištění,
změna vegetace
• péče o druh: monitoring, vodní režim,
citlivé odstraňování biomasy proti
zazemnění, introdukce na blízké vhodné
lokality
Lupenonozí korýši periodických tůní
Žábronožky (Anostraca; u nás recentně 4 druhy)
- omnivorní filtrátoři až dravci, gonochoristé, naupliová
larva
Listonozi (Notostraca; u nás 2 druhy)
- detritovoři, dravci, gonochoristé (i hermafroditní
populace), naupliová larva
Škeblovky („Conchostraca“: Leavicaudata, Spinicaudata a
Cyclestherida; u nás recentně min. 4 druhy)
- detritovoři, filtrátoři, gonochoristé (i hermafroditní
populace), naupliová larva
Specifické periodické biotopy (vyschnutí a vymrznutí vajíček
nutné pro vývoj), dálková disperze – klidová stádia,
trvanlivá vajíčka (až stovky let?), život dospělců max.
měsíce
- typy biotopů: lužní tůně v aluviích větších řek (Eubranchipus
grubii, Lepidurus apus, Cyzicus tetracerus) – jarní druhy
-polní, luční rozlivy, vojenské prostory (většina) – letní
druhy
-trvalá jezera (horská, slaná) – u nás ne
- pohnutá minulost – přizpůsobování se měnícím se
podmínkám, posuny druhů, vznik druhů v izolaci
Streptocephalus torvicornis
Triops cancriformis
Cyzicus tetracerus
11
Lupenonozí korýši periodických tůní
Legislativa: 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR (všichni listonozi a žábronožky)
Ohrožení: regulace toků, meliorace, zánik biotopů, změny chemismu vody vlivem
intenzity zemědělství, solení silnic, zasypávání (hnojem) či vytrvalá orba
zamokřených depresí, klimatické změny, lov, nevhodné revitalizace s absencí
obhospodařování, ponechání sukcese, výsadba topolových lesíků
Ochrana: ochrana fenoménu aluvií větších řek; na zemědělské půdě ale velmi
problematická – důležité zachování periodického zaplavování a tradičního
hospodaření, vytipování vhodných lokalit mimo pole + management, chov
(zvládnutý spíše u letních druhů)
Lepidurus apus
Žábronožky (Anostraca) v ČR
Ž. letní Branchipus schaefferi
Žábronožky (Anostraca) v ČR
Ž. sněžní Eubranchipus grubii
Žábronožky (Anostraca) v ČR
Ž. panonská Chirocephalus carnuntanus
Žábronožky (Anostraca) v ČR
Ž. divorohá Streptocephalus torvicornis
Žábronožky (Anostraca) v ČR
Ž. ploskochvostá Drepanosurus hankoi
12
Nepůvodní (invazní)
druhy ve stojatých
vodách
• nešíří se tak snadno jako po tocích
• šíření především díky rybářům (s
násadou, přepouštěním) nebo při
sportovních či rekreačních aktivitách
(introdukcí), přirozené vektory (např.
ptáci, létající hmyz)
• měkkýši (Dreissena polymorpha,
Ferrissia clessiniana, Gyraulus parvus,
Menetus dilatatus, Physella acuta,
Potamopyrgus antipodarum,
Sinanodonta woodiana)
• mechovky (Pectinatella magnifica)
• žahavci (Craspedacusta sowerbyi)
• invadované biotopy: pískovny, lomy,
rybníky, poříční tůně
Physella acuta
Craspedacusta sowerbyi
Pectinatella magnifica
Slávička mnohotvárná
(Dreissena polymorpha (Pallas, 1771))
• tolerance k vyšší salinitě, gonochoristé s
planktonní larvou veliger
• byssové vlákno, aktivní pohyb, schopnost
vydržet několik hodin mimo vodu
• schopnost rychlého namnožení - mohutné
kolonie (drúzy) i ve větších hloubkách
• živí se filtrací planktonu – vyčištění vody
• ponto-kaspický druh (delty řek), v průběhu 19.–
20. století se dostala do většiny vodní sítě
západní a střední Evropy
• šíření: samovolně proti proudu jen omezeně,
přirozené vektory, lodní doprava (balastní
voda), sportovní rybářství, vodní sporty,
přesuny těžebních strojů, introdukce (např.
potápěči), povodně
• u nás zvýšený výskyt v 90. letech 20. století –
povodí Moravy (v dolním úseku teoreticky
původní), povodí Labe (z Německa)
• hlavně zatopené pískovny a lomy (vyhýbá se
eutrofním vodám)
• patří ke stovce nejvýznamnějších invazních druhů na
světě (nejhorší mezi měkkýši) – např. USA (od 80. let
velká jezera)
• po osídlení velmi rychlý rozvoj (během několika let
desítky až stovky tisíc jedinců na m2 – max. 750 000
ex./m2), poté oscilace – několikaletá dynamika
• na nově osídlených stanovištích klíčovým druhem
(ekosystémový inženýr)
Hlavní vlivy na ekosystémy:
• intenzivní filtrační činnost (1 jedinec 1–2 litry vody
denně) – přesun materiálu z vodního sloupce na dno –
redukce fytoplanktonu, zvýšení průhlednosti vody, rozvoj
submerzní vegetace, změny ve struktuře planktonu
(selektivní filtrování) i bentosu (heterogenita stanovišť,
biodepozice), průhlednost může ovlivnit stratifikaci
teploty a kyslíku
• celkově zvýšení významu primární produkce bentosu
oproti planktonu („bentifikace“)
• potravní nabídka pro ryby, ptáky (změny v tahových
cestách)
• kompetice s původními filtrátory (např. drobní mlži)
Slávička mnohotvárná a její vliv na ekosystémy
• negativní vliv na populace původních mlžů
(Unionidae) – využívá je jako substrát, potravní
konkurence (i přímo u přijímacího sifa velkých
mlžů) - napadené populace mizí často během 2–3
let, napadení téměř 100% - kolonie roste i po smrti
velkého mlže
• problémy při sportovním rybolovu (přežraní kapři
neberou), rekreaci (pořezané nohy)
• nárosty na vodních stavbách a technických
zařízeních (omezení jejich funkčnosti) – velké
ekonomické ztráty
• po odumření způsobují korozi kovových zařízení –
zhoršení kvality pitné vody
Opatření proti slávičce
• mechanické odstraňování – např. prudkým
proudem vody na dostupných površích
• ultrazvuk (22 až 800 kHz po 3 minuty), ale
zakázáno
• chemické látky (molluscicidy, kanabinoidy),
enkapsulace KCl, chlorování vody nejpoužívanější
(2–3 dny odstraní většinu přisedlých) – problém s
kvalitou vody a původními druhy
• biologická kontrola – ryby (kapr, smuha
chrochtavá, sumečci, amur černý), raci, ondatra,
sezónně vodní ptáci
Slávička mnohotvárná – vlivy a opatření
Opatření pro ochranu druhů stojatých vod
• ochrana a management stávajících významných lokalit (nutný výzkum
a monitoring)
• zachování a obnova vhodného vodního režimu
• omezení eutrofizace – omezení přísunu živin z okolí, povodí
• omezení intenzivních chovů ryb, vícedruhové a vícevěkové obsádky
• vyloučení rybích obsádek z neprodukčních biotopů
• podpora rozvoje litorální vegetace (emerzní i submerzní)
• návrat vhodných forem hospodaření na rybnících (letnění)
• omezení introdukce nepůvodních druhů ryb i bezobratlých a jejich
šíření
• protierozní opatření a tradiční hospodaření v krajině (omezení
zanášení nádrží a přísun živin a cizorodých látek)
• provádění managementových zásahů podle ekologických nároků
cílových druhů (hlavně pro ranná sukcesní stádia)
• vyloučení zaplavovaných území ze zemědělského fondu, podpora či
tvorba nových mokřadů
• úprava legislativy, osvěta