Druhotné zdroje energie Statistika energetického využívání odpadů 1905–2009 Výsledky statistického zjišťování březen 2010 Oddělení surovinové a energetické statistiky Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 2 Impressum Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Na Františku 32 110 15 Praha oddělení surovinové a energetické statistiky Ing. Aleš Bufka E–mail: bufka@mpo.cz Tel.: 22485 2389 Ing. Daniel Rosecký E–mail: rosecky@mpo.cz Tel.: 22485 2277 Ing. Petr Bednář E–mail: bednar@mpo.cz Tel.: 22485 4116 oddělení podpory obnovitelných zdrojů energie Mgr. Milan Kyselák E–mail: kyselak@mpo.cz Tel.: 22485 2437 v: 26–3/05 Elektronická verze zprávy: www.mpo.cz → Energetika a suroviny → Statistiky → Obnovitelné zdroje energie Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 3 Obsah Metodika statistiky energetického využívání odpadů 4 Historický vývoj a statistika energetického využívání odpadů 7 Spalovny tuhého komunálního odpadu 7 Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu 18 Využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách 30 Využívání alternativních paliv ve velké energetice 35 Biologicky rozložitelná část spalovaných odpadů a alternativních paliv 35 Energeticky využité odpady a alternativních paliv – souhrnná data 36 Statistika spaloven ČHMÚ 38 Statistika ČSÚ 41 Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) 46 Mezinárodní srovnání 47 Literatura a prameny 51 Zkratky 51 Závěr 51 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 4 Metodika statistiky energetického využívání odpadů Statistika energetického využívání odpadů byla dosud poněkud opomíjenou částí energetické statistiky. Příčinou nepochybně byl neustále se měnící počet spaloven průmyslového a nemocničního odpadu, množství typů alternativních paliv používaných v cementárnách, problematičnost výpočtu využité energie a především definice odpadu samotného. Údaje o množství spalovaném odpadu (energeticky využitém) se od konce 90. let 20. století sbírají na několika pracovištích a to na ČSÚ, ČHMÚ, VúV CeHO, CENIA a MPO, přičemž se sledují odpady z různých důvodů a za použití různých metodik, takže výsledná data nejsou prakticky porovnatelná. Energeticky využívaný odpad vstupoval před rokem 2003 do Energetické bilance ČR jako „ostatní tuhá paliva“, nebylo však možno garantovat úplnost sledování a nebylo také možno jej vyčlenit jako samostatnou kategorii. Oddělení surovinové a energetické statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) sleduje energeticky využívané odpady statistickým šetřením od roku 2003. Zjištěná data slouží primárně pro potřeby Energetické bilance ČR, mezinárodního výkaznictví a stanovení podílu obnovitelných zdrojů energie v ČR. Energetickým využitím odpadů se pro potřeby této statistiky rozumí spalování tuhých komunálních, nemocničních a průmyslových odpadů, jakožto i využívání tzv. alternativních paliv, která v mají v odpadech svůj původ a to pouze v těch případech, kdy je vyrobená energie využívána a spalovaný odpad má pro její výrobu energetický přínos. Toto statistické zjišťování slouží pro účely bilancování energetiky v ČR a nemůže odrážet všechny aspekty problematiky spalování odpadů (certifikace paliv, podíl biologicky rozložitelných složek atd.). Základním zdrojem aktuálních informací o zařízeních využívajících odpady je databáze ČHMÚ „Seznam spaloven odpadů v ČR“ v členění: spalovny komunálního odpadu spalovny nebezpečného (průmyslového) odpadu zdroje znečištění ovzduší spoluspalující odpad. Provozovatelé těchto zařízení a další subjekty jsou obesíláni výkazy energetické statistiky MPO. Vzhledem k tomu, že tyto výkazy neumožňují plně zjišťovat energetické informace za jednotlivé dílčí kategorie spalovaných odpadů, či jednotlivé druhy alternativních paliv, bylo nutno přijmout určitá zjednodušení. Jednotlivá zařízení byla dle „Seznamu spaloven odpadů v ČR“ rozdělena do těchto dílčích kategorií podle převažující vsázky, či technologie: Spalovny tuhého komunálního odpadu Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu Využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách Využívání alternativních paliv ve velké energetice Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 5 Vzhledem k tomu, že je v této statistice sledováno pouze spalování odpadu, které slouží k výrobě energie, liší se výsledná čísla o hmotnosti takto využitého odpadu se souhrnnými hmotnostmi veškerého spáleného odpadu v ČR. V zájmu objektivity šetření bylo pokud možno využíváno vlastního sběru i metodiky zpracování dat. Výsledné údaje tedy nemusí plně odpovídat výsledným hodnotám dosud publikovaným v Energetické bilanci ČR. Dochází také k úpravě historických dat u cementáren a z tohoto důvodu se mění i podíl zde využívané biologicky rozložitelné složky odpadu a alternativních paliv (změna ve statistice OZE). Vzhledem k náročnosti zpracování se zde publikovaná data mohou lišit i od dříve publikovaných dat energetické statistiky MPO. Data publikovaná v této statistice nejsou prakticky srovnatelná s daty odpadového hospodářství ČSÚ a CENIA. Problematické je srovnání i statistik těchto dvou institucí. Statistiky ČHMÚ, ČSÚ a CENIA předkládáme tak, jak byly publikovány, bez našeho komentáře. Současně jsou připojena data týkající se mezinárodního srovnání energetického využití odpadů. Cílem této publikace je zpřehlednit vývoj energetického využívání odpadů a využití alternativních paliv v ČR za jasně definovaných pravidel metodiky vykazování a zpracování statistických dat. Hlavními účely této publikace jsou: • Zpřesnění energetické bilance ČR a výroby energie z odpadu • Jednoznačné určení dodávkového tepla z tuhého komunálního odpadu do systémů CZT (centrálního zásobování teplem) • Zpřehlednění a zjednodušení statistiky výroby energie z odpadů tak, aby byla srozumitelná i laické veřejnosti Statistika v této publikaci byla sestavena na základě těchto principů, předpokladů a se znalostí následujících problémů a nepřesností: Uvažovány jsou jen ty spalovny průmyslového a nemocničního odpadu, které ho skutečně energeticky využívaly a to včetně vlastní technologické spotřeby Jedná se pouze o spalovny odpadu, které jsou spalovnami z technologického hlediska, vyřazena byla zařízení na spalování dřevního odpadu, celulózových výluhů a odpadních (vyjetých automobilových) olejů (spalovaných ve speciálních teplovzdušných agregátech) Spalovny průmyslového odpadu spalují též komunální odpad a naopak Pro data od roku 2003 byly upřednostněny statistické výkazy MPO Pro léta 1996–2002 bylo přednostně využito dat ČHMÚ, resp. starších databází spaloven odpadu Pro léta 1988–1999 bylo možno použit jen přibližných odhadů o provozu jednotlivých spaloven, množství spáleného odpadu a jeho energetického využití Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 6 U řady spaloven nebezpečného a průmyslového odpadu nejsou exaktně známy hodnoty výhřevností spalovaného odpadu ani vyrobeného a využitého tepla, problematický je odpočet podpůrného paliva Vlastní spotřeba tepla na čištění spalin může být u některých spaloven velmi významná a může tak zkreslovat informace o možném využití odpadního tepla Problematické je exaktní stanovení podílu biologicky rozložitelné složky odpadu a alternativních paliv U několika spaloven průmyslového odpadu byly k datu vydání této publikace k dispozici pouze předběžné hodnoty za rok 2009 Pro potřeby mezinárodního výkaznictví je třeba stanovit energetický přínos biologicky rozložitelné složky ve spalovaném komunálním odpadu (BRKO). Ačkoliv se řada odborníků zabývala v minulosti odhadem podílu BRKO v různých lokalitách sběru komunálního odpadu, není dle našich informací k dispozici studie, která by se komplexně zabývala pouze odpadem spalovaným. Vzhledem k tomu bylo v této statistice využito přístupů používaných v EU, jakožto i referencí našich tří hlavních spaloven směsného komunálního odpadu. Metodika Eurostatu a energetické statistiky Mezinárodní energetické agentury (IEA) neposkytuje podrobnou analýzu problému, pouze doporučuje využívat hodnoty 50 % vyrobené energie pro biologicky rozložitelnou část spalovaného komunálního odpadu. V Německu bylo doporučeno používat podíl 62 % pro vyrobenou energii (Länderarbeitskreis Energiebilanzen, květen 2005). Ve Velké Británii je využíváno podílu 61 % vzhledem k výhřevnosti. Dle informací našich spaloven, pokud jsou schopny relevantní data stanovit, se pohybuje podíl hmotnosti biologicky rozložitelných odpadů ve spalovaném komunálním odpadu v ČR v rozmezí zhruba 50–65 %. Problémem je ale stanovení výhřevnosti (resp. energetického přínosu) této složky. Dle nám dostupných informací se jeho výhřevnost pohybovala zhruba na polovině hodnoty průměru veškerého spalovaného odpadu. Přesto byla jako referenční stanovena hodnota podílu biologicky rozložitelné složky na 60 % a to vzhledem k výhřevnosti i hmotnosti. Stejný koeficient je používán i pro výkaznictví IEA/Eurostat/OSN. Biologicky rozložitelná část spalovaných nemocničních a průmyslových odpadů není, vzhledem k nedostatku podrobnějších informací, počítána. V případě alternativních paliv využívaných v cementárnách a vápenkách je započítán podíl jejich biologicky rozložitelné složky. Není-li u tabulek a grafů uvedeno jinak, zdroj dat je MPO. Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 7 Historický vývoj a statistika energetického využívání odpadů Spalovny tuhého komunálního odpadu První spalovna odpadu s využitím energie byla na území České republiky vybudována v letech 1904–1905 v Brně. Byla to vůbec první spalovna odpadu postavená v Rakousko–Uhersku a již v té době využívala odpadu k výrobě elektrické energie. V brněnské smetárně, jak se spalovně tehdy říkalo, byl použit systém firmy Alfons Custodis z Vídně, zavedený také ve spalovnách v Německu – ve Frankfurtu nad Mohanem, Dortmundu a Hannoveru. Spalovací pec měla sedm spalovacích komor ve spojení s parním kotlem Babcock– Wilcox, za ním byla zařazena Parsonova turbína o výkonu 300 kW, která byla přímo napojena na třífázový generátor střídavého proudu o výkonu 220 kW. Elektrická energie vyrobená generátorem se odváděla do 300 metrů vzdálené městské elektrárny. První elektrická energie z odpadu byla ve spalovně vyrobena 24. 8. 1905. Odpad nejdříve procházel dvěmi rotujícími válci, které ho rozmačkávaly a drtily větší kusy. Takto upravený odpad se skladoval v zásobníku, který pojal až dvoudenní zásobu odpadu. Odtud byl odpad ručně pomocí lopat přehazován na podavač umístěný v prostoru nad spalovacími komorami. Spalovací proces trval 45 minut při dávkování odpadu v intervalech po 10 minutách o hmotnosti 60–80 kg. Po předání spalovny do plného provozu pracovala v denním 11hodinovém cyklu, přičemž spalovala průměrně 27,45 tuny odpadu za den. Z 1 kg odpadu bylo vyrobeno cca 1,14 kg páry o tlaku 9 atm. Brněnská smetárna Parsonova turbína s turbogenerátorem na střídavý proud Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 8 Provoz brněnské spalovny je pravděpodobně zachycen (?) ve statistice elektráren z roku 1928, kde je uvedeno 14 214 tun domácího smetí jako množství paliva spotřebovaného toho roku v samostatných elektrárnách. Ve 30. letech došlo k dostavbě a rozšíření spalovny. Spalovna v Brně sloužila svému účelu až do roku 1941. Druhá spalovna komunálních odpadů byla postavena v letech 1930–1933 v Praze. Ekonomické a hygienické důvody vedly pražskou obec k rozhodnutí postavit spalovnu v průmyslové části Vysočan, kde by se zároveň zužitkovala vyrobená pára a elektřina. Spalovna tehdy patřila k nejmodernějším v Evropě. Pražská spalovací stanice pevných odpadů, teplárna a elektrárna ve Vysočanech byla uvedena do provozu v roce 1934. Odpadkové vozy PragaKuka zavážely odpad do čtyř zásobníků k přechodnému uskladnění. Odtud byly odpady dopravovány do třídírny a následně do budovy spalovacích baterií. Zde byly instalovány dva kotle o kapacitě 200 tun za den každý. Kotle umožňovaly také spalování práškového uhlí jako podpůrného paliva a umožňovaly pružnou výrobu páry od 6 do 25 tun za hodinu. Pára byla dodávána prostřednictvím dálkového parovodu okolním podnikům i vlastní elektrárně vybavené dvěmi turbogenerátory po 5 MW. Činnost spalovny po jejím uvedení do provozu nejlépe popisuje provozní zpráva z roku 1936: Vozy „Praga-Kuka“ dovezly při 18.670 jízdách po 8.5 m3 odpadků do spalovny celkem 96.000 t odpadků. Z těch vytříděno různých předmětů 1.960 t, tj. as 2 % v hodnotě 78.000.– Kč. Z odpadků (100 %) a práškového uhlí (18 %) vyrobeno celkem 110.000 t páry v hodnotě as 4,000,000.– Kč. Pára z odpadků vyrobená činila 38 %, z uhlí 62 %. Z celkového množství páry spotřebovala spalovna pro svůj provoz 25 % páry v hodnotě as 1,000,000.– Kč a to jako páry Spalovna ve Vysočanech v roce 1934 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 9 12 % a jako elektrického proudu 13 %. 75 % páry v hodnotě as Kč 3,000,000.– zbylo ku prodeji. 3 % páry v množství 3.000 tun v hodnotě 110.000.– Kč dodána byla do dálkového parovodu a z 85 % páry vyrobeno v elektrárně spalovny celkem 15,400,000 kWh (100 %), o napětí 6.300 V, z nichž 85 %, tj. 13,050,000 kWh transformováno bylo na 22,000 V a dodáno v hodnotě 2,990,000.– Kč do městské elektrovodné sítě a 15 %, tj. 2,350,000 kWh transformováno na 380 V a dodáno v hodnotě 515,000.– Kč pro provoz vlastní spalovny. Během války sílil tlak na výrobu elektřiny, což si vyžádalo vybudování nového kotle o výkonu 45 t za hodinu. Stále narůstající výskyt odpadků a potřeba tepla v průmyslové vysočanské oblasti vedly k potřebě modernizace a rozšíření spalovny. V roce 1950 bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci spalovny. Ta probíhala v letech 1959–1982, ale nebyla příliš úspěšná. V roce 1967 byl přistavěn další mazutový kotel bez možnosti spalování odpadků, který měl za úkol vyrovnávat špičky v odběrech tepla. Současně se v dubnu roku 1966 stala neprovozuschopnou původní stará kotelna, a proto byla v roce 1967 provedena její demolice. Na počátku 70. let se ve spalovně z původního zařízení nacházela pouze stará třídírna, původní dvě turbosoustrojí a dva jeřáby na skládce strusky. Ostatní části spalovny byly postupně uváděny do provozu od roku 1964. Malá kapacita zásobníků třídírny umožňovala pouze spalování odpadků v nočním provozu a spalovna tak měla kapacitu pouze 80–100 tisíc tun ročně. V kotelně byly nově osazeny dva kotle spalující odpadky a jeden kotel na uhlí a mazut pro zajištění špičkových dodávek tepla. Kotle o výkonu 15 t/h byly výrobkem První brněnské strojírny, která byla v ČSSR vybrána jako hlavní dodavatel spaloven s využitím tepla. Na konci 80. let 20. století, po modernizaci spalovny, tak byly v závodě instalovány čtyři práškové granulační vysokotlaké kotle s předkomorou pro spalování odpadků. Předkomora byla prototypovým zařízením a byla vybavena rovinným prohrabovacím roštem. Pátý kotel byl mazutový. Celkový instalovaný tepelný výkon byl 251,2 MW, spalovna spalovala TKO, hnědé uhlí a mazut. Strojovna elektrárny měla dva původní kondenzační stroje o výkonu 10 MW a nové protitlaké turbíny. Spalovna po Spalovna ve Vysočanech po druhé světové válce Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 10 přestavbě mohla likvidovat až 45 t odpadu za hodinu. Vzhledem k nevyhovujícímu fyzickému stavu spalovny však byl v červenci 1988 zahájen útlumový program. Po převodu spalovny na nový subjekt byly v posledním období svého provozu využívány jen konvenční paliva (především uhlí). Provoz Spalovny Praha Vysočany, a. s. byl ukončen v červnu 1997. Objekty spalovny byly zbourány v roce 2003. Pokusy s výstavbou malých městských spaloven komunálního odpadu vyráběných Uranovými doly Západní Čechy v licenci Austria-Plibrico (1974 Mariánské Lázně, 1975 Opava) nebyly úspěšné. Dodavatelem velkých spaloven komunálního odpadu s využitím tepelné energie v rámci RVHP byl ČKD DUKLA s. p. Již v roce 1966 byly vyhodnoceny jednotlivé varianty spalovacích systémů a jako nejvhodnější byl vybrán systém spalování TKO na šikmém válcovém roštu VKW Düsseldorf se šesti válci. Na výrobu těchto zařízení byly uzavřeny licenční smlouvy (VKW Düsseldorf; Babcock). První spalovna komunálních odpadů z produkce ČKD DUKLA byla postavena v Berlíně (MVA BerlinLichtenberg) v roce 1975 a jako jediná východoněmecká spalovna komunálního odpadu byla provozována do roku 1990, kdy byla z ekologických důvodů odstavena. Za dobu provozu zde bylo využito přes 1200 tis. tun odpadu. V 80. letech 20. století bylo např. pro bývalý SSSR objednáno u ČKD DUKLA 15 spaloven. Do provozu jich bylo uvedeno jen sedm. Spalovny ČKD DUKLA s kotli první generace byly vybudovány také v Bratislavě, Budapešti, Sevastopolu, Soči a Murmansku. Vylepšené kotle druhé generace byly instalovány ve spalovnách v Košicích a Kyjevě. Třetí generace kotlů byla použita ve spalovně Brno a poslední generace v Praze. Přehled spaloven tuhého komunálního odpadu realizovaných ČKD DUKLA Lokalita Výkon (t/hod) Rok Berlín 2 x 15 1975 Bratislava 3 x 12 1978 Budapešť 4 x 15 1981 Charkov 3 x 15 1984 Sevastopol 3 x 15 1984 Soči 2 x 15 1985 Murmansk 2 x 15 1986 Pjatigorsk 2 x 15 1987 Kyjev 4 x 15 1988 Brno 3 x 15 1989 Košice 2 x 10 1989 Dněpropetrovsk 4 x 15 1993 Praha 4 x 15 1997 Spalovna Budapešť Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 11 V rámci koncepce energetického využití komunálních odpadů se na přelomu 70. a 80. let 20. století předpokládalo, že bude v ČSSR vybudováno asi 15 velkých spaloven. V nich se mělo energeticky využít až 40 % komunálního odpadu a k roku 2000 tak ušetřit 12 PJ tepelné energie. Již tehdy byla v plánu například velká spalovna komunálního odpadu v Hradci Královém s využitím i pro Pardubice. V ČSSR byla první velká komunální spalovna uvedena do provozu v roce 1977 v Bratislavě (dnes OLO a.s. Bratislava). Instalovány zde byly 3 parní kotle ČKD Dukla s válcovými rošty typu Düsseldorf o spalovacím výkonu 12 t/h. Na obdobném principu byla v České socialistické republice jako první uvedena do provozu spalovna v Brně (dnes SAKO Brno, a.s.), vybudovaná v letech 1984–1989. Také zde byly osazeny tři kotle ČKD Dukla třetí generace, každý se šesti válci sestupně uspořádanými pod úhlem 30°. Celková kapacita spalovny činila 240 tis. tun odpadu ročně, nebyla však nikdy zcela využita. Největšího objemu spáleného odpadu dosáhla spalovna v roce 1997 a to hodnoty 174 127 tun. Od roku 1998 je ve spalovně vyráběna také elektřina v zařízení o výkonu 400 kWe. Spalovna v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, při níž budou vybudovány dvě zcela nové linky na spalování odpadů, z nichž každá zahrnuje parní kotel o výkonu 40 t/h páry (14 t/h spalovaných odpadů). Pomocí uvedeného zařízení bude moci Spalovna SAKO a.s. v Brně (foto M. Vonka) Válcové rošty spalovny Bratislava Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 12 spalovna SAKO energeticky využít až 224 tis. tun komunálních odpadů ročně. V rámci projektu bude postavena nová odběrová parní kondenzační turbína o výkonu 22,7 MWe, která umožní provozování spalovny na optimální výkon i v obdobích s minimálním odběrem tepla. Předpokládaná dodávka elektrické energie bude ve výši 94 500 MWh a dodávka tepla se odhaduje na 690 000 GJ. V roce 2010 by měla být spalovna provozována ve zkušebním režimu a v roce 2011 by se již mělo jednat o trvalý provoz. První projekční práce na výstavbě nové spalovny na likvidaci tuhého komunálního odpadu v Praze byly zahájeny koncem 70. let. V roce 1987 byl dokončen projekt a v září 1988 byla zahájena výstavba. Po mnoha peripetiích bylo „Zařízení na energetické využití odpadu“ ZEVO Malešice uvedeno do provozu na podzim roku 1998. Ve spalovně byly opět osazeny čtyři parní kotle ČKD DUKLA o kapacitě 15 tun odpadu za hodinu každý. Spalovna je provozována společností Pražské služby, a.s. a její celková kapacita je 310 tisíc tun odpadu ročně. Tato kapacita je však využívána pouze ze dvou třetin. V současné době probíhá v areálu ZEVO Malešice stavba kogenerační jednotky. Po předpokládaném uvedení turbíny do provozu na konci roku 2010 se zvýší výroba energie z odpadu. V současné době spalovna dodává cca 1 200 TJ tepelné energie Pražské teplárenské, a.s. Po rekonstrukci bude spalovna dodávat cca 1 000 TJ tepelné energie ročně a vyrobí cca 90 000 MWh elektřiny ročně. Výkon instalované turbíny je 17,6 MWe. Předpokládaná doba ukončení realizace projektu je rok 2011. Poslední moderní spalovna komunálního odpadu byla v České republice uvedena do provozu v Liberci. Její stavba byla zahájena 1. července 1997, zkušební provoz začal 15. července 1999 a byl ukončen kolaudací 12. října 2000. Je vyprojektována na kapacitu 96 tisíc tun odpadu za rok a osazena jednou spalovací linkou s přesuvným roštem systému von Roll o kapacitě 12 t/h. Vyrobená přehřátá vodní pára je přes protitlakou turbínu (2,5 MW) dodávána do místní teplárenské soustavy. Spalovna ZEVO Malešice Spalovna Termizo Liberec Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 13 V současné době se intenzivně uvažuje o výstavbě dalších spaloven komunálního odpadu, které by z části řešily problematiku odpadového hospodářství na krajských úrovních. Nejvíce jsou rozpracovány projekty v Moravskoslezském a Plzeňském kraji. V Moravskoslezském kraji je příprava projektu spalovny KIC Odpady, a.s. (Krajské integrované centrum nakládání s odpady) v Karviné ve stádiu posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Je to jediný projekt spalovny v ČR, který je v pokročilém stádiu přípravy. Spalovna by měla být uvedena do provozu v roce 2015 a se stálým provozem se počítá v roce 2016. Projektované parametry spalovny jsou: 192 000 tun využívaného komunálního odpadu, výkon instalované turbíny 15 MWe. Pro celkovou bilanci energií jsou možné dvě varianty. První varianta při vyvedení tepla v horké vodě předpokládá dodávku 90 GWh elektřiny za rok a 576 TJ tepla za rok. Druhá pravděpodobnější varianta při vyvedení tepla v páře 1,1 MPa předpokládá dodávku 20 GWh elektřiny za rok a 1 152 TJ tepla za rok. Připravovaná spalovna Plzeňské teplárenské, a.s. v Chotíkově u Plzně by měla pracovat také v kogeneračním režimu. Energeticky bude využito až 100 000 tun odpadu. Uvedení do provozu je předběžně plánováno v roce 2015. Dodávka tepla bude do Plzeňské teplárenské soustavy. Společností United Energy, a.s. je připravována výstavba zařízení EVO v areálu teplárny Komořany s roční kapacitou 100–150 tis. tun odpadu. Zahájení provozu je předpokládáno v roce 2015. Poslední uvažovaná stavba spalovny TKO v areálu elektrárny Opatovice by měla mít obdobné parametry tj. kapacitu 100 tisíc tun spalovaného odpadu a využití tepla v pardubické a královehradecké aglomeraci. Přehled spaloven TKO provozovaných v letech 1988–2008 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Současný stav Spalovna Vysočany Praha ČKD / 1 B.s. 1934 ukončeno SAKO Brno, a.s. Brno ČKD Dukla 1989 v provozu Pražské služby, a.s. Praha – Malešice ČKD Dukla 1998 v provozu TERMIZO a.s. Liberec Von Roll AG 1999 v provozu Spalovna Vysočany před ukončením provozu Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 14 Spalovny tuhého komunálního odpadu Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 15 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 16 Spalovny tuhého komunálního odpadu Rok Spotřeba TKO Energie v palivu Hrubá výroba elektřiny Hrubá výroba tepla Dodávka tepla tuny GJ MWh GJ GJ 1989 44 685 446 850 0 285 032 236 670 1990 65 550 655 500 0 351 373 291 755 1991 57 710 577 100 0 351 913 292 204 1992 82 200 822 000 0 535 129 444 333 1993 101 800 1 018 000 0 756 809 628 401 1994 156 425 1 564 250 0 1 089 957 905 023 1995 163 115 1 631 150 0 1 118 266 928 529 1996 171 000 1 710 000 0 1 231 627 1 022 656 1997 174 127 1 741 270 0 1 141 683 947 973 1998 244 535 2 332 468 452 1 783 061 1 354 235 1999 284 646 2 686 041 1 232 2 378 529 1 776 865 2000 333 572 3 189 771 12 983 2 754 663 2 143 929 2001 382 025 3 700 991 14 316 2 955 598 2 279 454 2002 410 552 3 987 040 16 346 3 187 952 2 503 830 2003 407 820 3 749 407 16 063 3 274 656 2 521 426 2004 409 288 4 231 096 16 800 3 266 590 2 500 987 2005 388 303 3 957 253 17 767 3 136 075 2 434 011 2006 391 930 3 779 298 18 825 3 175 902 2 505 165 2007 391 620 4 157 201 20 009 3 188 318 2 566 791 2008 376 381 4 051 875 19 495 3 115 170 2 489 048 2009 360 399 3 744 411 18 237 2 764 583 2 296 097 Data: MPO Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 17 Spalovna ZEVO Malešice před stavbou dedioxinové technologie (2003) Spalovna ZEVO Malešice v průběhu stavby kogenerační jednotky a zařízení DeNOx (21. 3. 2010) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 18 Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu Spalovny průmyslových odpadů byly v druhé polovině 20. století budovány především ve velkých chemických závodech. Z nejdéle provozovaných je možno uvést spalovnu organických odpadů v chemických závodech Kaznějov se spalovacím zařízením 1. Brněnské strojírny z roku 1959 (dnes ovšem již mimo provoz). Mimo provoz je dnes také spalovna Chemopetrol s východoněmeckým zařízením VEB Kesselbau Neumarkt z roku 1977. Oproti tomu stále funguje spalovna kapalných odpadních chlorovaných uhlovodíků provozu EPITETRA Spolchemie Ústí nad Labem z roku 1974 osazená původně zařízením holandské firmy Bronswerk Amersfoord. V letech 2003 a 2008 byla tato spalovna naposledy zmodernizována. Usnesením vlády ČSSR byl v roce 1971 jako generální dodavatel pro spalovny bez využití tepla ustanoven ČSUP Zadní Chodov. Výroba a montáž spalovacích pecí byla zahájena v roce 1969 jako doplňující program podniku Uranové Doly Západní Čechy – Závod výstavby a dopravy (SMP) Horní Žďár u Ostrova nad Ohří. Výroba spaloven byla zahájena v licenci firmy Austria Plibrico. Po ukončení licenční smlouvy v roce 1977 pokračovala výroba spaloven vlastní konstrukce. Řada „C“ o nejmenších výkonech 20–500 kg/h byla určena především pro spalování nemocničního odpadu. Řada „SP“ byla vyráběna až do výkonu 320 kg za hodinu a byla určena pro zdravotnická a lázeňská zařízení, letiště, nádraží, kotelny atd. Typ „K“ od 1,5 do 2,5 t/hod. se používá pro velká sídliště do 50 tis. obyvatel. Spalovny „RB 4“ byly určeny pro likvidaci odpadu z gumy a plastů, pevných a kašovitých průmyslových odpadků obsahujících málo popela a velké množství uhlovodíků. Spalovny z produkce UDZČ byly dodávány nejen pro tuzemské odběratele, ale prostřednictvím Škoda-exportu i na vývoz (SSSR, BLR, NDR, PLR, VDR, FSRJ, Írák). Již v první fázi výroby bylo do roku 1973 uvedeno do provozu 50 spaloven řady „C“ v ČSSR a 4 spalovny v zahraničí (Bulharsko). První spalovna řady „K“ s kapacitou 5 tun/hod. byla uvedena do provozu v roce 1974 v lokalitě Stanoviště u Mariánských Lázní, brzy po dostavění však byla zrušena. Druhá spalovna komunálního odpadu z produkce UDZČ o výkonu 250 kg/hod. byla uvedena do provozu v Opavě před rokem 1976. O nasazení spaloven z produkce UDZČ nemáme dnes mnoho informací. Byly pravděpodobně provozovány ve většině větších nemocnic. Známy jsou jejich instalace např. v Benešově, v nemocnicích v Aši, Chebu, Brandýse nad Labem, Dačicích a dalších. Provoz ve všech těchto spalovnách byl ukončen nejpozději na počátku 90. let 20. století. Poslední spalovna z produkce UDZČ typu SP 1203/E z roku 1985 byla provozována do roku 2000 v nemocnici v Sokolově. Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 19 Mnohem více informací o provozu spaloven UDZČ je ze Slovenska, neboť značná část z nich je v provozu dodnes. Spalovny typu „C“ byly instalovány v FNsP Martin (C 120; 1973), NsP Skalica (C 122, C 33; 1979), NsP Nitra (C 63; 1975), NsP Bojnice (C 63; 1978), NsP Šahy (SP C 63; 1975), OLÚP Predná Hora (C 35; 1982). Spalovny typu „SP“ pak v NsP Brezno (SP 602; 1977), NsP Myjava (SP 602, SP 604; 1982), NsP Levice (SP 1203; 1981), NsP Galanta (SP 1203; 1983), NsP Nitra (SP C 242; 1985), NsP Vranov n/Topľou (SP 603; 1986), NsP Svidník (SP 603; 1987), NsP Žiar nad Hronom (SP 303; 1988), VULM a.s. Modra (SP 603; 1989). Spalovna RB 4 byla v provozu od roku 1989 v CVH Veľký Šariš. UDZČ tato spalovací zařízení dodávaly bez zařízení na využití tepla, proto pro naši statistiku energetického využití odpadu nemají význam. Je však pravděpodobné, že v souvislosti se Státním cílovým plánem SCP 02 byly alespoň nové spalovny v nemocnicích vybavovány zařízením pro využití odpadního tepla. Koncem 80. let 20. století je jako dodavatel spalovacího zařízení typu SP 50 uváděn i podnik Teplotechna Olomouc. Zařízení bylo určeno ke spalování odpadů z nemocnic. Rozvoj výstavby spaloven průmyslového odpadu probíhal především v 90. letech 20. století. I tyto nově vybudované spalovny však byly postupně od druhé poloviny 90. let odstavovány z provozu, jak byly zpřísňovány limity pro jejich provozování. Zvrat nastal v roce 2002 po přijetí zákona o ovzduší. Ten ještě zvýšil nároky na technický provoz spaloven nebezpečných odpadů. Vyhovět zákonu by v případě řady spaloven znamenalo vysoké investice. Hlavními dodavateli technologií spaloven průmyslového a nebezpečného odpadu byly v té době firmy W-Eko s.r.o., WASTEKO s.r.o., Schiestl spol. s r.o. (HOVAL), ČKD DUKLA Praha, SMS s.r.o., Vampola EK Pečky, ČKD Praha DIZ, a.s. (PUROTHERM) a VÚCHZ a.s. Brno. Na činnost UDZČ navázaly po privatizaci firmy W-Eko s.r.o. Spalovna městských odpadků v Mariánských Lázních – Stanovišti Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 20 Spalovna HOVAL s parním výměníkem (foto: www.schiestl.cz) a WASTEKO s.r.o. Především v letech 1992–1996 bylo těmito firmami zprovozněno nejméně 18 spaloven nebezpečného odpadu po celé České republice. Firma W-Eko s.r.o. dodávala spalovny zdravotnických odpadů o výkonu 70–250 kg/hod a spalovny komunálního a průmyslového odpadu o výkonech 70–2000 kg/hod. Instalovány tak byly spalovny průmyslové např.: TIS Bučovice (1992), UNEX Uničov (1992), Pivovar Velké Popovice (1993; spalování kalů), Strojplast Tachov (1995), Kosmos Čáslav (1994), Spolana Neratovice (1997), Vězeňská služba Ostrov nad Ohří (1997), Emseko Zlín (1998), SPL Jablonec nad Nisou (2000). Spalovny nemocničního odpadu byly zprovozněny v nemocnicích v Karviné (1994), Jindřichově Hradci (1995), Hradci Královém (1993–1996) a dalších. Tyto spalovny jsou dnes většinou již mimo provoz, výjimku tvoří spalovny ve Zlíně, Jablonci nad Nisou a Hradci Královém. Zásadním dodavatelem spaloven nebezpečného odpadu byla Schiestl spol. s r.o. Od počátku 90. let 20. století dodávala pyrolýzní spalovny pro nebezpečný, průmyslový a komunální odpad HOVAL. Firma uvádí, že formou výstavby na klíč dodala v ČR a SR celkem 46 spaloven nebezpečných odpadů s využitím tepla pro vytápění. Dodávány byly spalovny řady GG (GG–7; GG–14; GG–24) s využitelným tepelným výkonem 400–1500 kW (při dávkování 2–4 vsázky denně). Pyrolýzní spalovny HOVAL se v České socialistické republice poprvé objevily již v roce 1987, kdy byla realizována spalovna n.p. Sport v Praze (GG-7). Do změny režimu následovaly spalovny v Prostějově (GG-14; 1987), ve VFN Praha 2 a v knoflíkárně v Žirovnici (GG-14; 1988). V roce 1989 pak následovaly spalovny KOH-I-NOOR HARDTMUTH (GG-24), Tanex Třebechovice (GG-14) a Šroubárna Ždánice (GG-7). Po roce 1990 pak následovala výstavba celé řady spaloven HOVAL (celkem bylo pro účely této statistiky lokalizováno 39 spaloven HOVAL v ČR). Devět spaloven vybavených zařízeními HOVAL je po modernizaci v provozu i dnes. Jedná se o spalovny ve zdravotnických zařízeních Lužná-Košumberk (GG-7; 1993), v Pardubicích (GG-14; 1994), Znojmě (GG-14; 1994), Uherském Hradišti (GG-7; Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 21 1996), ve dvou zařízeních firmy RUMPOLD a.s. (Jihlava a Strakonice), firmě Ekotermex, a.s. a ve spalovnách firmy SITA CZ a.s. (Praha Motol a Olomouc). Dalším dodavatelem průmyslových spaloven byl od 80. let 20. století také bývalý podnik STS Rokycany (po roce 1990 SMS s.r.o.). První instalace spalovny průmyslových odpadů s rotační spalovací pecí STS Rokycany byla již v roce 1983 v Agromotoru Velké Meziříčí. V roce 1987 následovala zahraniční dodávka do Tartu v Estonské SSR, v roce 1990 průmyslová spalovna ŽOS Krnov a v roce 1991 spalovna průmyslových odpadů s rotační pecí a třístupňovou mokrou vypírkou spalin v DP Praha Hostivař. Dále byly touto firmou instalovány např. spalovny v Orlické nemocnici v Rychnově nad Kněžnou (1999), ŽDB a.s. v Bohumíně (1997) a jinde. V provozu je dnes pouze spalovna nemocničního odpadu firmy NELI servis s.r.o. v liberecké nemocnici (z roku 1995). ČKD DUKLA Praha dodávala (a dodává) vedle spaloven komunálního odpadu také spalovny odpadu průmyslového. První spalovnu s rotační pecí a dohořívací komorou realizovala v Kralupech nad Vltavou (Kaučuk / Synthos Innovation) v roce 1977. Dále ČKD DUKLA Praha vybudovala také spalovny průmyslového odpadu na Slovensku a v České republice následovaly realizace ve Farmaku Olomouc (1992) a v nemocnicích v Berouně (1995) a Vsetíně (1997). Spalovny ve Velkém Meziříčí, Krnově a Praze–Hostivaři (foto: www.smscz.cz) Spalovna Kaučuk / Synthos Innovation Kralupy nad Vltavou (foto: www.fsid.cvut.cz) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 22 Od počátku 90. let je dodavatelem pyrolýzních spaloven firma ČKD Praha DIZ, a.s. První realizace spaloven PUROTHERM byly uskutečněny v roce 1991 v Praze (ČKD Trakce). O rok později to byla spalovna podniku Léčiva Praha. Následovaly spalovny v Břidličné (Kovohutě; 1992–93), Klášterci nad Ohří (ZKL; 1995) a v nemocnicích ve Vsetíně (1997) a Benešově (2001). Instalace v Lysé nad Labem již nebyla uvedena do trvalého provozu. Spalovny dodávala také firma Vampola EK Pečky. Realizovány byly spalovny nemocnic v Ostravě (1997), Havířově (1995–96), Mladé Boleslavi (1997), Novém Jičíně (1996) a průmyslové spalovny Kozak Klatovy (1994), Komeko Kamenné Žehrovice, STS Hodonín (1996). Všechny tyto spalovny jsou dnes mimo provoz. VÚCHZ a.s. Brno dodal spalovny průmyslového odpadu s rotační pecí, dospalovací komorou a vícestupňovou mokrou vypírkou pro DEZU, a.s., Valašské Meziříčí (2000), VOP Nový Jičín (1993) a Benzinu a.s., Cerekvice (1993–95). V provozu je dnes pouze spalovna firmy DEZA. Nejméně čtyři spalovny byly vybaveny technologií SIRI S.p.A / Transporta Chrudim. Jednalo se o dnes nefunkční instalaci v Chrudimi (1993) a dosud provozované spalovny Arcelor Mittal Frýdek Místek (1996), Sporten Nové Město na Moravě (1997) a spalovnu nemocnice v Trutnově (1996). U ostatních spaloven se jednalo o kusové zakázky. Z dnes funkčních spaloven lze uvést: Spalovna odpadu Plzeň (Norsk Hydro, 1993), Spalovna průmyslových odpadů Trmice (TES, 1993), MEGAWASTE - EKOTERM, (The Belgian Incinerator Company, N.V., 1993), Purum s.r.o. (KVM, 1993) a SPOVO, a.s. (Austrian Energy, 2000). V poslední době se uvažuje o modernizaci a znovuzprovoznění spalovny v Rybitví u Pardubic. V rámci programu Eko-Energie (Czechinvest) bylo k podpoře vybráno několik projektů na vyšší využití tepelné energie z průmyslových spaloven. Spalovny Purotherm v podnicích Léčiva (nahoře) a ČKD Trakce (vlevo) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 23 Přehled spaloven průmyslového a nemocničního odpadu provozovaných v letech 1988–2008 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Ukončeno Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Benešov ČKD DIZ a.s. Praha 2001 v provozu CZ Secom Benešov Benešov ? 1996 1997 Jessenia a.s. Beroun ČKD Dukla, a. s., Praha 1995 2004 ŽDB a.s. Bohumín SMS, s.r.o. Rokycany 1997 2002 SNAHA, kožedělné družstvo Jihlava Brtnice HOVAL AG 1996 2008 Nemocnice Břeclav Břeclav HOVAL AG 1994 2003 AL INVEST Břidličná, a.s. Břidličná PUROTHERM GmbH 1992–1993 2001 TIS Bučovice W-EKO, Ostrov nad Ohří 1992 ? ČEPRO, a.s. Cerekvice nad Bystřicí VÚCHZ a.s. Brno 1993 / 1995 2000 Kosmos, a.s. Čáslav W-EKO, Ostrov nad Ohří 1994 2003 ? KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. České Budějovice HOVAL AG 1989 2004 Nemocnice České Budějovice České Budějovice Joy Energy Systems, Montair Andersen 1995–96 2000–2001 ArcelorMittal Frýdek-Místek a.s. Frýdek-Místek SIRI S. p. A, Transporta Chrudim 1996 v provozu Nemocnice s poliklinikou Havířov Havířov – město VAMPOLA EK Pečky 1995–6 2001 STS, s.r.o. Hodonín Hodonín VAMPOLA EK Pečky 1996 2000 ELO HK, s.r.o. Hradec Králové HOVAL AG 1993 2002 ? Gumokov a.s. Hradec Králové HOVAL AG 1993 1998 Fakultní nemocnice Hradec Králové Hradec Králové W-EKO, Ostrov nad Ohří 1993 / 1996 v provozu DESTRA Co., spol. s r.o. Chropyně HDK Kettenbauer 1995 v provozu ONIVON a.s. Chrudim SIEN – EGLI 1993 1996 SPL Jablonec nad Nisou, s.r.o. Jablonec nad Nisou WASTEKO a.s. Ostrov nad Ohří 2000 v provozu TONUS a.s. Jaroměř HOVAL AG 1992 1992 RUMPOLD s.r.o. Jihlava HOVAL AG 1991 v provozu Vodárenská akciová společnost, a.s. Jihlava Spalování kalů ČOV 2007 v provozu Okresní nemocnice Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec W-EKO, Ostrov nad Ohří 1995 2001 ? ECHO CONSULT, s.r.o. Kadaň W-EKO, Ostrov nad Ohří 1997 2002 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 24 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Ukončeno Strojmetal Kamenice Kamenice HOVAL AG ? ? Komeko, Kamenné Žehrovice Kamenné Žehrovice VAMPOLA EK Pečky ? před r. 2001 Nemocnice s poliklinikou Karviná– Ráj Karviná W-EKO, Ostrov nad Ohří 1994 asi 2000 AKTIVA, a.s. Kaznějov 1. BS Brno 1959 ? INJURED s.r.o. Klášterec nad Ohří Purotherm GmbH Wien, ČKD Praha DIZ, a. s. 1995 2004 KOZAK Klatovy Klatovy VAMPOLA EK Pečky 1994 1998 Lučební závody Draslovka, a.s. Kolín HOVAL AG 1993 2004 Purum s.r.o. Kolín KVM 1993 v provozu Synthos Innovation s.r.o. Kralupy nad Vltavou ČKD Dukla Praha 1976 / 1978 v provozu ŽOS Krnov Krnov SMS, s.r.o. Rokycany 1990 před r. 2001 TOS Kuřim Kuřim ? ? ? NELI servis, s.r.o. Liberec SMS, s.r.o. Rokycany 1995 v provozu Chemopetrol Litvínov VEB Kesselbau Neumarkt 1977 1996–8 Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé Luže-Košumberk HOVAL AG 1993 v provozu ČSD Lužná HOVAL AG 1990 ? BDW LINE, spol. s r.o. Lysá nad Labem ČKD DIZ a.s. Praha 2000 2005 Sdružení zdravotnických zařízení Mladá Boleslav VAMPOLA EK Pečky 1997 2003 ESMO MOHELNICE, s.r.o. Mohelnice Strunz, W-EKO 1989/1996 2002 ? HUMECO, a.s. Most-Komořany W-EKO, Ostrov nad Ohří 1996 2003 Nemocnice Náchod Náchod ? ? 1998 Spolana Neratovice W-EKO, Ostrov nad Ohří 1997 asi 1998 SPORTEN, a.s. Nové Město na Moravě SIRI S. p. A 1997 v provozu AUTOPAL S.R.O. Nový Jičín INCOL INCINERATION, Ltd. 1993 asi 2001 Nemocnice s poliklinikou Nový Jičín Nový Jičín VAMPOLA EK Pečky 1996 2001 VOP 025 Nový Jičín, s. p. Nový Jičín VÚCHZ a.s. Brno 1993 2007 ŽOS Nymburk Nymburk HOVAL AG ? ? FARMAK, a.s. Olomouc ČKD Dukla, a. s., Praha 1992 2002 ? Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 25 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Ukončeno SITA CZ a.s. Olomouc HOVAL AG 1994 v provozu Thermica Ostrava Ostrava HOVAL AG 1993 ? OZO Ostrava Ostrava SMS, s.r.o. Rokycany 1993 před r. 2001 NOVÁ HUŤ A.S. Ostrava Strunz ? před r. 2001 SPOVO, a.s. Ostrava – Mariánské Hory Austrian Energy 2000 v provozu ECOTECHNIEK-EAST, e.r.o. Ostrava Mariánské Hory ? ? před r. 2001 FN s poliklinikou Ostrava - Poruba Vampola EK Pečky 1991 2000 Vězeňská služba ČR Ostrov nad Ohří W-EKO, Ostrov nad Ohří 1997 2001 IGTT a.s. Otrokovice HOVAL AG 1993 2002 ? Pardubická krajská nemocnice, a.s. Pardubice HOVAL AG 1994 v provozu TONA Pečky Pečky HOVAL AG 1990 ? T.O.P. EKO, spol. s r.o.; SPALOVNA odpadu PLZEŇ s.r.o. Plzeň Norsk Hydro 1993 v provozu Fakultní nemocnice Plzeň Plzeň 1 HOVAL AG 1994 2002 Barvy a laky, n.p. Praha HOVAL AG 1990 1998 ČKD Trakce a.s. Praha PUROTHERM GmbH 1991 ? Rudé Právo / Česká typografie Praha 1 HOVAL AG 1990 ? Všeobecná fakultní nemocnice Praha 2 HOVAL AG 1988 ? Sport n.p. / SPALEKO s.r.o. Praha 4 HOVAL AG 1987 1998 IKEM Praha 4 Krč HOVAL AG 1991 2002 ? SITA CZ a.s. Praha 5 HOVAL AG 1992 v provozu ČKD PRAHA DIZ, a.s. Praha 9 ČKD DIZ a.s. Praha 1993 2002 ? Fakultní nemocnice Vysočany Praha 9 HOVAL AG 1994 ? Zdravotní ústav se sídlem v Praze Praha Bulovka W-EKO, Ostrov nad Ohří 1995 2003 Zentiva, k.s. Praha Dolní Měcholupy ČKD DIZ 1994 / 1995 v provozu DP Praha – Hostivař Praha Hostivař SMS, s.r.o. Rokycany 1991 před r.1998 Průmyslový podnik Prostějov HOVAL AG 1987 ? SZZ Prostějov Prostějov HOVAL AG 1992 ? Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 26 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Ukončeno MEGAWASTE – EKOTERM, s.r.o. Prostějov The Belgian Incinerator Company, N.V. 1993 v provozu EKOTERMEX, a.s. Pustiměř HOVAL AG 1992 v provozu VUAB Pharma a.s. Roztoky Kettenbauer 1994 2003 ? AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Rybitví MANN 1994 2003–2004 Orlická nemocnice Rychnov nad Kněžnou SMS, s.r.o. Rokycany 1999 2003 Explosia a.s. Semtín ? 1926 2003 BOTAS a.s. Skuteč HOVAL AG 1991 1995 Nemocnice Sokolov Sokolov W-EKO, Ostrov nad Ohří 1985 2000 RUMPOLD s.r.o. Strakonice HOVAL AG 1990 v provozu STROJPLAST, A. S. Tachov W-EKO, Ostrov nad Ohří 1995 2000 OMNICON s.r.o. Těchonín SMS, s.r.o. Rokycany 2007 v provozu SITA CZ a.s. Trmice TES 1993 v provozu Kara Trutnov Trutnov Hoval AG 1990 ? Oblastní nemocnice Trutnov a. s. Trutnov SIRI EGLI Italie, 1996 v provozu Tanex Třebechovice p. Orebem HOVAL AG 1989 ? Uherskohradišťská nemocnice a.s. Uherské Hradiště HOVAL AG 1996 v provozu UNEX, a.s. UNIČOV Uničov W-EKO, Ostrov nad Ohří 1992 2001 Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem BRONSWERK AMERSFOORD 1974 v provozu Nemocnice v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí W-EKO, Ostrov nad Ohří 1995 2003 ? DEZA, a.s. Valašské Meziříčí VÚCHZ a.s. Brno 2000 v provozu Agromotor Velké Meziříčí Velké Meziříčí SMS, s.r.o. Rokycany 1983 před r. 2001 Pivovar Velké Popovice W-EKO, Ostrov nad Ohří 1993 ? SAFINA, a.s., Vestec, Jesenice u P. ČKD DIZ 1993 2002 Nemocnice Vsetín, příspěvková organizace Vsetín ČKD Dukla , a.s. Praha 1997 2002 ? EMSEKO s.r.o. Zlín – Malenovice HOVAL AG 1993 1997 Spalovna SITA – EMSEKO a.s. Zlín – Malenovice W–EKO, Ostrov nad Ohří 1998 v provozu Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace Znojmo HOVAL AG 1994 v provozu Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 27 Poslední provozovatel Lokalita Výrobce Provoz od roku Ukončeno Šroubárna Ždánice Ždánice HOVAL AG 1989 ? Knoflíkářský průmysl Žirovnice a.s. Žirovnice HOVAL AG 1988 2002 ? Tanex II ? HOVAL AG 1991 ? Data: MPO Spalovna Oblastní nemocnice v Trutnově (foto: L. Bálek) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 28 Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 29 Spalovny průmyslového a nemocničního odpadu Množství spáleného odpadu Energie v palivu rok tuny GJ 1988 10 900 220 500 1989 12 050 241 700 1990 14 100 283 200 1991 16 880 336 920 1992 19 810 382 075 1993 27 050 513 864 1994 38 355 701 861 1995 43 065 755 443 1996 43 290 746 393 1997 45 371 782 613 1998 45 588 781 789 1999 46 572 791 646 2000 38 396 650 540 2001 52 461 819 650 2002 56 144 918 217 2003 65 835 1 046 029 2004 64 553 1 008 294 2005 61 177 1 136 505 2006 59 035 1 060 764 2007 70 242 1 288 027 2008 80 463 1 274 268 2009 64 230 993 444 Data: MPO Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 30 Využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách Využívání alternativních nebo náhradních paliv a odpadů v cementářských pecích se datuje do první poloviny 80. let 20. století, kdy v rotačních pecích cementáren v Mokré a Čížkovicích bylo zahájeno spalování pneumatik. V cementárně v Mokré byla původní technologie vybudovaná v roce 1983 určena pouze pro pneumatiky z nákladních automobilů několika vybraných rozměrů. V Čížkovicích byly v té době spoluspalovány celé pneumatiky a nárazově i odpady. K výraznějšímu zájmu o využívání netradičních paliv v cementárnách došlo až po roce 1991. Nejprve bylo zahájeno využívání kapalných alternativních paliv a rozšiřováno používání drcených pneumatik a pryže. Postupně byla zařazována další alternativní paliva, jako například paliva vyrobená z vytříděných odpadů (TAP, TTS, ASAPAL, PALOZO a další), paliva vyrobená při likvidaci starých ekologických zátěží (Kormul, SNO a další), masokostní moučka, kafilerní tuk a další. Vývoj využívání alternativních paliv je zřejmý z následujícího chronologického přehledu vybraných událostí: 1980 V 80. letech 20. století zahájeno spalování pneumatik a odpadu v Čížkovicích. 1983 Zahájeno spalování celých pneumatik v cementárně Mokrá. 1984 V roce 1984 bylo zkompletováno podávací zařízení pneumatik u rotační pece cementárny Mokrá. 1991 Po roce 1991 zvýšený zájem o spalování odpadů a náhradních paliv v cementárnách. 1993 V letech 1993–1996 pokusně spalovány čistírenské kaly. 1995 Zahájena výroba ETO v závodě KAPO v Prachovicích Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 31 1995 Uvedena do provozu nová linka pro automatické dávkování a dopravu ojetých pneumatik a pryžových drtí v cementárně Mokrá. 1995 Po roce 1995 v řadě cementáren využívána ve velké míře kapalná alternativní paliva. 1997 Zahájena výroba a spalování TTS O Kapo v cementárně Prachovice. 1998 Zahájena produkce paliva Kormul v podniku .A.S.A pro cementárny Radotín, Čížkovice a Prachovice. 2000 V cementárně Hranice zahájeno spalování alternativního paliva PALOZO. 2000 V cementárně Hranice zahájeno spalování alternativního paliva PALTAS. 2001 Zahájena produkce paliva ASAPAL v podniku .A.S.A. 2001 V cementárně Mokrá vybudováno zařízení na spalování TAP. 2001 Zahájeno spalování TAP v cementárně Čížkovice. 2001 Zahájeno spalování MKM v cementárnách Čížkovice a Prachovice. 2002 Vybudována linka dávkování a spalování TAP pro vápenku CARMEUSE Mokrá. 2003 Zahájena produkce paliva ASAPAL v podniku .A.S.A. na druhé lince v Brně. 2003 Vybudována linka dávkování MKM do hořáku rotační pece v cementárně Mokrá. Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 32 2004 Vybudována linka dávkování MKM do hořáku rotační pece v cementárně Hranice. 2004 Vybudována linka dávkování MKM do hořáku rotační pece – cementárna Radotín. 2004 Zahájeno spalování TAP ve vápence Carmeuse Mokrá. 2004 Zahájeno spalování drcených pneumatik v cementárně Prachovice. 2006 Uvedena do provozu druhá linka dávkování TAP v cementárně Hranice. 2006 Zahájeno spalování kafilerního tuku ve vápence Čertovy schody. 2007 V cementárně Hranice uveden do provozu nový kombinovaný hořák pro různorodá paliva. 2008 Zahájeno spalování sušených čistírenských kalů v cementárně Mokrá. 2008 Rozšíření dávkování TAP v cementárně Mokrá. 2008 Zvýšení kapacity dávkování alternativních paliv (SNO) v cementárně Prachovice. Přehled cementáren a vápenek využívajících alternativní paliva Provozovatel Provozovna CARMEUSE CZECH REPUBLIC s.r.o. Vápenka Mokrá Cement Hranice, a.s. Cementárna Hranice Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Cementárna Mokrá Českomoravský cement, a.s., nástupnická společnost Cementárna Radotín Holcim (Česko) a.s., člen koncernu Cementárna Prachovice Lafarge Cement, a.s. Cementárna Čížkovice Vápenka Čertovy schody a.s. Vápenka Čertovy schody VÁPENKA VITOŠOV s.r.o. Vápenka Vitošov Foto: www.heidelbergcement.cz; www.montreko.cz; www.cement.cz; web.meulovo.cz Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 33 Využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 34 Využívání alternativních paliv v cementárnách a vápenkách Kapalná alternativní paliva a odpady OZE Pryž Tuhá aditivní paliva Tuhá alternativní paliva z odpadu Celkem tuny Celkem energie v palivu rok tuny tuny tuny tuny tuny tuny TJ 1997 6 815 – 13 709 – 70 20 594 561 618 1998 22 433 – 15 316 – 75 37 824 1 036 236 1999 20 312 – 18 242 1 069 3 489 43 112 1 148 205 2000 26 939 21 22 517 9 829 7 191 66 497 1 721 110 2001 36 387 1 574 27 640 15 029 9 856 90 486 2 345 216 2002 10 979 4 110 27 101 13 579 22 211 77 980 1 901 382 2003 11 101 5 144 27 918 14 521 31 850 90 534 2 201 627 2004 15 458 29 015 36 796 18 562 51 537 151 368 3 535 648 2005 21 703 41 283 42 893 12 923 68 704 187 504 4 445 136 2006 18 842 32 657 37 319 19 780 66 111 174 708 4 199 668 2007 12 512 21 045 38 127 18 711 104 510 194 904 4 556 955 2008 14 870 30 064 44 411 20 620 107 131 219 764 5 025 604 2009 8 128 27 528 44 902 18 844 146 142 245 543 5 597 459 Data: MPO Rozdělení alternativních paliv zařazených ve statistice: Kapalná alternativní paliva a odpady: ZPO; surový odpadní benzín; SLO; OXO; OSB; odpadní ředidla; odpadní oleje; KAP; ETO 10; ETO; Energooil; AROL aj. OZE: MKM; kafilerní tuk; čistírenské kaly; Lipix aj. Pryž: Pneumatiky celé i drcené; TAP Pryž; Paltas; ALTPAL MP05 aj. Tuhá aditivní paliva: Kormul; sludge; SNO; TPS NATUR aj. Tuhá alternativní paliva: ASAPAL; TAP RUMPOLD; TTS O; TAP Lafarge; Palozo; S.E.R.B.– REKLA; nerozlišená TTS; dovozová TAP aj. Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 35 Využívání alternativních paliv ve velké energetice Využívání alternativních paliv ve velkých energetických zařízeních dosud nepřekročilo (především z legislativních důvodů) stadium spalovacích zkoušek. V posledních letech (2007–2009) probíhalo pokusné spalování paliva TAP v energetických zařízeních v Sokolově a v Plzni. Spalovací zkoušky proběhly v roce 2007 v elektrárně Dětmarovice (ČEZ a.s.), kde bylo spalováno palivo NOLO 1 vyrobené při sanaci ekologické zátěže. Rozvoj využívání alternativních paliv, resp. odpadů ve velké energetice závisí na nastavení legislativních podmínek. 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Spotřeba paliva tuny 359 342 0 0 9 745 1 006 523 Energie v palivu GJ 1 459 5 746 0 0 191 966 13 269 9 154 Data: MPO Biologicky rozložitelná část spalovaných odpadů a ATP Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 36 Energeticky využité odpady a ATP – souhrnná data Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 37 Energeticky využité odpady a ATP – souhrnná data Spalovny TKO Spalovny PRO a NO Cementárny a vápenky Energetika Množství spáleného odpadu celkem Energie ve spáleném odpadu a ATP rok tuny tuny tuny tuny tuny GJ 1989 44 685 12 050 0 0 56 735 688 550 1990 65 550 14 100 0 0 79 650 938 700 1991 57 710 16 880 0 0 74 590 914 020 1992 82 200 19 810 0 0 102 010 1 204 075 1993 101 800 27 050 0 0 128 850 1 531 864 1994 156 425 38 355 0 0 194 780 2 266 111 1995 163 115 43 065 0 0 206 180 2 386 593 1996 171 000 43 290 0 0 214 290 2 456 393 1997 174 127 45 371 20 594 0 240 092 3 085 501 1998 244 535 45 588 37 824 0 327 947 4 150 493 1999 284 646 46 572 43 112 0 374 330 4 625 892 2000 333 572 38 396 66 497 0 438 465 5 561 420 2001 382 025 52 461 90 486 0 524 972 6 865 857 2002 410 552 56 144 77 980 0 544 676 6 806 640 2003 407 820 65 835 90 534 359 564 548 6 998 522 2004 409 288 64 553 151 368 342 625 552 8 780 783 2005 388 303 61 177 187 504 0 636 984 9 538 893 2006 391 930 59 035 174 708 0 625 673 9 039 729 2007 391 620 70 242 194 904 9 745 666 511 10 194 149 2008 376 381 80 463 219 764 1 006 677 614 10 365 015 2009 360 399 64 230 245 543 523 670 695 10 344 467 Data: MPO Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 38 Statistika spaloven ČHMÚ Přehled spaloven odpadu a jejich roční využití podle statistiky ČHMÚ (tuny) Poslední provozovatel Lokalita 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. Benešov 344 868 981 1 273 1 000 997 995 966 Jessenia a.s. Beroun 50 19 24 0 0 0 0 0 ŽDB a.s. Bohumín 380 280 0 0 0 0 0 0 SAKO Brno, a.s. Brno 99 000 112 051 107 236 106 740 87 888 88 976 86 029 79 079 SNAHA, kožedělné družstvo Brtnice 40 42 335 62 68 48 0 0 Nemocnice Břeclav Břeclav 165 188 185 0 0 0 0 0 Kosmos, a.s. Čáslav 83 133 726 0 0 0 0 0 KOH-I-NOOR HARDTMUTH a.s. České Budějovice 700 390 188 0 0 0 0 0 ArcelorMittal FrýdekMístek a.s. Frýdek-Místek 1 020 1 241 1 211 1 220 1 164 1 088 1 286 1 393 Nemocnice s poliklinikou Havířov Havířov-město 120 0 0 0 0 0 0 0 STS, s.r.o. Hodonín 35 0 0 0 0 0 0 0 ELO HK, s.r.o. Hradec Králové 1 100 941 0 0 0 0 0 0 Fakultní nemocnice Hradec Králové Hradec Králové 592 644 941 788 523 662 797 717 DESTRA Co., spol. s r.o. Chropyně 1 000 1 035 1 575 1 174 2 365 2 607 2 604 2 272 SPL Jablonec n. N., s.r.o. Jablonec nad Nisou 700 722 762 768 1 640 1 525 1 577 1 303 RUMPOLD s.r.o. Jihlava 401 300 0 0 293 1 401 1 422 1 260 Vodárenská akciová společnost, a.s. Jihlava 0 0 0 0 0 0 61 0 Okresní nemocnice Jindřichův Hradec Jindřichův Hradec 54 0 0 0 0 0 0 0 ECHO CONSULT, s.r.o. Kadaň 860 47 0 0 0 0 0 0 AKTIVA, a.s. Kaznějov 0 0 647 0 0 0 0 0 INJURED s.r.o. Klášterec nad Ohří 300 420 88 0 0 0 0 0 Lučební závody Draslovka, a.s. Kolín 500 677 621 0 0 0 0 0 Purum s.r.o. Kolín 449 624 0 1 190 1 120 1 157 1 034 1 095 SYNTHOS Kralupy a.s Kralupy n. V. 7 200 4 571 4 442 4 905 5 272 5 734 6 465 5 956 NELI servis, s.r.o. Liberec 309 372 260 342 321 339 304 349 TERMIZO a.s. Liberec 83 000 96 600 91 060 92 260 93 063 89 860 91 165 91 913 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 39 Poslední provozovatel Lokalita 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Hamzova odb. léčebna pro děti a dospělé Luže- Košumberk 280 242 52 438 466 538 594 638 BDW LINE, spol. s r.o. Lysá nad Labem 321 1 368 2 672 0 0 0 0 0 Sdružení zdravotnických zařízení Mladá Boleslav 197 100 97 0 0 0 0 0 ESMO Mohelnice, s.r.o. Mohelnice 428 349 0 0 0 0 0 0 HUMECO, a.s. Most-Komořany 196 248 62 0 0 0 0 0 SPORTEN, a.s. Nové Město n.M. 230 112 162 240 323 253 217 269 VOP 025 Nový Jičín Nový Jičín 410 382 409 509 624 564 0 0 FARMAK, a.s. Olomouc 665 516 0 0 0 0 0 0 SITA CZ a.s. Olomouc 700 815 850 765 0 692 860 899 SPOVO, a.s. Ostrava 3 000 8 148 6 429 14 428 16 272 19 668 13 344 14 829 IGTT a.s. Otrokovice 400 40 0 0 0 0 0 0 Pardubická krajská nemocnice, a.s. Pardubice 400 466 554 696 821 844 885 911 T.O.P. EKO, spol. s r.o. Plzeň 980 1 871 1 807 1 793 1 918 1 933 1 684 1 648 Fakultní nemocnice Plzeň Plzeň 565 57 0 0 0 0 0 0 IKEM Praha 432 533 0 0 0 0 0 0 SITA CZ a.s. Praha 1 200 1 295 1 489 0 5 734 2 263 2 241 ČKD PRAHA DIZ, a.s. Praha 241 281 0 0 0 0 0 0 Zentiva, k.s. Praha 690 662 713 926 667 675 618 449 Pražské služby, a.s. Praha 185 000 204 932 207 455 211 383 206 122 214 043 213 387 206 177 MEGAWASTE EKOTERM, s.r.o. Prostějov 2 000 2 872 3 959 4 183 4 356 4 289 1 979 3 828 EKOTERMEX, a.s. Pustiměř 1 700 1 751 1 395 1 659 1 079 2 397 2 243 3 231 VUAB Pharma a.s. Roztoky 1 127 541 189 0 0 0 0 0 AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. Rybitví 5 605 3 380 5 922 0 0 0 0 0 Orlická nemocnice Rychnov n. K. 69 84 91 0 0 0 0 0 Explosia a.s. Semtín b.d. b.d. 130 0 0 0 0 0 EASTMAN SOKOLOV, a.s. Sokolov b.d. b.d. 227 0 0 0 0 0 RUMPOLD s.r.o. Strakonice 970 948 986 952 1 281 1 215 1 123 1 178 OMNICON s.r.o. Těchonín 0 0 0 0 0 0 4 0 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 40 Poslední provozovatel Lokalita 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 SITA CZ a.s. Trmice 4 200 6 831 8 434 15 254 10 792 10 260 15 954 15 011 Oblastní nemocnice Trutnov a. s. Trutnov 70 83 80 107 96 132 143 144 Uherskohradišťská nemocnice a.s. Uherské Hradiště 203 206 230 249 0 0 52 203 UNEX, a.s. UNIČOV Uničov 300 0 0 0 0 0 0 0 Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. Ústí nad Labem 620 1 502 1 428 1 695 1 663 1 474 2 700 2 797 Nemocnice v Ústí nad Orlicí Ústí nad Orlicí 110 112 113 0 0 0 0 0 DEZA, a.s. Valašské Mezříčí 7 140 8 049 6 976 5 503 4 469 5 302 5 480 5 584 SAFINA, a.s., Vestec 19 19 0 0 0 0 0 0 Nemocnice Vsetín, příspěvková organizace Vsetín 105 14 0 0 0 0 0 0 Spalovna SITA EMSEKO a.s. Zlín - Malenovice 1 850 2 920 2 764 2 998 3 332 3 505 3 719 4 052 Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace Znojmo 250 394 358 466 572 703 703 720 Knoflíkářský průmysl Žirovnice a.s. Žirovnice 86 59 0 0 0 0 0 0 Počet spaloven – 63 59 46 30 30 31 32 30 Celkem – 421 161 474 347 467 316 474 966 449 575 463 616 461 692 451 112 Spalovna a komunální odpady (SAKO) v Brně před rekonstrukcí (foto: www.odpadjeenergie.cz) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 41 Statistika ČSÚ Způsoby nakládání s odpady v roce 2008 v tunách Rok Likvidace / využití Celkem (tuny) Nebezpečný (tuny) Ostatní (tuny) 2008 R1 555 769 61 643 494 125 2008 D10 68 769 61 128 7 640 2008 Celkem 624 537 122 772 501 765 2007 R1 648 844 64 942 583 901 2007 D10 59 275 47 554 11 721 2007 Celkem 708 119 112 496 595 623 2006 R1 650 144 55 784 594 360 2006 D10 69 120 49 169 19 951 2006 Celkem 719 264 104 953 614 311 2005 R1 594 704 43 768 550 936 2005 D10 74 861 32 218 42 643 2005 Celkem 669 565 75 986 593 579 2004 R1 787 987 29 171 758 816 2004 D10 40 605 30 693 9 912 2004 Celkem 828 592 59 864 768 728 2003 R1 721 958 38 243 683 715 2003 D10 57 140 37 672 19 468 2003 Celkem 779 098 75 915 703 183 2002 R1 713 298 36 702 676 596 2002 D10 61 550 24 346 37 204 2002 Celkem 774 848 61 048 713 800 Data ČSÚ, zahrnují veškeré odpady, se kterými bylo ve sledovaném roce nakládáno, tj. vyprodukované v roce 2008, odebrané ze skladových zásob z předchozích let a dovezené ze zahraničí; nejsou uvedeny způsoby využití nebo odstranění odpadů se 3 a méně vykazujícími jednotkami R 1 – využití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie D 10 – odstranění spalováním Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 42 Odstranění komunálního odpadu spalováním s využitím i bez využití tepla Komunální odpad Nebezpečný odpad Ostatní Celkem rok tisíc tun tisíc tun tisíc tun tisíc tun 2002 401 61 313 775 2003 401 76 302 779 2004 397 60 372 829 2005 376 76 218 670 2006 377 105 237 719 2007 375 112 221 708 2008 354 123 148 625 Data ČSÚ, dopočet položky „ostatní“ – MPO. Spalovna Termizo v Liberci (foto: www.odpadjeenergie.cz) Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 43 Produkce odpadů dle druhu odpadu v roce 2008 (v kg) – v tom způsob nakládání na straně původce odpadu – spalování na pevnině D10 : Celkem 17 450 248 z toho: 020107–Odpady z lesnictví 3 351 400 020202–Živočišná tkáň 2 386 190204–Uprav. směsi s NL 2 916 000 190110–Upotřeb. akt. uhlí 2 335 030105–Piliny bez NL 1 617 534 150103–Dřevěný obal 2 246 180103–Odp. s obs. infekce 1 074 952 140603–Ost. rozpouštědla,směsi 2 084 190813–Kaly z jiných čištění 845 840 200139–Plasty 1 200 170503–Zemina,kamení s NL 335 900 101103–Odp. m. ze skel. vláken 1 146 050603–Jiné dehty 335 440 030101–Kůra a/nebo korek 1 000 160709–Odp. s jinými NL 242 220 161105–Vyzdívky s NL 1 000 160708–Odp. s ropnými l. 203 680 170204–Sklo, plasty, dřevo s N 860 050103–Kal z nádrží na rop. l. 199 520 170601–Izol. materiál s azbest 850 120105–Plast. hobliny,třísky 153 230 160107–Olejové filtry 810 150110–Obaly s NL 125 265 200137–Dřevo obsah.nebez.lát. 760 020103–Rostlinná tkáň 120 390 160119–Plasty 740 170106–Směsi betonu 118 660 130110–Nechlor. hydraul. olej 650 200201–Biolog.rozlož.od. 59 160 160121–Jiné nebezp. součástky 600 150202–Absorp. Činidla s NL 43 144 080410–Lepidlo bez halog. roz. 550 200138–Dřevo ne pod 200137 41 220 120109–Řez.emulze bez halogenů 532 150106–Směs obal. materiálů 34 300 020203–Surov.nevhod. ke spotř. 520 170603–Izolač.materiály s NL 32 320 191204–Plasty a kaučuk 500 200108–Biolog.rozhož.od. 27 936 160508–Vyřaz. o.chem. s NL 420 190905–Nasycené pryskyřice 22 360 130113–Jiné hydraul. Olej 400 180101–Ostré předměty 20 047 130310–Jiné izolač. olej 374 200101–Papír a/nebo lepenka 18 962 180102–Části těla,orgány 354 130205–Nechlor. motor. olej 18 843 160507–Vyřaz. a.chem. s NL 340 030104–Piliny s NL 15 531 030301–Kůra 300 170203–Plast 14 990 120112–Upotřebený vosk a tuk 270 130111–Syntet. hydraul. olej 13 429 050105–Únik ropných látek 220 150101–Papírový,lep. obal 12 531 200135–Nebez.elekt.zařízení 204 190107–Pevné odp. z č. pl. 7 058 061302–Upotřebené aktivní uhlí 200 200301–Směsný kom. odpad 5 701 200111–Textilní materiál 181 130208–Jiné motor. Olej 5 200 180109–Jiná nepouž. léčiva 177 150102–Plastový obal 4 840 190810–Směs tuků z odluč. 119 190801–Shrabky z česlí 4 598 160506–Laborat. chemikálie 100 190111–Popel,struska s NL 4 460 040209–Kompozitní tkanina 78 190205–Kaly z fyz.,ch. úprav 4 000 130702–Motorový benzín 45 170201–Dřevo 3 540 040108–Useň s obsahem chromu 38 170903–Staveb. odp. s NL 3 380 080317–Odp. tisk.toner s NL 30 130502–Kal z odl. oleje 3 201 110113–Odp. z odmašť. s NL 30 050106–Rop. kaly z údržby 2 900 180106–Chemikálie s NL 8 180108–Nepouži. cytostatika 2 390 080318–Odp. tisk.toner bez NL 5 Data ČSÚ – Nejsou uvedeny druhy odpadů se 3 a méně vykazujícími jednotkami Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 44 Produkce nebezpečných odpadů dle druhu odpadu v roce 2008 (v kg) – v tom způsob nakládání na straně původce odpadu – spalování na pevnině D10 : Celkem 6 829 694 z toho: 190204–Uprav. směsi s NL 2 916 000 200301–Směsný komunál. odpad 209 180103–Odp. s obsahem infekce 1 074 952 200135–Nebez.elekt.zařízení 204 190813–Kaly z jiných čištění 845 840 180109–Jiná nepouž. léčiva 177 070211–Kal z čiš. o. vod s NL 433 490 180101–Ostré předměty 166 170503–Zemina,kamení s NL 335 900 190810–Směs tuků z odluč. 119 160709–Odp. s jinými NL 242 220 160506–Laborat. chemikálie 100 160708–Odp. s ropnými l. 203 680 130702–Motorový benzín 45 070208–Jiné destil., reakč. zb 197 610 110113–Odp. z odmašť. s NL 30 070204–Ost. org. rozpouštědla 181 120 080317–Odp. tisk.toner s NL 30 150110–Obaly s NL 125 265 180106–Chemikálie s NL 8 170106–Směsi betonu 118 660 150202–Absorp. Činidla s NL 43 144 170603–Izolač.materiály s NL 32 320 130205–Nechlor. motor. olej 18 843 130111–Syntet. hydraul. olej 13 429 190107–Pevné odp. z č. pl. 7 058 130208–Jiné motor. olej 5 200 190111–Popel,struska s NL 4 460 190205–Kaly z fyz.,ch. úprav 4 000 170903–Staveb. odp. s NL 3 380 130502–Kal z odlučovačů oleje 3 201 080111–Odp.bar. s org.rozpouš. 2 646 180108–Nepouži. cytostatika 2 390 190110–Upotřeb. akt. uhlí 2 335 140603–Ost. rozpouštědla,směsi 2 084 150101–Papírový,lepenkový obal 1 300 161105–Vyzdívky s NL 1 000 170204–Sklo, plasty, dřevo s N 860 170601–Izol. materiál s azbest 850 160107–Olejové filtry 810 200137–Dřevo obsah.nebez.lát. 760 130110–Nechlor. hydraul. olej 650 160121–Jiné nebezp. součástky 600 120109–Řez.emulze bez hal. 532 160508–Vyřaz. o.chem. s NL 420 130113–Jiné hydraul. olej 400 130310–Jiné izolač. olej 374 160507–Vyřaz. a.chem. s NL 340 120112–Upotřebený vosk a tuk 270 070304–Ost. org. rozpouštědla 213 Data ČSÚ – Nejsou uvedeny druhy odpadů se 3 a méně vykazujícími jednotkami Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 45 Produkce odpadů dle skupiny odpadu (v kg) v tom způsob nakládání na straně původce odpadu – spalování na pevnině D10 : Skupina odpadu 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Celkem 27 180 200 16 501 003 33 438 260 21 106 683 19 596 308 17 450 248 z toho: 01–Odpady z geolog. průzkumu 0 0 0 0 0 0 02–Odp.z prvovýroby v zeměděl. 12 351 960 3 778 000 1 637 010 5 134 838 5 347 549 3 474 696 03–Odpady ze zpracování dřeva 2 089 626 3 338 177 25 285 728 4 214 390 2 710 302 1 634 365 04–Od.z kožeděl.a textil.prům. 5 150 8 901 4 638 8 727 4 660 116 05–Odp.ze zprac.ropy,zem.plynu 198 240 39 630 58 760 76 180 15 640 566 380 06–Odp.z anorganic.chemic.proc. 0 0 0 220 0 200 07–Odp.z organických chem.proc. 2 569 041 3 785 326 3 208 694 3 658 331 4 836 835 5 165 423 08–Odp.z výroby nátěr.hmot 49 486 12 682 14 848 21 035 20 638 3 231 09–Odpady z fotograf. průmyslu 30 0 0 0 0 0 10–Odpady z tepelných procesů 845 286 679 0 193 455 1 146 11–Odpady z povrch. úprav kovů 0 0 0 0 225 30 12–Odp.z tváření a obr.kovů,plast 3 240 16 652 231 624 393 935 321 993 154 032 13–Odp.olejů(kr.jedlých,sk.05,12) 63 451 86 549 60 269 65 259 29 808 42 142 14–Odp.org.rozpoušt.(kr.sk.07,08) 56 465 33 390 27 338 2 851 2 382 2 084 15–Odp.obaly, sorbenty, tkaniny 702 872 547 325 473 142 363 828 351 424 222 326 16–Odpady v katal. jinak neurčené 156 280 431 009 532 087 451 531 516 584 613 055 17–Stavební a demoliční odpady 265 750 73 785 20 684 1 009 293 759 433 510 500 18–Odp.ze zdrav. a veter. péče 2 821 627 2 798 409 854 524 1 509 395 439 183 1 097 928 19–Odp.z čistíren odpadních vod 4 541 424 788 326 452 147 3 340 527 3 747 503 3 807 270 20–Odp.komunál.ze živností,úřadů 1 304 713 762 556 576 088 856 343 298 694 155 324 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 46 Informační systém odpadového hospodářství (CENIA) Způsob nakládání s odpady (tuny) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 AR1 112 085 151 000 165 220 141 918 53 402 41 749 41 985 BR1 395 745 390 106 460 912 603 418 593 427 627 967 675 698 CR1 3 557 3 999 24 684 1 970 1 617 3 844 3 557 Celkem 511 387 545 105 650 816 747 306 648 445 673 560 721 240 AD10 40 457 36 448 23 113 37 301 49 754 13 717 12 444 BD10 243 391 292 145 261 788 43 334 51 236 57 163 61 578 CD10 6 533 8 108 2 771 1 708 2 755 2 397 2 428 Celkem 290 380 336 701 287 672 82 342 103 745 73 277 76 450 Celkem 801 767 881 805 938 487 829 649 752 190 746 837 797 690 Data: CENIA R 1 – využití jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie D 10 – odstranění spalováním Podíl využívání komunálních odpadů z celkové produkce komunálních odpadů v ČR (% z celkové produkce skupiny odpadů) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1) 4,8 8,7 9,4 9,5 9,7 8,5 Data: VÚV T. G. M. – CeHO, CENIA, MŽP Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 47 Mezinárodní srovnání Přehled energetického využití komunálních odpadů (biologicky rozložitelná část) v roce 2007 v EU Energie ve spáleném BRKO v ktoe a množství vyrobené elektřiny v GWh. Zdroj: Renewable municipal solid waste barometer 2007, EurObserv´ER 2008 Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 48 Přehled energetického využití komunálních odpadů v roce 2007 v EU Počet spaloven TKO a množství spáleného odpadu v kt. Zdroj: Map of European Waste to Energy Plants 2007, CEWEP Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 49 Přehled nakládání s komunálními odpady v roce 2008 v EU Produkce komunálních odpadů (kg/obyv.) Skládkování (%) Spalování (%) Recyklace (%) Kompostování (%) EU27 524 40 20 23 17 Belgie 493 5 36 35 25 Bulharsko 467 100 0 0 0 Česká republika 306 83 13 2 2 Dánsko 802 4 54 24 18 Německo 581 1 35 48 17 Estonsko 515 75 0 18 8 Irsko 733 62 3 32 3 Řecko 453 77 0 21 2 Španělsko 575 57 9 14 20 Francie 543 36 32 18 15 Itálie 561 44 11 11 34 Kypr 770 87 0 13 0 Lotyšsko 331 93 0 6 1 Litva 407 96 0 3 1 Lucembursko 701 19 36 25 20 Maďarsko 453 74 9 15 2 Malta 696 97 0 3 0 Holandsko 622 1 39 32 27 Rakousko 601 3 27 29 40 Polsko 320 87 1 9 4 Portugalsko 477 65 19 9 8 Rumunsko 382 99 0 1 0 Slovinsko 459 66 1 31 2 Slovensko 328 83 10 3 5 Finsko 522 50 17 25 8 Švédsko 515 3 49 35 13 Velká Británie 565 55 10 23 12 Zdroj: Eurostat Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 50 Přehled nakládání s komunálními odpady v roce 2007 v EU Produkce komunálních odpadů (kg/obyv.) Skládkování (%) Spalování (%) Recyklace (%) Kompostování (%) EU27 522 42 20 22 17 Belgie 492 4 34 39 23 Bulharsko 468 100 0 0 0 Česká republika 294 84 13 2 1 Dánsko 801 5 53 24 17 Německo 564 1 35 46 18 Estonsko 536 64 0 34 2 Irsko 786 64 0 34 2 Řecko 448 84 0 14 2 Španělsko 588 60 10 13 17 Francie 541 34 36 16 14 Itálie 550 46 11 11 33 Kypr 754 87 0 13 0 Lotyšsko 377 86 0 13 1 Litva 400 96 0 2 2 Lucembursko 694 25 47 0 28 Maďarsko 456 77 9 13 1 Malta 652 93 0 2 5 Holandsko 630 3 38 32 28 Rakousko 597 13 28 21 38 Polsko 322 90 0 6 4 Portugalsko 472 63 19 8 10 Rumunsko 379 99 0 1 0 Slovinsko 441 66 0 34 – Slovensko 309 82 11 2 5 Finsko 507 53 12 26 10 Švédsko 518 4 47 37 12 Velká Británie 572 57 9 22 12 Zdroj: Eurostat Statistika energetického využívání odpadů 1905– 2009 51 Literatura a prameny Vlastní statistická šetření MPO Seznam spaloven odpadu v ČR, ČHMÚ Seznam zařízení spoluspalujících odpad, ČHMÚ Informační systém odpadového hospodářství, CENIA Produkce, využití a odstranění odpadů v ČR, ČSÚ Informační systém o odpadech, VúV CeHO http://www.cewep.com/ http://www.odpadjeenergie.cz/ Nekvasil, F.: Katalog spaloven,1998 Bartáčková, L.: Atlas zařízení pro nakládání s odpady. 3. díl, Skládky inertních odpadů a spalovny odpadů. Praha. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, 2009 Současná paliva v cementářském průmyslu. Odpadové fórum. CEMC. 2009. 40 let závody Mokrá 1968–2008. Českomoravský cement, a.s. EurObserv´ER 2008 propagační materiály a webové stránky jednotlivých spaloven a výrobců zařízení Eurostat Zkratky TKO tuhý komunální odpad BRKO biologicky rozložitelná část komunálního odpadu PRO průmyslový odpad ATP alternativní palivo MKM masokostní moučka NO nebezpečný odpad Závěr Oddělení surovinové a energetické statistiky připravilo zprávu „Statistika energetického využívání odpadů do roku 2009“ jako první souhrnnou statistiku této problematiky, která byla kdy v České republice v podobném rozsahu publikována. Věříme, že tato publikace bude vhodným rozšířením stávající energetické statistiky a bude sloužit nejen orgánům státní správy a odborné veřejnosti, ale poslouží i laické veřejnosti k základní orientaci v dané problematice.