Náprava ekologických škod - 2. část
NÁPRAVA EKOLOGICKÝCH ŠKOD
2. ČÁST
a) ZÁKLADY MIKROBIOLOGIE PRO APLIKACI
V SANAČNÍCH TECHNOLOGIÍCH
b) SANAČNÍ TECHNOLOGIE A JEJICH INŽENÝRSKÉ
ASPEKTY
VÍT MATĚJŮ
ENVISAN-GEM, a.s.
Biotechnologická divize, Radiová 7,
102 31 PRAHA 10
envisan@grbox.cz
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
ZÁSADA PRO VYUŽÍVÁNÍ MIKROBIÁLNÍCH
TECHNOLOGIÍ:
• Mikroorganismy pro nás nepracují proto, že
my chceme, ale proto, že jim to přináší různé
výhody, především energii pro množení a
tvorbu biomasy a pro nezbytné fyziologické
pochody
• Pokud jim zlepšíme podmínky v prostředí,
pracují o to lépe.
Náprava ekologických škod - 2. část
BEZE SLOV
Správně je
D. PERLMAN
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
MIKROORGANISMY schopné rozkládat polutanty:
- bakterie
- kvasinky
- plísně
- nižší houby
Nejčastěji se využívají bakterie.
Využití kvasinek pro čištění kontaminovaných lokalit
prakticky neexistuje.
Nižší houby: snaha o jejich využití nevedla k úspěšným
výsledkům, takže se v současné době nevyužívají.
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• Bližší informace o použití kvasinek a
lignovorních hub k eliminaci některých
organických sloučenin bude ve 3. části
kurzu.
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• Eukaryontní organismy – kvasinky, nižší houby
• Prokaryontní organismy - bakterie
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• PLASMIDY – většinou nesou genetickou
informaci pro syntézu enzymů nutných pro
degradaci polutantů
• Pokud pomnožovací kultivace neprobíhá za
selekčního tlaku, hrozí vyředění plasmidů a
ztráta biodegradační aktivity.
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• Využívají se kmeny přirozeně se vyskytující
v zájmové lokalitě – autochtonní populace
• Nebo kmeny uměle připravené (izolace, selekční
tlaky, pomnožení) s požadovanými vlastnostmi –
allochtonní populace.
• Při využití allochtonních kmenů se postup nazývá
bioaugmentace – obohacení vyselektovanými
kmeny z jiných míst. Zastupitelný termín pro
bioaugmentaci je inokulace.
• OTÁZKOU JE, JAK DLOUHO INOKULOVANÉ KMENY
PŘEŽÍVAJÍ A JAK DLOUHO JSOU AKTIVNÍ
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
CO MIKROORGANISMY UMÍ?
• BIOTRANSFORMACE
Obměna molekuly polutantu biologickou cestou,
výsledek může být pozitivní i negativní
• BIODEGRADACE
Rozklad organických látek na menší organické či
anorganické molekuly (aminokyseliny, monosacharidy,
tuky)
• MINERALIZACE
Oxidace organické látky na oxid uhličitý a vodu (za
uvolnění energie a tvorby mikrobiální biomasy)
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
Základní mechanismy využití polutantů
NE PROTO, ŽE
MY CHCEME
POLUTANT
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
KOMETABOLISMUS
• Kometabolismus je transformace organické
sloučeniny organismy, které nejsou schopné
tuto látku využívat jako zdroj energie.
• Nespecifické enzymy pro jeden substrát jsou
schopné využívat i jiné látky, strukturně
podobné (např. monooxygenasy)
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
KOMETABOLISMUS
Trichlorethylen (aerobně)
Trinitrotoluen
1,1,1-trichlorethan
MTBE
Chloroform
PCB
Polyaromatické uhlovodíky
a mnoho dalších
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
KOMETABOLISMUS
Kometabolická
dehalogenace
trichlorethylenu
za aerobních
podmínek
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
BAKTERIE VYUŽÍVANÉ PŘI BIOREMEDIACI
• Pseudomonas sp.
• Burkholderia sp.
• Xanthomonas sp.
• Acinetobacter sp.
• Micrococcus sp.
• Rhodococcus sp.
• Ralstonia metallidurans
• Deinococcus radiodurans
• Arthrobacter sp.
• Sphingomonas aromaticivorans
• Nocardia sp.
• Comamonas sp.
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
BAKTERIE VYUŽÍVANÉ PŘI BIOREMEDIACI
Bakterie rodů Xanthomonas sp. a Burkholderia sp.
jsou schopné využívat > 100 chemických
sloučenin jako substrát.
Rhodococcus sp. – lipofilní složky buněčné stěny
(peptydoglykan) usnadňují transport lipofilních
polutantů do buňky. Vytvářejí biosurfaktant. Jsou
schopné velkého množství metabolismů.
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
Pro biologickou sanaci se jen
výjimečně využívá jediný bakteriální
kmen. Prakticky vždy se jedná o
vznik bakteriálního konsorcia, které
je vytvořeno vnesenými aktivními
kmeny a kmeny vzniklými pod
selekčním tlakem kontaminace v
prostředí.
Mikrobiální konsorcium
dehalogenující
tetrachlorethan
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
Rhodococcus
BURKHOLDERIA
Xanthomonas
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• Pro biologický rozklad polutantů je
nezbytné, aby mikroorganismy
obsahovaly enzymy, které jsou
schopné katalyzovat degradační či
biotransformační reakce polutantu.
• Fyziologické pochody nesmí být
inhibovány přítomnými polutanty
• Kontaminované prostředí nesmí
působit na mikroorganismy toxicky
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• V prostředí je třeba zajistit dostatek
makrobiotických prvků (dusík jako
NH4 a fosfor jako orthofosfát) a
• Vhodné pH, teplotu, dostatek
vlhkosti (v půdě) a přítomnost
finálních akceptorů elektronů
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• Některé polutanty nelze odbourávat
vedle sebe,
například
TOLUEN CHLORBENZEN
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY - BAKTERIE
• pH 4,5 až 8,2
• Obsah vlhkosti nejméně 30 % půdní
vodní kapacity
• Enzymy – oxydasy, monoxygenasy,
diooxygenasy, hydrolasy, peroxidasy
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
BIOLOGICKÝ ROZKLAD POLUTANTŮ
AEROBNÍ - v přítomnosti kyslíku (alifatické
uhlovodíky, některé chlorované ethyleny,
aromatické uhlovodíky, fenoly), kyslík je
finální akceptor elektronů
ANAEROBNÍ – bez přítomnosti kyslíku
(pentachlorfenol, tetrachlorethylen,
aromatické uhlovodíky, organické
kyseliny, nitroaromatické sloučeniny – TNT,
RDX, HRX – finální akceptor elektronů jiný
než kyslík
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
• AUTOCHTONNÍ: vyskytují se v horninovém,
optimalizace podmínek
• ALOCHTONNÍ: bioaugmentace,
selektované kmeny podle vlastností,
příprava na lokalitě (kultivace za
selekčních tlaků), vyředění plasmidů –
ztráta aktivity
Náprava ekologických škod - 2. část
MIKROBIOLOGIE
FINÁLNÍ AKCEPTORY ELEKTRONŮ
Anaerobní
Aerobní
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
CO2 + H2O + biomasa
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
Hlavní principy aerobní
degradace uhlovodíků
Proces spojený s růstem
Náprava ekologických škod - 2. část
STECHIOMETRIE AEROBNÍHO
ROZKLADU UHLOVODÍKŮ
• Oxidační reakce: C6H6 + 12 H2O → 6 CO2
+ 30 H+ + 30 e•
Redukční reakce: 7.5 O2 + 30 H+ + 30 e- →
15 H2O
• 1 g C6H6 potřebuje na
úplnou oxidaci 3 g O2
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
1. Metabolické procesy pro zlepšení
kontaktu mezi bakteriální buňkou a
organickým polutantem. Molekuly
polutantu musí být dopraveny do
buňky, protože bakterie nemají
exoenzymy pro degradaci
polutantů.
Například syntéza
biologických surfaktantů.
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
2. Počáteční atak organického
polutantu začíná oxidačním
procesem, aktivací kyslíku a
inkorporací kyslíku do molekuly
polutantu. Všechny reakce jsou
katalyzovány enzymy oxygenasami
a peroxidasami.
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
3. Periferní degradační cesta převádí
organický polutant krok za krokem
na meziprodukty centrálního
metabolismu, například na
trikarboxylové kyseliny.
4. Biosyntéza buněčné hmoty
z prekurzorů vzniklých v centrálním
metabolismu, např. acetylCoA,
sukcinát, pyruvát. Cukry se syntetizují
glukoneogenezí (syntéza glukosy
v buňce de novo).
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
AEROBNÍ DEGRADACE n-ALKÁNŮ
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
Monooxygenasa do
substrátu inkorporuje
1 atom kyslíku, druhý se
redukuje na H2O
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
Dioxygenasa inkorporuje do molekuly substrátu
2 molekuly kyslíku
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
Prvním krokem je dioxygenasou
katalyzovaný přenos dvou atomů
kyslíku do molekuly nafthalenu
následovaný štěpením aromatického
kruhu.
U polyaromatických uhlovodíků
s více aromatickými jádry to však
funguje trochu jinak. Důvodem
jsou termodynamické vlastnosti
molekuly
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
AEROBNÍ DEGRADACE
POLYAROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ
DIOLY !!!
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ DEGRADACE
MONOAROMATICKÝCH UHLOVODÍKŮ
KATECHOL
Náprava ekologických škod - 2. část
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ
ROZKLAD
ORTHO a META ŠTĚPENÍ
KATECHOLU ZA AEROBNÍCH
PODMÍNEK JE
NEJČASTĚJŠÍ FINÁLNÍ
METABOLICKÁ CESTA
DEGRADACE AROMATICÝCH
UHLOVODÍKŮ
1. Fenol monooxygenasa
2. katechol-1,2-dioxygenasa
3. Laktonizační enzym
4. Isomereasa mukonolaktonu
5. Oxoadipát enollakton hydrolasa
6. Oxoadipát sukcinylCoA transferasa
7. Katechol 2,3-dioxygenasa
8. Hydrolasa semialdehydu kyseliny
mukonové
9. Hydrolasa oxopentoové kyseliny
10. Aldolasa 4-hydroxy-2oxovalerové
kyseliny
Náprava ekologických škod - 2. část
AEROBNÍ METABOLISMUM
POLUTANTY, KTERÉ LZE BIOLOGICKY ODBOURÁVAT
ZA AEROBNÍCH PODMÍNEK:
•n-alkany
• alkeny
• MTBE
• organické kyseliny
• aldehydy
• alkoholy alifatické
• fenoly
• katechol (dvojsytné fenoly)
• trichloethen
• dichloethyleny
• vinylchlorid
• monoaromatické uhlovodíky
(benzen, toluen, ethylbenzen a
xyleny)
• substituované alkany
• neutrální tuky
• kresol
• polyaromatické uhlovodíky do 4
až 5 kondenzovaných
aromatických jader
• topný olej
• letecký petrolej
• chlorbenzeny
• aniliny
• substituované aniliny
• a další . . . . . .
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
Finální akceptor elektronů je jiný než kyslík: dusičnan,
sulfát, Fe3+, vodík, oxid uhličitý, Mn4+…
Anaerobní procesy jsou výrazně pomalejší než
aerobní.
Vzniká většinou mnohem větší množství vedlejších
produktů (některé mohou být toxické) než při
aerobním procesu
Náprava ekologických škod - 2. část
FINÁLNÍ AKCEPTORY ELEKTRONŮ
--2
Náprava ekologických škod - 2. část
FINÁLNÍ AKCEPTORY ELEKTRONŮ
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
Prakticky se využívá při dehalogenaci substituovaných
uhlovodíků a chlorovaných organických sloučenin.
Nejznámnější je reduktivní dechlorace
perchlorethylenu,
který má uhlík v maximálním
oxidačním
Stupni, takže ho oxidačně
nelze
rozkládat.
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
Anaerobní procesy se hojně využívají jako
předúprava při ošetřování kontaminace
polyhalogenovanými sloučeninami, například
DDT, polychlorované dioxiny, PCB, chlorované
pesticidy, polybromovaná zhášedla či TNT,
RDX, HRX apod. DDT
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
• Reduktivní dehalogenací dojde ke změně
molekuly, která je potom snáze biologicky
odbouratelná.
• Samotné biologické čištění
polyhalogenovaných sloučenin se proto
provádí v sekvencích: anaerobní fáze –
aerobní fáze
Náprava ekologických škod - 2. část
ANAEROBNÍ METABOLISMUM
• Anaerobní rozklad n-alkanů a dalších
alifatických uhlovodíků je možný, ale je tak
pomalý, že nenašel praktického využití.
Podmínky, za kterých může probíhat, se
dosahují jen obtížně. Náklady na anaerobní
čištění materiálů kontaminovaných ropnými
uhlovodíky by byly velmi vysoké a trvaly by
neúnosně dlouho.
Náprava ekologických škod - 2. část
POROVNÁNÍ
Náprava ekologických škod - 2. část
ANOXICKÝ STRES
• Přechod mezi aerobním a anaerobním
metabolismem tvoří anoxické podmínky
(koncentrace rozpuštěného kyslíku v podzemní
vodě 0,1 mg.L-1až 0,5 mg.L-1).
Při nízkých koncentracích kyslíku v prostředí
vzniká tzv. anoxický stres, který způsobuje m.j.
zvyšování specifické spotřeby kyslíku na
odbourání jednotkového množství organického
substrátu (až 10násobně). Tím se výrazně zvyšují
náklady na eliminaci organických látek
například při čištění odpadních vod ale i při
sanacích.
Náprava ekologických škod - 2. část
KDE ZÍSKAT INFORMACE
http://umbbd.msi.umn.edu/
University of Manitoba Biocatalysis/
Biodegradation Database UM
- BBD
1. 203 metabolických cest
2. 1405 reakcí
3. 1301 látek
4. 920 enzymů
5. 510 mikroorganismů
6. 246 biotransformačních pravidel
7. 50 organických funkčních skupin
8. 76 reakcí nafthalen 1,2-diooxigenasy
9. 109 reakcí toluendiooxigenasy
21.8.2011
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOLOGICKÉ
SANAČNÍ
METODY
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOLOGICKÉ SANAČNÍ METODY
ORGANICKÉ POLUTANTY
• Bioventing
• Biosparging
• Bioslurping
• Bioaugmentace
• Fytoremediace
• Bioimobilizace
• Biosorpce
• Kompostování
• Aerobní rozklad polutantů v
zeminách
• Kompostování
• Landfarming
• Kometabolismus
• Přirozená atenuace
• Biofiltrace
ANORGANICKÉ POLUTANTY
• Redukce sulfátu
• Fytoremediace
• Mokřady
• Biosorpce
• Bioimobilizace
• Biostabilizace
• Biologická redukce a
oxidace kovů a radionuklidů
• Přirozená atenuace
• Biofiltrace
• Denitrifikace
Náprava ekologických škod - 2. část
ZPŮSOB APLIKACE
• IN-SITU – na místě bez těžby pevných
materiálů, bez čerpání vyčerpávání
podzemní vody
• EX-SITU – po vytěžení pevných materiálů
nebo vyčerpání podzemní vody a
přemístění z kontaminované lokality
• ON-SITE – po vytěžení nebo vyčerpání na
kontaminované lokalitě
• OFF-SITE – po vytěžení nebo vyčerpání
mimo kontaminovanou lokalitu
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOREMEDIACE IN-SITU
• DEFINICE bioremediace in-situ : Využití
přirozených nebo vnesených
mikroorganismů k tomu, aby
transformovaly, rozložily nebo
imobilizovaly polutant přítomný v
saturované či nesaturované zóně
• CÍL: Odstranit nebezpečné vlastnosti
polutantu(ů) tak, aby vzniklé látky již
nepůsobily nebezpečí pro lidské zdraví a
životní prostředí
Náprava ekologických škod - 2. část
OBECNÉ SCHÉMA REMEDIACE IN SITU
Náprava ekologických škod - 2. část
OPTIMÁLNÍ PODMÍNKY
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOVENTING
• Princip metody: do nesaturované zóny
zapravit dostatek kyslíku pro biologický
rozklad polutantů. Účelem není využívat
fyzikálních a fyzikálněchemických
proincipů k odstraňování těkavých
polutantů jako je to při ventingu
(odsávání půdního vzduchu).
• Podstatně menší náklady na odstranění
jednotkového množství znečištění ve
srovnání s ventingem.
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOVENTING
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOVENTING
• Většinou se půdní vzduch extrahuje,
nikoli vtláčí
• Rychlost vtláčení vzduchu je pomalá,
většinou se vtláčí přetržitě. Rychlost
vtláčení se určuje podle rychlosti
spotřeby kyslíku bakteriemi.
• Respirační test slouží ke zjištění rychlosti
spotřeby kyslíku bakteriemi (10 mg.kg-
1.d-1) a podle jeho výsledků se
navrhuje sanační systém.
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOVENTING
• Stanovení průměru vlivu ventingového
vrtu vzdálenost vrtů od sebe a jejich
počet v kontaminované ploše.
• Ošetření extrahovaného půdního
vzduchu například biofiltrací či
katalytickou oxidací (podle
koncentrace znečištění v půdním
vzduchu)
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOVENTING
• Alternativou bioventingu je venting
(odsávání půdního vzduchu) – vše je
založeno na fyzikálněchemických principech
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSPARGING
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSPARGING
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSPARGING
• Pilotní test:
- průměr vlivu air spargingového vrtu,
- rychlost spotřeby kyslíku v podzemní
vodě (výpočet biodegradační
rychlosti)
Náprava ekologických škod - 2. část
• Alternativa biospargingu je
Air Sparging – fyzikálněchemická
metoda spojuje stripping podzemní
vody s podporou biologické
degradace v nesaturované zóně
BIOSPARGING
Náprava ekologických škod - 2. část
PŮDNÍ BIOREAKTOR
Půdní
bioreaktor
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSLURPING
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSLURPING
Náprava ekologických škod - 2. část
EX SITU BIOREMEDIATION
Odtěžení kontaminovaného
materiálu
Doprava vytěženého materiálu
Na dekontaminační plochu
Uložení na dekontaminační
ploše
Třídění, drcení, inokulace
+
Přehazování
Vzorkování
=
Řízení procesu + dodávka vody, makrobiotických prvků,
Reinokulace, kontrola eliminace polutantů=
Náprava ekologických škod - 2. část
EX SITU BIOREMEDIATION
BIOPILE
Náprava ekologických škod - 2. část
Náprava ekologických škod - 2. část
LANDFARMING
• Nejjednodušší metoda, nejlevnější. Provádí se i
na nezabezpečených plochách.
• Využívá se v Austrálii, USA, Brazílii a některých
dalších zemích zejména pro úpravu a
snižování obsahu ropných látek v kalech
z těžby ropy.
Náprava ekologických škod - 2. část
LANDFARMING
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOIMOBILIZACE, BIOSTABILIZACE
• Bioimobilizace: nejprve biotransformace
těžko odbouratelné molekuly (PAU,
chlorované a halogenované pesticidy,
některé výbušniny). Hlavním cílem
biotransformace je změnit polaritu molekuly
(například reduktivní dehalogenací a
vnesením hydroxylových skupin)
• Funkční skupiny umožňují mnohem pevnější
vazby například do huminových látek a
vytvoření komplexních molekul bez
negativních účinků na životní prostředí.
Vazba je ireverzibilní
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOIMOBILIZACE
BIOTRANSFORMACE
Následovaná
sorpcí například
do huminových
látek
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSTABILIZACE
• Biostabilizace: Převod například rozpustných
solí na nerozpustné redukcí (oxidací) kovů či
radionuklidů.
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOSTABILIZACE KOVŮ
i) srážení a imobilizace (srážení sulfidů)
ii)redukce na nerozpustný nižší oxidační
stupeň kovu
iii) sorpce na mikrobiální biomasu a
biopolymery
iv) vazba do složek prostředí, imobilizace
a snížení nebezpečnosti
Náprava ekologických škod - 2. část
REDUKCE A SRÁŽENÍ KOVŮ
Redukce síranu na sulfid
2CH2O + SO4
2- + H+ ⇒ 2CO2 + 2H2O+HSSrážení
sirníků kovů
Me2+ + HS− ⇔ MeS(pevný ) + H+
Náprava ekologických škod - 2. část
REDUKCE
Náprava ekologických škod - 2. část
REDUKCE
• Shewanella
oneidensis redukce
UO2,
• další kovy Mn, Fe,
• současně redukuje
i organické látky
Náprava ekologických škod - 2. část
REDUKCE
Náprava ekologických škod - 2. část
SCHEMA REDUKCE
Periplasma
Vnější
membrána
Vnitřní membrána
Cytoplasma
Náprava ekologických škod - 2. část
STAVBA BAKTERIÁLNÍ BUŇKY
Náprava ekologických škod - 2. část
BIOIMOBILIZACE, BIOSTABILIZACE
• Biostabilizace: Uvedení prostředí do
redukčního stavu (sulfátredukující podmínky)
Náprava ekologických škod - 2. část
FYTOREMEDIACE
Náprava ekologických škod - 2. část
FYTOREMEDIACE - MOKŘADY
Čištění odpadních vod komunálních ???
Náprava ekologických škod - 2. část
FYTOREMEDIACE - MOKŘADY
Čištění průmyslových odpadních vod v Evropě je
možné celoročně!!!
Náprava ekologických škod - 2. část
OTÁZKY ?
Náprava ekologických škod - 2. část
DĚKUJI
VÁM ZA
POZORNOST !