[INS: T :INS] [INS: itulek :INS] [INS: Šárkou Obrdlíková jako :INS] [DEL: Vyzpovídali jsme pro vás studentku :DEL] [INS: studentka oboru :INS] učitelství matematiky na PřF MU odjela na necelý půlrok do Norska, aby[INS: ze studovala srovnávací pedagogická studia, začleňování lidí se speciálními potřebami :INS] [INS: i učitelskou praxi, ve které měla možnost poznat, jak vypadá výuka matematiky na norských základních školách. :INS] Můj výjezd Jak dlouho a s jakým programem jste byla v Norsku? V Norsku jsem byla 5 měsíců od ledna [DEL: 2010 :DEL] do června[INS: roku 2010 :INS] . [DEL: Přes jaký program jste do Norska jela? :DEL] Byly to finanční mechanismy [INS: E :INS] [DEL: e :DEL] vropského hospodářského prostoru Norska a částečně [INS: M :INS] [DEL: m :DEL] inisterstva školství[INS: ČR :INS] . M[DEL: ěla jsem možnost pomocí tohoto grantového systému :DEL] [INS: ohla jsem :INS] vyjet do Lichtnštejnska, na Island[DEL: , :DEL] nebo do Norska[INS: . A také si :INS] [DEL: . Mohla jsem si :DEL] vybrat, co budu studovat[INS: . :INS] [DEL: , s tím, že jsem si výběr musela obhájit. :DEL] 90[INS: :INS] % peněz jsem dostala z [DEL: tohoto :DEL] programu a asi 10[INS: :INS] % z rozpočtu MŠMT ČR. Zvolila jsem si školu v Christiansandu na jihu Norska, kde jsem [INS: v rámci :INS] [DEL: studovala :DEL] Comparative education studies.[INS: Krom samostudia studovala :INS] [DEL: :DEL] [DEL: Čekaly :DEL] [DEL: mě :DEL] tři předměty - srovnávací studia, začleňování lidí se speciálními potřebami a school practice[DEL: a zbytek samostudiem. :DEL] [INS: Co je vlastně komparativní pedagogika? :INS] [INS: Je to i druh pedagogiky, srovnávající jednotlivé vzdělávací systémy. Hledání průniků a jednotlivostí, ze kterých se můžeme poučit. :INS] S jakými obtížemi jste se musela vypořádat[DEL: v rámci tohoto programu :DEL] [INS: ? :INS] [DEL: , pokud nějaké nastaly. :DEL] Nejsložitější pro mě bylo zařídit si [DEL: vůbec :DEL] [DEL: ten :DEL] výjezd. Napsat motivační dopis, zajistit si školu, uznání předmětů[DEL: , :DEL] apod., ale po výjezdu se o nás v Norsku perfektně postarali. Takže si nevybavuji, že bych tam měla jakékoliv potíže, s výjimkou lehkých jazykových nesnází. [DEL: Co se týče ubytování, tak to bylo přímo na fakultě? :DEL] [DEL: Norové se o nás postarali takovým způsobem, že po příjezdu už bylo vše zařízené a dokonce jsem byla po příletu dopravena z letiště, rovnou do místa určení i když nebylo přímo tam. :DEL] Jaký je školský systém v Norsku? Školka není povinná, ale každé dítě od [DEL: jednoho :DEL] [INS: 1 :INS] roku, [DEL: za které je o školku zažádáno, :DEL] na ni má nárok. Mateřskou dovolenou mají rok. Předškolní docházka [DEL: sice tedy :DEL] není povinná[INS: . Ovšem podle mého názoru a názoru mých norských kolegyň :INS] [DEL: , ale shodli jsme se s pedagožkami, že :DEL] [DEL: by to tak bylo lepší. :DEL] [INS: By bylo lepší, kdyby povinná byla. :INS] První třída začíná v [INS: šes :INS] [DEL: 6- :DEL] ti letech a je zde možnost jak urychlení, tak prodloužení docházky[INS: . :INS] [Zuzana Ko1] Povinná školní docházka trvá 10 let, [DEL: cca :DEL] [INS: zhruba :INS] do 16[INS: let :INS] , školu dělí taktéž na první a druhý stup[INS: e :INS] [DEL: ě :DEL] ň. 1. stupeň je 1-7 a druhý stupeň je 8-10 a “ubráno” mají zase na středním stupni, který je tříletý. Základní škola je většinou pod jednou střechou, ale mají i malotřídky. V Norsku skoro vůbec nemají soukromé školy, nejvíce je soukromých školek, a to asi [INS: :INS] 20%. [DEL: Dále :DEL] [INS: Střední stupeň, to jsou :INS] [DEL: mají gymnázia :DEL] [INS: – :INS] [INS: tzv. :INS] general studies, [INS: kde pod jednou střechou studují studenti všech středoškolských oborů (mají jich 9), tedy budoucí vysokoškoláci, ale i zedníci apod. Norové dbají na rovnostářský přístup a dobré vztahy mezi lidmi různých povolání. :INS] [DEL: kde je snaha :DEL] [DEL: , aby :DEL] [DEL: se studenti moc neodlišovali od ostatních oborů, :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: aby :DEL] [DEL: nevznikal pocit, že jsou lepší, než druzí, i když z :DEL] [INS: Z :INS] hruba 90% studentů se z nich dostává na univerzity. [DEL: V Norsku probíhá i národní testování náhodným výběrem na všech stupních škol. :DEL] Metody výuky Kolik mají průměrně dětí ve třídě na SŠ? Tak jako u nás, 26[INS: – :INS] [DEL: , 28, :DEL] 30[INS: studentů :INS] . [INS: V :INS] [DEL: A v :DEL] jakém počtu pracují ve skupinkách? Když jsem u toho byla já, tak si mohly děti volit. To je různé. Ale když, například jeden student viděl, že má jeho spolužačka problém, tak jí šel s úkolem pomoci. [INS: Jak se v Norsku využívají při výuce moderní technologie? :INS] [DEL: A j :DEL] [DEL: ak :DEL] [DEL: je na tom projektová výuka a :DEL] [DEL: využití techniky? :DEL] [INS: :INS] [INS: F :INS] [DEL: Z toho co vím, zde f :DEL] unguje[INS: tu :INS] podpora notebooku pro studenty. Student si od školy za 800 norských korun pronajme notebook[INS: , ovšem :INS] [DEL: :DEL] s tím, že stejnou částku studenti dostávají za to, že studují střední školu. Samozřejmě si mohou vybrat, co se stipendiem udělají, ale praxe je, že si počítače pronajímají a po třech letech škola počítače studentům věnuje. Počítače používají mimo jiné i k výuce matematiky. [DEL: A využívají studenti i například na facebooku skupiny, nebo web, kde by jako spolužáci komunikovali k výuce? :DEL] [DEL: Myslím, že nějaký společný prostor ke sdílení dat na webu mají. :DEL] Norský způsob V Norsku jsem studovala program, který byl hodně zaměřený na zahraniční studenty, takže jsme neměli až tolik praxe, ale vzdělávání učitelů v Norsku prochází reformou, protože cítí, že by měli posílit[INS: zaměření na :INS] praxi. Nejčastější možnost je jít studovat pětiletý [INS: učitelský :INS] program[DEL: , :DEL] s tím, že roční nástavb[INS: o :INS] [INS: u :INS] [DEL: a :DEL] je[INS: ještě :INS] praxe na škole a studium pedagogicko-psychologických předmětů[DEL: , :DEL] [INS: . N :INS] [DEL: :DEL] nebo si odstudují 5 let a [DEL: ten :DEL] jeden rok praxe je rozložen do [DEL: tohoto :DEL] [INS: pěti :INS] [DEL: 5- :DEL] ti letého studia. Ale podle zkušenosti mého pedag[Zuzana Ko2] oga mají asi 6 týdnů náslechu a 6 týdnů [DEL: nějaké :DEL] výuky a cítí, že to není [DEL: úplně :DEL] dostatečné. Zaměřují se na[INS: výuku :INS] [DEL: praxi :DEL] [DEL: v :DEL] matemati[INS: ky využitelné pro :INS] [INS: praktický život :INS] [DEL: ce :DEL] ? [INS: Pracují :INS] [DEL: Snaží se vmísit :DEL] [INS: s :INS] [DEL: i :DEL] příklady z praxe[DEL: , jako :DEL] [INS: se :INS] statistik[INS: ou :INS] [DEL: a :DEL] a pravděpodobnost.[INS: í :INS] [DEL: Například :DEL] [INS: Mě i studenty opravdu zaujal tento zábavný matematický pří :INS] [INS: klad :INS] [DEL: příklady, jako :DEL] [INS: : :INS] [DEL: :DEL] jaká je pravděpodobnost, že potkám Francouze, který je opilý a řídí rychle :), [INS: a když je něco pro student y zábavné, :INS] [INS: vzdělávají se velmi nenásilnou formou :INS] [DEL: což vede také :DEL] [DEL: k motivování studentů :DEL] . [DEL: Jak se studenti na SŠ v Norsku profilují pro další studium? :DEL] [DEL: Jakou mají podporu? :DEL] [DEL: :DEL] [DEL: Co se týče výběru univerzity a povolání, nemám s tím přímo osobní zkušenost, protože jsem navštěvovala zejména hodiny matematiky a měla jsem schůzky s výchovným poradcem ohledně individuálních vzdělávacích plánů. Nicméně ze zdrojů vím, že by měl být speciální předmět na ZŠ, věnující se seznámení dětí a praktické zkušenosti se způsobem výuky na jednotlivých oborech SŠ. :DEL] Jak je to s univerzitami? Na vysoké školy chodí cca pod 50[INS: :INS] % dětí. Je [DEL: tedy :DEL] pravda, že v poslední době [DEL: je :DEL] [INS: začíná být :INS] v Norsku s uplatněním trochu problém. Na vysoké škole [DEL: je :DEL] [INS: se platí :INS] školné, ale studenti využívají půjček[INS: a :INS] po [DEL: nalezení :DEL] zaměstnání [DEL: a :DEL] vysokoškoláci nemají nejmenší problém půjčky splácet, trochu horší je to prý u učitelů :) Platově jsou na tom [DEL: lehce :DEL] slaběji, než ostatní, ale v Norsku je celkově výborná životní úrověň. [DEL: A je v Norsku také vidět politika sociálního státu ve vzdělávání? :DEL] [DEL: Jedna slečna byla na vozíčku a jeden rok dostala asistentskou péči a další rok už ne, ale z dobré vůle školy a jejich spolužáků mohla studovat dále, protože byla talentovaná. V Norsku je velmi málo lidí se speciálními potřebami reálně začleňováno do výuky. :DEL] [DEL: Každopádně dochází k začleňování dětí se speciálními potřebami mezi “normální” děti a to také díky tomu, že je Norsko bohatou zemí. :DEL] [DEL: Jejich vzdělávání probíhá tak, že mají například rozdělené třídy a spolu mají společnou výuku na určitý počet hodin a to jak ve školkách, tak na dalších stupních. :DEL] Srovnání [DEL: Hodně věcí co se týče vzdělávání v Norsku jsem si vyhledávala sama, nebo jsem se ptala studentů a učitelů, protože v lecčem je tento systém jiný, co se ale týče postavení matematiky a vzdělávání učitelů, tak tendence pro zlepšovaní jsou zhruba stejné jako v ČR. :DEL] [DEL: Co je vlastně komparativní pedagogika? :DEL] [DEL: Je to i druh pedagogiky, srovnávající jednotlivé vzdělávací systémy. Hledání průniků a jednotlivostí, ze kterých se můžeme poučit. :DEL] Jak v Norsku pracují se skupinovou výukou? [DEL: To se váže i na otázku jaké jsou rozdíly ve výuce matematiky v ČR a Norsku. :DEL] Vycházím z kratší zkušenosti se dvěma učiteli a ve výuce mého budoucího [DEL: leading :DEL] [INS: vdeoucíh :INS] [INS: o :INS] učitele. Při mém asistentském pobytu to fungovalo tak, že maximálně asi 15 minut vykládal látku k probrání a zbytek dvouhodinové lekce studenti pracovali ve skupinkách s pracovními listy, kdy řešili příklady. Mohli si vybrat, jestli budou řešit samostatně, nebo v libovolných skupinkách. Vyučující samozřejmě procházel třídu a jednak podporoval tu práci a jednak pomáhal, když bylo zapotřebí a sledoval, kde jsou největší problémy, protože po nějakých 10-15 minutách samostatné[DEL: , :DEL] nebo skupinové práce činnost přerušil a vypočítal se příklad na tabuli. Buďto úplně nový, motivační příklad, aby mohli pracovat s dalším pracovním listem. Nebo příklad, který dělal problémy[DEL: v minulém :DEL] . [DEL: A přerušil práci v momentu, kdy by pozornost studentů mohla upadnout. :DEL] V ČR [INS: bohužel stále často probíhá výuka matemmatiky tak, že :INS] [DEL: se :DEL] [INS: studenti :INS] příklady dost často[INS: jen :INS] bezmyšlenkovitě opisují s tabule[INS: a učitel je nedokáže přimět, aby o látce přemýšl :INS] [INS: eli a příklady se učili řešit. :INS] [DEL: . :DEL] To mě vede k otázce, v čem jsou nejvýraznější rozdíly a co by českému školství mohlo pomoct, jelikož je tu zvykem, že děti jsou lehce nuceny pracovat samostatně a v momentě, kdy se baví ve skupině, tak pedagog reaguje většinou represivně. Ve třídě kde jsem byla, děti byly zvyklé na takovýto způsob práce. Norští studenti jsou disciplinovaní a jsou zvyklí formovat si čas na studium. Jaká je snaha o mezioborovou výuku? Například ve výuce matematiky je snaha o sjenocení a pod centrem matematiky vznikají i materiály uveřejňované na webu. Jejich snahou je o sjednocení úrovně v celém [DEL: n :DEL] [INS: N :INS] orsku a propojení matematiky i s jinými obory. Mají i program matematiky pro školky, věnující se logickému myšlení. Na[Zuzana Ko3] tomto webu jsou i odkazy na kvalitní literaturu a různé pomůcky. Pro učitele matematiky a studenty SŠ je to jistý způsob motivace. Tento web funguje pod ministerstvem a po reformě se vliv tohoto webu posílil. A jaké jsou tedy rozdily mezi Norskem a ČR v učitelství přirodních věd na středoškolské úrovni? Norské heslo je, že všichni jsme si rovni a snaží se tedy posílit to, aby se lidé hodnotili navzájem, srovnávali se mezi sebou a tudíž vyvyšovali nad druhé. V rámci tohoto přístupu se škola, kterou jsem navštívila v Crystiansandu[INS: , :INS] je složená z několika různých oborů jako gymnázium a zároveň ekonomické, stavební, technologické a praktické obory (zedníci, truhláři. Hlavním prvkem je tam student, a [INS: tak jsou to :INS] studenti designu[INS: , kteří :INS] [DEL: :DEL] se podíle[INS: jí :INS] [DEL: li i :DEL] na výzdobě školy. V Norsku se snaží všechny spojit dohromady, také pro to, aby si tito studenti i v dospělém věku, tím, že se mají šanci potkávat ve škole, tak si mohou vytvořit kamarádské vazby mezi lidmi, kteří budou dále jak doktoři, tak zedníci... což vede ke kompaktnější společnosti. [DEL: A to by mělo vést k rozmazávání společenských vrstev a dosažení rovnosti. :DEL] Rozděluje si učitel studenty podle schopností? To je výborná otázka. Zde je velký rozdíl mezi Norskem a Českou Republikou, jelikož mají speciální systém dělení právě hodin matematiky. V jedné seminární práci jsem srovnávala úroveň českých a norských gymnázií ve vzdělávání matematiky. Studenti si v rámci tříletého studia gymnázia v každé jednotlivém roce určují jakou úroveň matematiky chtějí studovat. Takže v prvním ročníku mají na výběr ze dvou úrovní - 1T a 1P, praktické a teoretické. Proto si studenti, kteří chtějí dále studovat například sociologii vybírají praktickou úroveň matematiky. V druhém ročníku mají na výbět z pěti možností - teoretické, praktické a teoretická se ještě dělí na několik úrovní. [DEL: Ale například nejnižší teoretická úroveň se moc neučí. :DEL] Ještě mají matematiku X, jako volitelný předmět pro fandy matematiky s náplní typu komplexních čísel[INS: . :INS] [DEL: :DEL] Ve třetím ročníku si volí mezi dvěma možnosti, podle toho, jaké měli v předchozích letech. V České [DEL: R :DEL] [INS: r :INS] epublice [INS: podle mého názoru :INS] [INS: :INS] [DEL: takováto :DEL] možnost diferenciace [DEL: není :DEL] [INS: citelně chybí :INS] .[INS: ,a pak učitel učí jak nadprůměrně talentované žáky, tak ty, kterým by bohatě stačilo získat základní matematickou gramotnost pro každodenní život. :INS] Z toho vypl[INS: ý :INS] [DEL: í :DEL] vá, že vzdělávací systém v Norsku je poměrně dost strukturovaný a poměrně logicky rozložený. [DEL: Co se učí v těch nejnižších rovinách matematiky? :DEL] [DEL: Je tam snaha učit velmi praktické úlohy. Ale nejnižší level matematiky není prý moc dobře strukturovaný a studenti se velmi těžko motivují k řešení složitějších úloh, které by v této kategorii vůbec nemuseli být. Učí se v rámci jakoby “seminárních” skupin. :DEL] Podmínky učitelů v Norsku Mají velmi malé kabinety a skoro žádné sborovny :), které jsou pro klima školy a učitele důležité. Není to tam zrovna standar[INS: d :INS] [DEL: t. :DEL] Je tam i určitě tlak na ekonomiku škol. Dále Vy máte za sebou 6 let studia.[INS: a :INS] [DEL: .. :DEL] [DEL: Po bakaláři jsem nastoupila na magisterské studium, ve 4 ročníku jsem si podala žádost o výjezd, odstudovala jsem polovinu pátého ročníku, poté jsem odjela. Magisterské zkoušky už mám skoro hotové. :DEL] [INS: m :INS] [DEL: M :DEL] ě by zajímalo[INS: , :INS] na co vás výuka na fakultě připravila[INS: , :INS] a na co ne. A co si myslíte, že by člověk, který vystuduje tuto školu a nechce učit, [DEL: může :DEL] [INS: mohl :INS] dále dělat. Jestli škola například i rozvíjí mana[INS: ž :INS] [DEL: g :DEL] erské schopnosti, lektorské, počítačové atd. Z mého pohledu jsem toto neřešila, protože chci učit, ale například i zkoušky z matematiky, které nebyly z nejlehčích[INS: , :INS] mne posilovaly. Naučila jsem se vidět svůj cíl a VŠ, dalo by se říct, i zoceluje pro život. Odborně mě matematika a fyzika hodně obohatila[INS: , :INS] i když studuji učitelství těchto oborů. Na druhou stranu nedostatek cítím právě v té praxi, protože jsem dohromady velmi málo odučila. [INS: Asi nejste jediná, kdo má tento názor. :INS] Systém praxí[DEL: by se měl měnit. :DEL] [INS: studentů učitelství na Př :INS] [INS: F MU právě prochází inovací a i počet odučených hodin stoupl. ( :INS] [INS: link na článek o inovacích, dodá ZK) :INS] [DEL: :DEL] [DEL: Ano, slyšela jsem o tom. :DEL] Na fyzice jsme měli semináře z praktické pedagogiky. Kde jsme měli vybranou skupinku [INS: pěti :INS] studentů,[DEL: asi 5 :DEL] na 20 minut, [Zuzana Ko4] studenty, [INS: :INS] které to zajímalo. A studenti nám dávali zpětnou vazbu, spolužáci a vedoucí také, což bylo velmi prospěšné. [DEL: Posun žáků byste si předstovala mnohem více k praxi na SŠ, než jen suché teoretizování? :DEL] [DEL: Zrovna na SŠ by studenti měli chápat, že je to o světě kolem nich. Myslím, že je trochu problém v hodinové dotaci a v učebním plánu. :DEL] A chystáte se na další výjezd? Další výjezd hodlám uskutečnit, právě po mé poslední skvělé zkušenosti s Norskem a cítím, že by mi to mohlo dát hodně do budoucí praxe. Chystám se na asistentský pobyt v rámci programu Comenius[INS: :INS] [INS: link :INS] . Jaké jsou dispozice tohoto programu? [DEL: Co bych tam v rámci toho asistentství měla dělat? :DEL] Mými úkoly bude podílet se na výuce v rozsahu 12[DEL: :DEL] -[DEL: :DEL] 16 hodin týdně a toto podílení se na výuce by mělo obsahovat pomáhání s přípravou na hodiny, měla bych být v té hodině samotné a pomáhat při skupinové práci jako takový nápomocný učitel v té dané hodině. Je přímo stanovené, že asistent v rámci tohoto programu nesmí sloužit jako náhrada za normálního učitele, takže bych něměla ve výuce figurovat sama, nicméně můžu mít nějaké výstupy v rámci, za přítomnosti regulérního učitele. [INS: Děkuji za rozhovro :INS] [INS: Jméno autorky, odstavec "o autorce" :INS] ________________________________ [Zuzana Ko1]Tzn. vystudovat v kratším či delším termínu? Nebo jde o odklad? Šárko, prosím o kontrolu. [Zuzana Ko2]Definovat jeho roli v programu [Zuzana Ko3]Doplnit názec¨w webu a link [Zuzana Ko4]Jací? SŠ? VŠ učitelství? Prosím, Šárko o upřesnění.