O čem se dočtete v novém čísle Učitele matematiky? Zuzana Kobíková V aktuálním, letos třetím čísle časopisu Učitel matematiky, na Vás čeká hned osm zajímavých článků. První část čísla věnovali autoři ohlédnutí za 150. výročím založení Jednoty českým matematiků a fyziků, a zveřejnili zde řeč prezident republiky, Václava Klause, na březnovém setkání JČMF, stejně jako článek Václava Klause mladšího Budoucnost maturity a jaká by měla být?, ve které autor vyjadřuje stanovisko SUMA k podobě státních maturit, s nímž jsme Vás seznámili i v tomto rozhovoru s Eduardem Fuchsem. Článek Františka Kuřiny s názvem Číslo pět jako inspirace je zamyšlením autora nad matematikou a kulturou. Autor v úvodu uvádí asociace, se kterými se číslo 5 pojí, jmenuje názvy knih, kde číslo pět figuruje, aby čtenáře v dalších kapitolách seznámil s tím, jak se s číslem pět setkáme v matematice, jak se objevuje v přírodě nebo jak je inspirativní pro kulturní výtvory člověka. V závěru autor připomíná, že dobrý učitel matematiky by měl umět rozvíjet u všech svých žáků pět P matematického vzdělávání: přemýšlet, porozumět, počítat, pamatovat si, použít, k čemuž může schopnost vidět matematiku v přírodě, technice i umění dobře pomoci. Jozef Sekerák se v článku Rozvíjanie kompetencií žiakov pomocou multimédií věnuje tématu využití internetu, e-learningu a nových technologií ve vzdělávání. Zdůrazňuje, že technologický posun doprovází i změna celkového přístupu ke vzdělávání, a právě této změně se chce věnovat prostřednictvím kompetenčního vnímání osobnosti žáka. Ve článku autor podrobně popisuje digitální kompetence a kompetence modelování, jejichž rozvoj v praxi autor podpořil zapojením multimédií do výuky. Ve článku Setkání s Aspergerovým syndromem Dana Pavlíková nejprve seznamuje čtenáře se specifickými rysy Aspergerova syndromu a píše, že jde o formu autismu, kterou dospělí lidí s Aspergerovým syndromem popisují spíše jako společenský hendikep, jelikož se zdá, že na rozdíl od jiných forem autismu (atypický autismus, dětský autismus a další pervazivní vývojové poruchy) je hloubka postižení mírnější. Velkým přínosem článku je jeho praktické zaměření, autorka sděluje své vlastní zkušenosti s výukou tříd, ve které studovali matematiku také někteří studenti s Aspergerovým syndromem. Autorka popisuje, jak vést výklad, co je pro takového studenta důležité pro pochopení látky, jak vytvořit ve třídě příznivé klima a získat důvěru žáka s Aspergerovým syndromem. V závěru autorka shrnuje, že dětí s touto formou autismu je nemalý počet, ale je-li jejich porucha včas rozpoznána a je jim poskytnuta odborná péče, je jim možno velmi účinně pomoci. A že vždy budou potřebovat pomoc okolí, ale s ní může být jejich život zcela plnohodnotný a radostný. Vlastimil Dlab v článku Test matematické gramotnosti zamýšlí nad tím, že i při častých debatách o tomto typu gramotnosti postrádá stručné a jasné vysvětlení toho, co znamená být matematicky gramotný nebo negramotný a tuto otázku s poukazem na konkrétní matematický příklad jakožto test matematické gramotnosti, pokládá i čtenáři. Dalším článkem tohoto čísla začíná seriál, kde se o Historii maturitní zkoušky zamýšlí Dag Hrubý. V úvodu si autor klade aktuální otázky o smyslu a podobě maturitní zkoušky v současné době, a pak čtenáře seznamuje s podobou maturitní zkoušky v Evropě do roku 1848 a v dalších kapitolách se dostává až k roku 1918. Aktuální číslo Učitele matematiky uzavírá článek Emila Caldy O přesném vyjadřování, důležitosti a dokazování matematických vět, kde se autor pokouší nalézt odpověď na otázku, do jaké míry máme od žáků v matematice vyžadovat přesnost ve vyjadřování, kde je hranice mezi přílišným lpěním na přesném vyjádření, a kde už lze hovořit o vyjádření ledabylé a povrchní. Autor je přesvědčen o tom, že pro matematické vzdělávání žactva je důležitější pochopení a porozumění a pak už ukazuje, v jakých případech vyžadovat přesnost ve vyjádření vzhledem k věku žáků i jejich konkrétním výsledkům.