Biologie vitaminu A a jeho úloha ve fyziologii živočichů E-mail: jipa@sci.muni.cz Tel: 532 146 223/116 symmetric ^ retinaJ / \ 8 C rctinol rtfiny letter storage ^ \( asymmetric li-apo-IO-uflrotcna] OH [5-iononi: rcliruiic acid nllBOK Kid nf linnl - ~ - retiul ' ikj-dmry-rmnal „m:*-.i ^ " t_i—i-----—i von Linting, 2006 j;imui,iL ■irlhri.piil- RETINOIDY Vitamin A jsou obecně lipofilní látky podobné struktury a aktivity (retinol, retinal, kyselina retinová) Prekurzory retinoidů jsou karotenoidy, zejména (3-karoten (~ 50 z >400 je využitelných) Nejdůležitejším derivátem je kyselina retinová (RA), odvozená od retinalu retinyI estery <-> retinol <-> retinal <-> kyselina retinová (vit. A) (RA - retinoic acid) - Tělo je přijímá v potravě, karotenoidy v rostlinné, vitamin A a jeho deriváty v živočišné Retinol equivalent (RE) = retinol v potravě (ug) + RE u žen ~ 800 |ag na den RE u mužů ~ 1000 |ag na den }-karoten (ug) + ostatní karotenoid) 6 12 Natural Retinoids 13 OH RETINOL (Vitamin A) T----JS OH ALL-TRANS+HYDROXYRETINOL 'ALL-TRAKS-4-OXORETINOL 14-HYDROXYL-4,14-R ETRORETINOL Ross, 2000 OH ALL-TR AN 5-F ETI NOLC ACID OH ALL-THANS-4-HYDROXYRET1NCKC ACID O ALL-TR ANS-4-OJÍO RETINOID ACID COOH 3,4-DI DEHYDROR ETI NOIC ACID O^PH J-CIS RETINOID ACID Retinoidy jsou resorbovány v tenkém střevě, v enterocytech se karotenoidy mění na aktivní retinoidy (retinyl estery), s lipidy a dalšími lipofilními látkami tvořícími chylomikrony jsou uvoněny do lymfatického systému odkud se postupně uvolňují do celkového tělního oběhu. Zásoba je vytvářena v játrech (50-85% celkového) v lipidových kapénkách ve hvězdicovitých buňkách jater. karoteny & retinoidy (potrava) Distribuce retinoidů v organismu - 90% retinoidů je v těle v podobě retinyl esterů v lipidové složce chylomikronů, část jich může být i přímo v buněčných membránách. - beta-karoteny mohou být navíc uloženy v tukové tkáni - v případě potřeby (mobilizace zásob) je retinol uvolňován z jater do krve, vázaný s v hepatocytech syntetizovaným proteinem RBP (retinol vázající (binding) protein). Tento komplex (holo-RBP) se váže s transthyretinem (TTR, prealbumin), čímž je zabráněno vylučování retinolu v ledvinách. Takto v plasmě cirkulující retinol je připraven ke zpracování v cílových buňkách. - K přeměně na konečné funkční retinoidy dochází až v místě spotřeby. ! Retinoidy tedy působí zejména autokrinně a parakrinně ! Kyselina retinová (RA) MORFOGEN & TERATOGEN PLEIOTROPNI VLASTNOSTI V průběhu embryonálního vývoje je metabolismus RA nezbytný zejména pro formování tělní osy a segmentaci (Hoxgeny), vývoj CNS, očí, srdce, ledvin, pohlavních orgánů, a epitelů obecně. U dospělců se pak podílí zejména na udržování homeostáze imunitního systému, epitelů a zrání pohlavních buněk (spermatogenezi). Výběr nejvýznamějších oblastí vyžadujících metabolizmus retinolu/vit.A A) fotorecepce B) růst a vývoj organismu Ross, 20001 Immature alveolar wall Future air space Type 1 epith eSial cells Red cells Type 2 epithelial Post-birth Air space Vessel umen Lipid interstitial cell Endothelial cells Interstitial space ÚLOHA RETINOIDŮ VE FOTORECEPCI retinyI estery <-ř retinol <-> retinal <-> kyselina retinová Vftrit. A) (RA - retinoic acid) Mechanismy regulující účinky RA v buňce - proteiny jejího metabolismu a) Enzymy Metabolismus retinoidů, zejména oxidace. b) Retinoidy vázající proteiny Zásoba v buňce, regulace jejich intracelulární koncentrace, transport. c) Jaderné receptory RA (transkripční faktory) Realizace transkripce na RA závislých i nezávislých genů. V regulaci ontogeneze je klíčovým retinoidem kyselina retinová - RA, a to její izoformy all-trans a 9-cis. ENZYMY -1 Retinol dehydrogenázy : oxidace RETINOLU -> RETINALALDEHYD Dvě skupiny alkoholdehydrogenáz, třída I a IV. Přitom třída I se zdá málo významná pro metabolismus retinoidů, oproti třídě IV, kterou lze detekovat v oblastech intenzivního metabolismu retinoidů od 10 dpc (myš). Pravděpodobně se ale uplatňují i membránově vázané alkohol dehydrogenázy (známe 2 co oxidují retinol), upřednostňují však pouze 9-cis isomery. ENZYMY - II 2) Retinaldehyd dehydrogenázy : oxidace RETINALDEHYDŮ -> KYSELINU RETINOVOU Tato reakce může být katalyzována i aldehyd nebo xanthin oxidázami, ale převážně je řízena retinaldehyd dehydrogenázami. Byly identifikovány 3 typy, RALDH, které s liší specifitou k retinaldehydům a distribucí v organismu. RALDH1 (=AHD2, ALDH1) ačkoliv je relativně málo aktivní, je silně exprimována v retině, a tak prakticky všechna RA v retině je produktem tohoto enzymu. Dále je během embryogenéze exprimována ve středním mozku (mesencefalon) a v corpus striatum. Váže také androgeny a je možné, že tak zprostředkovává interakci mezi RA a androgenními jadernými receptory. RALDH2 je vysoce selektivní k retinaldehydům. Začíná se exprimovat již v průběhu gastrulace A odpovídá za produkci RA ve všech tkáních závislých na RA (mozek - zejména motoneurony, mícha, srdce, ledviny, pohlavní orgány,...). RALDH2 -/- embrya hynou v důsledku neuzavření nervové trubice a poruch ve vývoji srdce, přídavkem RA, lze tyto efekty potlačit. RALDH3 (=V1) je sice vysoce aktivní enzym, ale málo specifický k oxidaci rentinaldehydům. U časných embryí je exprimována ve ventrální části retiny a v gangliích koncového mozku (telencephalon). Později je přítomen zejména v játrech a kůži. Společně s RALDH1 u embryí katalyzuje přeměnu gamma-aminobutyraldehydu na GABA. ENZYMY - III CYP26 (=P450RAI) : oxidace KYSELINY RETINOVÉ -> KYSELINU 4-OXORETINOVOU (Hydroxyláza kyseliny retinové, dvě formy CYP26A1 a CYP26B1) CYP26 je členem velké rodiny cytochromů P450. V současné době je jediným známým enzymem katabolizujícím RA. Exprese CYP26 je indukována RA, a je přítomen minimálně ve všech buňkách s metabolismem RA a v buňkách citlivých k působení RA. Jeho podíl na deaktivaci RA není však plně objasněn. Např. u žab, 4-oxoRA je silným aktivátorem receptoru RA a tak i buněčných regulací citlivých k RA. Je pravděpodobné, že enzymů metabolizujících retinoidy je více, avšak s menším významem než výše jmenovaní. Jejich exprese, podobně jako syntéza RAje v průběhu embryonálního vývoje velice dynamická v závislosti na typu tkáně a vývojovém období. Obecně je souhra v jejich expresi a aktivitě nezbytná pro segmentaci (zejména regulace Hoxgenů) vyvíjejícího se embrya. RETINOL METABOLISM IN ANIMALS 9-cis-Retiruol 0<-A DHRS4 an-trans-13,1 ^-qjI, 3 99 23_ dihydroretinol "^l1-3^^ ^ aH-trans-Retmol (V itarriine A) -^=ř° + RDH 9-cis-Retinal -►•O- 1.2.3.11 1.2.1.36 -►O 9-cis-Retrruoate CTP26A1 I biosynthesis CTP26 40xoretiruol ---[ Carotenoid Q ß-Carotene 1.149936 ADH PNPLA4 3.1.1.21 3.1.1.64 D GAT RDH DHRS LRAT -0 5.2.1.7 aU-trans-Retinyl ester RPE65 11-cis-Retiiuol y —:-fco-»- 3.1.1.63 3.1.1.64 D GAT LRAT 1 r RDH -+■0 ell-tiraüns-Retinal 1.2.3.11 1.2.1.36 aH-trans-Retinoate ->*o hv Iodopsŕn g 5.2.1.3 UMetaitodopsni II OMetartoodopsinl A OLiJoiráhodopsiii OBathorhodopsin hv ÖRhodopsin 11-eis Retinal CTP26 CTPIA CTP2ABC CTP3A -►o CTP26 CTPIA CTP2ABC CTP3A CTP26 CTPIA 1 CTP2ABC CTP3A CTP4A all-trans-4Hydroxy-retŕnoic acid all-trans- 18-Hydroxy-retinoic acid aH-trans- 4Cxoretŕnoic acid CTP2AB CTP3A UGT2B7 UGT aIL-trans-5j6-Epoxy-5 j6-dihydroretŕruoic acid all-trans-Retinoyl ß-glucuronide 11-cis-Retinyl ester 00830 9U6KI8 (c) Kanehisa Laboratories a) Buněčný retinol vázající protein (CRBP - cellular retinol binding protein) Váže retinol i retinaldehyd a chrání je před oxidacemi a světlem. Retinol vázaný na CRBP-1 však může být oxidován na retinaldehyd retinol dehydrogenázou. Uvolněný retinaldehyd je pak přístupný pro oxidaci RALDH na RA. b) Buněčný RA vázající protein (CRABP - cellular RA binding protein) CRABP-I chrání RA před další metabolizací podobně jako CRABP-II, který je však přítomen nejen v cytoplasmě, ale i v jádře, asociuje s receptory pro RA a slouží tak i jako transkripční regulátor / kofaktor. Je zajímavé, že absence CRBP a CRABP (knock-out myši) má minimální účinek na fenotyp organismu, na rozdíl od vypnutí některého z enzymů (viz. výše) nebo receptoru (viz. níže). Retinoidy vázající proteiny 2) Vázané na membránu Megalin (gp330 / LRP-2) - patrří do rodiny LDL (low-density lipoprotein) receptoru. Je exprimován v membránách zejména epiteliálních buněk a slouží jako receptor pro RBP a retinol (a také sonic hedgehog (Shh)). Megalin zprostředkovává transport retinolu (vázaného jak na RBP tak LDL) skrze vrstvy epiteliálních buněk, ale i do jejich intracelulárního prostoru. V ledvinách se podílí i na transportu dalších lipofilních vitaminů (např vit. D + vit. D vázající protein, vit. B12 + transcomalamin). Komplex ligand - megalin je pohlcen procesem endocytózy a vzniklý endosom cestuje buňkou na místo určení. Receptory RA Receptor RA = RAR = retinoic acid receptor (RARa, RARp, RARy + isoformy) RAR je aktivovaný jak all-trans RA, tak 9-cis RA Receptor retinoidu X = RXR = retinoid X receptor (RXRct, RXRp, RXRy + isoformy) RXR je aktivovaný pouze 9-cis RA RA receptory patří do rodiny jaderných receptoru společně s receptory thyroidních hormonů, receptorem vit. D, receptory aktivujícími peroxisomové proliferátory (PPARs), jaterním X Receptorem (LXR), farsenoidovým receptorem (FXR) a se sirotčími (orphan) receptory. S těmi zde jmenovanými RXR tvoří také heterodimery regulující transkripci mnoha ontogeneticky významných genů. Regulace genů řízených RA je zprostředkována jejími receptory, které zároveň slouží i jako transkripční faktory. Vytvářejí funkční homo (RAR/RAR, RXR/RXR) i heterodimery (RAR/RXR), přičemž heterodimery jsou výrazně transkripčně silnější/aktivnější. Jejich kombinace (48) jsou specifické pro konkrétní promotorové sekvence (response elements) v promotorech RA indukovaných genů. Příklady promotorových sekvencí s RAR/RXR vazebnými místy VAiii.n 1. Natural rathio^: atrid response vlemcnls J) mEAJtiY-i 2) htiAttwi 3) mEAJijtí í) hKAtijfc? C) htiAtiyi fji hADH3 7) mJCHHH H) hapoAI Iff) mCP-H rCHHPn IS) hůl CAE I;?) hLactoJenln mm posts dcimfnL JtAJUi RUT. IJf) mCEABPn i;ai:i:i Yih\l\:.2 15) rPEPCK HA Mi I Yih\l\:.2 Iff) mTiäflBe (rriTGHEEl] mJ/arl.6 mJ/iiit>l m UaA> 1 m STATI t^-(-t^GGCGAGTTCAGCAAGAGTIlCAG£CGA(-^4>3■■ (135) Ö r-( -Ca) GGCGAGTTCAGCGAGAGTTCAGGCGC{-33>3r [174) H^<^GAAGGGTTCACCCAAAGTTCAC^^CGC(-^2}3■, (273] Hr-(-!^GTAGGGTrcA£GGAAAGTrCACT1CGG[-32)-ar [dfi, SQ) CT-(4Dl)GGCCGGGTCAGGAGGAGGTGAGCGGGC:[-a7S]3r [174) H^,2ffl)ACAGGGGTEATrGAGAGTTCAGTTTT[JD5^r [SB) fir-(-l DIEJTAGTAGGTIC AAAAGGTCAGACAC(-GQa)-3/ (2G9) l!T-(-43S]GAGGTGAGGTAGGTrA\AG,CCCTTAGAA A AAGGGTtAA(-l GS)-:i' (Í90, £31) Hr-(-10ä)AGGGCAGGGGTCAAGGGTTCAGTlGGG[-ai7)JS' (233) Br-(-ld7)CAGCAGGTCA£'.T(3 AC" AGGGC ATAGTA(-122)-3' (1ÖG) Gr-(-630)GCTGTCACAGGTCACAGGTCAC' AGGTCACAGTTCA[-fiD5)-3r [182) CSr-(^l)GGGTTTGAJOCrnTCTr^IXC GGGTAAAGGTGAAGG[-3(]a>3' 3/-CGGAAACTGGA^AGAGAGGGCCATTTGrACTTCC-S' (22S) 5r-(-3SlJAAG TG T< A' 'ACG TCAA&I 3TAACCCAC[-a26) [132) TTCAGJU rTGTt VAGTTCCATTGGGTG Gr-(-l lflHJCCCC AGTTCACV AGGTCAGGGCT[-1 ldfl^-1 [61) fi^-eaTjCTGTGACCTtTCCCCTLTGTf-es^a-' (61) Vh-IM ITGACCTITÍ iGCCGTGGGA[-134)-3J (143) fi^^l)GATGCGTCGCGGCCAGCCCTGTCCT TGACCGCCAGCTCACAATTAAGGGIAAGAGCCTX-2BE}3 [314, S74J g^-lTaajCATGGGGGTCACTGTGAGAGGTCCGAG TGGGGTCAGGATTA(;-17M)-r anLlBenae [199) 3r-enhanf:Er ^Sa^7i)CAGGTTCAtT'GAAAGTTCAAG(SaE-BH)-2J (123) tf-oiihancer ri'-CTTAGAGGTAAAAAGGTCAGCCCAG-S' [169, 26Ö) V-mprrasor rj'-AGGGCAAC!AGTTCA-ar [lffl, 2J69) g^-27dTTGGAGATGGGTT!AGGGTOATAAC(-aS2)-aj (lid] 2S) LtJopamlnci I J.. mnptor g1 -(-71 JC'GTCG TGGCGAGGGTGACCf 't'(-!j I (£ss) J?) G T Br- G T C A A G 1 2 a i r, ii A T [X] G T G AJr G G 1 2 3 4 5 6 Ross, 2000 Srovnání některých defektů vyvolaných nedostatkem RA (RAD), oproti vyřazení jednotlivých receprotů RAR nebo RXR RAD UAIWy Il.\lir.-ií2 RXRp2ttf2) EATZ*/RKRú RAHy/IZKIb Hlen iphJialmLa + - - NIÍ:| Ijo.iis olonpallorvTibciĽ anomaly + ■'■ — — — — — Iŕrifl cell apo[jl oals + NIĚ NE Nli m NIÍ ne NouitíI mil na apoploMs + Nit NE + ne NIÍ ne InlľHiL'llnal gap + + ■■ — — í ■' Abwiil cliomld fiwiino + - - - - - - Tblckonod [Jiocomoal alĽoma + + - + - + doľecta + + + - + + + Abnoimal límb sli/ax1 + + — — - - - Abaoni I nachoal-o.bophagoal wpliim + - + - - - - Abaonl cranial fintu n? + — NE NE ne NIÍ ne [load and [usivolíb ayalom I lindbialn doľocLs + - - ne NIÍ ne Fionlonasal hvpopla.Via, coll doaili + + - - - - - Mandibular hypoplasia, coll rioalh + - — — — — — Cranial norvo hypoplasia, atjaoneo + - - ne NIÍ ne Una] n hyixjplaala 11 - - - - - Nil, nol roporLnd or aayoy&nd. 3 Also ymallor vonLral ro.Llna. '' NoL dolallod; ono insLanco. ol" abscinl lona. ct IndlcaLoa roLlnal ovo.rslon, no obvious g£p. d Poorly dl LTol^ii LlaLc^d. ''Upon rhombencephalon. F Motor rrucLel of CNY1 only. & 111 Inning of marginal layer. h Small cerebral lioml^phoro^ collapaed voiiLrlclob. |[)ala horn SmILh and co-worko.ry (17, Grondona oL aJ. (TCaX Kaalnor oL al. Lob no* and co-workera (bJfi. I-IOX Mendelsohn ol al. (l&iX and Sucov oL aJ. (i71).| I oss, 2000 Obecně vyřazení jednotlivých isoforem receptoru (homozygoti -/- RARal, RA(32 nebo RARy2) nemá žádný zásadní účinek na fenotyp takových zvířat. Po vyřazením jednotlivých subtypů, však již můžeme pozorovat různé malformace a nedostatečnosti. Z RAR se jeví nejvýznamnější RARy. Větší účinek má vyřazení RXR, které je způsobeno pravděpodobně jejich úlohou při vytváření heterodimerů s ostatním jadernými receptory. RXRa -/-, hyne 13.5-16.5 dpc, z důvodu nedostatečně vyvinutého srdce, má také nedostatečně vyvinuté oči. RXR(3 -/- je viabilní ale samci jsou sterilní. Interakce transkripční aktivity RA a některých drah transdukce signálu Aktivní komplex RAR/RXR v mnoha případech působí jako represor v promotorech rozpoznávaných také AP-1 (Jun/Fos komplexy) a Smad proteiny (TGFp rodina). Na druhou stranu, aktivita RA receptoru může být modifikována jejich fosforylací na serinových a threoninových zbytcích serin/threonin kinázami. A to zejména MAPK kinázami (Erk; JNK1,2,; p38), protein kinázou A (PKA) a na cyklinu H závislou cdk7. Tyto postranslační modifikace RA receptoru vedou k další variabilitě v možnostech regulovat RAR/RXR řízenou transkripci jak pozitivně, tak negativně a to i za nepřítomnosti ligandu (RA). Modifikují, zejména interakce s dalšími proteiny transkripčního komplexu. Některé fosforylace (např. p38 -> RARy) indukují degradaci daných receptoru) íí.finoi orid Inhibice AP-1 zprostředkované transkripce kyselinou retinovou AP-1 ttůJlSÍTiptltttl tjctor RA-nespoasiťe cnttanocr GcŕiĽ A AP't transfripHíiTi factior is-blocJfjed AP- i rEííiponsive enhňncer Repnessioii oť cel] divisitm and production of inĽLi[Í(JťTt>tĽÍnai4ťH Serinové a threoninové zbytky fosforylované (■) u RAR/RXR receptoru, ukázány jsou i potencionálně fosforylovatelné(čísla) AF-1 DBD LBD/AF-2 RARal eeivps74pps77ppplpr RARP2 eelvps67pps70plpppr RARy2 eemvpss66ps68pppppr RARyl eemvpss77ps79pppppr MAP Ks + cdk7 rkrrps369rp rkrrps362kp rrrrps360qp rrrrps371qp PKA RXRa AF-1 ■■ mmn DBD SSSLNS22ptgr....S44p.. S48p.. S54p... SS61p.. SS75p..ptt87p S96p..S101p LBD/AF-2 lnps 55pndp af-1 (A/B doména) - oblast regulující aktivaci transcripce, nezávisle na ligandu dbd (C doména) - DNA vázající doména (DNA-binding domain) lbd/af-2 (D/E doména) - oblast regulující aktivaci transkripce, závislé na ligandu JNK1 + JNK2 Jedna z možných interakcí metabolismu RA s promocí nádorového onemocnění Ligand QO Normal Hepatocytes Regulation of Target Gene Expression Accumulation of Phospho-RXRct Apoptosis Regulation \7 Cell cycle Regulation Normal Cell Proliferation & Differentiation Carcinogenesis Systém pro detekci RA v buňkách/tkáních (RARE-LacZ reportér) Exprese a aktivita RALDH-2 v mozku myšího embrya (16 dpc) A) In situ hybridizace mRNA RALDH-2 B + C) RARE aktivita (RARE-LacZ reportér) ♦:♦ Klinické využití kyseliny retinové a jejich derivátů - kožní onemocnění (viz Tab 1 další slide) - různá onkologická onemocnění - stále předmětem výzkumu - akutní promyelocytická leukémie (spojeno s translokací RARa -> potlačení jeho fee) - včetně retinoidů také inhibitory degradace RA - inhibitory cytochromu P450/CYP26 (zejména dermatologie) ❖ Experimentální využití kyseliny retinové - vděčné diferenciační činidlo, induktor diferenciace mnoha typů nádorových buněk, ale i embryonálních kmenových a jim příbuzných buněk Retinoidy využívané v dermatologii Tabulka 1. Přehled retinoidů používaných v dermatologii Generický název Firemní názvy, formy Způsob aplikace Indikace Tře ti no in I. generace Retin Ae: crm 0,5% a 0,025% L0cacide; crm. 0:05%: roztok0,1% Airol* crm. 0,05%, lotio 0,05% Aknemycin p,us*. roztok 0.025% + erytromycin lokální acne vuigaris keratosis pilaris akti nické keratázy photoaging Isotretinoin I. generace Roaccutane*, cps. 20 a 10 rng Aknenormin8, cps. 20 a 10 mg Curacné* tbi 40.20.10 a 5 mg isotrexin®, gel (kombinace serytromycinem) systémová i lokání acne conglobata, acne papulopustulosa-torpid ní formy, acne ke lo idea Daiší: rosacea, pyoderma faciale. gram negativní to ii ku litis. Hidradenitis suppurativa, steatocystoma multiplex, synorom bazoceiulamího névu Acitretin li. generace Neotigason* cps. 25 a10mg systémová psoriasis vulgaris generalizovaná. pustulózní nebo pa.moplantární, psoriasis arthropathica Daiší: keratoderma palmoplantaris, ichtyosis. m. Darier, pityriasis rubra pilaris, lichen planus, synorom bazocelulárního névu Ada pálen lil. generace Differine* krém. gel 0,1% lokální acne vuigaris Tazaroten hl, generace Tazorac®, gel 0,05% a 0,1% lokální psoriasis vUigaris Literatura ke studiu 1. Clagett-Dame, M., and L. A. Plum. 1997. Retinoid-Regulated Gene Expression in Neural Development. Critical Reviews in Eukaryotic Gene Expression 7:299-342. 2. Clagett-Dame, M., and H. F. DeLuca. 2002. The Role of Vitamin A in Mammalian Reproduction and Embryonic Development. Annu. Rev. Nutr. 22:347-381. 3. Maden, M., and M. Hind. 2003. Retinoic Acid, A Regeneration-Inducing Molecule. Developmental Dynamics 226:237-244. 4. McCaffery, P., and U. C. Drager. 2000. Regulation of retinoic acid signaling in the embryonic nervous system: a master differentiation factor. Cytokine & Growth Factor Reviews 11:233-249. 5. McCarthy, R. A., and W. S. Argraves. 2003. Megalin and the neurodevelopmental biology of sonic hedgehog and retinol. J. Cell Science 116:955-960. 6. Napoli, J. L. 1999. Interactions of retinoid binding proteins and enzymes in retinoid metabolism. Biochimica et Biophysica Acta 1440:139-162. 7. Rochette-Egly, C, and P. Chambon. 2001. F9 embryocarcinoma cells: a cell autonomous model to study the functional selectivity of RARs and RXRs in retinoid signaling. Histol Histopathol 16:909-922. 8. Ross, S. A., P. J. McCarffery, U. C. Drager, and L. M. De Luca. 2000. Retinoids in Embryonal Development. Physiological Reviews 80:1021-1054. Shulman2005 RXR x metabolic syndrome