základní typy plodnic rouškatých hub:
krustothecium (plodnice s postupným
vývojem - přirůstající, jedno- nebo častěji
víceletá): hydneloidní, ganodermatiodní,
fomitoidní, stereoidní, korticioidní aj.
holothecium (jednoletá ±masitá plodnice,
hymenium pokrývá celý povrch):
klavarioidní, ramarioidní, tremelloidní,
mukroneloidní aj.
pilothecium (plodnice jednoletá, s
jednorázovým vývojem, kloboukatá,
hymenofor pokrývá spodní část
klobouku): agarikoidní, kanthareloidní,
pleurotoidní, cyfeloidní, hericioidní aj.
Kreisel 1969
základní makroznaky bazidiomycetů
„morfologické skupiny“ stopkovýtrusých hub
tradiční dělení podle charakteru plodnic:
(také poněkud odlišné pracovní metody specializace mykologů)
- houby lupenaté
- houby hřibovité
- houby rosolovkovité
- houby chorošovité
- houby kornatcovité
- houby kyjankovité a kuřátkovité
- houby lošákovité
- houby břichatkovité
makrochemické reakce - použití ke kapkovým testům: kapka činidla na
povrch plodnice či na řeznou plochu dužniny
základní makrochemická činidla
zelená skalice (10% roztok FeSO4) – především holubinky (šedavá, růžová,
zelená, negativní)
hydroxidy (KOH, NaOH, NH4OH: 20-40% vodný roztok) – pavučince,
některé choroše, ryzce aj.
kyseliny (HNO3 60%, H2SO4 60%, HCl konc.)
formaldehyd (HCHO) konc. – oxidační reakce
alfa-naftol – holubinky
anilin
fenol
sulfovanilin (příp. sulfoformol, sulfobenzaldehyd) - holubinky, některé
kornatce
guajaková tinktura
páry NH3 (hřibovité houby)
základní makroznaky bazidiomycetů
• destilovaná voda
• hydroxidy (KOH, NaOH, 2-5% vodný roztok) – projasňují preparát,
změkčují a narušují buněčné struktury (lepší barvení např. Kongo červení),
(pozor!! - mohou měnit velikost/tvar některých pozorovaných struktur –
bobtnání)
• Kongo červeň (roztok ve vodě nebo NH4OH) - barví stěny hyf,
nejpoužívanější
• kyselina mléčná
• laktofenol (kys. mléčná, fenol, glycerol, dest. voda)
základní mikroskopovací média
(viz též např. http://fungus.org.uk/nwfg/chemdec99.htm)
• bavlníková (anilinová, kotonová) modř - roztok barviva v kys. mléčné nebo
laktofenolu:
- cyanofilní reakce - modrání buněčných stěn (var/několik hodin působení)
• Lugolův roztok - roztok KI a I2 ve vodě (hlavně u drobných askomycetů)
• Melzerovo činidlo - roztok KI, I2 a chloralhydrátu ve vodě
- amyloidní reakce: (šedo)modrání až černání struktur obsahujících škrob
(např. spory holubinek, helmovek, tmavobělek…)
- dextrinoidní (pseudoamyloidní) reakce: hnědorezavé až červenohnědé
zbarvení (např. výtrusy u bedel, hyfy dužniny u helmovek aj.)
- inamyloidní – beze změny (žlutavé zbarvení)
• sulfovanilin (chlorvanilin, sulfobenzaldehyd) – specifická reakce obsahu
gloeocystid (tmavnutí – holubinky, některé kornatce)
základní mikroskopovací média
spory
• klíční porus (E)
• apikulus = hilární apendix (C)
• suprahilární deprese (B)
• suprahilární lysinka („plage“; D)
• kapénka (G)
tloušťka a zbarvení stěny
chemická reakce stěny (amyloidní,
dextrinoidní, cyanofilní)
absolutní velikost: 2 nebo i 3
rozměry - někdy zploštělé spory
(Coprinus, Psilocybe aj.)
délkošířkový poměr (Q)
Kuyper et al. 1988
Kuyper et al. 1988
základní mikroznaky bazidiomycetů
tvar (kulovité, elipsoidní, vejčité, válcovité, kapkovité, alantoidní…)
Kuyper et al. 1988
základní mikroznaky bazidiomycetů
spory
Holec et al. 2012
ornamentika
základní mikroznaky bazidiomycetů
spory
Holec et al. 2012
bradavčité hrbolaté ostnité
zebrované
žebrované
křídlaté síťované s perisporem
bazidie - tvar a počet buněk a sterigmat, délka sterigmat…
Holec et al. 2012
základní mikroznaky bazidiomycetů
pigmenty - lokalizace v buňkách:
• nástěnný (=parietární, membranální)
• inkrustovaný
• vakuolární
cystidy - sterilní elementy, tvarově odlišné od bazidií
podle umístění na plodnici:
• kaulocystidy – na třeni
• pileocystidy – na klobouku
• dermatocystidy – na povrchu plodnice (nikoliv v hymeniu)
podle umístění v hymeniu:
• pleurocystidy – na ploše lupenů (rourek)
• cheilocystidy – na ostří lupenů (rourek)
Kreisel 1969
základní mikroznaky bazidiomycetů
http://www.tc.umn.edu/~dent0015/fagicola_incrusted
_hyphae_1250x.gif
cystidy - dělení podle charakteristických vlastností:
• leptocystidy – tenkostěnné (př.: vláknice - Inocybe)
• lamprocystidy (=metuloidy) – tlustostěnné, často s krystaly
• chrysocystidy – světlolomné, často v alkáliích žlutě se
barvící tělísko (př.: límcovka - Stropharia)
• gloeocystidy – světlolomný obsah
© M. Vašutová
© M. Vašutová
http://mushroomhobby.com/Gallery/Marasmius/Xerul
a%20pudens/Xerula%20pudens%20cystidia.jpg
základní mikroznaky bazidiomycetů
© M. Vašutová
Kuyper et al. 1988
cystidy - tvar
základní mikroznaky bazidiomycetů
plodnice - plektenchymatická pletiva (prosenchym, pseudoparenchym)
tvořena hyfami trojího typu:
- generativní hyfy tenkostěnné, větvené, přehrádkované
- skeletové hyfy - tlustostěnné, nevětvené, nepřehrádkované
- ligativní hyfy - tlustostěnné, bohatě větvené, nepřehrádkované, často
téměř postrádají lumen
v pletivu někdy přítomny kulovité buňky - sférocysty (Russulaceae)
u bazidiomycetů má zásadní význam přítomnost
či absence přezek na přepážkách hyf
na bazidiích obvykle 4 spory, příp. jiný počet
základní mikroznaky bazidiomycetů
© M. Vašutová
Kreisel 1969
monomitický dimitický trimitický
hyfové systémy
základní mikroznaky bazidiomycetů