MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Fauna obratlovců ČR (+SR) 2. Mihule a ryby I mihule; jeseteři, kostnatí - holobřiší, bezostní, máloostní – kaprovití, pakaprovcovití 1. Úvod geomorfologická, hydrologická a vegetační charakteristika, ohrožení a ochrana Fauna obratlovců ČR a SR 1. Úvod Zeměpisná mapa České republiky Vegetační mapa Evropy Hanel & Lusk 2005 Hydrologická poloha ČR (úmoří) Severní moře Černé moře Baltské moře Hanel & Lusk 2005 Hydrologické celky ČR (povodí) A - Ohře B - dol. Labe C - stř. Labe D - hor. Labe E - Berounka F - dol. Vltava G - Sázava H - Otava I - hor. Vltava J - Lužnice K – hor. Morava L - hor. Dyje+Svratka M - dol. Morava + Dyje O - Bečva P - Odra N – stř. Morava NevyhodnocenýNot evaluatedNE Nedostatečné údajeData deficientDD Málo dotčenýLeast concernLC Téměř ohroženýNear threatenedNT ZranitelnýVulnerableVU OhroženýEndangeredEN Kriticky ohroženýCritically endangeredCR Regionálně vymizelýRegionally extinctRE Vyhynulý nebo vyhubený ve volné příroděExtinct in the wildEW VyhynulýExtinctEX Plesník et al., 2004: Červený seznam obratlovců z území ČR, Příroda, Praha, 22; 2012.1. IUCN Red List of Threatened Species (www.iucnredlist.org) ČS a IUCN Ohrožení a ochrana Vyhláška č. 395/1992, resp. 175/2006, zákon č. 114/1992, o ochraně přírody a krajiny ohroženýO silně ohroženýSO kriticky ohroženýKO 2. Mihule a ryby I Fauna obratlovců ČR (+SR) Myxinoidea - sliznatky † Anaspida - birkenie Petromyzontes - mihule † Osteostraci † Placodermi - pancířnatci Chondrichthyes - paryby † Acanthodii - trnoploutví Actinopterygii - paprskoploutví Sarcopterygii – svaloploutví, nozdratí CRANIATA - lebečnatci VERTEBRATA - obratlovci Petromyzontes Myxinoidea † Placodermi Chondrichthyes † Acanthodii Actinopterygii Sarcopterygii Gnathostomata Osteichthyes Agnatha Cyclostomata Agnatha Osteognathostomata Petromyzon marinus Linnaeus, 1758 – mihule mořská, RE/LCo/Eudontomyzon mariae (Berg, 1931) – mihule ukrajinská, CR/LC-/KO Eudontomyzon danfordi Regan, 1911 – mihule karpatská, -/LCo/Lampetra fluviatilis (Linnaeus, 1758) – mihule říční, RE/LCo/Lampetra planeri (Bloch, 1784) – mihule potoční, EN/LCo/KO(O) Petromyzontes - mihule Petromyzontidae - mihulovití Kottelat, M. and J. Freyhof 2007 Handbook of European freshwater fishes. Publications Kottelat, Cornol, Switzerland. 646 p E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova, (CR)/(LC-)/(KO), je synonymem E. mariae E. gracilis (Kux, 1965) – mihule drobná je synonymem E. danfordi ČS ČR/svět IUCN/ Vyhl. 395/1992 Trend: +, o, - introdukce jen SR Petromyzon marinus – mihule mořská Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská podle: Maria Ivanovová – Bergová, manželka Lva Semjonoviče Berga (1876-1950) E. vladykovi Oliva & Zanandrea, 1959 – mihule Vladykova Vadim Dimitrijevič Vladykov (1898 Charkov – 1984), 1921-1925 RNDr. - UK Praha Petromyzon marinus – mihule mořská 1857-1902 V posledních letech: D-Bad Schandau u Hřenska Poslední: 1902 – Labe u Děčína Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská potok Račinka u Velkých Losin (okr. Šumperk) 1968-Kux, od 1995-Hanel, 1998-16 larev/ha, 2005-45 larev, 2006-327 larev/ha - elektrolov 1968-2005 Eudontomyzon mariae – mihule ukrajinská Hanel L. & Lusk S., 2006: Dlouhodobé sledování mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v Račím potoce (1998-2006). Biodiverzita ichtyofauny České republiky (VI):45-49 Holčík, J. & C.B. Renaud, 1986: Eudontomyzon mariae (Berg, 1931). p. 165-185. In J. Holčík (ed.) The Freshwater fishes of Europe. Vol.1, Part I, Petromyzontiformes. Eudontomyzon danfordi – mihule karpatská Evidence is presented which suggests that the nonparasitic lamprey, Lampetra (Eudontomyzon) gracilis Kux, 1965, is conspecific with the parasitic lamprey Eudontomyzon danfordi Regan, 1911. The diagnostic characters of the holotype and of the non-type material of E. gracilis are features found in E. danfordi specimens in their second and final year of adult life, thereby making the former a junior synonym of the latter. Renaud C. B. & Holčík J., 1988: Lampetra (Eudontomyzon) gracilis, a synonym of Eudontomyzon danfordi. Environmental Biology of Fishes, 23 (1-2): 127-130 Lampetra fluviatilis – mihule říční Lampetra planeri – mihule potoční Lampetra planeri – mihule potoční (minoha, juv) Lampetra planeri – mihule potoční 1961-2005 Lampetra fluviatilis – mihule říční 1866-1879 400 event. lokalit v ČR; v povodí Labe a Odry (98% lokalit); v povodí Moravy (2%) jen izolované populace, před 1969 v povodí Moravy (Maršovský potok v povodí Jihlavy), 90. léta 20 st. – Bušínský potok a Morava u Bludova; dnes povodí horní Moravy od Rudy na Moravě po soutok s Desnou a v dolní Desné. Početnost larev v ČR: 311-7067 ks/ha, bioindikátor čistoty Lflu: kdysi Labe, dnes v D-Bad Schandau u Hřenska, event. Praha a Mělník (do 1879), Divoká Orlice (1872), Odra u Bohumína (1785) Recept z knížky dr. Jiřího Handsche - Labské rybářství v Čechách a Míšeňsku z 16. století Mihule mořská. Živá se polije krétským vínem, ve kterém se utopí. Pro úsporu lze použít i obyčejné víno. Pak se zařízne a do vína se zachytí krev. Nakrájí se na kusy a uvaří se ve vodě. Do směsi vína a krve se přidá skořice, hřebíček, zázvor, malé hrozinky, mandle a celý pepř. Vše se svaří. Vařená ryba se vloží do omáčky a ještě jednou se povaří. Může se nechat týden uležet. Takto připravena přichází mihule mořská na stůl velmožů. Mihule říční. Čerstvá se uvaří ve slané vodě. Připravuje se s omáčkou z vína, cukru, skořice, malých hrozinek, hřebíčku a zázvoru. Pro barvu se přidává třešňová šťáva a k tomu několik kuliček pepře nebo škrob se šafránem. Uzená mihule říční se uvaří ve vodě a opeče na rožni. Mihule potoční je méně chutná než mřenka. Vaří se ve slané vodě nebo se peče na másle. Pokrmem z dušených mihulí se udusil v roce 1135 anglický král Jindřich I., aniž by po sobě zanechal legitimního mužského potomka, podruhé pak, když v roce 1153 stejným způsobem zemřel Eustach z Boulogne, syn krále Štěpána, který uchvátil Jindřichově dceři Matyldě anglickou korunu o niž se pak sváděly celé toto období vyčerpávající boje, jež ukončila až Eustachova smrt; anglickým králem se pak stal Matyldin syn Jindřich II. „Holostei“- mnohokostnatí Actinopterygii - paprskoploutví Cladistia (bichiři) Actinopteri Chondrostei (chrupavčití) Neopterygii Ginglymodi (kostlíni) Halecomorphi (kaprouni) Teleostei (kostnatí) Acipenseridae – jeseterovití Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká, RE/CR-/Acipenser nudiventris Lovetzky, 1828 – jeseter hladký, -/CR-/Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758 – jeseter malý, CR(NE)/VU-/Acipenser gueldenstaedtii Brandt, 1833 – jeseter ruský, -/CR-/Acipenser sturio Linnaeus, 1758 – jeseter velký, RE/CR-/Acipenser stellatus Pallas, 1811 – jeseter hvězdnatý, -/CR-/Acipenser baerii Brandt, 1869 – jeseter sibiřský, -/EN-/Polyodontidae - veslonosovití Polyodon spathula (Walbaum, 1792) – veslonos americký,-/VUo/Actinopterygii - Paprskoploutví Chondrostei - Chrupavčití Acipenseriformes - Jeseteři introdukce jen SR ČS ČR / IUCN / Vyhl. 395(176) Trend: +, o, - Huso huso (Linnaeus, 1758) – vyza velká 1916 Morava u Lanžhota (1916?), v SR – Dunaj, poslední 1926 – u Štúrova, chov Mydlovary Acipenser ruthenus – jeseter malý Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser nudiventris – jeseter hladký Anud – jen SR v minulosti, Dunaj do 2. poloviny 19. stol – po Bratislavu, tažný güldenstädtii Acipenser ruthenus – jeseter malý 1990-2005 Možnost záměny s bestěrem = beluga+stěrlať (vyza x jeseter malý), v ČR chybí doklad Acipenser sturio – jeseter velký Acipenser gueldenstaedtii – jeseter ruský 1858-1870 Labe, Odra – 19. století, Vltava – Praha, Labe – 1872 v povodí Labe uloveno cca 100 ks), Mělník, Litoměřice, Odra u Bohumína (1856)), Poslední 1903 – Labe, Prosmyky u Litoměřic; 1996 z Ruska jikry (akvakultura v Mydlovarech). Jen SR Dunaj a slovenská Morava, netažná forma, dodnes, ale poslední doklad 1987 – Dunaj - Bratislava Acipenser baerii – jeseter sibiřský Polyodon spathula – veslonos americký Polyodontidae - veslonosovití Acipenser stellatus– jeseter hvězdnatý Jen SR Dunaj – poslední u Komárna 1926 Jen v akvakulturách (ČR i SR) Veslonos – do Evropy 1970 z Ruska (původ Mississippi), do ČR 1995 z Ruska a USA – Mydlovary, dnes 100 ks juvenilů 5-10 kg; dovoz 10 ks do SR v 1993 z Maďarska (do 40cm), 2004 – 1 kus Hrušovská zdrž Dunaje u Čunova – splaven z horního Dunaje, kam unikl z rybníků nebo byl ilegálně vypuštěn (Rakousko nebo Německo); ve volných vodách NE Teleostei - kostnatí Osteoglossomorpha (ostnojazyční, f. rypounovití-Mormyridae, ostnojazykovití-Arapaima) Elopomorpha (holobřiší - Anguilliformes, f. úhořovití, murénovití) Clupeomorpha (bezostní - Clupeiformes, f. sleďovití, sardelovití) Cypriniformes (máloostní, f. kaprovití, sekavcovití, mřenkovití) Characiformes (trnobřiší, f. tetrovití) Siluriformes (sumci, f. sumečkovití, sumcovití, pasumcovití) Salmoniformes (lososotvární, f. lososovití) Esociformes (štikotvární, f. štikovití, blatňákovití) Gadiformes (hrdloploutví, f. treskovití) Lophiiformes (ďasové, f. ďasovití) Acanthopterygii Acanthomorpha Acanthopterygii Mugiliformes (cípalové, f. cípalovití) Atheriniformes (gavúni, f. gavúnovití) Beloniformes (jehlotvární, f. jehlicovití, letounovití) Cyprinodontiformes (halančíkovci, f. halančíkovití, živorodkovití) Gasterosteiformes (volnoostní, f. koljuškovití, jehlovití) Scorpaeniformes (ropušnicotvární, f. ropušnicovití, vrankovití) Tetraodontiformes (čtverzubci, f. čtverzubcovití, havýšovití, ježíkovití) Pleuronectiformes (platýsi, f. kambalovití, platýsovití, jazykovití) Perciformes (ostnoploutví) kanicovití okounkovití okounovití stříkounovití klipkovití pomcovití vrubozobcovití (Cichlidae) sapínovití sapínovití slizounovití hlaváčovití (hlaváči, lezci, hlavačka) makrelovití mečounovití lezounovití čichavcovití labyrintkovití Teleostei - Kostnatí Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční, NT Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská, RE, DD Anguilliformes - Holobřiší ELOPOMORPHA CLUPEOMORPHA Anguilliformes - Holobřiší Anguillidae - úhořovití Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758) – úhoř říční Clupeiformes - Bezostní Clupeidae - sleďovití Alosa alosa (Linnaeus, 1758) – placka pomořanská Anguilla anguilla – úhoř říční Alosa alosa – placka pomořanská 1955-2005 1859-1871 Pův. povodí Labe, dovoz monté již od 19. století, v Labi pod Střekovem v posledních letech prokázána přirozená migrace, v krevním séru ichtyotoxin – imunizace proti zmijímu uštknutí. Početnost v tekoucích vodách 261 ks/ha, 492 mapovacích čtverců, v ČR znám od 17. století Labe, Vltava, v minulosti, tažná, Vltavou až do Prahy, Labem k Obříství, v květnu na trzích (ryba májová), plůdek v říjnu, první 1859 Praha, poslední 1871 Lobkovice. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití I Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus - sazan, CR, DD, O Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný, EN Carassius auratus (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná, NT Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův,CR,DD,KO Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý,VU,DD Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý jen SR Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný sazan Cyprinus carpio – kapr obecný Cyprinus carpio carpio m. hungaricus 1955-2005 Vlast - od Japonska k Černému moři, do Evropy – Dunaj před 10-8 000 lety – nízkotělá forma sazan, jinde nepůvodní, dovoz amurského sazana z Ukrajiny?(1983 Vodňany), druhotné zdivočení evropského (dunajského) kapra, který se v 18. století dostal do Japonska z Holandska, sazan se kříží s domácím kaprem, nízkotělý kapr z Dyje (1997) není kříženec, ani východoasijská forma – asi sazan, domestikace sazana v Evropě již Římany, v ČR v 11. stol., chovy v 15. a 16. stol. Carassius auratus (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný C. auratus lengsdorfi – karas ginbuna Carassius carassius – karas obecný 1960-2005 Střední Polabí, povodí Vltavy, Dyje a Moravy, pokles početnosti – meliorace, konkurence C. auratus. Carassius auratus – karas stříbřitý 1982-2005 60. léta – invaze z Maďarska do SR, 70. léta na Moravu, po 1980 v Čechách, gynogeneze – sexuální parazitismus Pův. není znám, zavlečení do Evropy: C. auratus (teplomilnější, J-Evropa, V.B)., C. gibelio (chladnomilnější, stř. a V-Evropa), nově zavlečen karas ginbuna - C. langsdorfi, Chrudimka u Bojanova 2000 (NM) – nový (pod)druh pro Evropu. C. auratus auratus C. auratus gibelio C. auratus langsdorfi Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná 1961-2005 Barbus carpathicus – parma karpatská (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb, Berrebi, 2002) Barbus meridionalis - parma středomořská Barbus plebejus Barbus comiza Barbus peloponnensius Barbus carpathicus Dříve B.meridionalis petenyi nebo B. petenyi, karpatský endemit, Topla, Laborec, Ondava, Torysa – Dunajec, Poprad Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný 1960-2005 Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý Romanogobio uranoscopus (syn. Rheogobio) = R. uranoscopus, R. frici (jen SR, CR) Gobio gobio = G. gobio (SM, BM, ČM), G. obtusirostris (BM, ČM), G. carpathicus (ČM), G. sp. 1 (jen SR) Romanogobio kesslerii = R. kesslerii, R. banaticus, R. carpathorossicus (Tisa, SR, species-in-waiting) Romanogobio albipinnatus = R. vladykovi, R. belingi (jen Labe ČR) Gobio gobio – hrouzek obecný 1958-2005 Romanogobio kesslerii – hrouzek Kesslerův 1950-2005 R.kesslerii – 1950-1kus, 1951-2ks - Bečva u Lipníka n.B.; 1951 – 4 ks Bečva u Lhotky u VM; 1996-1999 – Bečva u Přerova; dnes Bečva od VM po ústí do Moravy; 2003 – Morava nad ústím Bečvy – Tovačov, Dub n.M. až k jezu u Bolelouci; 2004 – Morava po proudu – u Kroměříže (207,4km), v Bečvě výrazně početnější než G. gobio. Romanogobio albipinnatus – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus – hrouzek dlouhovousý R.a.vladykovi 1965-2005 R.albipinnatus – p. Moravy a Dyje, početný na Soutoku, zejména v Kyjovce až po Hodonín, jinak mozaikovitě v povodí Dyje a v Moravě až po Olomouc včetně přítoků; R.albipinnatus x R. belingi – p. Labe – Hřensko, Neratovice, moravské populace mohou patřit druhu R. vladykovi. Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití II Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná, EN,-,SO Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový, CR, -, O Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný, VU Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční, VU Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará, CR, DD, SO Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) – tolstolobec pestrý introdukce jen SR vyloučený výskyt Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná Alburnus alburnus – ouklej obecná Alburnus chalcoides – ouklejice dunajská 1957-2005 Achal – výskyt vyloučen Alburnoides bipunctatus – ouklejka pruhovaná 1993-2005 Ostrůvkovitě, místy až dominanní, mělké proudivé úseky podhorských až nížinných řek s tvrdým kamenitým dnem, náročná na čistotu a obsah kyslíku Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Abramis bjoerkna – cejnek malý a Abramis brama – cejn velký 1951-2005 1957-2005 Abramis sapa – cejn perleťový 1985-2005 Abramis ballerus – cejn siný 1995-2005 Asap – v hloubkách pomalu tekoucích vod, v ČR jen dolní úseky Moravy a Dyje, ČR KO, SR O Abal – nížinné toky (Morava a Dyje s přítoky), Labe pod Střekovem (16.6.2003) Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční Vimba vimba – podoustev říční (sl. nosál) 1955-2005 V řece Moravě vzácně, velké nádrže, hluboká místa s proudící vodou, jikry na kamenitém nebo písčitém podkladě, místo upravuje. Pelecus cultratus – ostrucha křivočará 1990-2005 ČR - od 1990 v dolní Moravě a Dyji – oblast soutoku, vyšší početnost po povodních 1997, dnes náhodný výskyt; při výlovu rybníka Starohradišťského na Žďársku v roce 1965 vyloveno několik desítek o velikosti 10-15 cm – původ nejasný! Pelagický tažný druh Aristichthys nobilis (Richardson, 1844) – tolstolobec pestrý Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý 1970-2005 H. mol.:Z povodí Amuru, v ČR od 1964 – Vodňany, dnes chován v rybnících, v SR – 1968 v Dunaji a poté v jiných volných vodách (Morava, Váh, Hron, Bodrog) – únik z nádrží; po povodních i v řekách ČR; na mapě jen výskyt ve volných vodách; výtěr v Pohořelicích. A.nob.: Z JV Asie, v ČR od 1964, ve SR od 1984 – rybníky, ale v Dunaji již v 1971 Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití III Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční, VU, -, O Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná, EN Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná Phoxinus phoxinus – střevle potoční 1959-2005 Střevle – chladné vody, ale i Vltava v Praze a Svitava v Brně; vysázena i do chladných stojatých vod – Mořské oko, Hnilecká nádrž. Bioindikátor čistých vod, potrava pstruha, hostitel glochidií perlorodky říční Leucaspius delineatus – slunka obecná 1964-2005 Slunka – stará ramena, tůně, kanály, často v rybnících, tolerantní k nízkému obsahu kyslíku Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Aspius aspius – bolen dravý 1957-2005 Říční ryba, i v údolních nádržích, v proudící vodě vyhledává klidná místa (pod jezy apod.). V létě pod hladinou dále od břehu, k břehu jen při lovu; v zimě v hluboké vodě; mladé ryby v hejnech Scardinius erythrophthalmus – perlín ostrobřichý 1955-2005 Převážně fytofágní (srv. s ploticí) Cypriniformes - Máloostní Cyprinidae – kaprovití IV Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá, RE, DD Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen, VU, -, O Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) – amur bílý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá, VU Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová, EN introdukce vyloučený výskyt Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépede, 1803) – plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Rutilus rutilus – plotice obecná 1951-2005 Rutilus pigus virgo – plotice lesklá 1854-1955 p. lesklá – Dunaj a jeho přítoky (Hron, Nitra a Váh), ramena, V SR – Tisa a Latorica; ČR – kdysi v Moravě až po Olomouc (1864), později u Lanžhota a v Dyji u Břeclavi (1955), RE Rutilus meindingerii – plotice perleťová Jen 1 nález - Dunaj u Radvaně n/D., asi splavena z horního Dunaje z Rakouska. Jinak alpská jezera dunajského systému; MM v době tření červené břicho, velké třecí vyrážky (zrnko rýže). Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus – jelec proudník a Squalius cephalus – jelec tloušť 1955-2005 1964-2005 Lleu – chladnější prokysličené vody Scep – adaptivní ryba tekoucích vod Leuciscus idus – jelec jesen 1960-2005 Proudící voda hlubších dolních toků řek, xantorické aberace – reprodukce ve Štrbské plese, jinak parkové rybníčky, JM, VU Ctenopharyngodon idella (Richardson, 1845) – amur bílý Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1846) – amurovec černý Ctenopharyngodon idella – amur bílý 1981-2005 1957-2005 Chondrostoma nasus – ostroretka stěhovavá (sl. podústva) Amur bílý – jižní Čína, od 1961 na Třeboňsku, od 1967 v SR v Dunaji, od 1972 v ČR vysazován do volných vod; i v kalných vodách, makrofytofág, jen umělý výtěr, biomeliátor. Amurovec černý – 1963 – z Číny do Maďarska; dnes akvakultury Pohořelice a Vodňany. moluskofágní. Ostroretka – pův jen v povodí Moravy a Odry, od 60. let vysaována i do řek povodí Labe. V době tření dlouhé migrace (desítky km), seškrabuje řasové nárosty na kamenech. Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1846) – střevlička východní Pseudorasbora parva – střevlička východní 1982-2005 Rhodeus amarus – hořavka duhová 1955-2005 Střevlička – z JV Asie, do ČR s plůdkem z Maďarska, 1974 v mrtvém ramenu Tisy, počátkem 80. let na Moravu a do Čech, slepá ramena, do nádrží díky záplavám nebo s násadou jiných ryb; invazní druh – odolná k parazitům, mnohodávkový výtěr, hlídání, rychlé dospívání (1 rok), konkurent mladým chovným rybám Hořavka – ostrůvkovitý výskyt, teplé stojaté vody, vazba na Unio, naše nejmenší ryba do 9 cm, ostrakofilní Cyprinidae - kaprovití Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) – plotice obecná Rutilus pigus (Lacépčde, 1803) – plotice lesklá Rutilus meindingerii (Heckel, 1851) – plotice perleťová Squalius cephalus (Linnaeus, 1758) – jelec tloušť Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758) – jelec proudník Leuciscus idus (Linnaeus, 1758) – jelec jesen Phoxinus phoxinus (Linnaeus, 1758) – střevle potoční Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758) – perlín ostrobřichý Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844) – amur bílý Aspius aspius (Linnaeus, 1758) – bolen dravý Leucaspius delineatus (Heckel, 1843) – slunka obecná Tinca tinca (Linnaeus, 1758) – lín obecný Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758) – ostroretka stěhovavá Pseudorasbora parva ((Temminck et Schlegel, 1846)– střevlička východní Gobio gobio (Linnaeus, 1758) – hrouzek obecný Romanogobio kesslerii Dybowski, 1862 – hrouzek Kesslerův Romanogobio albipinnatus Lukasch, 1933 – hrouzek běloploutvý Romanogobio uranoscopus (Agassiz, 1828) – hrouzek dlouhovousý introdukcejen SR vyloučený výskyt Cyprinidae - kaprovití Barbus barbus (Linnaeus, 1758) – parma obecná Barbus carpathicus (Kotlík, Tsigenopoulos, Ráb et Berrebi, 2002) – parma karpatská Alburnus alburnus (Linnaeus, 1758) – ouklej obecná Alburnus chalcoides (Gueldenstaedt, 1772) – ouklejice dunajská Alburnoides bipunctatus (Bloch, 1782) – ouklejka pruhovaná Abramis bjoerkna (Linnaeus, 1758) – cejnek malý Abramis brama (Linnaeus, 1758) – cejn velký Abramis sapa (Pallas, 1811) – cejn perleťový Abramis ballerus (Linnaeus, 1758) – cejn siný Vimba vimba (Linnaeus, 1758) – podoustev říční Pelecus cultratus (Linnaeus, 1758) – ostrucha křivočará Rhodeus amarus (Bloch, 1782) – hořavka duhová Carassius carassius (Linnaeus, 1758) – karas obecný Carassius auratus (Linnaeus, 1758) – karas stříbřitý Cyprinus carpio Linnaeus, 1758 – kapr obecný Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844) – tolstolobik bílý Aristichthys nobilis (Richardson, 1845) – tolstolobec pestrý Mylopharyngodon piceus (Richardson, 1845) – amurovec černý Catostomidae - pakaprovcovití Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý Cypriniformes - Máloostní introdukce Ictiobus cyprinellus (Valenciennes, 1844) – kaprovec velkoústý Ictiobus niger (Rafinesque, 1819) – kaprovec černý Ze S Ameriky - bufalo, stojaté vody; v ČR od 1986 – Vodňany a Milevsko, záznam úniku z chovu, chutné maso, perspektivní ryby uzavřených vod.