MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ochrana přírody (semestrální přednáška) Využití populační biologie v ochraně přírody Dipl.-Biol. Jiří Schlaghamerský, Ph.D. Ústav botaniky a zoologie PřF MU Druhová ochrana: Jak velká musí být populace, aby přežila? Malé populace vymírají snadněji (častěji) než velké. Hlavní důvody: - ztráta genetické variability (a tím schopnosti se přizpůsobit změnám prostředí, odolávat chorobám atd.) v důsledku příbuzenského křížení a genetického driftu - kolísání v početnosti populace způsobené náhodnou variabilitou porodnosti a úmrtnosti - výkyvy prostředí (stochastické jevy: kolísání míry predace, konkurence, výskytu nemocí, dostupnosti potravy, vyskyt přírodních katastrof jako požárů, záplav, sucha…) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Případová studie I: Ovce tlustorohá (Ovis canadensis) - metapopulace v polopouštních horských habitatech na jihozápadě USA J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Rozšíření poddruhů ovce tlustorohé v severní Americe a rozšíření jednotlivých poddruhů na jihozápadě USA: J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody (Meta)populace ovce tlustorohé v polopouštních podmínkách pohoří na jihovýchodě Kalifornie (USA) V roce 1990 osídleno populací uvedeného početu jedinců Dříve osídlená horská oblast, v r. 1990 bez populace Nikdy (ani v minulosti) neosídlené horské oblasti J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Co to je metapopulace? A: Tři nezávislé populace B: Jednoduchá metapopulace složená z tří navzájem propojených populací C: Metapopulace složená ze zdrojové populace a tří propadových populací C: Metapopulace složená z vícero zdrojových i propadových populací J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. přežívajícípopulace(%) Vliv počáteční velikosti populace (N = počet jedinců) ovce tlustorohé na její přežití po dobu 50 let (celkem 120 izolovaných populací) Míra genetické variability v průběhu vývoje teoretické populace (10 generací) v závislosti na výchozí velikosti efektivní populace (Ne) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. Co to je efektivní velikost populace (Ne)? Počet jedinců skutečně se podílejících na reprodukci! Vliv poměru pohlaví (náhoda, sociální struktura), variability v počtu potomků,krátkého generačního cyklu s velkou kolísavostí počtu jedinců z generace na generaci) Ne = 4 Nm Nf Nm + Nf J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. Výpočet pro druhy s velkým kolísaním velikosti populace mezi jednotlivými generacemi (např. jednoleté rostliny, obojživelníci, mnohé druhy hmyzu): 1 / Ne = 1 / t (1 / N1 + 1 / N2 + … + 1 / Nt) t = čas (např. počet let) resp. počet generací N1 = počet reprodukčně aktivních jedinců 1. generace Co to je efektivní velikost populace (Ne)? Příklad: Populace motýla během 5ti let (1 generace / rok): 10, 20, 100, 20, 10 jedinců 1/Ne = 1/5 (1/10 + 1/20+ 1/100 + 1/20 + 1/10) = 31/500 Ne = 500/31 = 16,1 (aritm. průměr = 160/5 = 32) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody • Snížená zdatnost (fitness) při příbuzenském křížení (inbreeding depression) jako důsledek exprese recesivních alel (nevhodné vlastnosti, gen. choroby) • Snížená zdatnost vlivem křížení s geneticky příliš odlišnými jedinci (outbreeding depression - zpravidla ze vzdálených populací příslušících jiným poddruhům) jako důsledek neslučitelnosti chromosomů a enzymových systémů – nižší fertilita / natalita – vyšší mortalita – nižší odolnost vůči nemocem – menší schopnost se přizpůsobit změnám prostředí resp. obstát v daných podmínkách (outbreeding depression!) Snížená zdatnost vlivem genetických defektů J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Viv genetického driftu na heterozygotnost populace (průměrné hodnoty ze simulace - po 25 populacích stejné velikosti) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. zachovanýpodílpůvodní heterozygotnosti(%) generace Vliv imigrace na genetickou variabilitu populace (simulace při N = 120, po 25 populacích na každou míru imigrace) Vliv mutace na genetickou variabilitu populace (simulace při N = 120, po 25 populacích na každou míru mutace) Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. zachovanýpodílpůvodní heterozygotnosti(%) Imigrace počet imigrantů/generace generace generace zachovanýpodílpůvodní heterozygotnosti(%) Mutace rychlost mutace J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Vliv příbuzenského křížení (příbuzenské plemenitby) na úmrtnost mláďat jako jednoho z důsledků tzv. inbreeding depression (40 různých savčích populací) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. nárůst mortality mláďat v populaci s příbuzenskou plemenitbou oproti populaci bez ní (%) žádné následky příbuzenského křížení (u 4 populací) početpopulací(celkem40) Vliv míry dočasného poklesu velikosti (N) a růstu populace (r) na její genetickou variabilitu Vliv efektivní velikosti zakladatelské populace (nepříbuzných jedinců!) na genetickou variabilitu Genetické úzké místo („hrdlo lahve“ - genetic bottleneck) a efekt zakladatele (founder effect) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. průměrnáheterozygotnost(%) zachovanýpodílpůvodní heterozygotnosti(%) Minimální životaschopná populace (Minimum Viable Population - MVP) „Minimální velikost životaschopné populace jakéhokoli druhu na jakémkoli stanovišti je nejmenší možná izolovaná populace mající 99% pravděpodobnost existence po dobu 1000 let navzdory předvídatelným vlivům demografické, environmentální a genetické stochasticity či přírodních katastrof“ (Schaffer, 1981). • Smysluplně vyjádřitelná pro efektivní velikost populace • Definice je z hlediska délky přežití (1000 let) a míry pravděpodobnosti přežití (99 %) subjektivní ale také flexibilní: lze upravit např. na 500 či 100 let, 95% pravděpodobnost. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody mláďata (méně nez dva roky) subadulti (dvou až tříletí) dospělci (= adulti) Odhad velikosti celkové populace v r. 1961 rok početlvů 1962: Zhroucení populace – pokles na 10 (9 samic, 1 samec) 1964: Imigrace sedmi samců J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. Vývoj lví populace v kráteru Ngorongoro (Tanzánie) 1962-1990 Klíčivost druhu Ipomopsis aggregata (Polemoniaceae - jirnicovité) v horách Arizony (USA) v závislosti na velikosti populace J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. Minimální životaschopná populace • Pravidlo 50 / 500 (pouze k zachování genetické variability) – 50 jedinců: chovy domácích zvířat (chovatelská zkušenost) – 500 jedinců: laboratorní chovy octomilek (Drosophila melanogaster) • Závislost MVP na – příslušnosti ke konkrétnímu druhu (a vyššímu taxonu): – počet potomků, délka generačního cyklu atd. – genetické variabilitě v rámci dané populace (její historii) – vnějších podmínkách a jejich kolísání: klima, míra predace a výskytu nemocí či parasitů, míra konkurence,...) – např. ovce tlustorohá v již. Kalifornii: 100 jedinců (prostředí!) • Problém nedostatku demografických studií na různých druzích (časově náročné, nákladné, obtížný výběr vhodných studijních objektů) • Obecně platí jako orientační číslo pro MVP –1000 jedinců u populace obratlovců –10 000 jedinců u populace bezobratlých J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Vliv demografické variace a míry kolísání životních podmínek (prostředí) na pravděpodobnost vyhynutí populace palmy Astrocaryum mexicanum) v průběhu 100 let v závislosti na výchozí velikosti populace Pravděpodobnost vyhynutí pod 5 % J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack (1995): Naturschutzbiologie. Spektrum, Akad. Verlag, Heidelberg, Berlin, Oxford; upraveno. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. Kolísání přírodních podmínek ovlivňuje až podmiňuje existenci a velikost populace Vír vymírání (extinkční vír - extinction vortex) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. Minimální dynamické území (minimální velikost území, Minimum Dynamic Area - MDA) • Plocha (vhodného životního prostředí) potřebná k zachování minimální životaschopné populace (původně: lesního porostu). • Odhad na základě znalosti velikosti životního prostoru (domovského okrsku) jedinců a skupin daného druhu. – Populace drobných savců: 10 000 - 100 000 ha – Populace velké šelmy (medvěd grizzly): 50 000 - 2,5 miliónů km2 J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Případová studie II: Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v severní Americe J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Rozšíření medvěda grizzlyho v severní Americe Současný areál Historický areál J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v severní Americe: • Minimální životaschopná populace: 50 - 90 jedinců (95% pravděpodobnost přežití po dobu 100 let) • Minimální dynamické území – 50 jedinců: 50 000 km2 – 1000 jedinců: 2 500 000 km2 • Národní parky v USA jsou příliš malé na to, aby umožnily existenci MVP (Yellowstone NP: 9 000 km2), nadto jsou od sebe odděleny často nepřekonatelnými vzdálenostmi a překážkami. Mnoho stávajících populací patrně vyhyne! J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Medvěd hnědý - grizzly (Ursus arctos horribilis) v národním parku Yellowstone (USA) a jeho okolí: • 34,5 tis. km2 • cca 170 dospělých jedinců • 42 samic (1996 -2001 průměrně 36) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Analýza životaschopnosti populace (Population Viability Analysis - PVA) • Kombinace demografické studie populace (ohroženého druhu) se studiem – nároků druhu na prostředí – dostupnosti požadovaných „zdrojů“ (potrava, úkryty atd.) – identifikace slabých míst v bionomii druhu (zranitelných stádií v jeho vývojovém cyklu) • Předpověď trendů vývoje pomocí statistických metod • Metodika je stále ve vývoji, diskutována, neustálena J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. PVA pro slona afrického v Národním parku Tsavo (Keňa) ukázala, že pro 99% pravděpodobnost přežití populace po dobu 1000 let je potřeba území velké minimálně 2500 km2 tak, aby populace čítala aspoň 3000 jedinců (při hustotě 12 slonů/10 km2). J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: Primack, Kindlmann, Jersáková (2001): Biologie ochrany přírody. Portál, Praha. lesní plochy Případová studie III: Mangabej chocholatý (Cercocebus g. galeritus) v lesích na řece Tana (Keňa) Výskyt pouze v zaplavovaných lužních lesích na dolním toku řeky. Výrazné zmenšení a fragmentace habitatu během 20 let vlivem zemědělské činnosti • Pokles jak celkové populace tak počtu skupin o cca 50 % • Stav 1989: 700 jedinců, avšak efektivní populace jen cca 100 jedinců: - velký počet nereprodukujících jedinců - velká variabilita v počtu potomků • Analýza životaschopnosti populace: 40% pravděpodobnost vyhynutí během příštích 100 let. • MVP: skoro 8 000 jedinců (pouze demografické faktory!) Mangabej chocholatý (Cercocebus g. galeritus) v lesích na řece Tana (Keňa): J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Případová studie IV: Tetřívek prériový Attwaterův (Tympanuchus cupido attwateri - Attwater’s Prairie Chicken) v Texasu (USA) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Foto: Joel Sartore, National Geographic Historické a současné rozšíření tetřívka prériového (Tympanuchus cupido) v severní Americe Poddruh z východního pobřeží (Tympanuchus cupido cupido - „Heath Hen“) vyhynul v r. 1932 J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Zdroj: National Geographic Tetřívek prériový Attwaterův žije na prérii jihovýchodního pobřeží sev. Ameriky (Texas). Vyžaduje kombinaci porostů vysokých a nízkých trav. Hrozí mu vyhynutí v důsledku úbytku a fragmentace jeho habitatu. Hlavní příčiny: přeměna prérie na ornou půdu či stavební pozemky (zvětšování měst), příliš intensivní pastva. Foto: Joel Sartore, National Geographic J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Úbytek vhodného habitatu pro tetřívka prériového Attwaterova o 97 % z 2,4 milionů hektarů (1900) na 80 200 ha (1993), z toho o 57 % do r. 1937. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Tetřívek prériový vyžaduje vhodná tokaniště. Na fotografiích je poddruh Tympanuchus cupido pinnatus (Greater Prairie Chicken) při toku. Dnes tokaniště částečně zarůstají nepůvodními druhy keřů. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Foto: Joel Sartore, National Geographic 1900: cca 1 000 000 1937: 8 700 1967: 1 070 1981: 1 438 1987: 1 108 1989: 432 1993: 456 1994: 158 1995: 68 1996: 42 2001: 42 2005: 40 2009: 90 Odhad velikosti populace: Početnost hnízdících jedinců v období 1972-1992 J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Foto: Joel Sartore, National Geographic Méně dramatický avšak rovněž znepokojivý je pokles populací původních kurovitých ptáků ve střední Evropě: Tok tetřívků obecných (Tetrao tetrix) Tetřev hlušec (T. urogallus) Jeřábek lesní (Bonasa bonasia) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Případová studie V: Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Taiga - přirozený habitat Habitat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ve střední Evropě Přirozená holina - zvětralá skála (azonální, orobiom) Antropogenní holina - emisníPřirozená holina - vývrat Rozvolněný porost vlivem intenzivního hospodaření v minulosti J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Habitat tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) ve střední Evropě Antropogenní holina - paseka Zarůstající paseka: vyšší podrost vytlačuje borůvčí a brusinčí, brání ve výhledu (predátoři!) Lesní světlina Řídký les (možnost průletu!) s bohatým podrostem J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody 1) Pupeny buku jako jarní potrava slepice; 2) Borůvčí jako zdroj potravy od jara do podzimu; 3) Solitérní odumřelé stromy či nízké, neolistěné větve pro tok na stromě; 4) Ukryt pro hnízdo pod nízkými větvemi smrku; 5) Vyšší keříky borůvky a brusinky jako kryt před špatným počasím; 6) Odumřelé dřevo jako zdroj hmyzu; 7) Mraveniště jako zdroj potravy (bílkovin!) - hlavně pro kuřata při špatném počasí; 8) Pařezy a jiná vyvýšená místa pro tok na zemi; 9) Jeřabiny jako potrava na podzim a v zimě; 10) Obnažená půda jako popeliště; 11) Husté koruny jako noční, resp. zimní úkryt. Nároky tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) na habitat ve střední Evropě - středohoří Fichtelgebirge / Smrčiny (bavorská část) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Popeliště Světlina, odumřelé dřevo (hmyz jako potrava!) Borůvčí (Vaccinium myrtillus) Brusinčí (Vaccinium vitis-idea) J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Zastoupení stromů různých průměru kmene (v prsní výšce) na všech studijních plochách (Fichtelgebirge, Bavorsko): široké, zeleno-hnědě šrafované sloupce - živé stromy; úzké, šrafované sloupce bez barevné výplně - odumřelé stromy Zastoupení stromů různých průměrů kmene (v prsní výšce) na studijních plochách (Fichtelgebirge, Bavorsko) s více než 10 pozorováními tetřeva. Značení živých a odumřelých stromů jako u obrázku vlevo. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Vztah pokryvnosti stromové vrstvy (zápoje porostu) a výskytu tetřeva Vztah „hustoty okraje“ a výskytu tetřeva J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Vztah pokryvnosti rodu Vaccinium a výskytu tetřeva J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody Důležité prvky prostředí tetřeva hlušce (Tetrao urogallus) Souhrn: Chceme-li zachránit ohrožený druh, musíme chránit jeho existující populace na přírodních stanovištích (in situ), případně je udržovat v chovech (ex situ). Přitom je třeba zohlednit poznatky o - autekologii druhu (jeho nároky na prostředí), - jeho bionomii a populační biologii (vývojový cyklus; způsob reproduce) - a etologii (sociální vazby v populaci, reprodukční chování), stejně tak jako poznatky z - populační genetiky, - dem- a synekologie (vliv konkurence a predace). Na základě dostupných resp. zjištěných údajů k těmto oblastem stanovíme minimální životaschopnou populaci daného druhu v daném prostředí, její minimální dynamické území a provedeme analýzu životaschopnosti dané populace. Ta nám napoví potřebná opatření a pravděpodobnost jejích úspěšnosti. J. Schlaghamerský: Ochrana přírody – využití populační biologie v ochraně přírody