1
Systém savců (Mammalia)
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
I. Prototheria (Vejcorodí): Monotremata (Ptakořitní)
II. Theria (Živorodí)
a) Metatheria (Vačnatí): Marsupialia (Vačnatci)
b) Eutheria: Placentalia (Placentálové)
2
Monotremata
Marsupialia
Placentalia
Teinolophos – 123Myr
Sinodelphys – 125Myr
Eomaia – 125Myr
170-190 Myr167 Myr !
Boreosphenida
Vejcorodí
Živorodí
Vačnatí
Placentálové
Ambondro, Auskribosphenos (Madagaskar) – 167 Myr – předkové ptakořitných
(Monotremata) s tribosfenickými zuby ze střední jury – Gondwanský původ! - srov. s
Boreosphenida z Laurasie (spodní křída)
Boreosphenida
Australosphenida
Australosphenida
3
4
Fylogeneze žijících savců
Afrotheria
Xenarthra
Australidelphia
Monotremata
„Ameridelphia“
Laurasiatheria
Euarchontoglires
Placentalia
Boreoeutheria
Marsupialia
Atlantogenata
95-115 Myr
Murphy et al. 2007
AustralosphenidaBoreosphenida
5
Vejcorodí (Prototheria)
Ptakořitní (Monotremata)
Způsob rozmnožování a úpravy urogenitální soustavy, kloaka,
pletenec přední končetiny (+ procoracoid, coracoid,
interclavicula), sklerotizovaný prstenec v oku,
přestavba čelistí, ztráta zubů,
ostruhy na zadních končetinách
•Ježurovití (Tachyglossidae)
2 rody, 4 druhy
ježura -Tachyglossus, paježura - Zaglossus
•Ptakopyskovití (Ornithorhynchidae)
1 druh
ptakopysk -Ornithorhynchus anatinus
6
PROTOTHERIA (Holotheria) - vejcorodí
Monotremata - ptakořitní (4 druhy) – kloaka (řec.: monos + tremos = jediná
díra), vejcorodost
- plazí znaky: procoracoid+coracoid, volná krční žebra, vakové kosti (epipubes,
obě pohlaví), kožní vak jen samice ježur, jednoduchý mozek, jiná stavba oka
(3 oční víčka), malá vejce s kožovitým obalem (14x16 mm);
- savčí znaky: srst, bezjaderné erytrocyty, čtyřdílné srdce, svalnatá bránice,
7C, 3 sluchové kůstky, druhotný čelistní kloub, homoiotermie (30-32 oC),
kožní žlázy včetně potních a mléčných - mlezivo);
- speciální: v dospělosti chybí chrup, jedové rohovité ostruhy na kotnících, dolní
čelist z jediné kosti
- stáří: praptakopysk – Steropodon spodní křída (Austrálie), Kollikodon svrchní
křída (100-110 mil. let); Monotrematum – paleocenní nález z Argentiny (62
mil. let) potvrdil existenci i mimo australskou oblast, oligomiocenní
Obdurodon z Austrálie (30-15 mil. let)
Tachyglossa - ježury - Tachyglossus aculeatus – NGuinea, Aus,
Zaglossus bruijni, Zaglossus attenboroughi, Zaglossus bartoni, Z.
hacketti – až 1m, Ex – Austrálie, Tasmánie, NGuinea, rec. paježury jen NG, 1 vejce v
dočasném vaku, sání mléka, elektrický orgán – metan z mraveniště
Platypoda (Ornithorhynchidae) - ptakopysk - Ornithorhynchus anatinus
V Austrálie a Tasmánie, do Evropy kožka v 1798, plovací lána na dlaních pod prsty, chybí
boltce, jemná kůže na zobákovitých čelistech, nozdra vpředu, elektrosenzitivní – první
zjištění u savců, samotářsky 0,2-2km toku, plavání předními nohama, juv 4+6 dočasných
zubů, 2 vajíčka, rozmnožování Alois Topič 1899, k nám Josef Kořenský - kožky
7
Steropodon galmani – Lightning Ridge, New South Wales, křída 110-115 Myr
Nejstarší savec Austrálie
Kollikodon ritchiei – Lightning Ridge,
New South Wales, Austrálie, 100-110
Myr
Flannery, T.F., Archer, M., Rich, T.H., Jones, R. (1995) "A new family of
monotremes from the Cretaceous of Australia". Nature 377: 418-420.
Archer, M., Flannery, T.F., Ritchie, A., Molnar, R.E. (1985):First Mesozoic mammal from Australia — an early Cretaceous
monotreme". - Nature 318: 363-366.
Tento obrázek nyní nelze zobrazit.
8
Pascual, et al. (1992): First discovery of monotremes in South America. - Nature 356: 704-706 (Monotrematum).
Monotrematum sudamericanum, 1992, Argentina, paleocén – 61 Myr
Obdurodon insignis – 1975, Tirrari, jižní Austrálie, svrchní oligocén – 33-23 Myr
Obdurodon dicksoni – 1984, Riversleigh, sev. Austrálie, miocén – 23-10 Myr
Augee, M.L. (1992): Platypus and Echidnas. - Royal Zoological Society of New South Wales 1992: 15–27. (O. dicksoni).
Woodburne, Tedford (1975):The first Tertiary Monotreme from Australia. - American Museum. Novitates No. 2588: 1–11.
(O. insignis).
9
10
Tachyglossus aculeatus
spiny anteaters
11
Zaglossus bruijni
Zaglossus bartoni
http://digimorph.org/specimens/Tachyglossus_aculeatus/skull/
12
Ornithorhynchus anatinus
Steropodon
13
Plave předníma končetinama, v = 3-
4 km/h, pod vodou až 5 min.
Lícní torby, plochý jazyk a rohovité
ploténky
14
15
Živorodí savci (Theria) - Boreosphenida
Korunové skupiny žijících živorodých savců představují Marsupialia
a Placentalia a jsou jednotlivě součástí kmenových taxonů
Metatheria a Eutheria. Kmenová skupina Boreosphenida zahrnuje
Metatheria, Eutheria a další vymřelé skupiny (Aegialodontidae).
†Deltatheridoidea
†Aegialodontidae
Marsupialia
Placentalia
†druhohorní linie
Eutheria
Metatheria
Ang. boreal = severní
16
METATHERIA - vačnatí, nežili v Africe, až na výjimky nemají
alantochoriální placentu, rodí nedokonalá mláďata, párové epipubes
(nehomologické s vakovými kostmi ptakořitných), coracoid srůstá se
scapulou, v mléčném chrupu jen P3/3, urogenitální soustava (2-3
vagíny, rozeklaný penis), mláďata srůstají s mléčnou bradavkou,
často ve vaku, jednoduchý mozek, teplota 34-36 oC
Deltatheridium (Mongolsko)
17
Oddělení vačnatců od placentálů již na konci jury až
začátku křídy (před 170-190 Myr), jeholské vrstvy
v SV Číně
Monotremata
Marsupialia
Placentalia
Teinolophos – 123Myr
Sinodelphys – 125Myr
Eomaia – 125MyrBoreosphenida
nejstarší vačnatec – Sinodelphys szalai
delphys – z řečtiny, bazální vačnatec
15 cm, 30 g, insektivorní, arborikolní, Čína,
spodní křída, 125 Myr.
Dříve nalezené fosilie:
110 Myr (S Amerika)
90 Myr (Uzbekistan)
75 Myr (Mongolsko)
jediný recentní taxon MARSUPIALIA - vačnatci (Am, Aus + ostrovy),
vak jen samice v době rozmnožování, někdy slabě vyvinut nebo chybí.
18
Fylogenetický strom vačnatců
(Marsupialia)
Lat. marsupium = vak
270 recentních druhů
Diprotodontia
Didelphidae
Notoryctoidea
Microbiotheria
Peramelida
Caenolestidae
Dasyuroidea
Australidelphia
„Ameridelphia“
vačice
vačíci
bandikuti
kolokolo
Kolokolo (Dromiciops gliroides) žije v J Americe (Microbiotheria)
vakokrti
kunovci
dvojitozubci
19
z J Ameriky přes
Antarktidu do Aus
ze S do J Ameriky
20
Vymřelí vačnatci – J Amerika
Borhyaena (Terciér) Thylacosmilus (Terciér)
21
Diprotodon (pleistocen Austrálie) – vel. nosorožce,
příbuzný vombatům
Vymřelí vačnatci - Austrálie
Thylacoleo – predátor velikosti lva
22
Procoptodon goliath - obří klokan, 3 m,
230 kg, pleistocen Austrálie
Velcí vačnatci vymřeli v důsledku aridního klimatu na konci pleistocenu, vliv
člověka (Aboroginci před 35 tisíci lety) – vypalování a lov. Další extinkce po
příchodu Evropanů – zemědělci, introdukce placentálů - králík, kočka, liška
Propleopus oscillans
– masožravý klokan
23
5 1 3 4
4 1 3 4
úplný chrup:
vačice
Marsupialia
úhlový výběžek dovnitř (processus angularis)
24
vačice
epipubes
epipubes
klokan
epipubes samce klokana
25
kloaka
2 močovody
2 pochvy
sinus urogenitalis
ptakořitní
2-3 pochvy
2 dělohy
2 močovody
sinus vaginalis
sinus urogenitalis
vačnatci
viviparní, žloutková placenta (jen bandikuti allantochoriální), krátká
březost – 8-43 dní, porod plodů - jen přední končetiny, dlouhá laktace
(>1 měsíc) a postnatální vývoj mláďat
26
Didelphidae – vačicovití (16/70) - Am, pětiprsté končetiny, ovíjivý ocas,
omnivorní až zoofágní, úplný polyprotodontní chrup (50 – 10+8 I), mláďata nosí
samice na hřbetě, vak v podobě kožního záhybu, nesrostlé prsty, ploskochodci
(Didelphis marsupialis – opossum, od Mexika na jih)
„Ameridelphia“
Párování spermií v nadvarlatech
G 13 dnů, porod 5 minut,
až 25 mláďat po 0,6 g; 13
bradavek, ve vaku 10 týdnů
pak na hřbetě
27
Caenolestidae - vačíkovití (3/7) – horské dešťové pralesy JAm,
podobní rejskům, vak jen u mláďat!, úplný chrup (46-48), zoofágní,
neovíjivý ocas
vačík rejsčí – Caenolestes fuliginosus vačík dravý – Caenolestes caniventer
I1 – velký, k lovu
28
Peramelida - bandikuti (20) – bazální linie, „prasečí
krysy“, Aus+Tas, NG, úplný chrup - všežravci, srůst 2.-
3. prstu na zadní končetině, pravá placenta!, až do
velikosti jezevce (vakojezevec), vak dozadu
Australidelphia
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
Perameles gunnii – bandikut
(vakojezevec) Gunnův Macrotis lagotis – bandikut králíkovitý
29
Microbiotheria (1) – kolokolo
– horské lesy J Am, reliktní skupina,
pozůstatkem dřívějšího spojení mezi
gondwanskými kontinety, příbuznost s
australskými vačnatci prokázána
cytogeneticky, morfologicky a
molekulárně.
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
Dromiciops gliroides
- Kolokolo („posel špatných zpráv“)
velké bubínkové výdutěChilské Andy, 8-11 cm, ocas 9-13 cm,
16-31 g,
30
Dasyuroidea - kunovci - (26/51) - Aus, zoofágní, myš-pes, úplný chrup,
vzadu jen 4 prsty, pozemní – vakovlkovití (1), mravencojedovití (1, numbat),
kunovcovití: kunovec (quoll), ďábel, vakorejsek, vakomyš, vakotarbík
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
Vakovlk – Thylacinus cynocephalus
Vakovlkovití (Thylacinidae) – 1ex
Vakovlk tasmánský = vakovlk psohlavý =
tasmánský tygr = vlkoun psohlavý = vlkoun
zebří, vlkoun vačnatý atd.
Poslední vakovlk uhynul v zoo Hobart
na Tasmánii v 1936, pův. v celé Aus,
NG a Tasmánii (vytlačen dingem,
vybíjen člověkem), otevřená tlama
170o, vak dozadu, ale malé epipubes,
vycpanina i v NM Praha
31
Myrmecobius fasciatus – mravencojed žíhaný (numbat)
bez vaku, denní aktivita, JZ Aus, dlouhý jazyk
Mravencojedovití (Myrmecobiidae) – (1/1)
32
Kunovcovití (Dasyuridae)
vak dozadu nebo chybí, osrstěný, nechápavý ocas, polyprotodontní chrup,
velké ostré špičáky a stoličky, insektivorní a carnivorní
kunovec (quoll), ďábel, vakorejsek, vakomyš, vakotarbík
Dasyurus viverrinus –
kunovec tečkovaný, quoll,
šlakol
Sarcophilus laniarius (syn. S. harrisii)
– ďábel medvídkovitý. Tasmánie, největší
recentní vačnatec, až 12 kg, tělo 80 cm,
jako hyena, lichenivorní
33
Kunovcovití: kunovec (quoll), ďábel, vakorejsek, vakomyš, vakotarbík
vakomyš Antechinus
vakorejsek Phascogale
vakotarbík Antechinomys
34
Notoryctoidea - vakokrti - (1/1), objev až 1888, úplný chrup, zakrnělé
epipubes, podzemní život - zakrnělé oči, bez boltců, vpředu silné drápy na 3. a
4. prstu, vzadu drápy chybí, rohovitý štítek na čenichu, srůst krčních obratlů
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
Notoryctes typhlops - vakokrt písečný
35
Diprotodontia – dvojitozubci
neúplný diprotodontní chrup – 1 pár spodních řezáků,
3 páry horních řezáků (výj. vombati - I1), C1/0 - horní
špičák různého tvaru, spodní chybí, býložraví, 2. a 3.
prst přední končetiny redukované přerostlé společným
integumentem (syndaktylie) – čištění srsti jako u
bandikutů a vakokrtů)
Phascolarctoidea Phascolarctidae – koalovití (1)
Vombatidae – vombatovití (2/3)
Phalangeroidea - málozubí Phalangeridae – kuskusovití (6/22)
Pseudocheiridae – possumovití (4/19)
Petauridae – vakoveverkovití (3/10)
Burramyidae – vakoplchovití (2/5)
Acrobatidae – vakoplšíkovití (2/2)
Macropodoidea Potoroidae – klokánkovití (5/11)
Macropodidae – klokanovití (11/60)
Tarsipedioidea Tarsipedidae – medovcovití (1)
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
36
bandikuti
vačice
vačíci
kunovci
vakovlk
vakokrti
kolokolo
kuskusovití
vombati a koaly
klokani
vakoveverky
vakoplši
vakoplšíci
medovcovití
possumovití
37
Tarsipedioidea – Tarsipedidae - medovcovití - jediná čeleď s jedním recentním
druhem (1)
Tarsipes rostratus – possum medosavý (syn. medovec pruhovaný, medosavec vačnatý)
JZ Aus, 12/9 g (F/M), arboreální, nektarivorní, redukce chrupu, dlouhý jazyk, juv. – 5 mg!,
největší spermie u savců – 0,3 mm
38
Phascolarctoidea (4) – redukovaný ocas, vak otevřený dozadu, vombatovití,
koalovití
Vombatus ursinus - vombat obecný
Lasiorhinus (2)
Vombatovití (Vombatidae)
1 0 2 3
1 0 2 3
hlodáky, graminivorní
Hlodavčí chrup,
P+M bez kořenů
39
Vombatovití (Vombatidae)
Vinný a pivní bar Vombatí nora
najdete na křižovatce ulic
Údolní a Úvoz v Brně.
40
Délka těla 1m, dožívají se až 18 let.
Život pod zemí v rozsáhlých norách – society o cca 10 ind., noční aktivita, tráva,
kořínky a hlízy – nedostatek kvůli suchu.
Poškození jater pojídáním bramborové natě. Přechod na denní aktivitu –
vyhřívání na slunci.
Vysoká mortalita v J Aus, chorobou trpí cca 80 % populace.
41
potravní specialista – listy, květy a kůra
blahovičníku Eucalyptus,
3 horní řezáky, malý horní špičák,
processus angularis se neprohýbá
dovnitř, zuby s kořeny,
arboreální, pomalý metabolismus – 20 h
spánku denně, rel. nejdelší slepé střevo
mezi savci, allantochoriální placenta, ale
bez klků
Koalovití (Phascolarctidae) Phascolarctos cinnereus - koala
3 1 2 3
1 0 2 3
Pohl. dimorfismus – 12/6-8 kg (M/F)
42
43
Phalangeroidea - málozubí : kuskusovití (kuskus, kusu), vakoplchovití, vakoplšíkovití
possumovití (possum, vakovec létavý), vakoveverkovití,
Spilocuscus maculatus – kuskus skvrnitý
stromoví, šplhaví, s chápavým ocasem, vak dopředu
Kuskusovití (Phalangeridae)
Noční, stromoví, lesy Aus, Tas a NG,
palce na obou končetinách někdy v
opozici – adaptace k úchopu větví,
srůst 2. a 3. prstu na noze, převážně
herbivorové – ovoce, listí, I1 velký, I3
tenký; F 2 n. 4 struky
44
kuskus
45
Trichosurus vulpecula – kusu liščí
huňatý ocas, i introdukce na NZ, běžný v Aus
všežravý – hmyz, ptačí vejce, mláďata,
listí, plody, popelnice
46
vakoplšík létavý –
Acrobates pygmaeus
vakoplch Burramys
Phalangeroidea - málozubí : kuskusovití (kuskus, kusu), vakoplchovití, vakoplšíkovití
possumovití (possum, vakovec létavý), vakoveverkovití
Vakoplchovití (Burramyidae)
Vakoplšíkovití (Acrobatidae)
47
vakoplšík létavý
vakoplch drobný a v. dlouhoocasý
Vakoplchovití (Burramyidae) Vakoplšíkovití (Acrobatidae)
48
mezi lokty a kotníky
kožní létací blána,
100m let i za tmy
Pseudocheirus - possum
osrstěný chápavý ocas
Petauroides volans - vakovec létavý
Possumovití (Pseudocheiridae)
Arborikolní, ovíjivý ocas,foliovorní, selenodontní stoličky, noční aktivita, pomalí,
i tendence k pasivnímu letu – Petauroides (=Schoinobates)
tmavá
a světlá varianta
Phalangeroidea - málozubí : kuskusovití (kuskus, kusu), vakoplchovití, vakoplšíkovití
possumovití (possum, vakovec létavý), vakoveverkovití
49
vakoveverka létavá – Petaurus breviceps
Phalangeroidea - málozubí : kuskusovití (kuskus, kusu), vakoplchovití, vakoplšíkovití
possumovití (possum, vakovec létavý), vakoveverkovití
Vakoveverkovití (Petauridae)
bunodontní stoličky
50
Blána mezi lokty a kotníky
Blána mezi zápěstími a kotníky
vakovec
vakoveverka
51
Macropodoidea
Klokánkovití (Potoroidae) (9)
– předci pravých klokanů, běh po čtyřech
lysý šupinatý ocas, zachovalý špičák, 34 zuby
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
klokánek pižmovýHypsiprimnodon moschatus
Potorous tridactylus klokánek krysí
noční aktivita
52
Macropodoidea
Klokanovití (Macropodidae) (54) – 32zuby
3,0-1, 2,4/1,0,2,4 diastema po chybějícím špičáku,
svalnatý ocas, skoky, stromové druhy dobře šplhají;
klokan rudý – skoky: d=12,8m, v=3,1m
Dasyuroidea
Notoryctoidea
Peramelida
Diprotodontia
Microbiotheria
klokan rudý – Macropus rufus
převážně denní aktivita
klokan rudokrký – Wallabia rufogrisea
klokan stromový
Dendrolagus
lumholtzi
53
Potorous - klokánek (34) Macropus - klokan (32)
les step