MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Systém savců (Mammalia)
VI. Eutheria, Placentalia: Laurasiatheria
Podle Murphy et al. 2007
73
103
97
91
87
Placentalia
Boreoeutheria
Atlantogenata
105
Laurasiatheria
Euarchontoglires
Xenarthra
Afrotheria
125
Eomaia
Laurasiatheria
Holarktický původ, vznik před 80-90 Myr, předkové ve svrchní křídě Střední Asie
– Zhelestida (Zhelestes - Uzbekistán), spodní paleocén – Condylarthra
(Protungulatum – S Amerika) – archaičtí kopytníci - tarzální kloub – hlavice
astragalu zapadá do jamky v naviculare
Cretaceous eutherians and Laurasian origin for placental mammals near the K/T boundary
J. R. Wible, G. W. Rougier, M. J. Novacek & R. J. Asher; Nature 447, 1003-1006 (21 June
2007)
78-129 Myr
astragalus (talus)
naviculare
Chriacus
Arctocyon
Phenacodus
Mioclaenus
Protungulatum
Pakicetus
Diacodexis
Mesonyx
Hyracotherium
Didolodus
Macrauchenia
Fylogenetický rodokmen Laurasiatheria
Carnivora
Pholidota
Perissodactyla
Cetartiodactyla
Chiroptera
Eulipotyphla
Soricoidea: Soricidae
rejskovití
Talpoidea: Talpidae
Erinaceoidea: Erinaceidae
ježkovití
Solenodontidae - štětinatcovití
Eulipotyphla
nemají slepé střevo (Haeckel 1866) - insektivorie, bazální linie,
5tiprstní ploskochodci, rypáček, úplný chrup s dilambdodontními,
zalambdodontními nebo kvadrátovými stoličkami (sekodontní), noční
terestričtí, čich, UTZ
Erinaceomorpha
Soricomorpha
4-5 čeledí, 450 druhů
Galerycinae
Ježkovití (Erinaceidae) – 24 druhy
• krátká lebka, silná jařma, často ostny.
Evropa, Asie
• ježkové 16 (Erinaceus)
• srstíni 8 (4 rody - Echinosorex 1, Neohylomys
1, Hylomys 4, Podogymnura 2)
Ježek (Erinaceus)
Echinosorex gymnurus – srstín krysí
Hylomys parvus – srstín malý (Sumatra, Borneo, Malajsie
moon rats
40+30 cm, až 2 kg
Neohylomys (Hainan, J Čína)
Štětinatcovití (Solenodontidae) – 2 druhy
kmenová skupina z karibských ostrovů,
velké I, zalambdodontní stoličky,
redukovaná jařma, jedovaté sliny, š. kubánský
a haitský, UTZ, až 30+25 cm, 1 kg
Solenodon paradoxus – štětinatec haitský
Nezofontovití (Nesophontidae) – ex. v 16. (19.?) st.
Solenodon cubanus – š. kubánský
Nezophontes, V. Antily
Rejskovití (Soricidae) (375)
bělozubky – Crocidura, Suncus, Scutisorex, Sylvisorex, Myosorex aj.
rejskové – Sorex, Neomys, Blarina, Cryptotis aj.
C. suaveolens
S. etruscus
S. araneus
N. fodiens
Crocidura
Sorex
bez jařem, terestričtí, velké I, Dehnelův fenomén, chybí v JAm a Aus,
UTZ
Krtkovití (Talpidae) (42)
vychucholové (2) – Desmana – v. povolžský (větší, se zploštělým ocasem),
Galemys – v. pyrenejský
krtkové – Talpa, Condylura cristata – k. hvězdonosý, Euroscaptor aj.
krtčíci (4) – Uropsilus (jen Čína a Barma)
– tenká jařma, podzemní a polovodní, velké C
Galemys
Desmana
Uropsilus
Krtkovití (Talpidae) (42) – tenká jařma, podzemní a polovodní, velké C
Morfologické adaptace k hrabání:
6. prst – srpovitá sezamská kůstka u palce, srostlé C
obratle, crista sterni, tenká kůstka v rypáčku, krátký
humerus sklouben s claviculou, časté línání
Condylura cristata
krtek hvězdonosý, V s. Ameriky,
22 masitých výrůstků
Chiroptera
• aktivní let, křídlo, patagium
• opačně zakloubena zadní končetina,
• crista sterni, silná létací svalovina,
• echolokace
• heterotermie – řízená reverzibilní hypotermie, hibernace,
• altriciální mláďata, K-strategie,
• od sp. eocénu
19 čeledí, 1116druhů
Chiroptera
Gondwana
Laurasie Asie
Stř a J Amerika
Yinpterochiroptera
Pteropodidae
(Yinochiroptera)
Rhinolophoidea
Yangochiroptera Vespertilionidae
Miniopteridae
Molossidae
Natalidae
Rhinolophidae
Megadermatidae
Rhinopomatidae
Craseonycteridae
Emballonuridae
Nycteridae
Emballonuroidea
Noctilionoidea
Vespertilionoidea
Phyllostomidae
Mormoopidae
Noctilionidae
Furipteridae
Thyropteridae
Mystacinidae
Myzopodidae
Vespertilionidea
Vespertilioniformes
Pteropodidea
Pteropodiformes
Yinochiroptera (Rhinolophidea) = Rhinolophoidea – Embalonuridae,
Nycteridae = Rhinolophidae, „Hipposideridae“, Megadermatidae,
Rhinopomatidae, Craseonycteridae
Hipposideridae
Podrobněji viz Chiropterologie
a) Cetacea - kytovci (78)
• extrémní specializace k vodnímu životu, příbuzní s hrochovitými
• bez srsti, horizontální ocasní ploutev, prsní ploutev pohyblivá jen v rameni,
zmnožený počet prstních článků, zbytek pánve, hřbetní ploutev bez kostry
• 1 nebo 2 nosní otvory na hřbetní straně (jen dýchání, čich redukován), velká
lebka s dutinami, prodloužené rostrum, malá mozkovna, ale gyrencephální
mozek, zarostlý zevní zvukovod, dobrý sluch, i hydrolokace
• protažené plíce, šikmá bránice, adaptace pro dlouhé potápění - množství krve,
speciální vazba na hemo- a myoglobin, tolerance na velkou koncentraci CO2
nádech při vynoření, výdech před ponořením
• 2 inguinální bradavky, 1 velké nidifugní mládě, rodí se ocasem napřed, samice
při kojení na boku, vstřikuje mláděti mléko do tlamy, dlouhé kojení
• society s komunikací, moře a některé tropické řeky
Cetartiodactyla
kytovci a sudokopytníci
esovitě prohnutý penis se zatahovatelným svalem, redukce 5., 1. a 2.
prstu, typický kladkový hlezenní kloub (art. talocruralis) - astragalus
= talus, většinou chybí clavicula
Vorvani jsou sesterskou skupinou velrybám,
dělení na dvě skupiny zpochybněno:
Physeteroidea (vorvani, 3)
Balaenopteroidea (velryby)
Ziphioidea (vorvaňovci)
Platanistoidea (delfínovci, 5)
Delphinoidea (35)
Balaenopteroidea (velryby): Balaenopteridae (plejtvákovití ), Balaenidae
(velrybovití)
Delphinoidea: Monodontidae (narvalovití, 2), Delphinidae (delfínovití, 33)
Monodontidae (narvalovití, 2)
Delphinidae (delfínovití, 33)
Balaenidae
Balaenopteridae
Physeteridae (vorvaňovití, 3)
Ziphiidae (vorvaňovcovití)
Platanista (delfínovec)
Susuidae (delfínovcovití, 4)
Mysticeti
Odontoceti
MYSTICETI - KOSTICOVCI
• zuby jen v embryonálním stavu nebo u mláďat po narození, neprorážejí
dásně, obrovitá tlama s velkým jazykem, z patra visí husté rohovité
lišty - kostice, voda po filtraci odtéká koutky úst, potrava pohybem
jazyka do jícnu
• 2 dýchací otvory, dolní čelist delší než horní, lebka souměrná
plejtvákovcovití, plejtvákovití včetně keporkaka, velrybovití, velrybkovití
ODONTOCETI - OZUBENÍ
• poly- a homodoncie (i red.), piscivorie i predace mořských savců, ptáků a
hlavonožců
• nesouměrná lebka, spodní čelist stejně dlouhá jako horní, 1 dýchací otvor na
temeni
• hlasové projevy (0,5 - 15 kHz, ultrazvuk 30 - 170 KHz)
• delfínovcovití - inie, delfínovití - plískavice, kulohlavec, delfíni, kosatka
• sviňuchovití, narvalovití - narval, běluha, vorvaňovití (M až 20m) - vorvaň, kogie,
vorvaňovcovití
sviňucha narval běluha
vorvaň kogie
inie (delfínovec) plískavice (delfín) kulohlavec delfín
kosatka
ODONTOCETI
MYSTICETI
keporkak
plejtvák myšok
plejtvákovec
šedý
plejtvák obrovský
velryba grónská
Tragulidae – kančilovití incl. Moschidae - kabarovití
Cervoidea = Cervidae (jelenovití) + Antilocapridae (vidlorohovití) !
Tylopoda (mozolnatci)
Suina
Ruminantia (přežvýkavci)
Hippopotamus (hroch)
Cetacea (kytovci)
Suina („Bunodontia“, „Nonruminantia“): Suidae (prasatovití, 17, Starý
svět); Tayassuidae (pekariovití, 3, Stř a JAm); dříve Hippopotamidae
(hrochovití)
Molekulárně genetické znaky
Morfologické znaky (bez kytovců) - Artiodactyla
Bunodontia
Tylopoda
Tragulidae
Giraffidae
Bovidae
Cervoidea
Ruminantia
Selenodontia
Pecora
Fylogenetický rodokmen Cetartiodactyla
Cetacea
Ruminantia
Suina
Hippopotamus
Tylopoda
Fylogenetický rodokmen sudokopytníků (Artiodactyla)
CervidaePecora
Bovidae
Giraffidae
Tragulina
Tylopoda
Suina
Ruminantia
Selenodontia
Antilocapridae
Moschidae
Bunodontia
b) Artiodactyla - sudokopytníci (220)
• štíhlé dlouhé končetiny, osa končetiny prochází mezi 3. a 4. prstem s velkými
kopyty (paraxonická končetina), palec chybí, 2. a 5. prst s menšími kopýtky,
chybí clavicula
• trávicí systém: omnivorie - úplný chrup, herbivorie - bez horních řezáků, silný
jazyk ke škubání
• nidifugní mláďata
z řečtiny: artios = sudý, a daktylos = prst
• 10 recentních čeledí a asi 220 druhů
• vznik koncem paleocénu, vrchol v eocénu, radiace v miocénu
(36 čeledí)
TYLOPODA - VELBLOUDI
• jen 3. a 4. prst, došlapují na plochu 3 článků (velbloudi), pod nimi pružný
mozol, mozoly i na kolenou a prsou; lamy našlapují na konečky prstů s
nehtovitými kopýtky
• úplný chrup, 1,1,2-3,3/3, 1,1-2,3, selenodontní M, 3 dílný žaludek, velbloudi,
lamy
• oválné erytrocyty
• původ v S Americe
Velbloudovití (Camelidae)
Camelus ferus - Gobi
mimochodníci, silné řasy, uzavíratelné nozdry směrem nahoru, redukce
potních žláz, rýha od nozder k hornímu pysku, domestikace
Camelus dromedarius – Sahara, Arábie, Indie
jen domestikovaná forma, vznik domestikací z předchozího?, zárodek má
dvojitý základ hrbu
Velbloudovití (Camelidae)
Lama guanicoe – Guanako, J Am, domestikací lama krotká – L. guanicoe f. glama
Vicugna vicugna – vikuňa, JAm, menší, jemná vlna
Lama pacos – alpaka, selekce na vlnu, Titicaca, snad křížením lamy krotké a vikuně
vikuňa
alpaka
guanako
lama krotká
SUINA – PRASATA (- hroch)
(Nonruminantia – nepřežvýkaví), BUNODONTIA (s hrochem)
• očnice spojená se spánkovou jámou, 3. a 4. prst s kopýtky (spárky)
a menší 2. a 5. prst (paspárky)
• úplný chrup, špičáky jako kly, bunodontní M
• jednoduchý žaludek, všežravci
• prasatovití (Suidae)
– babirusy, Celebes, horní špičáky samců prorůstají vzhůru kůží
rypáku
- prasata – prase bradavičnaté (Afr), pravá prasata (3143/3143)
– prase pralesní (Afr), prase divoké (Sus scropha) (Eurasie, S
Afr), štětkouni – štetkoun africký
• pekariovití (Taiassuidae)
menší, ale pokročilejší než prasatovití, dvoudílný žaludek, vzadu
3 prsty, stř. a J Am
hrochovití (2)(Hippopotamidae) –, krátké nohy, zavalité tělo, lysá tlustá kůže + 5 cm tuku,
„krvavý pot“, 4-prsté nohy, 3-dílný žaludek, 2-3,1,4,3/1-3,1,4,3
hroch obojživelný – Hippopotamus amphibius
hrošík liberijský – Hexaprotodon liberiensis
RUMINANTIA - PŘEŽVÝKAVCI
• bez horních řezáků, selenodontní stoličky, složený žaludek; kančilovití,
žirafovití – okapi; vidlorohovití; kabarovití,
Tragulidae – kančilovití
Afr, J As
Giraffidae – žirafovití (Afr)
vidloroh
kabar
Moschidae – kabarovití As
kančil
Antilocapridae
– vidlorohovití
jelenovití (43) - axis, jelen, wapiti, sika, milu, daněk ; muntžak, los, srnec;
sob, jelenec
Axis – Indie; Dama – Středomoří a M. Asie; Elaphurus davidianus – milu – Čína, ex. Před 2000 lety, v chovech do 1900
(Čína), pak jen v evr. Zoo, od 1985 v rezervacích, reintrodukce do přírody od 1998, Cervus elaphus - jelen evropský –
lesní; C. canadensis – wapiti; C. nippon – sika, Japonsko; Muntiacus – muntžak, Asie, štěkaví jelínci; Alces alces – los,
Evropa, Amerika, Asie; Euroasian elk; Alces americanus – American moose, v Am elk = wapiti; Rangifer tarandus – sob
polární, v Am – karibu.
jelenovití (43)
axis
jelen
wapiti
sika
daněk milu
muntžaklos
srnec
starosvětští
sob
jelenec
novosvětští
JELENCI
JELENI
Podle:
Pluháček J. : Vývojové vztahy mezi
paroháči 2. Jeleni – dlouhonozí a početní.
ŽIVA 3/2012: 141-144,
turovití (137) - chocholatka, adax, antilopa, oryx (přímorožec), buvolec, pakůň,
voduška, impala, dikdik, gazela, sajga; paovce, takin, koza, kozorožec
takin kozorožec
kozapaovce
sajga
gazela
dikdik
impala
voduška
pakůň
chocholatka
adax
antilopa
oryx
buvolec
Chocholatka – více rodů, Africká antilopa, adax núbijský – Addax nasomaculatus – KO, antilopa jelení – Antilope cervicapra,
oryx – Oryx gazella – Jafr, Antilopa Derbyho – Taurotragus derbianus – stř. Afr, buvolec – více rodů; pakůň žíhaný –
Connochaetes taurinus, atd.
turovití (137) - kamzík, pižmoň, ovce, muflon; bizon, zubr, gaur, banteng, pratur,
zebu, yak, buvol, niala aj.
niala
buvol
yak
zebu
bantenggaur
bizon
zubr
ovce
muflon
pižmoňkamzík
Perissodactyla – lichokopytníci (20)
• štíhlé dlouhé končetiny, osa končetiny
prochází 3. prstem – mesaxonická končetina
• I nahoře i dole – ukusování, lofodontní P a M,
jednoduchý žaludek a velké slepé střevo
Hippomorpha
Ceratomorpha
Tapiridae (tapírovití)
Rhinocerotidae (nosorožcovití)
Equidae (koňovití)
nosorožci (3,3)
tapíři (4,3)
koně (1,1)
Phenacodus (Condylarthra)
Tapiridae (tapírovití) – 4+3 prsty, zavalití, krátký chobotek a ocas,
3143/3133, v houštinách deštných pralesů
tapír jihoamerický – Tapirus terrestris
t. středoamerický – T. bairdii
t. horský – T. pinchaque
tapír čabrakový (indický) – Tapirus indicus
Březost – 400 dní, 1 mládě, dospělost v 3-4 letech,
mláďata s podélnými přerušovanými pruhy, až 270
kg, rád plave a potápí se, loven jaguáry a indiány
pro maso,
Kousavý, tapír = tlustý (brazilští indiáni)
Rhinocerotidae (nosorožcovití) – 3+3 prsty, 6 druhů, 4 rody
n. dvourohý (černý) n.
tuponosý (bílý)
silná kůže, slabý zrak, výborný čich a sluch, až 3,5 t
n. sumaterský
Dicerorhinus sumatrensis
n. indický – Rhinoceros unicornis
Ceratotherium simum - jižní
C. cottoni – severní, Cottonův
Diceros bicornis
n. jávský
R. sondaicus
Equidae (koňovití), 1+1
Equus przewalski Equus hemionus kulan
osel asijský kulan
Equus asin somaliensis
osel africký somálský
Equus zebra hartmanni
z. Hartmannové
Equus burchellii chapmanni
z. Chapmanova
Equus burchellii
burchellii
z. stepní
Equus burchellii boehmi
z. Böhmova
zebra kvaga
Equus quagga
19.st. t
Equus zebra - zebra horská
Equus burchellii - zebra stepní
Equus grevyi
z. Grévyho
Evoluce koně
ze S Am (vyhynul) pevninskými mosty do
Asie, v pleistocénu jen k. převalského a
tarpan stepní (†)
Tarpan – Equus ferus – t. stepní E. f. ferus a t. lesní E. f.
silvestris; prakůň – Equus caballus, Kertag = kůň
Przewalského E. przewalskii – potomek prakoně.
Tarpan – původní tarpan vymřel v 19. století, v Polsku se
křížil s domácími koňmi – vznik primitivního polského
plemene - konik – zpětným křížením regenerace znaků
tarpana (Bialowiesz); tarpan i předkem huculů
Phenacodus – Hyracotherium – Eohippus – Mesohippus – Miohippus –
Parahippus - Meryohippus -Pliohippus – (Hipparion) - Equus
spěnkový kloub
redukce špičáků
Pholidota - luskouni (7)
- Afr, Asie, na hřbetě rohovité šupiny, malá hlava, dlouhý ocas, silné
hrabavé nohy, při chůzi pokládají drápy na stranu - chodí po „kotnících“
(srov. mravenečníci), dlouhý lepkavý červovitý jazyk (70 cm) v pochvě,
bezzubí (myrmekovorie), Jacobsonův orgán, zbytek mžurky, malý mozek,
bez slepého střeva, jen 1 pár bradavek, řitní pachové žlázy, svalnatý
žaludek vystlán rohovinou (Manis)
Hyaenidae
Nandinia binotata
Felidae, Prionodontidae
„Viveridae“
Herpestidae
Ailurus fulgens
Canidae
Ursidae
Pinnipedia
Mustelidae
Procyonidae
Feliformia
Musteloidea
Caniformia
Bez bakula
a bez M3
Bakulum
a M3
P4-M1
C1-P1
Válcovitý čelistní kloub, trháky P4-M1,
kaninosektoriální komplex C1-P1
Mephitidae (12)
Eupleridae (Mdg)
Systematics of Mustelid-Like Carnivores
Jerry W. Dragoo and Rodney L. Honeycutt
Journal of Mammalogy
Vol. 78, No. 2 (May, 1997), pp. 426-443
(article consists of 18 pages)
Prionodontidae asijští
linsangové
Eupleridae –
madagaskarské šelmy
Carnivora – šelmy (286)
Miacoidea
†
ploutvonožci
medvědovití
medvídkovití
pandač.
lasicovití
skunkovití
promykovití
kočkovití
hyenovití
cibetkovití
V rozporu s předchozím fylogenetickým stromem
Nimravidae (bazální taxon Feliformia)
Nandinia binotata – nandinie znamenaná, Afr, 1 druh, dříve cibetkovitá šelma
Feliformia
Felidae - kočkovití
Velké kočky
Malé kočky
Neofelis
Panthera
Pardofelis
Caracal
Leopardus
Lynx
Acinonyx
Puma
Otocolobus
Prionailurus
Felis
2 druhy: levhart obláčkový, Diardův
5 druhů: lev, tygr, levhart, jaguár, irbis
3 druhy: kočka mramorovaná,
bornejská, Temmnickova
3 druhy: karakal, serval, kočka zlatá
4 druhy: rys červený, kanadský,
ostrovid, pardálový
gepard
2 druhy:puma, jaguarundi
manul
7 druhů, ocelot velký, margay, kočka
pampová, horská, slaništní, tmavá, ocelot
stromový
4 druhy: kočka cejlonská, plochočelá,
rybářská, bengálská
5 druhů: kočka bažinná, černonohá,
pouštní, divoká, domácí
Pantherinae
Felinae
Fylogeneze kočkovitých šelem Zrzavý, Robovský 2007
Malé kočky Velké kočky
velikost menší větší
zornice svislá kulatá
jazylka kostěná chrupavčitá
rhinarium větší menší
Panthera tigris - tygr
Velké kočky (Pantherinae)
Neofelis – levhart obláčkový (JV Asie, džungle)
Panthera pardus
levhart skvrnitý
Panthera onca
jaguár americký
Panthera uncia
levhart sněžný – irbis
do 5000 m n.m., JV Asie
Malé kočky (Felinae)
Caracal caracal – karakal (Asie, Afrika)
karakulak = černé ucho
Leptailurus serval– serval stepní (Afrika)
Leopardus pardalis – ocelot velký (subtrop a trop. Am)
Lynx lynx – rys ostrovid
Malé kočky (Felinae)
Acinonyx jubatus – gepard štíhlý Puma concolor – puma americká
Felis silvestris – kočka divoká
Otocolobus manul - manul
„Viverridae“ – cibetkovití (asi 30 spp.)
Arctictis binturong – binturong
Arctogalidia trivirgata – ovíječ pruhovaný
Cibetky: Civettictis civetta - cibetka africká
Genetta genetta – ženetka tečkovaná
Viverra – cibetka
Fosy: Cryptoprocta ferox – fosa
Pucholové: Diplogale hosei – puchol hnědý
cibetka africká
ženetka tečkovaná (i Evr)
binturong (JV As)
fosa (Mdg)
ovíječ pruhovaný
puchol hnědý
Herpestidae – promykovití
Mangusta – více rodů
Promyka – více rodů
Herpestes ichneumon - promyka ichneumon
Suricata suricatta - surikata
Hyenidae - hyenovití
od spodního miocénu, vymřelé druhy připomínaly cibetky, rychlá evoluce; silný
skus, noční smích
Parahyaena brunnea – hyena čabraková
Crocuta crocuta – hyena skvrnitá
Hyaena hyaena – hyena žíhaná
Caniformia
Canidae - psovití
Vznik v severní Americe v eocénu (57-37 mil. Let)
Canis lupus – vlk obecný
C. lupus lupus – vlk eurasijský
C. lupus tundrarum – vlk polární
C. lupus arctos – vlk arktický (Alj,Can)
C. lupus dingo - dingo
C. aureus – šakal obecný
C. simensis – vlček etiopský !!!
C. latrans – kojot prérijní
Otocyon megalotis – pes ušatý
Lycaon pictus – pes hyenový
kojot
šakal
dingo
Lycaon pictus - pes hyenový liška
Nyctereutes procyonoides - psík mývalovitý
Alopex lagopus – liška (pesec) polární
Vulpes vulpes – liška obecná
V. vulpes grucigera – liška evropská
Vulpes zerda – fenek
Speothos venaticus – pes pralesní
Chrysocyon brachyurus – pes hřívnatý
Dingo – JV Asie, pes zřejmě vznikl jeho domestikací! První Evropané v Austrálii ještě psa neznali.
Ursidae - medvědovití
Ursus arctos – medvěd hnědý
U. arctos arctos – brtník
U. arctos syriaucus – syrský
U. arctos beringianus – kamčatský
U. arctos pruinosus – tibetský
U. arctos middendorffi - kodiak
U. arctos horribilis - grizly
U. maritimus – medvěd lední
grizly
kodiak
m. kamčatským. brtník
m. syrský
Ursus americanus - baribal
Ursus thibetanus – medvěd ušatý
Melursus ursinus – medvěd pyskatý
Tremarctos ornatus – medvěd brýlatý
Helarctos malayanus – medvěd malajský
Ailuropoda melanoleuca – panda velká
m. ušatý
m. brýlatý
m. pyskatý
m. baribal
m. malajský
panda velká
Ailurus fulgens – panda červená
Mephitidae – skunkovití (12)
Mephitis mephitis
skunk pruhovaný
Procyon lotor – mýval severní
Bassariscus ascutus – fret kočičí
Procyonidae - medvídkovití
Nasua nasua – nosál červený
Nasua narica – nosál bělohubý
Nasuella olivacea –
nosál horský
Gulo gulo – rosomák
Mustelidae – lasicovití (70 spp.)
Meles meles – jezevec lesní
Lutra lutra
– vydra říční
KUNY:
Gulo - rosomák
Martes – kuna, sobol
Mustela – lasice, kolčava, hranostaj, tchoř,
kolonok, norek
Neovison vison – mink (norek americký)
MEDOJEDI:
Mellivora capensis
medojed kapský
JEZEVCI:
VYDRY:
Mustela sibirica – kolonok
Martes zibellina - sobol
Odobenus rosmarus – mrož lední, až 450 cm, 2t
Pinnipedia – ploutvonožci – od stř. miocénu
Phocidae – tuleňovití
(19 spp.)
Otariidae – lachtanovití
(16 spp.)
Odobenidae – mrožovití
(1 sp.)
úzký zvukovody bez ušních klapek, krátké
a tupé prsní ploutve s chlupy a s drápy na
prstech, zadní ploutve krátké blanité,
pokryté chlupy, nelze je otočit dopředu
tenké ušní klapky na hlavě, ploutve bez
srsti, drápky patrné jen na 3 prstech
zadní ploutve, lze ji otočit dopředu pro
chůzi po zemi
uzavíratelné zvukovody bez ušních klapek,
2 velké kly (až 1m), ploutve bez srsti,
prsty v přední ploutvi stejně dlouhé, v
zadní trojúhelníkovité ploutvi jsou 3
střední prsty delší než prsty krajní, zadní
ploutev lze otočit dopředuPhoca vitulina – tuleň obecný, 180 cm, 100 kg,
válcovité tělo pokryto hustou krátkou srstí, zuby ICPM,
dobrý zrak, hmatové vousy na horním pysku
Mirounga leonina - rypouš sloní, až 4-6m a 5t,
samice jen 1t, samci s nafukovacím rypákem
Cystophora cristata – čepcol hřebenatý
tuleni krabožraví, tuleni šedí, tuleni praví
Otaria flavescens -lachtan hřívnatý (lvoun), 250 cm,
až 300 kg
lachtan
tuleň
tuleň obecný
rypouš sloní
tuleň grónský (mládě)
čepcol hřebenatý
Phocidae - tuleňovití
mrož lední (samec) mrož lední (samice)
Odobenidae – mrožovití
lachtan hřívnatý lachtan kalifornský
Otariidae – lachtanovití