MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém savců (Mammalia) VI. Eutheria, Placentalia: Laurasiatheria Podle Murphy et al. 2007 73 103 97 91 87 Placentalia Boreoeutheria Atlantogenata 105 Laurasiatheria Euarchontoglires Xenarthra Afrotheria 125 Eomaia Laurasiatheria Holarktický původ, vznik před 80-90 Myr, předkové ve svrchní křídě Střední Asie – Zhelestida (Zhelestes - Uzbekistán), spodní paleocén – Condylarthra (Protungulatum – S Amerika) – archaičtí kopytníci - tarzální kloub – hlavice astragalu zapadá do jamky v naviculare Cretaceous eutherians and Laurasian origin for placental mammals near the K/T boundary J. R. Wible, G. W. Rougier, M. J. Novacek & R. J. Asher; Nature 447, 1003-1006 (21 June 2007) 78-129 Myr astragalus (talus) naviculare Chriacus Arctocyon Phenacodus Mioclaenus Protungulatum Pakicetus Diacodexis Mesonyx Hyracotherium Didolodus Macrauchenia Fylogenetický rodokmen Laurasiatheria Carnivora Pholidota Perissodactyla Cetartiodactyla Chiroptera Eulipotyphla Soricoidea: Soricidae rejskovití Talpoidea: Talpidae Erinaceoidea: Erinaceidae ježkovití Solenodontidae - štětinatcovití Eulipotyphla nemají slepé střevo (Haeckel 1866) - insektivorie, bazální linie, 5tiprstní ploskochodci, rypáček, úplný chrup s dilambdodontními, zalambdodontními nebo kvadrátovými stoličkami (sekodontní), noční terestričtí, čich, UTZ Erinaceomorpha Soricomorpha 4-5 čeledí, 450 druhů Galerycinae Ježkovití (Erinaceidae) – 24 druhy • krátká lebka, silná jařma, často ostny. Evropa, Asie • ježkové 16 (Erinaceus) • srstíni 8 (4 rody - Echinosorex 1, Neohylomys 1, Hylomys 4, Podogymnura 2) Ježek (Erinaceus) Echinosorex gymnurus – srstín krysí Hylomys parvus – srstín malý (Sumatra, Borneo, Malajsie moon rats 40+30 cm, až 2 kg Neohylomys (Hainan, J Čína) Štětinatcovití (Solenodontidae) – 2 druhy kmenová skupina z karibských ostrovů, velké I, zalambdodontní stoličky, redukovaná jařma, jedovaté sliny, š. kubánský a haitský, UTZ, až 30+25 cm, 1 kg Solenodon paradoxus – štětinatec haitský Nezofontovití (Nesophontidae) – ex. v 16. (19.?) st. Solenodon cubanus – š. kubánský Nezophontes, V. Antily Rejskovití (Soricidae) (375) bělozubky – Crocidura, Suncus, Scutisorex, Sylvisorex, Myosorex aj. rejskové – Sorex, Neomys, Blarina, Cryptotis aj. C. suaveolens S. etruscus S. araneus N. fodiens Crocidura Sorex bez jařem, terestričtí, velké I, Dehnelův fenomén, chybí v JAm a Aus, UTZ Krtkovití (Talpidae) (42) vychucholové (2) – Desmana – v. povolžský (větší, se zploštělým ocasem), Galemys – v. pyrenejský krtkové – Talpa, Condylura cristata – k. hvězdonosý, Euroscaptor aj. krtčíci (4) – Uropsilus (jen Čína a Barma) – tenká jařma, podzemní a polovodní, velké C Galemys Desmana Uropsilus Krtkovití (Talpidae) (42) – tenká jařma, podzemní a polovodní, velké C Morfologické adaptace k hrabání: 6. prst – srpovitá sezamská kůstka u palce, srostlé C obratle, crista sterni, tenká kůstka v rypáčku, krátký humerus sklouben s claviculou, časté línání Condylura cristata krtek hvězdonosý, V s. Ameriky, 22 masitých výrůstků Chiroptera • aktivní let, křídlo, patagium • opačně zakloubena zadní končetina, • crista sterni, silná létací svalovina, • echolokace • heterotermie – řízená reverzibilní hypotermie, hibernace, • altriciální mláďata, K-strategie, • od sp. eocénu 19 čeledí, 1116druhů Chiroptera Gondwana Laurasie Asie Stř a J Amerika Yinpterochiroptera Pteropodidae (Yinochiroptera) Rhinolophoidea Yangochiroptera Vespertilionidae Miniopteridae Molossidae Natalidae Rhinolophidae Megadermatidae Rhinopomatidae Craseonycteridae Emballonuridae Nycteridae Emballonuroidea Noctilionoidea Vespertilionoidea Phyllostomidae Mormoopidae Noctilionidae Furipteridae Thyropteridae Mystacinidae Myzopodidae Vespertilionidea Vespertilioniformes Pteropodidea Pteropodiformes Yinochiroptera (Rhinolophidea) = Rhinolophoidea – Embalonuridae, Nycteridae = Rhinolophidae, „Hipposideridae“, Megadermatidae, Rhinopomatidae, Craseonycteridae Hipposideridae Podrobněji viz Chiropterologie a) Cetacea - kytovci (78) • extrémní specializace k vodnímu životu, příbuzní s hrochovitými • bez srsti, horizontální ocasní ploutev, prsní ploutev pohyblivá jen v rameni, zmnožený počet prstních článků, zbytek pánve, hřbetní ploutev bez kostry • 1 nebo 2 nosní otvory na hřbetní straně (jen dýchání, čich redukován), velká lebka s dutinami, prodloužené rostrum, malá mozkovna, ale gyrencephální mozek, zarostlý zevní zvukovod, dobrý sluch, i hydrolokace • protažené plíce, šikmá bránice, adaptace pro dlouhé potápění - množství krve, speciální vazba na hemo- a myoglobin, tolerance na velkou koncentraci CO2 nádech při vynoření, výdech před ponořením • 2 inguinální bradavky, 1 velké nidifugní mládě, rodí se ocasem napřed, samice při kojení na boku, vstřikuje mláděti mléko do tlamy, dlouhé kojení • society s komunikací, moře a některé tropické řeky Cetartiodactyla kytovci a sudokopytníci esovitě prohnutý penis se zatahovatelným svalem, redukce 5., 1. a 2. prstu, typický kladkový hlezenní kloub (art. talocruralis) - astragalus = talus, většinou chybí clavicula Vorvani jsou sesterskou skupinou velrybám, dělení na dvě skupiny zpochybněno: Physeteroidea (vorvani, 3) Balaenopteroidea (velryby) Ziphioidea (vorvaňovci) Platanistoidea (delfínovci, 5) Delphinoidea (35) Balaenopteroidea (velryby): Balaenopteridae (plejtvákovití ), Balaenidae (velrybovití) Delphinoidea: Monodontidae (narvalovití, 2), Delphinidae (delfínovití, 33) Monodontidae (narvalovití, 2) Delphinidae (delfínovití, 33) Balaenidae Balaenopteridae Physeteridae (vorvaňovití, 3) Ziphiidae (vorvaňovcovití) Platanista (delfínovec) Susuidae (delfínovcovití, 4) Mysticeti Odontoceti MYSTICETI - KOSTICOVCI • zuby jen v embryonálním stavu nebo u mláďat po narození, neprorážejí dásně, obrovitá tlama s velkým jazykem, z patra visí husté rohovité lišty - kostice, voda po filtraci odtéká koutky úst, potrava pohybem jazyka do jícnu • 2 dýchací otvory, dolní čelist delší než horní, lebka souměrná plejtvákovcovití, plejtvákovití včetně keporkaka, velrybovití, velrybkovití ODONTOCETI - OZUBENÍ • poly- a homodoncie (i red.), piscivorie i predace mořských savců, ptáků a hlavonožců • nesouměrná lebka, spodní čelist stejně dlouhá jako horní, 1 dýchací otvor na temeni • hlasové projevy (0,5 - 15 kHz, ultrazvuk 30 - 170 KHz) • delfínovcovití - inie, delfínovití - plískavice, kulohlavec, delfíni, kosatka • sviňuchovití, narvalovití - narval, běluha, vorvaňovití (M až 20m) - vorvaň, kogie, vorvaňovcovití sviňucha narval běluha vorvaň kogie inie (delfínovec) plískavice (delfín) kulohlavec delfín kosatka ODONTOCETI MYSTICETI keporkak plejtvák myšok plejtvákovec šedý plejtvák obrovský velryba grónská Tragulidae – kančilovití incl. Moschidae - kabarovití Cervoidea = Cervidae (jelenovití) + Antilocapridae (vidlorohovití) ! Tylopoda (mozolnatci) Suina Ruminantia (přežvýkavci) Hippopotamus (hroch) Cetacea (kytovci) Suina („Bunodontia“, „Nonruminantia“): Suidae (prasatovití, 17, Starý svět); Tayassuidae (pekariovití, 3, Stř a JAm); dříve Hippopotamidae (hrochovití) Molekulárně genetické znaky Morfologické znaky (bez kytovců) - Artiodactyla Bunodontia Tylopoda Tragulidae Giraffidae Bovidae Cervoidea Ruminantia Selenodontia Pecora Fylogenetický rodokmen Cetartiodactyla Cetacea Ruminantia Suina Hippopotamus Tylopoda Fylogenetický rodokmen sudokopytníků (Artiodactyla) CervidaePecora Bovidae Giraffidae Tragulina Tylopoda Suina Ruminantia Selenodontia Antilocapridae Moschidae Bunodontia b) Artiodactyla - sudokopytníci (220) • štíhlé dlouhé končetiny, osa končetiny prochází mezi 3. a 4. prstem s velkými kopyty (paraxonická končetina), palec chybí, 2. a 5. prst s menšími kopýtky, chybí clavicula • trávicí systém: omnivorie - úplný chrup, herbivorie - bez horních řezáků, silný jazyk ke škubání • nidifugní mláďata z řečtiny: artios = sudý, a daktylos = prst • 10 recentních čeledí a asi 220 druhů • vznik koncem paleocénu, vrchol v eocénu, radiace v miocénu (36 čeledí) TYLOPODA - VELBLOUDI • jen 3. a 4. prst, došlapují na plochu 3 článků (velbloudi), pod nimi pružný mozol, mozoly i na kolenou a prsou; lamy našlapují na konečky prstů s nehtovitými kopýtky • úplný chrup, 1,1,2-3,3/3, 1,1-2,3, selenodontní M, 3 dílný žaludek, velbloudi, lamy • oválné erytrocyty • původ v S Americe Velbloudovití (Camelidae) Camelus ferus - Gobi mimochodníci, silné řasy, uzavíratelné nozdry směrem nahoru, redukce potních žláz, rýha od nozder k hornímu pysku, domestikace Camelus dromedarius – Sahara, Arábie, Indie jen domestikovaná forma, vznik domestikací z předchozího?, zárodek má dvojitý základ hrbu Velbloudovití (Camelidae) Lama guanicoe – Guanako, J Am, domestikací lama krotká – L. guanicoe f. glama Vicugna vicugna – vikuňa, JAm, menší, jemná vlna Lama pacos – alpaka, selekce na vlnu, Titicaca, snad křížením lamy krotké a vikuně vikuňa alpaka guanako lama krotká SUINA – PRASATA (- hroch) (Nonruminantia – nepřežvýkaví), BUNODONTIA (s hrochem) • očnice spojená se spánkovou jámou, 3. a 4. prst s kopýtky (spárky) a menší 2. a 5. prst (paspárky) • úplný chrup, špičáky jako kly, bunodontní M • jednoduchý žaludek, všežravci • prasatovití (Suidae) – babirusy, Celebes, horní špičáky samců prorůstají vzhůru kůží rypáku - prasata – prase bradavičnaté (Afr), pravá prasata (3143/3143) – prase pralesní (Afr), prase divoké (Sus scropha) (Eurasie, S Afr), štětkouni – štetkoun africký • pekariovití (Taiassuidae) menší, ale pokročilejší než prasatovití, dvoudílný žaludek, vzadu 3 prsty, stř. a J Am hrochovití (2)(Hippopotamidae) –, krátké nohy, zavalité tělo, lysá tlustá kůže + 5 cm tuku, „krvavý pot“, 4-prsté nohy, 3-dílný žaludek, 2-3,1,4,3/1-3,1,4,3 hroch obojživelný – Hippopotamus amphibius hrošík liberijský – Hexaprotodon liberiensis RUMINANTIA - PŘEŽVÝKAVCI • bez horních řezáků, selenodontní stoličky, složený žaludek; kančilovití, žirafovití – okapi; vidlorohovití; kabarovití, Tragulidae – kančilovití Afr, J As Giraffidae – žirafovití (Afr) vidloroh kabar Moschidae – kabarovití As kančil Antilocapridae – vidlorohovití jelenovití (43) - axis, jelen, wapiti, sika, milu, daněk ; muntžak, los, srnec; sob, jelenec Axis – Indie; Dama – Středomoří a M. Asie; Elaphurus davidianus – milu – Čína, ex. Před 2000 lety, v chovech do 1900 (Čína), pak jen v evr. Zoo, od 1985 v rezervacích, reintrodukce do přírody od 1998, Cervus elaphus - jelen evropský – lesní; C. canadensis – wapiti; C. nippon – sika, Japonsko; Muntiacus – muntžak, Asie, štěkaví jelínci; Alces alces – los, Evropa, Amerika, Asie; Euroasian elk; Alces americanus – American moose, v Am elk = wapiti; Rangifer tarandus – sob polární, v Am – karibu. jelenovití (43) axis jelen wapiti sika daněk milu muntžaklos srnec starosvětští sob jelenec novosvětští JELENCI JELENI Podle: Pluháček J. : Vývojové vztahy mezi paroháči 2. Jeleni – dlouhonozí a početní. ŽIVA 3/2012: 141-144, turovití (137) - chocholatka, adax, antilopa, oryx (přímorožec), buvolec, pakůň, voduška, impala, dikdik, gazela, sajga; paovce, takin, koza, kozorožec takin kozorožec kozapaovce sajga gazela dikdik impala voduška pakůň chocholatka adax antilopa oryx buvolec Chocholatka – více rodů, Africká antilopa, adax núbijský – Addax nasomaculatus – KO, antilopa jelení – Antilope cervicapra, oryx – Oryx gazella – Jafr, Antilopa Derbyho – Taurotragus derbianus – stř. Afr, buvolec – více rodů; pakůň žíhaný – Connochaetes taurinus, atd. turovití (137) - kamzík, pižmoň, ovce, muflon; bizon, zubr, gaur, banteng, pratur, zebu, yak, buvol, niala aj. niala buvol yak zebu bantenggaur bizon zubr ovce muflon pižmoňkamzík Perissodactyla – lichokopytníci (20) • štíhlé dlouhé končetiny, osa končetiny prochází 3. prstem – mesaxonická končetina • I nahoře i dole – ukusování, lofodontní P a M, jednoduchý žaludek a velké slepé střevo Hippomorpha Ceratomorpha Tapiridae (tapírovití) Rhinocerotidae (nosorožcovití) Equidae (koňovití) nosorožci (3,3) tapíři (4,3) koně (1,1) Phenacodus (Condylarthra) Tapiridae (tapírovití) – 4+3 prsty, zavalití, krátký chobotek a ocas, 3143/3133, v houštinách deštných pralesů tapír jihoamerický – Tapirus terrestris t. středoamerický – T. bairdii t. horský – T. pinchaque tapír čabrakový (indický) – Tapirus indicus Březost – 400 dní, 1 mládě, dospělost v 3-4 letech, mláďata s podélnými přerušovanými pruhy, až 270 kg, rád plave a potápí se, loven jaguáry a indiány pro maso, Kousavý, tapír = tlustý (brazilští indiáni) Rhinocerotidae (nosorožcovití) – 3+3 prsty, 6 druhů, 4 rody n. dvourohý (černý) n. tuponosý (bílý) silná kůže, slabý zrak, výborný čich a sluch, až 3,5 t n. sumaterský Dicerorhinus sumatrensis n. indický – Rhinoceros unicornis Ceratotherium simum - jižní C. cottoni – severní, Cottonův Diceros bicornis n. jávský R. sondaicus Equidae (koňovití), 1+1 Equus przewalski Equus hemionus kulan osel asijský kulan Equus asin somaliensis osel africký somálský Equus zebra hartmanni z. Hartmannové Equus burchellii chapmanni z. Chapmanova Equus burchellii burchellii z. stepní Equus burchellii boehmi z. Böhmova zebra kvaga Equus quagga 19.st. t Equus zebra - zebra horská Equus burchellii - zebra stepní Equus grevyi z. Grévyho Evoluce koně ze S Am (vyhynul) pevninskými mosty do Asie, v pleistocénu jen k. převalského a tarpan stepní (†) Tarpan – Equus ferus – t. stepní E. f. ferus a t. lesní E. f. silvestris; prakůň – Equus caballus, Kertag = kůň Przewalského E. przewalskii – potomek prakoně. Tarpan – původní tarpan vymřel v 19. století, v Polsku se křížil s domácími koňmi – vznik primitivního polského plemene - konik – zpětným křížením regenerace znaků tarpana (Bialowiesz); tarpan i předkem huculů Phenacodus – Hyracotherium – Eohippus – Mesohippus – Miohippus – Parahippus - Meryohippus -Pliohippus – (Hipparion) - Equus spěnkový kloub redukce špičáků Pholidota - luskouni (7) - Afr, Asie, na hřbetě rohovité šupiny, malá hlava, dlouhý ocas, silné hrabavé nohy, při chůzi pokládají drápy na stranu - chodí po „kotnících“ (srov. mravenečníci), dlouhý lepkavý červovitý jazyk (70 cm) v pochvě, bezzubí (myrmekovorie), Jacobsonův orgán, zbytek mžurky, malý mozek, bez slepého střeva, jen 1 pár bradavek, řitní pachové žlázy, svalnatý žaludek vystlán rohovinou (Manis) Hyaenidae Nandinia binotata Felidae, Prionodontidae „Viveridae“ Herpestidae Ailurus fulgens Canidae Ursidae Pinnipedia Mustelidae Procyonidae Feliformia Musteloidea Caniformia Bez bakula a bez M3 Bakulum a M3 P4-M1 C1-P1 Válcovitý čelistní kloub, trháky P4-M1, kaninosektoriální komplex C1-P1 Mephitidae (12) Eupleridae (Mdg) Systematics of Mustelid-Like Carnivores Jerry W. Dragoo and Rodney L. Honeycutt Journal of Mammalogy Vol. 78, No. 2 (May, 1997), pp. 426-443 (article consists of 18 pages) Prionodontidae asijští linsangové Eupleridae – madagaskarské šelmy Carnivora – šelmy (286) Miacoidea † ploutvonožci medvědovití medvídkovití pandač. lasicovití skunkovití promykovití kočkovití hyenovití cibetkovití V rozporu s předchozím fylogenetickým stromem Nimravidae (bazální taxon Feliformia) Nandinia binotata – nandinie znamenaná, Afr, 1 druh, dříve cibetkovitá šelma Feliformia Felidae - kočkovití Velké kočky Malé kočky Neofelis Panthera Pardofelis Caracal Leopardus Lynx Acinonyx Puma Otocolobus Prionailurus Felis 2 druhy: levhart obláčkový, Diardův 5 druhů: lev, tygr, levhart, jaguár, irbis 3 druhy: kočka mramorovaná, bornejská, Temmnickova 3 druhy: karakal, serval, kočka zlatá 4 druhy: rys červený, kanadský, ostrovid, pardálový gepard 2 druhy:puma, jaguarundi manul 7 druhů, ocelot velký, margay, kočka pampová, horská, slaništní, tmavá, ocelot stromový 4 druhy: kočka cejlonská, plochočelá, rybářská, bengálská 5 druhů: kočka bažinná, černonohá, pouštní, divoká, domácí Pantherinae Felinae Fylogeneze kočkovitých šelem Zrzavý, Robovský 2007 Malé kočky Velké kočky velikost menší větší zornice svislá kulatá jazylka kostěná chrupavčitá rhinarium větší menší Panthera tigris - tygr Velké kočky (Pantherinae) Neofelis – levhart obláčkový (JV Asie, džungle) Panthera pardus levhart skvrnitý Panthera onca jaguár americký Panthera uncia levhart sněžný – irbis do 5000 m n.m., JV Asie Malé kočky (Felinae) Caracal caracal – karakal (Asie, Afrika) karakulak = černé ucho Leptailurus serval– serval stepní (Afrika) Leopardus pardalis – ocelot velký (subtrop a trop. Am) Lynx lynx – rys ostrovid Malé kočky (Felinae) Acinonyx jubatus – gepard štíhlý Puma concolor – puma americká Felis silvestris – kočka divoká Otocolobus manul - manul „Viverridae“ – cibetkovití (asi 30 spp.) Arctictis binturong – binturong Arctogalidia trivirgata – ovíječ pruhovaný Cibetky: Civettictis civetta - cibetka africká Genetta genetta – ženetka tečkovaná Viverra – cibetka Fosy: Cryptoprocta ferox – fosa Pucholové: Diplogale hosei – puchol hnědý cibetka africká ženetka tečkovaná (i Evr) binturong (JV As) fosa (Mdg) ovíječ pruhovaný puchol hnědý Herpestidae – promykovití Mangusta – více rodů Promyka – více rodů Herpestes ichneumon - promyka ichneumon Suricata suricatta - surikata Hyenidae - hyenovití od spodního miocénu, vymřelé druhy připomínaly cibetky, rychlá evoluce; silný skus, noční smích Parahyaena brunnea – hyena čabraková Crocuta crocuta – hyena skvrnitá Hyaena hyaena – hyena žíhaná Caniformia Canidae - psovití Vznik v severní Americe v eocénu (57-37 mil. Let) Canis lupus – vlk obecný C. lupus lupus – vlk eurasijský C. lupus tundrarum – vlk polární C. lupus arctos – vlk arktický (Alj,Can) C. lupus dingo - dingo C. aureus – šakal obecný C. simensis – vlček etiopský !!! C. latrans – kojot prérijní Otocyon megalotis – pes ušatý Lycaon pictus – pes hyenový kojot šakal dingo Lycaon pictus - pes hyenový liška Nyctereutes procyonoides - psík mývalovitý Alopex lagopus – liška (pesec) polární Vulpes vulpes – liška obecná V. vulpes grucigera – liška evropská Vulpes zerda – fenek Speothos venaticus – pes pralesní Chrysocyon brachyurus – pes hřívnatý Dingo – JV Asie, pes zřejmě vznikl jeho domestikací! První Evropané v Austrálii ještě psa neznali. Ursidae - medvědovití Ursus arctos – medvěd hnědý U. arctos arctos – brtník U. arctos syriaucus – syrský U. arctos beringianus – kamčatský U. arctos pruinosus – tibetský U. arctos middendorffi - kodiak U. arctos horribilis - grizly U. maritimus – medvěd lední grizly kodiak m. kamčatským. brtník m. syrský Ursus americanus - baribal Ursus thibetanus – medvěd ušatý Melursus ursinus – medvěd pyskatý Tremarctos ornatus – medvěd brýlatý Helarctos malayanus – medvěd malajský Ailuropoda melanoleuca – panda velká m. ušatý m. brýlatý m. pyskatý m. baribal m. malajský panda velká Ailurus fulgens – panda červená Mephitidae – skunkovití (12) Mephitis mephitis skunk pruhovaný Procyon lotor – mýval severní Bassariscus ascutus – fret kočičí Procyonidae - medvídkovití Nasua nasua – nosál červený Nasua narica – nosál bělohubý Nasuella olivacea – nosál horský Gulo gulo – rosomák Mustelidae – lasicovití (70 spp.) Meles meles – jezevec lesní Lutra lutra – vydra říční KUNY: Gulo - rosomák Martes – kuna, sobol Mustela – lasice, kolčava, hranostaj, tchoř, kolonok, norek Neovison vison – mink (norek americký) MEDOJEDI: Mellivora capensis medojed kapský JEZEVCI: VYDRY: Mustela sibirica – kolonok Martes zibellina - sobol Odobenus rosmarus – mrož lední, až 450 cm, 2t Pinnipedia – ploutvonožci – od stř. miocénu Phocidae – tuleňovití (19 spp.) Otariidae – lachtanovití (16 spp.) Odobenidae – mrožovití (1 sp.) úzký zvukovody bez ušních klapek, krátké a tupé prsní ploutve s chlupy a s drápy na prstech, zadní ploutve krátké blanité, pokryté chlupy, nelze je otočit dopředu tenké ušní klapky na hlavě, ploutve bez srsti, drápky patrné jen na 3 prstech zadní ploutve, lze ji otočit dopředu pro chůzi po zemi uzavíratelné zvukovody bez ušních klapek, 2 velké kly (až 1m), ploutve bez srsti, prsty v přední ploutvi stejně dlouhé, v zadní trojúhelníkovité ploutvi jsou 3 střední prsty delší než prsty krajní, zadní ploutev lze otočit dopředuPhoca vitulina – tuleň obecný, 180 cm, 100 kg, válcovité tělo pokryto hustou krátkou srstí, zuby ICPM, dobrý zrak, hmatové vousy na horním pysku Mirounga leonina - rypouš sloní, až 4-6m a 5t, samice jen 1t, samci s nafukovacím rypákem Cystophora cristata – čepcol hřebenatý tuleni krabožraví, tuleni šedí, tuleni praví Otaria flavescens -lachtan hřívnatý (lvoun), 250 cm, až 300 kg lachtan tuleň tuleň obecný rypouš sloní tuleň grónský (mládě) čepcol hřebenatý Phocidae - tuleňovití mrož lední (samec) mrož lední (samice) Odobenidae – mrožovití lachtan hřívnatý lachtan kalifornský Otariidae – lachtanovití