•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
• 1980, zaloZena organizace sdruZující uZivatele TjeXu, TUG (TeX Users Group)
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
• 1980, zaloZena organizace sdruZující uZivatele TjeXu, TUG (TeX Users Group)
• 1990, vznika CSTUG
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
• 1980, zaloZena organizace sdruZující uZivatele TjeXu, TUG (TeX Users Group)
• 1990, vznika CSTUG
• 1992, zmrazení dalšího vy voje
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
• 1980, zaloZena organizace sdruZující uZivatele TjeXu, TUG (TeX Users Group)
• 1990, vznika CSTUG
• 1992, zmrazení dalšího vy voje
• Dnes uz Knuth TjeX dale nevyvíjí, ale pouze opravuje chyby, o kterých se dozví (a kterych je dnes však uz velice malo). Aktualní verze je 3,14159.
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
Vznik a historie TeXu
• 1977, „Mathematics books and journals do not look as beautifull as they used to", Donald Ervin Knuth, profesor Stanfordske univerzity.
• 1978, první verze
• 1980, zaloZena organizace sdruZující uZivatele TjeXu, TUG (TeX Users Group)
• 1990, vznika CSTUG
• 1992, zmrazení dalšího vy voje
• Dnes uz Knuth TjeX dale nevyvíjí, ale pouze opravuje chyby, o kterých se dozví (a kterych je dnes však uz velice malo). Aktualní verze je 3,14159.
•First •Prev • Next • Last • Go Back •Full Screen • Close •Quit
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Co je TjěX?
• sázecí autorský systém
• programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (byl v ném například pro zábavu implementovan interpret jazyka BASIC)
• davkovy: ze vstupu $c=\sqrt{a"2+b"2}$ dostaneme c = V a2 + b2
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Co je TX?
• sázecí autorský systém
• programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (byl v ném například pro zábavu implementovan interpret jazyka BASIC)
• dávkový: ze vstupu $c=\sqrt{a"2+b"2}$ dostaneme c = V a2 + b2
• portabilní (od Atari ci dvoudisketoveho PC XT po Craý)
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Co je TjěX?
• sázecí autorský systém
• programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (byl v ném například pro zábavu implementovan interpret jazyka BASIC)
• dávkový: ze vstupu $c=\sqrt{a"2+b"2}$ dostaneme c = V a2 + b2
• portabilní (od Atari ci dvoudisketoveho PC XT po Craý)
• stabilní ($256 za nalezení chýbý)
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Co je TX?
• sázecí autorský systém
• programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (byl v ném například pro zábavu implementovan interpret jazyka BASIC)
• dávkový: ze vstupu $c=\sqrt{a"2+b"2}$ dostaneme c = V a2 + b2
• portabilní (od Atari Ci dvoudisketoveho PC XT po Craý)
• stabilní ($256 za nalezení chýbý)
• dobře dokumentovaný (výřel kniZne)
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Co je TX?
• sazecí autorský sýstem
• programovatelný, t.j. s vlastním makrojazykem (býl v nem napríklad pro zabavu implementovan interpret jazýka BASIC)
• davkový: ze vstupu $c=\sqrt{a"2+b"2}$ dostaneme c = V a2 + b2
• portabilní (od Atari Ci dvoudisketoveho PC XT po Craý)
• stabilní ($256 za nalezení chýbý)
• dobře dokumentovaný (výšel knizne)
• volne řiřitelnýý
• s výstupem na zanzení nezavisl^m
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Algoritmy
• Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku a několikrat se ho pokusí naiamat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných a typografických pravidel. Matematický rečeno hleda hleda minimum jakesi „cenove" funkce.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Algoritmy
• Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku a několikrat se ho pokusí naiamat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných a typografických pravidel. Matematický řečeno hleda hleda minimum jakesi „cenove" funkce.
• Dělení slov - TgX mťiZe soucasne pracovat s maximalne 256 jazyky. Ma uloZeny tabulky se vzory delení slov. Algoritmus pro delení slov navrhl Frank M. Liang.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Algoritmy
• Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku a několikrat se ho pokusí naiamat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných a typografických pravidel. Matematický řečeno hleda hleda minimum jakesi „cenove" funkce.
• Dělení slov - TjeX mťiZe soucasne pracovat s maximalne 256 jazyky. Ma uloZeny tabulky se vzory delení slov. Algoritmus pro delení slov navrhl Frank M. Liang.
• Stránkový zlom - vzhledem k exponencialní sloZitosti algoritmu optimalizujícího vzhled celeho dokumentu TgX optimalizuje vzhled jedine strany. Nastavením parametru lze urcit vhodnost zlomu v tom kterem míste.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •Full Screen •Close •Quit
Algoritmy
• Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku a několikrat se ho pokusí naiamat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných a typografických pravidel. Matematický řečeno hleda hleda minimum jakesi „cenove" funkce.
• Dělení slov - TgX mťiZe soucasne pracovat s maximalne 256 jazyky. Ma uloZeny tabulky se vzory delení slov. Algoritmus pro delení slov navrhl Frank M. Liang.
• Stránkový zlom - vzhledem k exponencialní sloZitosti algoritmu optimalizujícího vzhled celeho dokumentu TgX optimalizuje vzhled jedine strany. Nastavením parametru lze urcit vhodnost zlomu v tom kterem míste.
• Matematická sazbá - Knuth venoval sazbe matematiky mimořádnou pozornost. Propracovanost matematicke sazby nema obdoby v zadnem jinem (ani komercním) systemu.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Algoritmy
• Řádkový zlom - TgX načte do paměti celý obsah odstavce jako jednu linku a několikrat se ho pokusí naiamat. Bere přitom v potaz mnoho proměnných a typografických pravidel. Matematický řečeno hleda hleda minimum jakesi „cenove" funkce.
• Dělení slov - TgX mťiZe soucasne pracovat s maximalne 256 jazyky. Ma uloZeny tabulky se vzory delení slov. Algoritmus pro delení slov navrhl Frank M. Liang.
• Stránkový zlom - vzhledem k exponencialní sloZitosti algoritmu optimalizujícího vzhled celeho dokumentu TgX optimalizuje vzhled jedine strany. Nastavením parametru lze urcit vhodnost zlomu v tom kterem míste.
• Matematická sazbá - Knuth venoval sazbe matematiky mimořádnou pozornost. Propracovanost matematicke sazby nema obdoby v zadnem jinem (ani komercním) systemu.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
TjeX jako takový obsahuje zhruba 300 zakladních znaCkovacích príkazu Pomocí makrojazyka, který je soucastí TjeXu, můzeme vytvaret nove sazecí príkazy. Takto vznikla take spousta více ci mene znamych formatu TjeXu:
• plainTjnX
Tento format naprogramoval sam autor TjeXu Donald Knuth. PlainTjnX roz-řiruje pocet příkazu, ktere muze uzivatel pouzít, na devet set. Vyzaduje schopnost programatorskeho myřlení, protoze vetřinu maker si musí uziva-tel vytvořrit a odladit saím.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
TjnX jako takový obsahuje zhruba 300 zakladních znackovacích pnkazu. Pomocí makrojazyka, který je soucastí TjeXu, muzeme výtvařet nove sazecí príkazý. Takto vznikla take spousta více ci mene znamých formatu TjeXu:
• plainTjX
Tento format naprogramoval sam autor TjjXu Donald Knuth. PlainTjnX roz-řiruje pocet příkazu, ktere muze uzivatel pouzít, na devet set. Výzaduje schopnost programatorskeho mýřlení, protoze vetřinu maker si musí uziva-tel výtvořrit a odladit saím.
• LTjeX
Je nadstavbou TjeXu výtvořenou panem Leslie Lamportem. Býl výtvořen zejmena proto, abý zjednoduřil sazbu dokumentů v TjeXu a zpřístupnil tak jinak ponekud slozitý jazýk beznemu uzivateli.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
TeX jako takový obsahuje zhruba 300 zakladních znackovacích príkazu Pomocí makrojazýka, který je soucastí TgXu, muzeme výtvařet nove sazecí príkazý. Takto vznikla take spousta více ci mene znamých formatu TXu:
• plainTEX
Tento format naprogramoval sam autor TgXu Donald Knuth. PlainTEX rozširuje pocet príkazu, ktere muze uzivatel pouzít, na devet set. Výzaduje schopnost programaítorskeího mýsřleníí, protozře veřtsřinu maker si musíí uzřiva-tel výtvorřit a odladit saím.
• ltex
Je nadstavbou TgXu výtvořenou panem Leslie Lamportem. Býl výtvořen zejmena proto, abý zjednoduřil sazbu dokumentu v TXu a zprístupnil tak jinak poneřkud slozřitýí jazýk beřzřneímu uzřivateli.
• -TeX
Format napsaný puvodne pro Americkou Matematickou společnost.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
• Editorem vytvaříme zdrojový dokument .tex. (PSPAD: http://www.pspad.com/).
• Zdrojový dokument zpracujeme TEXem - přitom se nacíta soubor zvaný format (.fmt) - předzpracovana sbírka TEXových maker k rychlemu natazení. Dalří nezbytností jsou písma. Samotný TEX se vřak nestara o to, jak takove písmeno vypada. Proto TeX nenacíta samotna písmena, ale pouze informaci o řnkach a výřkach písmen, ligaturách, sklonu a dalřích hodnotach. Tato souhrnna informace o písmu se nazýva metrika. V případe TeXu ma příponu .tfm.
• Po skoncení prace TeXu získame (krome pomocných souboru) soubor DVI (DeVice Independent). Je to soubor, který popisuje, kam se TeX rozhodl umístit texty. Krome toho muze obsahovat specialní znacky pro vystupní zařízení, jejichz pomocí se do TeXu implementují barvy, podpora obrázku a dalří. Tento soubor si jiz muzeme prohlednout DVI prohlízecem.
• Casto jej vřak pouzijeme pro převod do jineho výstupního formatu - Post-Scriptu (pomocíí programu dvips).
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Postscript (PS):
Jazyk PostScript byl navrzen firmou Adobe v roce 1985 jako jazyk pro popis straínek. Dííky svyím rozsaíhlyím mozřnostem se vsřak brzy stal i formaítem pouzívanym k prenosu obrázku mezi aplikacemi.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
• Postscript (PS):
Jazyk PostScript byl navrZen firmou Adobe v roce 1985 jako jazyk pro popis stránek. Díky svym rozsahlym moZnostem se však brzy stal i formatem pouZívaným k přenosu obrazku mezi aplikacemi.
• zapouzdreny PostScript (Encapsulated PostScript - EPS):
Od normalního strukturovaneho PostScriptu se príliš neliší- jediny zasadni rozdíl je v tom, ze neobsahuje zadne příkazy pro nastavení zařízení ci souřad-neho systemu a nemanipuluje s interpretem tak, aby to ovlivnilo zpracovaní ostatních castí dokumentu. Nektere PostScriptove príkazy tedy format EPS zcela zakazuje, jineí omezuje. Aplikace pro EPS přripravíí prostřredíí (souřradnyí system) tak, aby byl obrazek ve spravne poloze a velikosti. K tomu jí napo-maha informace o ohranicujícím ramu (Bounding Box), ktera se nachazí ve strukturovaných komentarích kazdeho EPS souboru.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
• Postscript (PS):
Jazýk PostScript býl navrZen firmou Adobe v roce 1985 jako jazýk pro popis stranek. Díký svým rozsahlým moZnostem se však brzý stal i formatem pouZívaným k přenosu obrazku mezi aplikacemi.
• zapouzdrený PostScript (Encapsulated PostScript - EPS):
Od normalního strukturovaneho PostScriptu se příliš neliší- jediný zasadni rozdíl je v tom, ze neobsahuje zadne příkazý pro nastavení zařízení ci souřad-neho sýstemu a nemanipuluje s interpretem tak, abý to ovlivnilo zpracovaní ostatních castí dokumentu. Nektere PostScriptove pnkazý tedý format EPS zcela zakazuje, jineí omezuje. Aplikace pro EPS přripravíí prostřredíí (sourřadnýí sýstem) tak, abý býl obrazek ve spravne poloze a velikosti. K tomu jí napo-maha informace o ohranicujícím ramu (Bounding Box), ktera se nachazí ve strukturovaných komentarích kazdeho EPS souboru.
• Portable Document Format (PDF):
Interpretace postscriptoveho kodu je pomerne slozita a relatívne pomala. PostScript je navíc textový format, coz zvýřuje velikost souboru. Format PDF přebral ideu popisu stranký, ovřem výřadil vřechný programovací konstrukce. Naproti tomu přidal podporu komprese celeho kodu, krýptografie, nahledu stran, hýpertextových odkazu, appletu, barevnách profilu ICC aj.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Zdroje informací, software
Cg TUG: http://www.cstug.cz/ Archívy CTAN a Cg TUG:
http://www.cstug.cz/ctan/index.html Konference a news skupiny:
http://www.cstug.cz/diskuze-index.html
Kurs ITjeXu: http://www.math.muni.cz/~plch/vyuka/tex/ tex.html
Ghostview, Ghostscript:
http://www.cs.wisc.edu/~ghost/index.html Adobe Reader:
http://www.adobe.com/products/acrobat/readstep2. html
IATJHX2html: http://www.latex2html.org/ PDFCreator:
http://www.slunecnice.cz/product/PDFCreator/
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit
Literatura
[1] Beran V.: Aktualizovaný typografický manuál, nakladatelství Manuál 2003.
[2] Čechova L., Plch R.: Sázíme v ETjeXu diplomovou praci z matematiky, skriptum MU Brno 2003.
[3] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The JATjEK Companion, Addison-Wesley 1994.
[4] Goossens M., Rahtz S., Mittelbach F.: The LATjX Graphics Companion, Addison-Wesley 1997.
[5] Gratzer G.: Math into LATjX, Third Edition, Birkhauser Boston 2000.
[6] Kocer M.: Ne prílis stručný uvod do systemu LATjXle, 1998.
http://www.penguin.cz/~kocer/texty/lshort2e/ lshort2e-cz.pdf
[7] Olšak P.: Typografický systeem TjXÍ, Konvoj Brno, 2000.
[8] Olšak P.: Jak TjeX pracuje s PostScriptem, Zpravodaj Ceskoslovenskeho sdruZení uZivatelu TeXu, 3 (3), 101-113, 1993.
[9] Rybicka J.: LTeX pro zacatecníky, 3. vydaní, KONVOJ, Brno 2003.
•First •Prev •Next •Last •Go Back •FullScreen •Close •Quit