Šíření zemědělství pastvina pole První šíření zemědělství nZemědělství vzniklo v regionu JV Asie. nOdtud se banány, rýže, taro a brambory rozšířily do Číny a Japonska. nZdokonalení metod sázení, nové odrůdy. nSoustředění na vypěstování druhů s kratším vegetačním obdobím a schopných prosperovat v chladnějším klimatu. Druhý civilizační proud nSměr do Afriky přes pobřeží Indie a jižním okrajem Arábie. nNa jih od Sahary přes horskou část Etiopie. nPřeneseny banány, taro, prasata, slepice, pes. nJamy sem dopraveny pravděpodobně až později Malajci nebo Araby. nU guinejského pobřeží se vytvořilo druhotné centrum zdomácnění rostlin vegetativním rozmnožováním. n Třetí civilizační proud nSměr do Středomoří. nPrase z JV Asie na prahu neolitu v Egyptě, Palestině a jižní Evropě. nZ klimatických důvodů nepřijaty rostliny z JV Asie. nDobré umění vegetativního rozmnožování ve Středomoří, výběr a zdomácnění nových plodin. ¡vinná réva (původně z kavkazského turecko-iránského pohraničí), palma datlová, olivovník, fíkovník Čtvrtý civilizační proud nSměr do na tichomořské ostrovy až do Havaj a Velikonoční ostrov nBěhem osídlování ostrovů přinášeny plodiny z JV Asie. nVytvořily se nové varianty a odrůdy a navíc tam přetrvaly některé staré kultury, které se na původním území již přestaly pěstovat. Rozšíření do Ameriky nVe Střední Americe kultury podobné kulturám JV Asie. ¡Podobnost obyvatel Indonésie a indiánů Střední Ameriky ¡V interglaciálem vhodné klima a úroveň hladiny moře pro přechod přes Beringovu úžinu – přešel člověk i zvířata ¡Po příchodu do stejným klimatických podmínek znovuuplatňování zemědělské praxe z JV Asie. nDva regiony prastaré zemědělské kultury v Americe ¡peruánský ¡mexicko-quatemalský nRozmnožování rostlin řezáním a sázením výhonků do půdy upravené na valy případně kopečky – stejné jako ve Starém světě nManiok (savany Venezuely), batáty (horská Kolumbie a pralesy Amazonky), koka (jižní pobřeží Karibiku, peruánské Andy), tabák nKačena pižmová, prase pekari, druh psa krmeného rostlinou potravou nNásledně šíření kopaničářské kultury do obl. mírného klimatu a do hor ¡nové druhy, zejména brambory ¡zdomácnění morčat a lam nOblast celkově chudá na bílkoviny Semenářské zemědělství Starého světa nPozornost ze sazenic se přenesla na semena tam, kde geografické prostředí je méně vhodné pro vegetativní rozmnožování – okraje klimatického prostoru starého kopaničářství. nPěstování semenných rostlin vhodné k rytmu práce úměrné k ročním klimatickým obdobím. nOblasti zdomácnění semenných rostlin ¡Západoindická oblast ¡Sprašové území Číny ¡Etiopie nTrávy na zrno, luštěniny na bílkoviny a tuk nŽně vrcholným obdobím roku nDůležitější počet semen než velikost plodu nPříprava polí nevyžadovala velkou námahu. Zdomácnění stádových zvířat ve Starém světě nOhniskem JZ Asie, v Mezopotámii a Iránu 7000 let staré důkazy o chovu hovězího dobytka, koz a ovcí. nPředchůdcem hovězího dobytka tur (výskyt od západní Asie až po Atlantickou Evropu) a tur indický (Indie) nHovězí dobytek nejdříve pluhové zvíře, až později na mléko a maso nDomácí koza z kozy bezoárové (výskyt od oblasti Indu po Kavkaz) nDomácí ovce z uriala (Pandžáb až Balúčistán) nKůň z divokého tarpana (jihoruské stepi) nOsel z núbijského osla (Etiopie) Semenářské zemědělství Nového světa nCentrum na pohraničí Mexika a Střední Ameriky nKukuřice, fazole na bílkoviny a škrob, dýně především na cukry (ale semena dýně i na bílkoviny a tuky) ¡využívána symbióza těchto plodin nSZ část Jižní Ameriky: rajče nŽádné žně, jen postupný sběr jednotlivých rostlin, ne celého dozrálého pole nJediným zdomácnělým živočichem krocan Vznik pastýřství nPastýřství mladší formou hospodářské aktivity nNejdříve pastva dobytka na volných travních a lesních porostech za polem nExtenzivní charakter pastvy, nutnost rozsáhlých ploch nS růstem obyvatelstva se pastýři vzdalovali od zemědělských usedlostí, až se oddělili ¡někdy úplně, někdy jen sezónně nÚplné oddělení vedlo k začátkům kočovného pastevectví, které se rozšířilo v suchých oblastech, atlantické Evropě a tundře. nPozději často kočovníci získávali ekonomickou převahu nad usedlými zemědělci a podnikali na ně nájezdy ¡chamitské invaze do severní Afriky ¡árijské invaze do Indie ¡hunské a avarské výboje do Evropy Rozvoj hospodaření v Evropě I nSZ Evropa a území u Baltu dlouho bez odlišností oproti jiným oblastem semenářského zemědělství nRozšiřování zemědělství dále na sever Evropy – vlhčí oblasti s kyselejšími půdami nPůvodně pšenice a ječmen, jako plevel žito a oves – časem ale hlavními plodinami nVznik zvláštního typu smíšeného zemědělství ¡upřednostňován chov dobytka na maso a mléko ¡uskladňování sena na zimu ¡žito jako hlavní chlebovina, oves jako krmná, částečně jedlá plodina ¡dřívější žďárové hospodaření vystřídáno přílohovou soustavou hospodaření – část orné půdy oseta obilovinami, část dočasně neobdělávaným přílohem kvůli obnovení úrodnosti půdy Rozvoj hospodaření v Evropě II nNárůst počtu obyvatel - nutnost omezit extenzitu využívání půdy nDvouhonné hospodaření ¡začátek použití železného pluhu ¡úhorové hospodářství – část pozemků vždy leží úhorem a zpravidla jako pastvina nTrojhonné hospodaření ¡pravidelné střídání úhor-ozim-jař Agrární revoluce n18.století - vrcholí tlak na zvýšení zemědělské produkce nZavedení okopanin (brambory, krmná řepa) a motýlokvětých pícnin (jetel, vojtěška) nStřídavé hospodaření ¡orná půda v celém rozsahu celoročně obdělávána ¡znovuobnovení úrodnosti půdy díky pravidelnému střídání jednotlivých skupin plodin nPočátek agrární revoluce umožnil průmyslovou revoluci a ta zpětně působila na další rozvoj zemědělství. Vznik tržního zemědělství nNa trhu průmyslové výrobky, nástroje, stroje a předměty spotřeby, které si zemědělec mohl zaopatřit jen získáním a prodejem zemědělských přebytků. nZavedení cen na zemědělské výrobky, orientace na tržní odbyt nTržní hospodaření ¡intenzivnější využití půdy ¡specializace hospodářství ¡převážná část produkce stále více oddělena od spotřeby – obchodník jako zprostředkovatel mezi producentem a spotřebitelem Důsledky tržního zemědělství nÚzemní rozmístění plodin pod ekonomickými vlivy nPřednosti nabývá zemědělská produkce na výhodně položených místech a s dobrými dopravními, klimatickými či terénními podmínkami. nPronikání levnějších výrobků z privilegovaných regionů způsobí, že v některých oblastech zemědělská výroba dostane úzkou orientaci. nMezinárodní a celosvětová konkurence nTři hlavní příčiny této formy rozvoje podle Ivaničky (1983): ¡Vysoce industrializované státy s velkými městy nejsou schopny pokrývat svoji spotřebu. ¡Specializace regionů umožňuje dodávat výrobky za nižší ceny. ¡Zavedení nových výživných produktů, které v přírodním prostředí západní a severní Evropy není možné produkovat. Děkuji za pozornost.