Procesy ovlivňující proměny venkova a venkovského společenství, nerovné podmínky a možnosti vývoje Proměny vnímání venkova nurbanizace jako proces přeměny určité společnosti v jinou nvenkov – prostor druhého sledu, opožděný ve vývoji? Co je to sociální spravedlnost? nnová ekonomie, vzdělanost, média, zisk, spotřeba, volba vs. samozásobitelství a tradičního stylu života (nucené hospodaření, sociální kontrola) nnová funkce venkova – rekreační a regenerační, vytlačuje výrobní funkci, které požaduje centrum nvenkov nerespektuje v politické oblasti pravidla hry industriální společnosti, chová se dětinsky Venkovská společnost? nmá venkovská společnost šanci vyvíjet se podle vlastního schématu? S lidskou dimenzí? nopírá se o vlastní systém životaschopných hodnot? Brzdí venkovská společnost rozvoj? nči je odsouzena ke zpožděnému kopírování vývoje města? – reprezentanta industriální, technické společnosti? njaké dopady mají politické a administrativní rozhodnutí? Cítí se venkovská společnost vylučována ze společnosti, či marginalizována? nurbanizace jako prostorový a sociální pojem nvenkované se řeší izolovanost, chtějí dialog Urbanizace venkova nnení to přechod z venkova – na město, ale změna vazeb, funkcí, apod., opozice město – venkov není přesná, rozvoj venkova je závislý na městu a naopak (venkov jako životní prostředí) – sociální kontakty v prostorových strukturách nekonomie – modifikuje výrobu, obchod i spotřebu, růst konektivity a závislostí nekonomie – sdružování výrobců, lidí,…tvorba efektivnějších struktur nkultura – pronikání městské kultury a chování na venkov, konflikty mezi kulturními vzorci, sledování jaké morální vlastnosti připisují lidé venkovu a městu, jak jednotliví venkované hodnotí město npolitické dopady, centrum-periferie, nerovné šance Město v představách venkovanů nLiší se, zda dotázaný byl muž či žena, mladý či starší generace, zemědělec či nezemědělec n1. místem vzdělávání, 2. místem volného času, 3. místem možností získat peníze, 4. místem společenských příležitostí a prospěchu, 5. místem kultury a zábavy, 6. místem hluku, 7. jednou velkou továrnou – průmyslem, 8. místem anonymity ntedy: místem komunikace s lidmi a věcmi, místem informací a inovací (otevřená společnost) s vyšším komfortem a zabezpečením nvenkované ale ve městě nenalézají více štěstí Rurální etika – morální rozměr? nna venkově chybí pracovní příležitosti, možnost volby, je pociťována osamělost, tradicionalizmus njiná koncepce práce – zemědělství, bez ukončení pracovní doby, bez volného času, bez jisté odměny za práci, ale více kreativní než závislosti ve městech (méně finančně hodnoceny) nale sociální sounáležitost a kontrola, město vnímáno jako prostor se sociálním napětím a násilím, nehumánní, proti rurální etice – proti významu rodiny a péče o ně, proti religiozitě nvenkované vnímají město jako prostor, který umožňuje promiskuitu, sobeckost, sebe-prosazování, morální úpadek celé společnosti Práce nrolnická práce nerespektovala hodnotu času a život mimo práci, život pro práci nnyní preference osmihodinové pracovní doby, volný čas – prostor „svobody“ či lenosti? npráce jako všeumění, nebo produktivní zaměstnání?, nyní to druhé: dosáhnout profesní přípravy oproti jen „nějaké“ zkušenosti, zajistit sociální užitečnost (měřenou penězi!, sociální prospěšnost), zaručit pravidelnost, jistotu práce npřijímání městského chování: turizmu, zpracování…město si „hodnoty“ vybojovalo, venkov se jich vzdává?, možný sociální konflikt nsdružování se mimo tradiční rodiny, podniky Vlastnictví ndůležité pro venkovskou komunitu, nejen ekonomicky, ale i sociálně, politicky apod. n„být vlastníkem okolního prostoru“ – selství, redukce na chápání významu a schopností jedince nurbanizace – nejen vlastnictví, ale ovládání času, peněž, možností volby – „svobody“ nvlastnictví půdy je tak „jen“ výrobním prostředkem nzásah:kolektivizace zemědělství, profese vs. sedlák nrezidua křivd, radikalizace venkovských komunit Peníze ndříve peníze pro rozmnožování vlastnictví nnyní peníze pro rozmnožování sfér „svobody“ npeníze pro získání moci, z moci ekonomické udělat moc politickou, a sociální prestiž (statut) npocit nezávislosti, rozvoj materiální „kvality“ života nvenkovská společnost ale netoleruje zisk peněz bez (často fyzické) práce, má rezistentní chování npeníze hrají pro venkovskou společnost větší roli než pro městskou společnost! - výzkumy sociologů nrentabilita práce, půjčky – vědomí sociální „zaostalosti“ Kultura npronikání městské kultury – vede k uniformizaci a homogenitě, technizace a standardizace života, ničení rozmanitosti?, ale i statistických srovnání apod., jednoduchá schémata a systém opatření, venkované mají jiný diverzifikovaný systém, který není zohledněn (město prosazuje užívání statistik)! nJde o systém hodnot, norem, formy a obsah sociálních vztahů, vztahu lidí k přírodě, myšlení a jeho využití ve verbální komunikaci, logika sociální organizace daného společenství nMěsto ovládá prostředky pro průnik, difúzi své kultury na venkov prostřednictvím médií Škola nvzdělání jako faktor blahobytu, sociálního pokroku?, označován za překážku nerozvinutosti npřechod z venkovské školy do školy ve městě znamená prostorové přerušení vazeb s dosavadním kulturním prostředím, „vydědění“? nnyní teprve získání kvalifikace dělá z práce profesi nvenkovu chybí kulturní osobnosti – „mudrci“, „filozofové“, „písmácí“ i pro preferenci technického vzdělání! Chybí humanitní vzdělání! nvenkovu nechybí praktičtí „všeumělové“ nna venkově se neoceňuje význam „umění mluvit“ Hromadné sdělovací prostředky nvenkovská společnost preferuje konkrétní situace zasazené do známého (blízkého) prostředí, město vy(zne-)užívá dominantního efektu nvenkované čtou tisk méně než měšťané a zemědělci méně než kdokoliv jiný nčetba, znalosti nejsou vnímány jako práce… npřednost slyšenému slovu než psanému textu nvenkov jako konzument nabídky ekonomických činností, veřejná inzerce vlastního života, propagace hodnoty volného času, spolčení sportu s městem a tiskem (soupeření místo spolupráce!), jakákoliv práce (vč. „všeumělů“) Politické řízení nprosazování různých modelů vývoje nvulgární urbanizmus – vše bude dynamickými, inovativními, konkurujícími si městy nnaprostá ruralizace – vše bude idylickými, spolupracujícími, bezpečnými venkovy nkaždá politická strana prosazuje strategii na škále, jejíž krajní body jsou uvedeny výše ntyto pozice jsou někdy tradiční, inovativní, někdy radikální – vždy jde o intervence – podporovat statisticky „úspěšné“ – industrializované, nebo podporovat „zaostalé“ – jiným způsobem tvořené nhledání charakteristik, co je a co není venkovem Obec nadministrativní jednotka se zvláštní politickou funkcí, má více charakter politický než ekon. njde o sociální síť vesnice, v rodině, příbuzenství, sousedství ntvorba občanů, status, rovné před zákonem ale nerovné podle rodu a vlastnictví! nstát očekává formování vztahu k vyšším jednotkám nplatí podmínka: budoucnost je důležitější nežli zisk nhlavní funkcí je ovládnout budoucí čas komunity nzákon o trojí moci: ekonomická moc, politická moc, sociální moc (očekávání od jiných), venkované mají jen třetí druh, přičemž ekon. a polit. moc jednají!!! Sdružení, iniciativy rozvoj. spol. norganizace s ekonomickými funkcemi, plnící ale politické cíle nsledování přebírání mocí, moc je upírána ženám, které ale ovlivňují rozhodování nepřímo vazbami nje nutné sledovat vliv příbuzenství nsdružení se snaží získat moc od obcí, které tak oslabují nsledujeme konflikty, sociální vztahy a jejich kvalitu v prostorových strukturách nsdružení mají za cíl hrát významnější roli proti městu (centru i pólu rozvoje, jako kategorie industriální – moderní – společnosti) Důsledky urbanizace na venkov nselektivní migrace do měst, demografické problémy na venkově ndo měst odchází 20 – 35letí, venkov – nízká porodnost ndo měst odchází ekonomicky a vzdělanostně aktivnější obyvatelstvo, pokud nedojíždí npřevaha žen ve městech a mužů na venkově nv důsledku toho tyto skupiny ve svém prostředí obtížně nachází životní partnery nstárnutí – tvorba jedno a dvoučlenných domácností na venkově, chybí narušené rodinné vazby a vztahy – chybějící zařízení a růst závislostí Důsledky urbanizace na venkov nrůst dojížďky za prací, ztráta centrality větších obcí nvesnice jen noclehárnou, ztráta vztahu k místu nrozrůznění sociálního systému vesnice, ne-koheze nzměny v samotném zemědělském povolání, profesní příprava, multifunkcionalita, specializované činnosti, růst závislostí, nutnost kontaktů – glokalizace, likvidace různého chování a hodnot bývalých sedláků a univerzalita profesí nomezení funkcí, které přejímá stát nautomobilismus, vyšší mobilita, dopady na životní prostředí, zdraví obyvatel, kvalitu života (na venkově chybí zdravotní zajištění), dělení rolí