‹#›
Regionální politika v zemědělství
Regionální politika – charakteristika a význam
Vztahy mezi obecnou a zemědělskou regionální politikou

‹#›
2
Regionální politika - úvod
nexistují rozdílné názory na uplatňování regionální politiky (neoliberální, institucionální,
marxistické, TUR apod.)
nEU: systematická, regionálně diferencovaná hospodářská a sociální politika založená na objektivním
vícekriteriálním hodnocení
nvýraznější rozdíly → problematické pro stát → reg. politika (zajišťovací), účelně → pomoc regionům
se zaostávajícím ekonomickým rozvojem (ne nivelizace)
nv zemědělství je situace složitější: přechod na tržní ekonomiku (liberalizace cen, pohyb zboží,
migrace obyvatel apod.) + nerovnoměrný vývoj ekonom. aktivity + nerovnoměrný vývoj území (přírodní
podmínky, tradice regionu, úrovně osídlení venkova)

‹#›
3
Obecná regionální politika
nprostorové aspekty hospodářské a sociální politiky státu
nhledání skutečných předpokladů, aktivizace vlastních zdrojů a obyvatel, podporovat aktivity pro
budoucí rozvoj
nrozdíly mohou být vyvolány přijetím nesprávných opatření a necitlivých zásahů
nmá vést k efektivnímu fungování, stabilitě regionu i státu, přiměřená účast státu a její vývoj
ntransformace: přechodné období?, přebytek uvolněných pracovních sil a nedostatek finančních zdrojů
nzemědělství: situace opět složitější, kromě produkce plní další funkce, např. ekologie – OŽP,
půda, údržba krajiny, život na venkově (zaměstnanost, kvalita života, osídlení)
ninfrastruktura, dlouhodobé podnikání, rozmístění výroby a zkvalitňování výrobních zdrojů
npodmínky úvěrů, úvěry, dotace

‹#›
4
Zemědělská regionální politika
nomezování přebytečných a neproduktivních výrob
nztížené podmínky: horské, podhorské, pohraniční oblasti, oblasti se špatnou sociálně ekonomickou
infrastrukturou ~ submarginální podmínky
nproblémové regiony = hospodářsky slabé regiony ~ venkovské regiony, podpora regionů s narušeným ŽP
nútlum produkce vede k omezení negativních důsledků, ale i potlačení pozitivních mimoprodukčních
funkcí pro společnost
ndůležitým cílem je udržení osídlení a řešení nerovnoměrné zaměstnanosti a potřeby pracovních sil v
regionech, důraz na mimoprodukční funkce
nkvantitativní i kvalitativní analýza, předvídání důsledků opatření, monitoring šitý regionům na
míru
nne řešení nedostatků výrob a jejich subvencování
n
n

‹#›
5
Vztahy mezi předchozími politikami
nzáměry obecné regionální politiky jsou definovány především jako adaptace nebo konverze regionální
ekonomiky směřující je snížení úrovně nezaměstnanosti a zajištění příjmů obyvatel. Státní
regionální politika v zemědělství by měla být zaměřena především na restrukturalizaci zemědělské
prvovýroby
nv zemědělství jsou patrné hospodářské a sociální důsledky, které nabývají politického významu
nrůzné úrovně řešení – makrosféra státních zásahů i regionální aktivizace místních podnikatelů
nzemědělská regionální politika navazuje na obecnou regionální politiku
n

‹#›
6
Vztahy mezi předchozími politikami
nzemědělská regionální politika je uplatňována vůči 1) typovým regionům, 2) konkrétním regionům,
jejichž vymezení odpovídá administrativnímu členění státu
nod roku 1993 se účelně kombinují oba přístupy
npolitika se tak vztahuje na konkrétní územně administrativní jednotky či jejich části
(mikroregiony), které jsou identifikovány jako problémové (negativní vybočení z míry vyváženosti,
kterou tolerujeme)
nproblém kritérii a zvolených indikátorů – hodnocení komplexního vývoje a srovnatelnost, jejich
historické proměny (dřívější metodika PES, nynější LFA), (BPEJ)

‹#›
7
Ekonomické aspekty zemědělské politiky
ndříve plošný charakter zemědělské výroby → nutná sociální rovnováha → která se působením trhu v
řadě území dostává do protikladů s podnikatelskými možnostmi
nnedostatek financí, které brání technické (vybavení) a technologické restrukturalizaci zemědělství
nodběratelské a obchodní sítě a jejich vliv, role zpracovatelských podniků nebo obchodních řetězců
nzměna výrobních a podnikatelských forem
nnástroje: hl. dotace do zemědělské prvovýroby (vývoj + typ dotací)
nMze ČR vytvořilo Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF), který poskytoval garance na
úvěry bank a subvence na úroky z úvěrů

‹#›
8
Sociální aspekty zemědělské reg. politiky
npriorita agrárních politik států EU, důstojný život
nnevycházejí z modelů zemědělství založených pouze na zákonech liberalizovaného trhu, neboť trh
není schopen zabezpečit všechny sociální funkce zemědělství
nnástroje: přímé a nepřímé sociální subvence do:
na) udržení, vytvoření pracovních příležitostí na venkově a zachování existence zemědělského
hospodaření ve venkovském prostoru
nb) zachování historicky vzniklých venkovských struktur, včetně kulturních hodnot a rekreačního
prostředí
nc) udržení struktury venkova, stabilitu osídlení
nd) kompenzace, stabilizace důchodů v nepříznivých podmínkách výrobních, restrukturalizačních či
útlumu

‹#›
9
Právní aspekty zemědělské reg. politiky
nrozdělení kompetencí (a financí) mezi státní správou a samosprávou na různých velikostních
úrovních spojené s vyjasňováním těchto správních činností
nza současné venkovské situace nabyla významu samostatná politika jednotlivých obcí, což má své
politické důsledky
n(podle zákona 367/1990 Sb.) se obec stala samostatným právním subjektem, který zabezpečuje
hospodářskou, sociální, kulturní a další stránky rozvoje svého územního obvodu
nk povinnostem obce patří ochrana a tvorba kvalitního ŽP a uspokojování potřeb a nároků obyvatel a
činností na území obce, obec může zakládat a rušit organizace, sama podnikat a účastnit se
podnikání jiný subjektů