‹#› Vize českého zemědělství po roce 2010 Doc.RNDr.Antonín Věžník,CSc ‹#› 2 Význam zemědělství pro NH •zemědělství a související obory mají strategický význam pro poskytování veřejných statků, a to zejména zajištění strategické míry potravinové bezpečnosti, péče o krajinu a ochranu životního prostředí ‹#› 3 Analýza vývoje a stavu českého zemědělství •zásadní změny po roku 1989 (adaptace na ekonomickou realitu) •globalizující se trhy •příprava i samotný vstup do EU • - drtivá většina mezinárodní výměny, • - společný trh, • - finanční prostředky na podporu poskytované do zemědělství (do roku 2013 nárůst, pak závislé na reformě rozpočtu a společné zemědělské politice) • • ‹#› 4 •podíl zaměstnaných v zemědělství a jeho podíl na HDP má klesající trend •objem produkce na stálých cenách roku 1989 kolísá pod 80 mld. Kč •konkrétní vývoj se liší podle sektorů: -převaha rostlinné výroby -rozšíření extenzivní typy hospodaření -pokles stavu hospodářských zvířat (ale růst užitkovosti) -ceny výrobků převážně mírný růst, ale zároveň rostoucí nestabilita -ceny výrobních vstupů rostou rychleji než realizační ceny prvovýrobců -domácí spotřeba má klesající tendenci (i když v některých letech stabilita, příp. růst) -výrazná úloha maloobchodních řetězců – - - • ‹#› 5 ‹#› 6 Analýza vývoje a stavu živočišných komodit •Chov přežvýkavců • - produkční funkce (produkce masa, mléka) • - mimoprodukční funkce (údržba TTP) • - podpora v rámci Společné zemědělské politiky EU (rozvoj venkova, zachování zaměstnanosti na venkově) • •Chov skotu • - ekonomicky náročný • - celoroční příjem • - dlouhý reprodukční cyklus (vysoká investiční vybavenost) • - bezprostřední vazba na půdu ‹#› 7 •Chov ovcí a koz • - nízké produkční náklady, nízká energetická náročnost • - některé porosty mohou být udržovaný pouze pasením ovcí • - vysoká kvality masa, krátká doba výkrmu • - EU převážně dovoz - • - po roku 1989 pokles stavu skotu, hlavně dojných krav (nepřímo limitovány užitkovostí při nepřekročení kvótního systému dodávaného mléka) • • ‹#› 8 •Trh s mlékem • - po roku 1989 pokles spotřeby na obyvatele • - po vstupu přiblížení cenám výrobců mléka v EU 15, růst vývoz syrového mléka a dovozu mlékárenských výrobků • - od roku 2006 zhoršení nákladové rentability (celosvětový pokles cen zemědělských výrobců mléka) ‹#› 9 • - české podniky s výrobou mléka jsou více ohroženy přerušením plynulých peněžních toků než podniky v dalších zemích EU, neboť u jiných evropských farem se značný podíl nákladů ušetří na vlastní půdě a kapitálu, nebo na práci rodinných příslušníků • - ekonomický efekt produkce mléka v ČR bez započtení podpor vykazuje po vstupu do EU klesající tendenci. Ve střednědobém horizontu lze očekávat vyšší tlak na konkurenceschopnost českých, respektive evropských producentů mléka. • - dle výhledu OECD by v následujícím desetiletí měly ceny mléka ve světě narůstat, i když pomalejším tempem, a to i vzhledem k rostoucí poptávce a spotřebě u všech mléčných výrobků. V EU se neočekává výrazný růst produkce ani po zrušení kvót v roce 2015. Nárůst produkce se očekává hlavně v rozvojových a méně rozvinutých zemích, jako např. v Indii, Číně, či Pákistánu. ‹#› 10 •Produkce a spotřeba hovězího masa v ČR • - výrazný pokles do roku 2004 (2004 – 2008 stabilizace) • - intenzita chovu skotu v ČR je mírně nižší než v jiných státech EU 27, ale v produkci masa dlouhodobě soběstačná, kým ostatní státy musejí dovážet •- 2009 – pokles dojených krav způsobený krizí na trhu s mlékem. Ekonomická krize jinak sektor hovězího masa nijak výrazně nezasáhla. ‹#› 11 •konkurenceschopnost sektoru hovězího masa v ČR je a bude ovlivněná: • - rentabilitou produkce hovězího masa v zemědělských podnicích v ČR • - možností uplatnění živého skotu na trzích EU • - konkurenceschopností českého masného zpracovatelského průmyslu • - rentabilitou komodity mléko, tj. především úrovní stavů dojených krav • - dalším vývojem SZP a SOT • - světovým obchodem • - preferencemi spotřebitelů • •- dle výhledu OECD jeden z největších růstu zemědělských komodit (hlavně spotřebou a produkcí v Asii), předpokládá se nárůst cen, avšak v EU pokles produkce ‹#› 12 •ČR - potřeba připravit se na změny na evropském a světovém trhu s mlékem a masem, zejména taky na plánované zrušení vývozních subvencí v roce 2013 a mléčných kvót v roce 2015 •snaha o zachování konkurenceschopnosti zahrnuje: • - budování efektivního managementu chovu, • - eliminace rizik, • - spolupráce mezi producenty a zpracovateli • - spolupráce mezi producenty a spotřebiteli • - budování záchranné sítě apod. • ‹#› 13 •Chov ovcí • - od roku 1990 převod z produkce vlny na produkci masa, proto zpočátku výrazný pokles a pak postupný nárůst produkce • - stav ovcí a koz reaguje na výši podpor těchto odvětví • ‹#› 14 •Chov koz • - od roku 1990 přechod na chov ve stádech, převaha rodinných farem s komplexním zpracováním mléka • - velmi nízká spotřeba (porážka hlavně pro vlastní spotřebu) • - specifickým problémem českých chovatelů ovcí, kteří chovají masná a kombinovaná plemena, zůstává roztříštěnost chovů a nedostatek zpracovatelských kapacit, tj. specializovaných jatek pro zpracování skopového masa a zajištění odbytu vlny ovcí • - chov ovcí a koz v ČR představuje významný doplňkový úsek živočišné výroby, který prošel v minulosti významnými změnami, zejména restrukturalizací chovu, kdy došlo v důsledku změny užitkového zaměření z chovu pro produkci vlny na chov pro produkci masa ‹#› 15 •Chovy prasat, drůbeže, nosnic a včel • - v uplynulých 20 letech poměrně dramatický vývoj • - chovy se vyrovnávaly i s novými a stále přísnějšími podmínkami zaručujícími ochranu životního prostředí a pohodu zvířat (dřív brány v potaz jen v omezené míře) • •Chov prasat -dramatické poklesy stavů chovatelů i zvířat -vstup do EU - zrychlení tohoto trendu (konkurence) ‹#› 16 •Produkce vepřového masa • - důsledek konkurence – rostoucí dovozy nejlevnějších surovin především zpracovatelskými podniky • - pasivní bilance • - - - - - - - • • ‹#› 17 •Chov drůbeže • - v uplynulých letech dynamický vývoj. Zvyšující se zájem ze strany spotřebitelů především v 90. letech minulého století - hodnotný zdroj bílkovin, podporovaný také příznivými cenami a rychlou kuchyňskou úpravou vedl k růstu poptávky po této komoditě. • - po začlenění do EU se drůbeží maso řadí ke komoditám, u kterých je rovnováha na trhu udržována pouze prostřednictvím hospodářské soutěže bez významnějších intervenčních zásahů. • ‹#› 18 • - v ČR vývoj sektoru po vstupu probíhal poměrně vyrovnaně bez výraznějších změn hlavních bilančních ukazatelů s výjimkou zahraničního obchodu • - objem dovozu je dlouhodobě vyšší než objem vývozu a po roku 2004 došlo k výraznému navýšení obou objemů • - levné dovozy často méně kvalitního drůbežího masa jsou hlavní příčinou klesající produkce drůbežího masa v ČR • ‹#› 19 • - koncem roku 2005 a začátkem roku 2006 mediální kampaň kolem výskytu ptačí chřipky způsobila snížení spotřeby a přetlak nabídky, které negativně ovlivnily v celé EU cenu zemědělských výrobků a cenu drůbežího masa (meziroční pokles cen o cca 9%) • - produkce drůbežího masa se v ČR dlouhodobě potýká se špatnou rentabilitou v důsledku relativně nízkých realizačních cen ve srovnání s úrovní dosahovaných nákladů na produkci • - po roku 2004 došlo k navýšení dovozů, což ovlivnilo vývoj tuzemské produkce a výkyvy ve vývoji soběstačnosti • - snižování konkurenceschopnosti domácích producentů a zpracovatelů • - celkově tak na společném trhu EU u drůbeže došlo ke zhoršení domácí konkurenceschopnosti na zahraničních trzích • • ‹#› 20 •Chov slepic spojený s produkcí vajec • - v ČR charakteristický tím, že produkce za zemědělský sektor (založená převážně na klecových produkčních systémech) je ve velké míře doplňována výrobou vajec z domácích hospodářství • - význam vajec jako relativně levného zdroje bílkovin hraje důležitou roli ve výživě a vývoj spotřeby nasvědčuje tomu, že poptávka po této komoditě bude i v budoucnu pro producenty vajec významným stimulem ‹#› 21 •Chov koní • - po roce 1989 pokles stavu v ČR • - obrat nastal v roce 1996, od této doby trvalý nárůst (k 1.5. 2010 v ústřední evidenci v ČR registrováno přes 72 tisíc) • - v oblasti šlechtění je v ČR v současné době činných 12 uznaných chovatelských sdružení, která realizují své šlechtitelské programy celkem pro 20 plemen koní • - nejpočetnějšími plemeny jsou český teplokrevník a anglický plnokrevník (nejvýznamnějším původním plemenem zařazeným do genetických zdrojů je starokladrubský kůň) • - celní statistika zahraničního obchodu s koňmi vykazuje s výjimkou roku 1998 záporné saldo • - největším obchodním partnerem na trhu s koňmi je Německo • ‹#› 22 •Chov včel • - od roku 1989 výrazný pokles, byl zapříčiněný především nepříznivými ekonomickými podmínkami způsobenými výrazným nárůstem cen vstupů a stagnací cen včelích produktů • - počty chovatelů i stavy včelstev poklesly na přibližně • 60 % výchozího stavu z roku 1990 • - pro chov včel v ČR je, stejně jako v ostatních středoevropských zemích, charakteristický dominantní podíl malých chovatelů – do 30 včelstev jich v roce 2009 bylo 94,25 % • - chovatelů, které lze podle zvyklostí EU označit za profesionální (nad 150), bylo na území ČR pouze 97, i když tato skupina postupně narůstá ‹#› 23 Analýza vývoje a stavu rostlinných komodit •obiloviny prošly zač. 90. let složitým vývojem, kdy v důsledku společenských změn, transformace, privatizace a celé řady dalších příčin došlo ke značnému poklesu hektarových výnosů a produkce všech pěstovaných obilovin v porovnání s výsledky sklizní v EU •za posledních 20 let se toto odvětví rostlinné výroby začalo postupně stabilizovat ‹#› 24 • • - dominantní postavení tvoří ozimá pšenice - cca 55 % nabídky všech obilovin (výroba potravin, krmných směsí, produkce bioethanolu a v neposlední řadě je velmi důležitou exportní plodinou!) • - v druhové skladbě převažuje jarní ječmen sladovnický, který je typickou exportní komoditou ve všech formách - slad, pivo i zrno ke sladování (5% podíl na celkovém světovém exportu sladu má pro ČR velký význam) • - kukuřice na zrno v ČR potvrzuje trend nebývalého zájmu a rozmachu o její pěstování - za posledních 15 let více jak 8x víc než v roce 1994 (v rámci využívání geneticky modifikovaných organismů se v ČR pro produkční účely od roku 2005 pěstuje Bt kukuřice, jedná se tedy prozatím o limitované zkušenosti, které představují marginální podíl na celkové zemědělské produkci) - ‹#› 25 •Olejniny • - v rozloze druhé místo hned za obilovinami • - důsledkem dobrého tržního uplatnění je, že rozsah sklizňových ploch se od roku 1990 postupně zvyšoval až na téměř čtyřnásobek v roce 2009 • - ke zvětšení ploch došlo u všech hlavních sledovaných olejnin, především u řepky ozimé, ale s určitými výkyvy i u slunečnice a máku ‹#› 26 • - hlavní olejninou v České republice je řepka olejka, a to nejen co do rozsahu osevních ploch, ale i hektarového výnosu a celkové produkce • - rozšíření ploch a následně určitá jejich stabilita je ovlivněna většinou dobrými odbytovými možnostmi a stabilitou cen • - vícero možností užití, na potravinářské i nepotravinářské účely, příp. možnosti využít odpadové produkty z výroby ke krmným účelům. • - důležitou olejninou je mák • - jeho pěstování bylo v posledních letech v ČR ekonomicky velmi uspokojivé, což dokazoval růst sklizňových ploch • - pro české pěstitele, ale i obchodní organizace, je mák velmi ziskovou komoditou • - produkce makového semene je v dlouhodobém průměru z 88 % exportována. ‹#› 27 •Cukr a řepa • - od roku 1989 prošel procesem, který dosud neměl obdoby u žádné jiné komodity. • - volný trh bez jakékoliv ochrany vůči dotovaným dumpingovým dovozům cukru ze zahraničí a boj o pěstitele řepy a zákazníky přivodil rychlou selekci velkého počtu nekvalitně pracujících malokapacitních cukrovarů • - koncem 90. let začaly citelně vadit dotované dovozy cukru ze zahraničí - reakcí byla ochranná opatření ČR přijatá v roce 1999 • - v letech 2000 až 2004 měla ČR jako jediný nově přistoupivší stát zaveden systém kvót cukru s minimálními cenami ještě před vstupem do EU • - nárůst hektarových výnosů, cukernatosti, výtěžnosti a dalších parametrů v důsledku dováženého osiva ‹#› 28 ‹#› 29 •Luskoviny • - útlum a menší pěstitelský zájem • - posledních 10 let konzervativní přístup, neboť se nedařilo dosahovat vyšších výnosů, dobré kvality produkce a příznivé realizace na trhu • - v posledních letech prakticky skončilo pěstování fazolu a čočky • - ve výrobě krmných směsí bylo semeno luskovin ve velké míře nahrazeno masivními dovozy sójových extrahovaných šrotů. • - dominantní luskovinou zůstává hrách • - pokles ploch a jeho relativně malá výměra je způsobena řadou faktorů, především však nízkou rentabilitou a ekonomickou konkurenceschopností vůči obilovinám a olejninám - ‹#› 30 •Brambory • - po roce 1989 výrazný pokles ploch • - v současné době určitá stabilizace ploch i produkce • - preference nákupu brambor ve formě nejrůznějších bramborářských výrobků v různé úpravě před nákupem syrových brambor ve slupce spotřebiteli • - výroba bramborového škrobu je dána pravidly SOT (při vstupu ČR do EU získala národní výrobní kvótu ve výši 33 660 t bramborového škrobu) ‹#› 31 •Ovoce a zelenina • - výrazné zúžení, přeorientace charakteru spotřebitelské poptávky a redukce samozásobením (ovoce 45 %, zelenina 35%) • - řízení Společnou organizací trhu, t. j. podporován finančními prostředky čerpanými prostřednictvím organizací producentů/seskupení producentů • - roce 2009 bylo v ČR 8 organizací a 10 seskupení což představuje 30% • ‹#› 32 •Vinohradnictví a vinařství • - v roce 1989 byly produkce směřována na na výrobu vína nízké kvality, nebo to byly malé vinice soukromníků s produkcí suroviny na výrobu vína vyšší kvality, určené pro vlastní spotřebu • - pol. 90. zlepšení situace - nejdřív menší soukromníci, pak i střední vinařské firmy, přelom 21. stol. celkové zlepšení • - před vstupem do EU se podařilo akcelerovat výsadbu zcela nových vinic, po vstupu podporované z prostředků EU na restrukturalizaci a přeměnu vinic • - rast výroby a spotřeby po roku 2004 • - konkurenceschopnost v komoditě víno ovlivňuje úroda hroznů a jejich prodejní cena ‹#› 33 ‹#› 34 •Chmel • - od poloviny 90. let se české chmelařství nachází ve velmi špatné ekonomické situaci, která byla způsobena dlouholetou nadprodukcí chmele na světovém trhu, prudkým poklesem cen chmele v polovině 90. let, ale také vývojem kurzu české měny a snižováním chmelení na straně pivovarů, změnou forem vlastnictví jednotlivých pěstitelských podniků a prodejem státní půdy - •Léčivé, okrasné a kořenové rostliny • - kolísání výměry, i když se průměrná výměra oproti předcházejícímu období snížila pouze o 7 %. • - vstup do EU výrazně nenarušil charakter sektoru • ‹#› 35 •Okrasné zahradnictví • - podle současných údajů ČSÚ poklesly pěstitelské plochy na třetinu a skleníkové plochy na polovinu • - před r. 1990 zaznamenalo české šlechtění i mezinárodních úspěchů (prodeje licencí do zahraničí), ale tento trend oslabil • ‹#› 36 • •Len přadný • - postupný pokles sklizňových ploch až do roku 1997 • - oživení po zavedení dotací - •Olejný len • - kolísaní ploch pěstování • - v ČR dostatečné pěstovatelské možnosti a kapacity ‹#› 37 ‹#› 38 •Konopí seté • - od roku 1998 textilní užití, i jako energetického zdroje • - do roku 2007 nárůst – pak pokles vlivem krize, která se promítla do snížení cen a následně do odbytových a realizačních problémů ‹#› 39 Rozdělené prostředky na dotace 2010 •Mze rozdělilo na dotacích v rámci sektoru 41,8 mld.Kč •Peníze z fondů EU i ze státního rozpočtu inkasovali především zemědělci, ale také lesníci a vodohospodáři •Budovaly se za ně protipovodňové zábrany, čistírny odpadních vod, bioplynové stanice či upravovaly cesty. •Největší objem peněz Mze vyplatilo v rámci základní agrární dotace, jednotné platby na plochu – SAPS, více než 15 mld. Kč •Výše platby je závislá na výměře půdy, kterou farmář obhospodařuje !! •V případě, že kontrolní orgány zjistí, že dotyčný porušuje předpisy z hlediska OŽP či pohody zvířat, mohou mu být dotace kráceny. •Platba jde ze 100 % ze zdrojů EU • ‹#› 40 •Farmáři se mohou rozhodnout co chtějí produkovat, přičemž mají zaručenou stejnou výši podpory, nezávisle na tom, co pěstují –x golfová hřiště, lyžařské svahy.. •Díky tomu se mohou lépe přizpůsobit poptávce... •PRV – z něj získalo české zemědělství a venkov také přes 15 mld. Kč •Dotace podpořily budování infrastruktury, zlepšení ŽP či posilování konkurenceschopnosti českých farmářů. •Do vodního hospodářství směřovalo zhruba 4,5 mld. Kč •Všechny peníze z dotačních programů se žadatelům nepodařilo vyčerpat, přesun do letošního roku, např. rybáři, OP rybářství na dva roky, překryvy apod. ‹#› 41 •Použité zdroje: • • Vize českého zemědělství po roce 2010. Mze ČR, 2010 •Databáze ČSÚ •Databáze Fao. Org. •Zemědělství 2008,2009. Mze ČR