Modely generalizace Robinson ● zjednoduš enı́ ● klasifikaci ● symbolizaci ● indukci ● č initelé - ú č el, mě řı́tko, grafické omezenı́ a kvalita dat Ratajský ● generalizace se dě lı́ na kvalitativnı́ a kvantitativnı́ přič emž zá sadnı́ roli hraje kvalitativnı́ forma při nı́ž dochá zı́ ke změ ně obsahu mapy ● stupeň generalizace je dá n změ nou lokalizace jevu (domy > sı́dla > administrativnı́ celky), v přı́padě , ž e dochá zı́ ke kvalitativnı́ změ ně formy reprezentace jedná se pouze o podstupeň (sı́dlo je definová no konturou > proporcioná lnı́m symbolem). Z jiného ú hlu je mož no identifikovat pořadı́ grafických vyjadřovacı́ prostředků jevu - tvar>velikost>ostatnı́ prostředky>uniformnı́ symbol>jev se stá vá atributem jiného jevu ● ke kvantitativnı́m procedurám patřı́ - generalizace vzdá lenosti, generalizace tvaru liniových prvků a výbě r ● ke kvalitativnı́m procedurá m patřı́ - resymbolizace, agregace objektů , agregace tématická (reklasifikace), kolaps ● řı́dı́cı́m prvkem generalizace je grafická ú nosnost mapového pole, v urč ité chvı́li nestač ı́ kvantitativnı́ redukce je nutná kvalitativnı́ změ na ● rá mec generalizace u tohoto modelu předřazuje kvantitativnı́ metody před kvalitativnı́mi a zpracová nı́ liniových a bodových prvků před ploš nými Brassel -Weibel ● rozpoznánı́ struktury - prvnı́ fá ze generalizač nı́ho modelu, je zá kladnı́m vkladem k rozvoji teorie kartografické generalizace. Jedná se vlastně o klasifikaci vstupnı́ch dat na bá zi faktorů , které řı́dı́ generalizaci - cı́l generalizace, kvalita dat, cı́lové mě řı́tko a kartografická komunikač nı́ pravidla. Mechanismus zpracová nı́, který je postaven na kartometrickém mě řenı́, je konvertová n do sekvence logických pravidel (vž dy se jedná o biná rnı́ vě tvenı́). Sekvence je definová na tak aby vymezila význam prvku ve struktuře (napřı́klad u výbě ru prvnı́ pravidlo identifikuje prvek natolik významný ž e pro jeho zachová nı́ jsou urč ujı́cı́ jeho autonomnı́ vlastnosti a ná sledujı́ pravidla, která vyž adujı́ vě tš ı́ a vě tš ı́ interakci mezi prvky) ● rozpoznánı́ procesů (operá torů ) - identifikace potřebné modifikace strukturovaných dat vč etně parametrizace ● modelovánı́ procesu - výbě r vhodných algoritmů z databá ze a jejich uspořá dá ni do sekvence ● provedenı́ generalizace - aplikace modelu procesu na zdrojovou databá zi a derivace cı́lové databá ze ● zobrazenı́ dat - přiřazenı́ symboliky cı́lové databá zi McMaster - Proč ● obecné cı́le - k nimž patřı́ snı́ž enı́ slož itosti, zachová nı́ prostorové přesnosti, zachová nı́ atributové přesnosti, zachová nı́ estetické kvality, zachová nı́ logické hierarchie zobrazovaných objektů a udrž enı́ konzistence při aplikaci generalizač nı́ch pravidel ● aplikač nı́ cı́le - ke kterým patřı́ přizpů sobenı́ ú č elu mapy a předpoklá daným č tená řů m, stanovenı́ cı́lového mě řı́tka a zachová nı́ č itelnosti ● vý poč etně podmı́ně né cı́le - tyto cı́le souvisı́ se zpracová nı́m dat v digitá lnı́ formě , v tomto ohledu je třeba zahrnout cenu (ie. č as potřebný na zpracová nı́) algoritmů pro modifikaci geodat, redukci dat podmı́ně nou datovým přenosem a množ stvı́ prostoru pro ulož enı́ nebo zpracová nı́ dat McMaster - Kdy ● prostorová a holistická mě ř enı́ - vstupnı́ charakteristika zpracová vaných geodat zahrnujı́cı́ mě řenı́ hustoty, distribuce, tvaru, délek, sinusoity, vzdá lenostı́ a gestaltu (tı́m se tady rozumı́ kvantitativnı́ ohodnocenı́ kompozice) ● geometrické podmı́nky - mě řenı́ jsou využ ita k identifikaci grafických konfliktů - nahlouč enı́, sbı́há nı́, konflikt, komplikace, ne-konsistence a nepatrnost ● volba transformač nı́ch operátorů - má me li identifiková ny konflikty přistoupı́me k poslednı́mu kroku - výbě ru metod, odpovı́dajı́cı́ch algoritmů a jejich parametrizace McMaster - Jak ● prostorové transformace ○ zjednoduš enı́, ○ zhlazenı́, ○ agregace, ○ amalgamace, ○ spojová nı́, ○ kolaps, ○ vyč iš tě nı́, ○ zvýrazně nı́, ○ vylepš enı́ ○ odsazenı́ ● atributové transformace ○ klasifikace ○ symbolizace Strukturnı́ analýza ● seskupenı́ objektů - v rá mci kartografické generalizace nemá smysl uvaž ovat jednotlivé objekty, kaž dý je souč á stı́ ně jaké skupiny a tato skupina podléhá generalizaci. Objekt mů ž e být souč á stı́ vı́ce skupin, v přı́padě konfliktu je řı́dı́cı́ skupina přı́sluš ejı́cı́ prvku vyš š ı́ho významu ● segmentace objektů - rozdě lenı́ objektů na homogennı́ č á sti ● delimitace ú zemı́ - identifikace homogennı́ch celků a prá zdného ú zemı́.Generalizace probı́há uvnitř tě chto skupin. Skupiny s sluč ujı́ tak aby reprezentovali dostateč ný prostor ● identifikace kauzalit - ně které prvky jsou silně zá vislé. Tato zá vislost je tvarová (tvar řeky - hranice ú dolnı́ nivy), prezenč nı́ (přı́tomnost objektu vyž aduje soubě ž nou přı́tomnost jiného objektu) nebo topologická (vzá jemná poloha objektů definuje jejich vztah) ● urč enı́ významu prvků - význam prvků je dá n jejich rolı́ ve zpracová vaném sdě lenı́ ● urč enı́ kritických stá diı́ - jasné urč enı́ podmı́nek pro změ nu obsahu mapy. V podstatě to znamená urč enı́ foká lnı́ch mě řı́tek. Mezi tě mito mě řı́tky prová dı́me pouze redukci ná plně a zjednoduš ová nı́ reprezentace prvků Urč enı́ ú lohy mapy ● instantnı́ nebo vyhledávacı́ formu reprezentace - jde ná m buď o gestalt nebo o schopnost identifikovat jev a promı́tnout ho do reality ● fixnı́ objekty - objekty které hrajı́ referenč nı́ roli mezi mě řı́tky ● variabilitu symboliky - nakolik podřı́dit symboliku generalizaci nebo zvyklostem Uspořá dá nı́ operá torů ● inkrementálnı́ zpracovánı́ - uspořá dá me prvky a skupiny objektů podle významu a vtom pořadı́ na ně aplikujeme generalizač nı́ operá tory jednou fixované se nemě nı́ ● priorizovat výbě r, vypuš tě nı́, typifikaci a filtraci ● minimalizovat polohové operá tory a zvýrazně nı́ č á stı́ objektů ● drobné grafické konflikty řeš it grafickou generalizacı́ Atributová generalizace atributová selekce - výbě r objektů na zá kladě atributové vlastnosti jevu, kvantitativnı́ho nebo ordiná lnı́ho charakteru. Tö pferuv zá kon odmocniny : “poč et prvků v cı́lové m mě řı́tku (nc) je roven ná sobku odmocniny pomě ru zdrojové ho (mz) a cı́lové ho mě řı́tka (mc) s pů vodnı́m poč tem prvků (nz), vyjá dřeno vzorcem nc = nz ∗ √ mz⁄mc” agregace tř ı́d - snı́ž enı́ poč tu zobrazovaných kategoriı́ slouč enı́m. Z hlediska obecné generalizace se jedná o taxonomi kombinace prvků - slouč enı́ odliš ných prvků nebo jejich podtřı́d do nového třı́dy obvykle prostorově vymezitelné (budovy, zeleň , chodnı́k se spojı́ na ulič nı́ blok). Z hlediska obecné generalizace se jedná o partonomii. eliminace třı́dy - objekty daného typu nemajı́ význam pro interpretaci prostorových vztahů v dané ú rovni detailu. Obvykle se použ ı́vá u ordiná lně uspořá daných prvků (napřı́klad ze skupiny kostely, kaple, smı́rč ı́ křı́ž e odstranı́me napřı́klad kaple) změ na intenzity tř ı́dy - zú ž enı́ definice třı́dy (jen objekty urč itého parametru např. velikosti). Tato funkce snı́ž ı́ poč et objektů v rá mci třı́dy na výrazné objekty charakterizujı́cı́ třı́du, nebo eliminuje objekty které jsou na pomezı́ dvou třı́d a k jejich přiřazenı́ doš lo z nutnosti rozřadit vš echny objekty do třı́d. změ na poč tu vyjadř ovaný ch atributů - v tématické kartografii se obvykle neomezujeme jen na jednoduché zobrazenı́ objektu v prostoru ale pomocı́ grafických vyjadřovacı́ch prostředků se snaž ı́me zobrazit dalš ı́ vlastnosti prvku. To samozřejmě zvyš uje komplexitu mapového pole. Pro jejı́ snı́ž enı́ mů ž eme jednak odstranit vyjadřová nı́ ně kterého z parametrů nebo pomocı́ indexu slouč it vı́ce parametrů a vyjadřovat je tak jednı́m grafickým prostředkem. reklasifikace atributu - atribut objektu je změ ně n s ohledem na vlastnosti okolnı́ch objektů . Dochá zı́ tak k zvýrazně nı́ identifikovaného trendu. Typickým představitelem algoritmu je tzv. Herzogova metoda Geometrická generalizace ● eliminace ○ vypuštění ● úprava tvaru ○ filtrace křivky ○ filtrace obrysů budov ○ zhlazení křivky ○ zjednodušení křivky (zhlazení a filtrace) ○ zpravoúhelnění ○ zjednodušení budov (filtrace hran + pravé úhly) ○ karikatura ○ zvýraznění ○ kolaps ○ tvarová typifikace Geometrická generalizace ● Agregace ○ vlastní agregace ○ amalgamace ○ typifikace ○ rozpuštění ○ sloučení ● Polohové operátory ○ odsazení ○ slícování Grafická generalizace zvýraznění barevného kontrastu dekorace úprava výplně úprava symbolu - zjednodušení úprava velikosti symbolu úprava transparence maskování