PŘESHRANIČNÍ PROBLEMATIKA 1
ÚVOD / HISTORIOGEOGRAFIE
ÚVOD DO PROBLEMATIKY / 1
 Specifické území – v územním kontextu
 Národním (Česka)
 Mezinárodním (středo/evropském)
 Interdisciplinarita, komplexita, vývoj (kontinuita)
 Teorie, aplikace, praxe
 Trvalý zájem X proměna rámcových podmínek
 Přehled literatury k problematice pohraničí /
bibliografie (DOKOUPIL ed. 2001) – rovina:
 obsahová
 institucionální
 autorská
 územní
ÚVOD DO PROBLEMATIKY / 2
 V Evropě státy na národnostním principu
 Evropská charta prostorového uspořádání (1983) –
zvláštní územní typ „“
 Evropská charta hraničních a přeshraničních
regionů (1981) – klíčové pojmy
 Česko:
 exponovanost (HAMPL, ŘEHÁK)
 tranzitní funkce
 Čechy vs. Morava a Slezsko (ILLNER), SxJ → ZxV
 územní diferenciace: úseky, sousedé
 integrita, řádovost (hierarchie), problémovost
 společné/přeshraniční rozvojové koncepty / euroregiony
ČESKÉ EUROREGIONY
ÚVOD DO PROBLEMATIKY / 3
 Usměrňování socioekonomického/regionálního
rozvoje pohraničí (ČR) – dimenze:
 Vnitřní: poměna pohraničí vč. působení přeshraniční
spolupráce
 Hodnocení integrace ČR do EU
 Metody sledování: kombinace
 tvrdých (statistických) dat / objektivní realita
+x
 měkkých dat, pocházejících z empirických šetření /
subjektivní reflexe
 Možnost zpracování bakalářských/diplomových
prací – zapojení do výzkumu
HISTORICKOGEOGRAFICKÝ POHLED / 1
 Dějiny pohraničí ± dějiny státu a přilehlých oblastí
 Idiografický popis +x projev obecných a
přirozených tendencí polarizace prostoru
 Vnitřní diferenciace – faktory: geografická poloha,
funkce území, vývojová specifika („historické
klima“)
 Vytyčování hranic: DVORSKÝ (1918), KORČÁK
(1938), TRÁVNÍČEK (1986) aj. →
 Proměna a formování regionální (přeshraniční)
identity →
 „Fungování prostoru“ v minulosti, v historických
souvislostech (JELEČEK, CHROMÝ) →
 Využití v regionálním plánování
HISTORICKOGEOGRAFICKÝ POHLED / 2
 Geografická poloha, ovlivněná jak autochtonními,
tak alochtonními vlivy:
 „vnější“ makropolohové hledisko: (historické) rozvojové
osy („zemské brány“, obchodní stezky)
 „vnitřní“ hledisko: fyzickogeografické podmínky → míra
bariér a omezení
 faktor sousedství – geopolitické aspekty (Západní
Německo x Slovensko)
 Periodizace vývoje pohraničí – identická s vývojem
státního území, období:
 předindustriální: hranice panství, zemské
 1848-1918: stratifikace, formování hranic (politická –
státní, kulturní – etnická) (Boháč 1999)
 vznik Československa, Protektorátu Čechy a Morava
 tzv. železná opona…
1938/1969/1991
HISTORICKOGEOGRAFICKÝ POHLED / 3
 …
 dosidlovací politika (1953/1960/1969/1977)
 podpora jihozápadního pohraničí (1986-)
 pád železné opony (1989), rozdělení Československa
resp. vznik Česka (1993)
 vstup do EU (2004) a do Schengenu (2011)
 Územní typy (ve vazbě na vznik a vývoj osídlení):
 Staré kmenové oblasti
 Kolonizovaná území
 Rekolonizovaná území
 Nově kolonizovaná území
 Podle charakteru hranice – pohraničí:
 stabilně mezistátní,
 mezi původně jen administrativními jednotkami,
 nově vymezená hranice
HISTORICKOGEOGRAFICKÝ POHLED / 4
 Specifika vývoje pohraničí ČR:
 Poválečná výměna obyvatelstva
 Socioekonomické změny
 Deformace sídelního systému
 Sociálně politická změna
 Změna krajinné sféry a životního prostředí
 Protichůdné tendence řízení území:
 realizace zájmů centra („shora“) a
 realizace místních zájmů – občanskou společností („zdola“)
 Pohraničí dosidlované vs. ostatní území
 Přebírání a rozvoj tradic z přilehlých vnitrozemských
oblastí → aspekty kolektivismu
 Dichotomie pohraničí – vnitrozemí, meziprostor
(KOMLOSY 1995) – jednotky závislé → řízené
 Paměť krajiny, symboly, strategická poloha (obranná
→ integrační)
FRÝDLANT V ČECHÁCH