přeshraniční problematika v evropských dokumentech přeshraniční problematika 6 Evropská koncepce prostorového rozvoje (EUREK 1999) o Základní dokument pro prostorové plánování ve státech EU, předchůdcem: o Evropa 2000+ Evropská spolupráce při prostorovém vývoji • Lipsko 1994 • Posílení konkurenční schopnosti evropského prostoru, mj. vytvářením transevropských sítí — akcent na nadnárodní spolupráci • Nejen státy EU, ale i střední a východní Evropy (MOE) o Přeshraniční spolupráce o Vztahy a kooperace Východ - Západ EUREK (ESDP, SDEP) / 2 o Faktory: • Integrace, spolupráce • Lokální a regionální orgány • Rozšíření EU a vztah k sousedům o Cíle: • Sociální a hospodářské propojení (soudržnost) / VYROVNÁNÍ • Trvalý rozvoj / UDRŽENÍ • Vyrovnaná konkurenční schopnost v evropském prostoru / ROZVOJ o Zdůvodnění / závislost: • Mezi regiony • Mezi různými oborovými politikami • Mezi různými úrovněmi řízení EUREK (ESDP, SDEP) / 3 ŘEŠENÁ TÉMATA o Polycentrický rozvoj pro EU • Přeshraniční sítě evropských metropolitních regionů • Seskupení měst v rámci nadnárodní a přeshraniční spolupráce • Sítě přesahující hranice regionu na meziregionální, nadnárodní a evropské úrovni o Rozumné využívání přírodního a kulturního dědictví • Ohrožená / venkovská území • Regionální a nadnárodní strategie pro rizikový management o Řídící principy trvale udržitelného územního rozvoje evropského kontinentu o Hraniční regiony: • Přeshraniční spolupráce výzvou pro nové členské státy - společný přístup, strategie, plány: o Infrastruktura o Přírodní zdroje o Veřejné a soukromě služby o Plánování konurbací, velkoměst a sídelních oblastí etnických komunit o Pracovní příležitosti o Životní prostředí Evropská seskupení pro územní spolupráci -nová dimenze přeshraniční spolupráce o ESÚS (EU 2006, CZ 2009) • smyslem usnadnit přeshraniční nebo meziregionální spolupráci za účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti území nejméně dvou členských států EU • zřizovat regionální a místní orgány, vlády států, veřejnoprávní subjekty či sdružení s právní subjektivitou o FR-BEL (1. 2008): Eurométropole Lilie- Kortrijk - Tournai • prohloubení dialogu mezi institucemi a propagace politické debaty, vytváření příhraniční soudržnosti a řízení projektů. o HU-RUM-SK: Ung - Tisza -Túr- Sajó (UA) o DE-PL: Eurodisctrict Oderland Nedodrze o /CZ-PL: Moravskoslezský kraj/ Kompendium Evropské unie a plánovací systémy (cz 2000) kompendium evropské unie o systémech, politikách a zásadách územního plánování přeshraniční územní plánování / 3: o Přehledný strukturní plán Beneluxu (1975/1986) o Neinstitucionalizovaná spolupráce • Výměna informací, plánů • DE/NL, SWE/FIN REU/2 o Formální spolupráce • Pracovní skupiny, výbory, studie • Sarre-Lor-Lux (FRA, LUX, DE), DK/DE, Deutschniederländische Raumordnungskommission o Společné rozhodování • Společná práce, přijetí zásad, směrnic, strategické plány • DK/SWE: most přes Oresund, FR/BEL: VRT (Lilie), FIN/RUS, NL-BEL-DE (města Maastricht, Hasselt, Aachen, Liege), Baltik (SWE, 1992), Alpská konvence (6 států, 1991) Stav a perspektivy území Evropské unie (2011) Podklad k Územní agendě Evropské unie 2020 o VÝZVY INTEGRACE EU A ROSTOUCÍ VZÁJEMNÁ ZÁVISLOST REGIONŮ - PŘESHRANIČÍ A ŠIRŠÍ SOUSEDSTVÍ • Problémy při územní integraci o jádro-periferie, nerovnováha • Rozvojový potenciál rozdělený administrativními hranicemi o aglomerace, města • Důležitost příhraničních oblastí pro udržitelný růst o životní prostředí, cestovní ruch • Potenciál pro růst podporující začlenění o historie, jazyk, mentalita • Kultura překračující administrativní hranice o evropská identita Ta/2 • Politická podpora spontánní územní spolupráce o Euroregiony, partnerská města • Územní spolupráce jako hlavní cíl politiky soudržnosti EU o V rámci EU / se sousedními, kandidátskými / ostatními státy • Komplexnost územní spolupráce o Jednotlivci, instituce, podniky, společenské organizace • Hranice rozdělují více nové členské státy než starší • Nadnárodní a mezinárodní spolupráce řeší komplexní problémy územního rozvoje o Osvědčené postupy, vzorové příklady • Makroregionální strategie Koordinace činností a politik — společné problémy / řešení Rozdíly v hdp na obyvatele, 2008 Zdroj: První souhrnná zpráva publikovaná programem ESPON 2013, 2010/ta/3 9 JtM UIW cnr Pn C H"t» "O" i 1000 Intvruconat ■>-' i- •*■« tfotarti I-1 Územní agenda Evropské unie (TA) 2020 / 4 K INTELIGENTNÍ A UDRŽITELNÉ EVROPĚ ROZMANITÝCH REGIONŮ PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ (2011 Gôdôlo, Maďarsko) ÚZEMNÍ PRIORITY ROZVOJE o Uzemní integrace v přeshraničních a nadnárodních funkčních regionech • integrace územních celků důležitým faktorem při podpoře celosvětové konkurenceschopnosti • využít potenciál, jako je hodnotné přírodní, krajinné a kulturní dědictví, sítě měst a trhy práce, které jsou odděleny hranicemi • pozornost oblastem podél vnějších hranic EU, přeshraniční a nadnárodní funkční regiony • nadnárodní a přeshraniční integraci regionů přesahující projekty spolupráce • evropská územní spolupráce by měla být lépe začleněna do národních, regionálních a místních strategií rozvoje. TA/5 MECHANISMY PROVÁDĚNÍ ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI o Přispění k územní soudržnosti na přeshraniční, nadnárodní a meziregionální úrovni • Pružné územní plánování s regionálními specifiky • Podpora inovačních projektů a předávání znalostí • Zapojení iniciativ veřejných orgánů na různých úrovních Main European Geographical Regions /Zones/ Hlavní evropské geografické regiony (zóny) / TA 6 Zdroj: VÁTI Western Southern 1% přeshraniční vztahy a širší sousedství / TA 7 severní evropa o Úzká spolupráce mezi skandinávskými zeměmi se těší dlouhé tradici. o Spolupráce mezi pobaltskými zeměmi a skandinávskými státy roste. JIŽNÍ EVROPA o Tato zóna má obzvláště silné vztahy se zeměmi mimo EU (severní Afrika, Blízký východ), což s sebou nese příležitosti, ale také obtíže (hrozby), např. čistou migraci. o Spolupráce mezi státy Středozemí by mohla být založena na jejich podobném klimatu, socioekonomické struktuře a společných historicko-kulturních charakteristikách. přeshraniční vztahy a širší sousedství / TA 8 ZÁPADNÍ EVROPA o V oblasti integrace šlo o průkopnické země Evropy. o Díky vysoké úrovni urbanizace (metropolitní oblasti, aglomerace), multimodální dopravní dostupnosti a vysoce kvalifikované a mobilní pracovní síle je zde úzká přeshraniční spolupráce (zejména v centrální oblasti). STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPA o V institucionální kapacitě a demografickém potenciálu existuje mezi novými a staršími členskými státy závažná asymetrie, která činí spolupráci ještě obtížnější. o Mezi zeměmi tohoto regionu panuje odkaz slabé tradice a nízké kultury spolupráce. o Vztahy s evropskými členy Společenství nezávislých států zůstávají obtížné. Společný dokument územního rozvoje států v4+2 (2010) ROZVOJOVÉ PÓLY A ROZVOJOVÉ OSY VČETNĚ NENÁVAZNOSTi nenava2nos» rozvojových 0$ 1 • 6 stály nwno EU vodní ptootiy a My nenavaznos» rozvojových os A - E Principy a hlavní cíle obsažené v národních dokumentech územního rozvoje států v4+2 / 2 CZ: • Začlenění České republiky do středoevropské oblasti EU o HU: • Uzemní začlenění do Evropy o RU: • Využívání periferní polohy pro rozvoj úlohy Rumunska jako spojnice na kontinentální a mezikontinentální úrovni o BUL: • Rozvoj územní spolupráce s cílem dosáhnout soudržnosti území EU a rozšiřování dobrých sousedských vztahů a partnerství o PL: • Povzbuzování a posilování integrace Polska do EU V4/3 Cílem zpracování společného dokumentuje: • vymezení a jednotné vyjádření rozvojových pólů, rozvojových os a dopravních sítí na území států V4+2 vyplývající z platných národních a evropských rozvojových dokumentů a mezinárodních dohod; • identifikace přeshraničních nenávazností rozvojových os a přeshraničních nenávazností v rámci jednotlivých dopravních sítí na území států V4+2, tedy poukázání na bariéry narušující polycentrický rozvoj a územní soudržnost na území těchto států; V4/5 PŘEHLED PŘÍSTUPŮ JEDNOTLIVÝCH STÁTŮ V4+2 K VYMEZENI ROZVOJOVÝCH POLU A ROZVOJOVÝCH OS V NÁRODNÍCH DOKUMENTECH ÚZEMNÍHO ROZVOJE v Politika územního rozvoje České republiky 2008 (2009) • podpora polycentrického rozvoje sídelní struktury • rozvojové oblasti a rozvojové osy nejsou hierarchizovány (existuje pouze jedna kategorie) • relativně vyšší počet hlavních rozvojových pólů oproti ostatním státům V4+2. o Hlavní rozvojové póly a rozvojové osy : • 12 oblastí: Brno, České Budějovice, Hradec Králové/Pardubice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Zlín (1. kategorie); • Rozvojové osy (1. kategorie) DEVELOPMENT AREAS AND DEVELOPMENT AXES RYS • ŽELEZNIČNÍ SÍŤ- DOHODY X C 3 nenávazností h h ai^Hi^=^=amBB Mometiy ŽELEZNIČNÍ Sít VČETNÉ NENÁVAZNOSTÍ SÍŤ VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST A VNITROZEMSKÉ PŘÍSTAVY, NÁMOŘNÍ PŘÍSTAVY LETIŠTĚ Legenda Vnitrozemské vodni cesty TEN-T, AGN Hranica, státy, vodstv -tlivatici ........ Chyt*|ÍCi Sttvajlcl vnitrozemsko pMstavy TEN-T, AON O St*v*ld vrKronmik* frfttttvy TEN-T a AGN Stávající námořní pHstavy TEN-T * St3va;io námořní pflitavy 400 kilomelry ROZVOJOVÉ PÓLY A ROZVOJOVÉ OSY VČETNĚ NENÁVAZNOSTÍ A PODNĚTŮ V4/16 • hlavni rozvojové poty • sekundami rozvojové pory Navnl rozvojové osy — sekundami rozvojové osy ■■■ podnety na nové rozvorové osy ■ navrhuji stat (prU tára) I - (V ••»• podnety na nové rozvojové osy - sousední stát (prerušovaná cára) I ■ IV nenávaznosí rozvorových os 1 • 6 siMcni si mimo státy V4*2 nranrceslátu hranice EU štíty V4-2 Státy EU StatyrranoEU vodní plochy a «*y nenávaznosa rozvoiovych os A ■ E