PŘESHRANIČNÍ PROBLEMATIKA V NÁRODNÍCH DOKUMENTECH PŘESHRANIČNÍ PROBLEMATIKA 7 Strategie regionálního rozvoje České republiky Praha, květen 2006 Diversita Flexibilita Prosperita Stabilita a efektivita Dynamická rovnováha Homogenita -1/ Nízká adaptabilita Stagnace Nerovnováha a nestabilita Dlouhodobá neefektivita SRR ČR, 2006 - obsah o I. ZÁSADY REGIONÁLNÍ POLITIKY ČR -4- • 1.1 Vztahy a kompetence v oblasti regionální politiky_- 4 - • 1.2 Východiska strategie regionálního rozvoje_- 9 - o II. HLAVNÍ FAKTORY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČR_-13- • 2.1. Lidé -13- • 2.2. Osídlení - 23 - • 2.3. Ekonomika regionů - 31 - • 2.4.Technická a dopravní infrastruktura_- 43 - • 2.5 Krajinný potenciál a ochrana životního prostředí_- 47 - • 2.6 Využití kulturního potenciálu_- 56 - • 2.7 Cestovní ruch_- 61 - • 2.8. Veřejná správa_- 66 - o III. REGIONÁLNÍ STRUKTURA ČR A POLITIKA DIVERSIFIKACE - 69 - • 3.1. Hlavní regionální disparity_- 69 - • 3.2. Typologie v regionální struktuře - 69 - o IV. SWOT ANALÝZA A SOUHRNNÉ ZHODNOCENÍ REGIONÁLNÍCH PROBLÉMU A ROZVOJOVÝCH PREDPOKLADU_-74- o V. STRATEGICKÝ RÁMEC - 77 - • 5.1 Vize_- 77 - • 5.2 Globální cíl a jeho struktura_- 78 - • 5.3 Struktura prioritních oblastí a priorit Strategie regionálního rozvoje - 80 - • 5.4 Opatření - 82 - • 5.5 Podmínky realizace vybraných opatření stanovené zpracovatelem SEA - 92 - • 5.6 Zabezpečení (Implementace) realizace strategie - 96 - • 5.7 Monitoring - 108 - k zabezpečení takto pojaté prorůstové strategie slouží následující procesy diversifikovaného rozvoje regionů: • 6) Přeshraniční a meziregionální spolupráce o Využívání možností přeshraniční regionální spolupráce v rámci středoevropského prostoru a spolupráce s dalšími evropskými regiony a mezinárodními organizacemi. Nedokončená páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací zpomaluje dopravu a vytváří bariéry pro dostupnost některých regionů jako jsou Karlovarský, Jihočeský, Pardubický, Zlínský a Moravskoslezský w kraj a napojení těchto regionů resp. České republiky na sousední státy. 2.6.8 PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE o Uzavřenost ČR, která byla v 90. letech zásadním způsobem prolomena, je stále významnou bariérou využití kulturních hodnot českých regionů. Stimulem pro překonání této situace je zejména vstup do EU a volný přeshraniční pohyb. Tato změna otevřela dosud nevyužitou možnost ekonomické a sociální regenerace příhraničních oblastí, které doposud trpěly pro svou periferní polohu nezájmem o kulturní dědictví, resp. jeho dlouhotrvající degradací. o Společný zájem regionů po obou stranách státní hranice otevřel možnosti společného přístupu k využívání kulturního potenciálu území, tvorbu společných projektů pro regeneraci kulturních hodnot a společné úsilí o získání evropských finančních prostředků. Spolupráce se vyvíjí i v oblastech vzdělávání a zaměření aktivit ve volném čase (výměny mládeže, stáže studentů, sportovní akce atd.). o Za účelem podpory rozvoje příhraničních oblastí vznikly Euroregiony jako dobrovolná zájmová sdružení krajů a obcí Přeshraniční spolupráce je z evropského hlediska podstatnou formou integračních procesů jak ve smyslu odstraňování bariér mezi sousedícími společnostmi, tak ve smyslu využívání společného kulturního dědictví, které se historicky vyvinulo interakcí sousedících kultur. MEZIREGIONÁLNÍ DISPARITY o zaostává ekonomická úroveň značné části příhraničních okresů, o přetrvává nedostatečné napojení severovýchodní Moravy a Slezska na transevropské komunikační tahy a hlavní město, což výrazně přispívá k nezájmu investorů, zejména zahraničních, o toto území, Rozvojové osy ^ Rozvojové osy Mezinárodního a rep. významu uvedené v PÚR « Regionálního významu Mapový podklad http://Www gtslncoming .c2/image*'map_cz.jpg 3.2.3 Venkovské oblasti, regiony mimo rozvojové osy a periferní regiony o vzdálenost od rozvojových center (zejména od Prahy) -periferními regiony příhraniční oblasti, jednou z bariér rozvoje. o Vstup do EU otevírá nové vztahy k oblastem sousedních zemí a jejich centrům, navazujícím z druhé strany hranice. Předpokladem odstranění bariér • hraničních (např. rozšíření Schengenského prostoru), • infrastrukturních (pozemní komunikace přes hranici zajišťující dosažitelnost budoucích společných center přeshraničního prostoru z obou stran hranice, IT sítě apod.), ale i • bariér vyplývajících z historického vývoje provázeného národnostními i jinými konflikty, jazykových apod. o k rozvoji endogenního potenciálu těchto oblastí, vyplývajícího především • z fyzicko-geografických (hraniční pohoří, přírodní bohatství - existence národních parků apod.) a • socio-kulturních (dlouhodobé míšení kultur, národů, tradic a z nich vyplývajících specifik) daností příhraničních území. o základem pro současný rozvoj ekonomických odvětví jako např. cestovní ruch. Stejně tak zatím nevyužitým potenciálem je rozvoj vysokého školství a výzkumu v příhraničních oblastech a jejich střediscích a s tím související rozvoj lidského kapitálu. SOUČÁST VIZE: o účinnou kombinaci využitelných (aktivovatelných) zdrojů obcí či jejich svazků, zdrojů regionů, státu a fondů Evropské unie s vnitrními i zahraničními zdroji soukromých investorů. K tomu bude na úrovni regionů rozvíjena aktivní meziregionální spolupráce (zejména přeshraniční) a na úrovni státu spolupráce se zeměmi v rámci Evropské unie. o PO 1: Evropský a národohospodářský strategický rámec • P.l.l: Institucionální systém podpory rozvoje regionů a jejich spolupráce o Rozvíjení přeshraniční spolupráce regionů ČR s regiony EU. o PO 4: Infrastruktura • P.4.1 Zajištění regionální a nadregionální dopravní dostupnosti o Napojení všech krajů na kvalitní síť dálnic a rychlostních silnic a zabezpečení dostatečné kapacity silniční infrastruktury v pohraničních a citlivých oblastech. o Postupné budování infrastruktury cyklistické dopravy pro denní využívání a podpora programů transevropských a (euro)regionálních sítí cyklostezek, jezdeckých, turistických tras a bezpečnosti vodních turistických tras. 5.6.2 Programové zabezpečení Operační programy přeshraniční spolupráce. o Svým charakterem jde o specifické regionální programy zahrnující periferní, příhraniční regiony a jejich spolupráci se sousedními zahraničními regiony. Jeho cílem je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Prostřednictvím společných intervencí budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce. indikátory: souhrnné hodnocení situace na trhu práce (nezaměstnanosti) zahrnující míru nezaměstnanosti, dlouhodobou nezaměstnanost a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo (váha 0,4) daňové příjmy na 1 obyvatele (0,15) počet podnikatelů na 1000 obyvatel (0,15) kupní síla obyvatel (0,3) Rozloha a obyvatelstvo regionů vyžadujících specifickou podporu I. Strukturálně postižené regiony okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Most 116 685 1,1 46 715 0,6 2. Karviná 275 834 2,7 34 723 0,4 3. Chomutov 125 104 1,2 93 534 1,2 4. Teplice 127 627 1,2 46 923 0,6 5. Ostrava-město 311 402 3,0 21 422 0,3 6. Frýdek-Místek 226 998 2,2 127 274 1,6 7. Nový Jičín 159 212 1,6 91 772 1,2 8. Sokolov 93 320 0,9 75 360 1,0 Celkem 1 436 182 14,1 537 723 6,8 Česká republika 10 220 577 100,0 7 886 838 100,0 II. Hospodářsky slabé re giony okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Znojmo 114218 1,1 163 709 2,1 2. Třebíč 116 840 1,1 151 880 1,9 3. Přerov 134 181 1,3 84 474 1,1 4. Svitavy 101 940 1,0 133 467 1,7 5. Šumperk 125 268 1,2 131 557 1,7 6. Hodonín 157 750 1,5 108 637 1,4 7. Jeseník 42 014 0,4 71 897 0,9 8. Bruntál 103 678 1,0 165 705 2,1 9.Opava 180 430 1,8 112 609 1,4 10. Louny 85 958 0,8 111 775 1,4 11. Ralsko 1 786 0,0 17 023 0,2 12. Milovice -Mladá 5 461 0,1 2 831 0,0 Celkem 1 169 524 11,4 1 255 564 15,9 Česká republika 10 220 577 100,0 7 886 838 100,0 III. Regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Děčín 133 778 1,3 90 886 1,2 2. Litoměřice 115 252 1,1 103 211 1,3 3. Ústí nad Labem 117 729 1,2 40 445 0,5 ORP obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Ostrov 28 363 0,3 31 862 0,4 2. Frýdlant 24 285 0,2 35 200 0,4 3. Králíky 9 500 0,1 15 971 0,2 4. Bystřice n. Pernš. 21 148 0,2 34 756 0,4 5. Bučovice 15 756 0,2 17 054 0,2 6. Mikulov 19 888 0,2 24 474 0,3 7. Šternberk 23 761 0,2 29 862 0,4 8. Uničov 23 096 0,2 20 720 0,3 9. Kroměříž 70 176 0,7 50 016 0,6 10. Rožnov p. Radh. 35 625 0,3 23 929 0,3 11. Valašské Klobouky 24 125 0,2 25 872 0,3 celkem 662 482 6,5 544 258 6,9 Celkem l+ll+lll 3 268 188 32,0 2 337 545 29,6 Česká republika 10 220 577,00 100,0 7 886 838 100,0 Rozloha a obyvatelstvo regionů vyžadujících specifickou podporu I. Strukturálně postižené regiony okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Most 116 685 1,1 46 715 0,6 2. Karviná 275 834 2,7 34 723 0,4 3. Chomutov 125 104 1,2 93 534 1,2 4. Teplice 127 627 1,2 46 923 0,6 5. Ostrava-město 311 402 3,0 21 422 0,3 6. Frýdek-Místek 226 998 2,2 127 274 1,6 7. Nový Jičín 159 212 1,6 91 772 1,2 8. Sokolov 93 320 0,9 75 360 1,0 Celkem 1 436 182 14,1 537 723 6,8 Česká republika 10 220 577 100,0 7 886 838 100,0 II. Hospodářsky slabé re giony okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Znojmo 114218 1,1 163 709 2,1 2. Třebíč 116 840 1,1 151 880 1,9 3. Přerov 134 181 1,3 84 474 1,1 4. Svitavy 101 940 1,0 133 467 1,7 5. Šumperk 125 268 1,2 131 557 1,7 6. Hodonín 157 750 1,5 108 637 1,4 7. Jeseník 42 014 0,4 71 897 0,9 8. Bruntál 103 678 1,0 165 705 2,1 9. Opava 180 430 1,8 112 609 1,4 10. Louny 85 958 0,8 111 775 1,4 11. Ralsko 1 786 0,0 17 023 0,2 12. Milovice -Mladá 5 461 0,1 2 831 0,0 Celkem 1 169 524 11,4 1 255 564 15,9 Česká republika 10 220 577 100,0 7 886 838 100,0 okres obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Děčín 133 778 1,3 90 886 1,2 2. Litoměřice 115 252 1,1 103 211 1,3 3. Ústí nad Labem 117 729 1,2 40 445 0,5 ORP obyvatelstvo v% rozloha (ha) v% 1. Ostrov 28 363 0,3 31 862 0,4 2. Frýdlant 24 285 0,2 35 200 0,4 3. Králíky 9 500 0,1 15 971 0,2 4. Bystřice n. Pemš. 21 148 0,2 34 756 0,4 5. Bučovice 15 756 0,2 17 054 0,2 6. Mikulov 19 888 0,2 24 474 0,3 7. Šternberk 23 761 0,2 29 862 0,4 8. Uničov 23 096 0,2 20 720 0,3 9. Kroměříž 70 176 0,7 50 016 0,6 10. Rožnovp. Radh. 35 625 0,3 23 929 0,3 11. Valašské Klobouky 24 125 0,2 25 872 0,3 celkem 662 482 6,5 544 258 6,9 Celkem l+ll+lll 3 268 188 32,0 2 337 545 29,6 Česká republika 10 220 577,00 100,0 7 886 838 100,0 Vymezení regionů se soustředěnou podporou státu Legenda | 1111| Strukturální posli žere okresy j ' ' -I Hů5pQv^| Regiony s vysoce nadprůměrnou řieiarnSstnanoílí Hranics okresů 0 L 30 60 120 kilometri J_i_i_ POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČR 2008 1UVOD 11 • 1.1 Učel Politiky územního rozvoje České republiky 11 • 1.2 Vazby Politiky územního rozvoje České republiky na mezinárodní smlouvy, na dokumenty mezinárodních organizací a sousedních států 11 • 1.3 Struktura dokumentu Politika územního rozvoje České republiky 11 2 REPUBLIKOVÉ. PRIORITY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE UZEMI 17 • 2.1 Východiska 17 • 2.2 Republikové priority 17 3 ROZVOJOVÉ OBLASTI A ROZVOJOVÉ OSY 23 • 3.1 Východiska 23 • 3.2 Koncepce 23 4 SPECIFICKÉ OBLASTI 31 • 4.1 Východiska 31 • 4.2 Koncepce 31 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY 41 • 5.1 Východiska 41 • 5.2 Koncepce 41 6 KORIDORY A PLPCHY„TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRU 55 • 6.1 Východiska 55 • 6.2 Koncepce 55 7 DALŠÍ ÚKOLY PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ 65 • 7.1 Východiska 65 • 7.2 Koncepce 65 8 VZTAH ROZVOJOVÝCH OBLASTÍ, ROZVOJOVÝCH OS A SPECIFICKÝCH OBLASTÍ 69 9 SOUHRNNÉ SCHÉMA o nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování • v republikových, • přeshraničních a • mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území o řešení přeshraniční dopravy, protože mobilita a dostupnost jsou klíčovými předpoklady hospodářského rozvoje ve všech regionech. Mezinárodní/přeshraniční aspekty v rozvojových oblastech o vymezení / důvody vymezení, mj.: o ob2 Ostrava • velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, pro kterou je charakteristický dynamický rozvoj mezinárodní spolupráce se sousedícím polským regionem Horního Slezska; • výrazným předpokladem rozvoje je v současnosti budované napojení na dálniční síť CR a Polska, jakož i poloha na II. a III. tranzitním železničním koridoru. o ob3 Brno • sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. o 0B4 Hradec Králové / Pardubice • Rozvojově podporujícím faktorem je poloha Pardubic na I. tranzitním železničním koridoru, dálnici Dli z Prahy do Hradce Králové s plánovaným pokračováním do Polska _ v _ o OB 10 České Budějovice • podporujícím faktorem rozvoje je poloha na připravované dálnici D3 s návazností na rychlostní silnici R3 do Rakouska o OB 12 Karlovy Vary • podporujícím faktorem rozvoje je poloha na připravované rychlostní silnici R6 Praha—Karlovy Vary-Cheb-hranice CR. SPECIFICKÉ OBLASTI o SOBI Šumava • Potřeba koordinace využívání území se sousedními spolkovými zeměmi Bavorskem a Horním Rakouskem. • zlepšení dopravní dostupnosti území, zejména přeshraničních dopravních vazeb, • propojení systému pěších a cyklistických tras se sousedními státy o SOB2 Beskydy • Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu - k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko, procházejícího oblastí. • zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraničních oblastí, • vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému přeshraničních pěších a cyklistických tras, o SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník • vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko o S0B4 Karvinsko • Potřeba využít pro další ekonomický rozvoj předpoklady plynoucí zejména z potenciálu výhodné dopravní polohy silně dopravně exponovaného území, kterým prochází hlavní železniční a silniční spojení na Polsko a Slovensko a plánované dálniční propojení s Polskem. o SOB6 Krušné hory jediné horské území v CR bez velkoplošné pchrany přírody a krajiny, které plní rekreační funkci nejen v rámci CR, ale i pro Sasko • Potřeba zlepšení špatné dopravní dostupnosti území jak z okolí -zejména přeshraničních dopravních vazeb, tak i uvnitř oblasti. o SOB7 Krkonoše-Jizerské hory • národní parkem a biosférická rezervace UNESCO na území Královéhradeckého a Libereckého kraje a sousedního Polska • cestovní ruch tuzemský i zahraniční (Polsko, Německo) • Nutnost kooperace území se sousední oblastí polských Krkonoš a Jelenihorské kotliny. • vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území uvnitř i přes hranice