Humánní geografie – změna provozování


A.Hynek, podle:

Cloke P.,Cook I.,Crang P.,Goodwin M., Painter J., Philo C.,2004:

Practising Human Geography. Sage Publ.,London,  416 s.


A     constructing geographical data

1.  official sources, understanding the construction of official information (preconstructed)

2.  non-official sources, critical use

3.  imaginative sources – cultural production

4.  talking to people – questionnairing, interviewing, ethics

5.   observing,participating and ethnographies

Pro postupy etnografické a biografické byla vybrána Malá Haná. Rozumíme jím území mezi Boskovicemi
a Jevíčkem bez těchto měst, tedy ryze venkovský prostor. Uvedeme nyní základní výsledky šetření
v hutné zkratce:

Malohanáci ostře rozlišují ty své vrstevníky , kteří na Malé Hané zůstali a ty, kteří se nadobro
odstěhovali, jsou pro ně zrádci, šli za přepychem, za korunó, titulami, korytama

Typický Malohanák má základní vzdělání, starší jsou vesměs vyučení, mladší mají sice středoškolské
vzdělání (technického typu), ale jejich práce není lukrativní. Řada starších lidí má různý stupeň
invalidity od vesměs těžké fyzické práce, někteří z nich tudíž  pobírají invalidní důchody, mají
své samozásobitelské zemědělství (bývalé záhumenky), v rodinách je běžné, že žijí společně ze
sociálních podpor (invalidita, nezaměstnanost, péče o nemohoucí seniory), které jim stačí ke
důstojné existenci

Na vědomí berou alespoň částečně ty, kteří pravidelně navštěvují své příbuzné na Malé Hané (aspoň
přindó)

Nejvíce si váží těch, kteří na Malé Hané zůstali a postavili si tam dům – ten má postavený
v Cetkovicích

I ti, kteří zůstali a opravili obytný dům jsou ti správní – má to spravený

Stěhovat se nechtějí, stačí jim obyčejná práce, mužům např. ve stavebnictví – dělá zednika, ve
fabrice, u sókromníka, ženám v maloobchodě

Většinou mají rádi zemědělství, jež je pro ně doplňujícím zdrojem obživy, kombinují subsistenční a
tržní hospodářství, jejich zahrady poskytují často nadbytek ovoce, velmi si váží možnosti mít
vlastní čerstvou zeleninu, kterou pěstují ve vlastní zahrádce

Kdo může, má prase  a zabijačka je pro Malohanáky jedním ze symbolů venkova, jež jsou odlišné od
současných  městských, kdo má krávu, tak to je již živobytí

Pozice církve a lidové strany je zde vyšší než ve městech, Malohanáci jsou tradiční, konzervativní,
předsedy bývalých JZD se nakonec stali velcí  sedláci, kteří na počátku kolektivizace byli
označováni jako kulaci – byli i ve vězeních, ale většinou se vrátili a protože zemědělství
rozuměli, ani KSČ je neodmítla.

Malohanáci milují ochotnické divadlo, bály, tancovačky – čochy, výlety, pochovávání basy, křtiny,
svatby a účastní se pohřbů, dokáží na ně jet autobusy až do Brna, Olomouce

Jejich osobní auta jsou dnes již přestárlá – staré škodovky, žigulíky i trabanty. Rádi proto jezdí
autobusy, vlakem méně, ani jízdní kola nepřestala být na dědině oblíbená.

Na Malé Hané samozřejmě žijí lidé,kteří k výše uvedené etnické komunitě nepatří, byť s ní sdílí
vesnický prostor. Jsou to bohatší lidé, s vyšším vzděláním, podnikatelé apod. s různou mírou
konformity, málokdy s rezistencí, vůči běžným Malohanákům, jež můžeme označit jako ´sůl země´

Chalupáři sice žijí mezi domorodci,ale víkendové pobyty či dovolené pro ně neznamenají výraznější
sblížení s nimi, většinou se cítí povzneseni nad ledi z dědine

Na vesnici chodí domorodci v pracovním oblečení, kdo nic nedělá, je terčem kritiky. Domorodci mají
úžasně propracovaný způsob sdělování zpráv přes návštěvy obchodů, jimž se říká konzum ( hlavně
ženy) a hospody, kam chodí téměř výhradně muži.

 I tady je domácí práce žen považována za samozřejmou a posedávání mužů v hospodě je součástí
malohanáckého koloritu. Těžké fyzické práce jsou však výhradně záležitostí mužů. Mladé ženy dnes
umí řídit osobní auta, starší ženy téměř vůbec. Každá vesnice má své osobnosti, jež profilují
názory na chod vesnické komunity, mají významné slovo ve složitých situacích, důležité jsou
společenské organizace – hasiči, zahrádkáři, ženské organizace i organizace politické a obecní
zastupitelstva.



Tento výběr re-prezentací etnické malohanácké komunity není samozřejmě úplný a nepostihuje všechny
sociální skupiny, lépe řečeno kulturní společenské vrstvy, jež rozlišujeme podle sdílených hodnot,
názorů, chování a jednání.


B Constructing geographical interpretations


·       sifting and sorting

·       enumerating – describing,exploring,inferring,modeling,geocomputation,  GIS and spatial
processes, the authority of numbers (?)

·       explaining (hledání vysvětlení)
complexity,laws,causation,intensive/extensive,abstraction,subjectivity,practice

·       understanding (hledání významu)

seven modes:

1.  the critic

2.  the artisan (coding…sociological practice)

3.  the ethnographer

4.  the icionographer…(images)

5.  the conversationalist (cultural anthropology…..thick description + Habermas,Rorty,Gadamer,Anne
Buttimer-dialog…)

6.  the therapist                                                         (dialogical
geography,debates,psychoanalysis, who is patient?

7.  the deconstructionist (meaning,meaning…Derrida)

·       representing human geographies

gea země grafw psát ( ne popis!)

production of texts – films,paintings,soundtracks…maps,books,
journals,essays,projects,dissertations)

practices by which meanings are constituted and communicated

the work of writing, representation and rhetoric

textual construction of interpretations

o   metaphors

o   genre

o   composition and style


C The politics of practicing human geography