největší řád stopkovýtrusých hub - patří sem drtivá
většina pileátních typů
plodnice nejčastěji jednoleté, zpravidla kloboukaté a
monomitické, hymenofor lupenitý
odvozeny i jiné typy (gasteroidní, cyfeloidní,
korticioidní a klavarioidní)
zastoupeny všechny ekologické skupiny
momentálně rozeznáváno několik hlavních větví -
kladů:
Ř. AGARICALES (PEČÁRKOTVARÉ; 413/13233)
čeleď Clavariaceae (kyjankovité)‫‏‬
klavarioidní až ramarioidní plodnice
Clavaria (kyjanka), Clavulinopsis (kyjovečka),
Ramariopsis (kuřinec)
Camarophyllopsis (voskovečka) - kloboukaté pl.
terestričtí saprofyti, často v nehnojených trávnících
bioindikační a ochranářský význam
Clavaria fumosa (kyjanka zakouřená)
Clavulinopsis laeticolor (kyjovečka krásná)
Camarophyllopsis atropuncta (voskovečka černotečkovaná)
čeleď Stephanosporaceae (límečkovkovité;‫)12/5‏‬
Oberwinkler et Horak 1979
© T.Laessoe
© S.Glejdura
Lindtneria trachyspora
(lindtnerovka ostnovýtrusá)
Stephanospora caroticolor
(límečkovka mrkvová)
čeleď Pterulaceae (štětináčkovité; 12/99)‫‏‬
r. Pterula - ramarioidní plodnice
dimitický hyfový systém
saprofyti, centrum rozšíření v tropech
Pterula multifida (štětináček bělavý)
trsnaté plodnice se zvláštním pachem
na zemi ve smrčinách www.mycokey.com
čeleď Schizophyllaceae (klanolístkovité; 2/7)‫‏‬
plodnice číšovité až zdánlivě lupenité, dřevní zástupci
saprofyt až parazit
nejrůznějších dřevin
zcela obecný druh
známa i jako patogen
člověka
Schizophyllum amplum
(Auriculariopsis ampla, mušlovka
plstnatá)
na větvičkách vrb a topolů
Schizophyllum commune (klanolístka obecná)
www.mycokey.com
www.mycokey.com
čeleď Niaceae (6/56)
plodnice drobné, číšovité až terčovité (příp.
uzavřené)
saprofyti na dřevních zbytcích
Lachnella alboviolascens
(číšovec bělofialový)Nia vibrissa
mořská houba (na dřevě ve vodě)
http://www.nio.org/Biology/fungi/Micro-cd/IMAGES/46NIA/Nia9.gif
http://cryo.naro.affrc.go.jp/sougou/joho/marine_fungi.htm
© D. Matýsek
čeleď Fistulinaceae (pstřeňovité; 3/8)‫‏‬
masité jednoleté dřevní plodnice
hymenofor rourkovitý, jednotlivé rourky volné, navzájem nesrostlé
vznik zřejmě z číšovcovitých hub agregací jednotlivých pohárovitých plodnic
Fistulina hepatica (pstřeň dubový)
plodnice roní krvavou šťávu
saproparazit na dubech
±hnědé tlení
www.mycokey.com
čeleď‫‏‬Hygrophoraceae (šťavnatkovité; 9/325)
charakteristické tlusté řídké voskovité lupeny
šťavnatá konzistence, bilaterální trama lupenů
dlouhé bazidie, hladké bezbarvé spory
H. hypothejus – š. pomrazka
pozdně podzimní
symbiont borovice
Hygrophorus (šťavnatka)
nevýrazně zbarvené plodnice, sbíhavé lupeny
mykorizní H. marzuolus (š. březnovka)
časně jarní druh, plodnice se vyvíjejí
pod povrchem hrabanky
vzácný druh, jedlý
http://basozaleak.com/albums/Salida2/IMG_0682.jpg
„Hygrophoroid clade“
Hygrocybe (voskovka)
většinou pestře zbarvené plodnice
„saprofytické“ druhy nelesních biotopů
velmi citlivé na hnojení, ohrožené (bioindikátory)
H. punicea (v. granátová)
„Hygrophoroid clade“
H. psittacina (v. papouščí)
Chrysomphalina chrysophyllum
(kalichovka zlatolupenná)
pralesní druh horských smrčin
na zetl. kmenech jehličnanů
„Hygrophoroid clade“
Ampulloclitocybe clavipes
(strmělka kyjonohá)
saprotrofní druh v lesích na opadu
Arrhenia (kalichovka, mecháček) - paraziti na meších
A. lobata (m. laločnatý)A. rickenii (k. Rickenova)
Lichenomphalia (kalichovka)
drobné houby se sbíhavými lupeny
obvykle na exponovaných stanovištích (hory,
rašeliniště)
symbiontem řasy r. Coccomyxa
www.mycokey.com
L. ericetorum (k. okoličnatá)
© A. Speilmann
r. Dictyonema
stélka vzhledu pevníků
tropy
D. glabratum
„Hygrophoroid clade“
někteří zástupci lichenizovaní
čeleď Pluteaceae (štítovkovité; 4/364)‫‏‬
volné lupeny s inverzním typem tramy
růžový výtrusný prach, obvykle přítomny cystidy
pozemní i dřevní saprofyti, vz. i paraziti
V. surrecta (k. cizopasný)
parazituje na plodnicích srtrmělky mlženky
Volvariella (kukmák)
vyvinuta plachetka a pochva na bázi třeně, saprofyti či paraziti
recentně (2010) oddělen rod Volvopluteus, r.Volvariella s.str. je fylogeneticky odlehlý
Pluteus cervinus (štítovka jelení)
V. volvacea (k. sklepní)
pěstovaný konzumní druh (jihových. Asie)
Pluteus (štítovka)
velum chybí
saprofyti, obvykle na silně zetlelém dřevě
„Pluteoid clade“
www.mycokey.com
A. caesarea (m. císařka)
lahůdková houba (už ve starém Římě)
v ČR velmi vzácně v teplých oblastech, §
A. rubescens (m. růžovka - „masák“)
vynikající konzumní druh
A. phalloides (m. zelená)
naše nejnebezpečnější houba
účinné látky - amatoxiny a falotoxiny
Amanita (muchomůrka)
velum (plachetka, často i závoj)
větš. mykorizní druhy
čeleď Amanitaceae (muchomůrkovité; 3/521)‫‏‬
volné lupeny, trama bilaterální
bílý výtrusný prach, spory často amyloidní
pozemní saprofyti i mykorizní houby
© D. Dvořák
www.mycokey.com
„Pluteoid clade“
A. vittadinii (m. Vittadiniho)
nelesní druh teplých oblastí
saprotrofní
v ČR v. vz., §
Limacella (slizobedla)
klobouk (někdy i třeň) slizký, plachetka chybí
terestričtí saprofyti
Torrendia pulchella
gasteroidní plodnice, „klobouk“ trvale uzavřený
teplomilný druh (Středomoří)
L. glioderma (s. mazlavá)
© M. Mikšík
„Pluteoid clade“
Hohenbuehelia (hlívička)
drobné plodnice
pod pokožkou klobouku želatinózní
vrstva
tlustostěnné hymeniální cystidy
dřevní saprofyti
P. ostreatus (h. ústřičná)
jedlý zimní druh
čeleď Pleurotaceae (hlívovité; 6/94)‫‏‬
plodnice s postranním třeněm nebo bokem přirostlá
většinou dřevní druhy, mycelia někt. druhů nematofágní
Pleurotus (hlíva)
tuhá dužnina (často dimitický hyfový systém)
dřevní saprofyti i paraziti (vzácně jiná
ekologie)
pěstované druhy
H. cyphelliformis (h. číšovcovitá)
www.mycokey.com
„Pluteoid clade“
Armillaria (václavka)
trsnaté plodnice, drobně šupinatý klobouk,
větš. prsten
dřevní saprofyti i paraziti (ale známy i v
orchideoidních mykorizách)
A. ostoyae (v. smrková)
jeden z hospodářsky nejvýznamnějších parazitických druhů
v kulturních smrčinách
Xerula (penízovka, slizečka)
plodnice kořenující, vyrůstající
z hluboko ponořeného dřeva
X. radicata (s. ocasatá) - velmi
hojný druh na dřevě listnáčů
čeleď Physalacriaceae (11/169)
www.mycokey.com
„Marasmioid clade“
Flammulina velutipes (penízovka sametonohá)
trsnaté plodnice, klobouk lepkavý
třeň hnědě sametový
dřevní druh, růst v zimě
pěstovaný druh („enoki-take“)
Oudemansiella mucida (slizečka
porcelánová)
nápadné průsvitné bílé slizké plodnice
na odumřelých kmenech buků
v 70. letech izolováno antibiotikum
mucidin české provenience
www.mycokey.com
http://jenyu.net/blog_pics/hotsour5.jpg
„Marasmioid clade“
Rhodotus palmatus (hlívovec ostnovýtrusý)
jediný zástupce rodu s unikátními znaky:
želatinozní síťnatá pokožka klobouku
růžový výtrusný prach
spory kulovité, ostnité, nápadné cystidy
ve střední Evropě vázaný na mrtvé dřevo jilmů
ohrožený druh, v ČR §
Strobilurus (penízovka)
kořenující třeň, výrazné cystidy
růst na jaře, strobilikolní
S. esculentus (p. smrková)
na smrkových šiškách
jedlá
www.mycokey.com
„Marasmioid clade“
Marasmius (špička)
řídké, někdy redukované lupeny
odhadováno přes 1000 (!) druhů
centrum diverzity v tropech
M. oreades (š. obecná, š. travní)
pružný třeň, hořkomandlová vůně (produkce HCN)
čarodějné kruhy mimo les, jedlá houba
Mycetinis (špička)
~Marasmius
čpavý pach po česneku
M. alliaceus (š. cibulová)
čeleď Marasmiaceae s.l. (špičkovité; 54/1590)‫‏‬
„Marasmioid clade“
Rhodocollybia, Gymnopus (penízovka)
zástupci dříve šířeji pojímaného r. Collybia s.l.
suchý, často hygrofánní klobouk, připojené lupeny
humusoví, příp. dřevní saprofyti
G. dryophilus (p. dubová)
obecný detritikolní druh, jedlá
www.mycokey.com
R. butyracea var. asema (p. kuželovitá)
jeden z nejběžnějších podzimních druhů
ve všech lesích na opadu, jedlá
Megacollybia platyphyllos
(penízovka širokolupenná)
radiálně vláknitý klobouk
nápadné rhizomorfy na bázi třeně
na zbytcích dřeva
www.mycokey.com
„Marasmioid clade“
Lentinula edodes (houževnatec jedlý)
původní ve vých. Asii
tradiční pěstovaná houba (na dubových
polenech)
chutný druh, léčivé účinky
Omphalotus olearius (hlívovník olivový)
teplomilný dřevní druh, makroskopicky
podobný hlívám
bioluminiscence (světélkování)
jedovatý (záměny za lišku obecnou)
www.mycokey.com
www.mycokey.com
„Marasmioid clade“
Lepista (čirůvka)
výtrusy jemně bradavčité či ostnité
výtrusný prach často lehce narůžovělý
saprofyti
L. nuda (č. fialová)
chutná podzimní houba
za syrova způsobuje hemolytický efekt
Aspropaxillus (běločechratka)
lupeny připojené nebo sbíhavé, spory
amyloidní, ostnité, vzácněji hladké
terestričtí saprofyti
A. giganteus (b. obrovská) – mohutné bílé plodnice na humózních místech, často
v čarodějných kruzích
www.mycokey.com
„Tricholomoid clade“
Clitocybe (strmělka)
klobouk vmačklý, často hygrofánní, tlumených barev
sbíhavé lupeny, spory hladké, inamyloidní
humusoví saprofyti (polyyletický rod)
některé druhy silně jedovaté (muskarin)
C. odora (s. anýzka)
měděnkově zelené plodnice
výrazně voní anýzem; jedlá
C. dealbata (s. odbarvená)
jedovatá
Collybia (penízovka)
drobné bělavé plodnice na tlejících zbytcích
holubinek i jiných hub
často sklerocium na bázi třeně
www.mycokey.com
www.mycokey.com
www.mycokey.com
C. cookei (p. Cookeova)
„Tricholomoid clade“
Catathelasma imperiale (náramkovitka císařská)
mohutné masité plodnice, dvojitý blanitý prsten, sbíhavé lupeny
mykorizní, okraje lesů pod smrky (vápenec)
dříve oblíbená jedlá houba
dnes velmi ohrožený druh, ČR §
© Vladimír Kunca
„Tricholomoid clade“
čeleď Tricholomataceae (čirůvkovité)
obvykle dosti masité houby, lupeny připojené ke třeni (nikdy volné)
výtrusný prach bělavý
zahrnuje saprofyty, parazity i mykorizní zástupce
Tricholoma (čirůvka)
lupeny charakteristicky zoubkem vykrojené,
zřídka s pavučinovitým až blanitým závojem
výtrusy bezbarvé, hladké
mykorizní druhy, řada z nich ohrožená
T. portentosum (č. havelka)
oblíbený pozdně podzimní druh jehličnatých lesů
T. matsutake (č. větší, č krokodýlí)
jeden z nejvíce ceněných jedlých druhů
(Japonsko)
mykorizní druh borů
http://www.ambmuggia.it/forum/uploads/post-270-1144343991.jpg
© D. Dvořák
„Tricholomoid clade“
Mycena (helmovka)
~500 druhů
drobné plodnice, helmovitě sklenutý klobouk
trama lupenů obv. dextrinoidní
humusoví nebo dřevní saprofyti; polyfyletický rod
M. pura (=Prunulus p.; h. ředkvičková)
obecný druh na opadu
mírně jedovatá (muskarin)
M. viridimarginata (h. zelenobřitá)
čeleď Mycenaceae (helmovkovité; 10/705)
dřevní či terestričtí saprofyti, amyloidní spory
„Tricholomoid clade“
www.mycokey.com
Panellus (pařezník)
plodnice bokem přirostlé, s kratičkým třeněm
spory válcovité
dřevní saprofyti
P. stipticus (p. obecný)
běžný nejedlý druh na dřevě dubů
Favolaschia, Poromycena
především tropické rody s poroidním hymenoforem, některé bioluminiscence
www.mycokey.com
F. calocera - pův. Madagaskar, invaze Austrálie, Nový Zéland, Itálie
P. manipularis
„Tricholomoid clade“
E. eulividum (z. olovová)
teplé doubravy, prudce jedovatá
Entoloma (závojenka) - výtrusy charakteristicky hranaté
jeden z největších rodů mezi lupenatými houbami (okolo 1000 druhů)
zahrnuje saprofytické (i dřevní) druhy (?mykoriza), některé významné jedovaté
významné podrody: Leptonia (trávnička), Nolanea (zvonovka)
© D. Dvořák
čeleď Entolomataceae (závojenkovité; 4/1071)‫‏‬
lupeny připojené ke třeni až sbíhavé, velum vždy chybí
spory hranaté, hrbolaté či žebernaté, výtrusný prach růžový
saprofytické i mykorizní houby
významné jedlé i jedovaté druhy
E. vernum (z. jarní)
jedovatý jarní druh, růst mimo les
působí intezivní trávící obtíže
http://www.funghiitaliani.it/uploads/post-2286-1164412985.jpg
„Tricholomoid clade“
C. prunulus (m. obecná)
chutný jedlý mykorizní druh
často ve společnosti pravých hřibů
Clitopilus (mechovka)
spory typicky žebernaté
saprofytičtí i mykorizní zástupci
R. gemina (r. uťatý)
ceněný jedlý druh
Rhodocybe (rudoušek)
spory bradavčité až hrbolaté
pozemní saprofyti
www.mycokey.com
www.mycokey.com
© Sigisfredo Garnica
E. clypeatum (z. podtrnka)
jedlá jarní houba, ?mykoriza s ovocnými dřevinami
www.mycokey.com
„Tricholomoid clade“
Calocybe (čirůvka)
velmi husté lupeny, saprofytické druhy
C. gambosa (č. májovka)
oblíbená jarní houba, růst mimo les či v křovinách
Asterophora (rovetka)
drobné bělavé plodnice
tlusté, řídké, někdy redukované lupeny
povrch klobouku s chlamydosporami
na starých plodnicích holubinek
A. parasitica
(r. cizopasná)
čeleď Lyophyllaceae (líhovité; 8/157)
společným znakem je tzv. siderofilní granulace
bazidií
www.mycokey.com
A. lycoperdoides
(r. pýchavkovitá)
© D. Dvořák
„Tricholomoid clade“
Lyophyllum (líha)
plodnice drobné, jednotlivé nebo mohutnější a trsnaté
často moučná vůně
http://image.blog.livedoor.jp/bio1080/imgs/6/0/608a1db1.jpg
L. decastes (l. nahloučená)
růst v trsech, často na
antropogenně ovlivněných
místech
jedlá
www.mycokey.com
Termitomyces
(sub)tropické druhy
specifická ekologie - v termitištích
řada druhů jedlých
patří sem jedny z největších kloboukatých hub
(T. giganteus - až 1 m v průměru)
http://digiku.nmns.edu.tw/4images/data/media/1/Dr._Wu_-4.jpg
„Tricholomoid clade“
Cystoderma (zrnivka)
plodnice moučnatě poprášená (sférocysty)
závoj vyvinut, lupeny vykrojené, bílé
výtrusy často amyloidní
terestričtí saprofyti
Phaeolepiota (bedlovnice)
habituálně podobné (a zřejmě i příbuzné)
předchozímu rodu
velké plodnice
lupeny a výtrusný prach hnědavé
spory inamyloidní
jediný zástupce P. aurea (b. zlatá)
vzácný saprofytický nitrofilní druh
C. carcharias (z. žraločí)
na holé zemi ve smrčinách
„Agaricoid clade“
patří sem drtivá většina tmavovýtrusých
lupenatých hub
nejasné postavení (?samostatné čeledi)
mají rody:
www.mycokey.com
www.mycokey.com
Cyathus striatus (číšenka rýhovaná)
hojná na tlejícím dřevě
čeleď Nidulariaceae (hnízdovkovité)
gasteroidní typy s velmi odvozenou morfologií
pohárovitá plodnice v mládí kryta blankou (epifragmou)
výtrusy ukryty v pecičkách (peridiolách) na dně, za zralosti vymrštěny vodou 
zachycení na vegetaci pomocí provázkovitého funikulu (analogie thalidií s gemami
u játrovek r. Marchantia)
saprofyti na rostlinných zbytcích
www.mycokey.com © Heino Lepp
„Agaricoid clade“
Crucibulum laeve (pohárovka obecná)
běžná na tlejících rostlinných zbytcích
www.mycokey.com
Nidularia deformis (hnízdovka nacpaná)
na promočeném tlejícím dřevě
„Agaricoid clade“
čeleď Agaricaceae (pečárkovité;‫0431/58‏‬ vč.‫‏‬gasteroidních‫‏‬linií)
klobouk často šupinatý, lupeny volné
závoj a prsten vyvinuty, třeň vylomitelný
výtrusy hladké, bezbarvé až černohnědé, obvykle silnostěnné
saprofytické (většinou pozemní) druhy
Agaricus (pečárka, žampion)
temně hnědý výtrusný prach
A. xanthoderma (p. zápašná)
intenzivně žloutnoucí povrch i dužnina
nápadný pach po karbolu
mírně jedovatý druh
A. bisporus (p. dvouvýtrusá)
nejpěstovanější druh houby na světě
fungo-ff.org
„Agaricoid clade“
C. rachodes (b. červenající)
bežný jedlý druh, hlavně humózní smrčiny
Macrolepiota, Chlorophyllum (bedla)
velké plodnice, šupinatý klobouk
často oblíbené jedlé houby
www.mycokey.com
M. procera (b. vysoká, „bedla jedlá“)
v lesích i mimo les
jeden z největších evropských
druhů hub (až 50 cm vys.)
C. molybdites (b. zelenolupenná)
toxický druh, Sev. Amerika
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
L. cristata (b. hřebenitá)
Lepiota (bedlička)
drobné druhy, některé silně toxické (amanitin)
(L. pseudohelveola, L. brunneoincarnata)
Chlorophyllum (Endoptychum) agaricoides
(střechan bedlovitý)
gasteroidní (sekocioidní) typ
uvnitř plodnice deformované lupeny, za zralosti se
rozpadající v prach
vzácný teplomilný druh
www.mycokey.com
http://www.funghiitaliani.it/uploads/monthly_11_2008/post-1526-1226425536.jpg
L. clypeolaria (b. vlnatá)
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
Leucocoprinus birnbaumii
(bedla cibulkotřenná)
původně tropický, v mírném
pásu zdomácněl ve sklenících
a v bytech v květináčích
některé druhy (rody Leucocoprinus/Leucoagaricus) - symbióza s
tropickými mravenci tribu Attini (rod Atta aj.): pěstují mycelium na
rozžvýkaném substrátu, houba tvoří speciální útvary (gongylidia)
sloužící jako potrava („zemědělství“ před ~20mil. let)
© A. Wild
Miyashira et al. 2010
„Agaricoid clade“
© A. Wild
© N. Wilson
C. comatus (h. obecný)
na podzim v pohnojených
trávnících
v mládí jedlý a chutný
někdy pěstován
Coprinus s.str. (hnojník)
dřívě šířeji pojímaný rod, většina bývalých zástupců  čel. Psathyrellaceae
saprofyti, obvykle na pohnojených místech
Montagnea radiosa (květka písečná)
částečně gasteroidní typ (odvozený od rodu Coprinus)
redukované lupeny na okraji klobouku
xerotermní stanoviště, vzácná (v ČR §)
www.mycokey.com
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
Lycoperdon (pýchavka)
subgleba vyvinuta
za zralosti okrouhlý otvor na temeni
Bovista (prášivka)
subgleba chybí
plodnice se otvírají na vrcholu
www.mycokey.com
L. perlatum (p. obecná)
B. plumbea (p. šedivá)
býv.‫‏‬čeleď Lycoperdaceae (pýchavkovité)
epigeické gasteroidní plodnice, na povrchu vícevrstevná okrovka, teřich obsahuje
vlášení (kapilicium), někdy vyvinuta sterilní subgleba („stopka“)
hyfy bez přezek, spory kulovité, hnědavé, uvolňují se otvorem na temeni nebo
rozpadem celé plodnice
pozemní (příp. dřevní) saprofyti, blízce příbuzní bedlovitým houbám
řada oblíbených jedlých druhů
„Agaricoid clade“
Calvatia (plešivka)
subgleba vyvinuta
okrovka se v horní části rozpadá
Disciseda (žaludice)
dvouvrstevná okrovka, otvor se vytváří
naspodu vnitřní okrovky
xerofilní druhy nelesních stanovišť
D. candida (ž. bělostná)
www.mycokey.com
www.mycokey.com
C. utriformis (p. dlabaná)
Langermannia gigantea (vatovec obrovský)
až přes 50 cm velké plodnice
peridie se za zralosti zcela rozpadá
oblíbená jedlá houba
růst zejména na dusíkem bohatých místech
„Agaricoid clade“
býv.‫‏‬čeleď Tulostomataceae (palečkovité)
gasteroidní typy; nadzemní plodnice s dřevnatou „stopkou“, na vrcholu ± kulovitá
peridie
přezky přítomny
gleba za zralosti prachovitá
saprofytické druhy suchých stanovišť
Battarraea stevenii (battarrovka Stevenova)
až 30 cm vysoká dřevnatá stopka s pochvou na bázi, peridie se otvírá obřízně
(polo)pouštní houba, v ČR výjimečně na speciálních stanovištích (stodoly, převisy,
dutiny stromů)
Tulostoma (palečka)
drobné plodnice, peridie s otvorem na vrcholu
xerotermní biotopy
T. brumale (p. zimní)
„Agaricoid clade“
Laccaria (lakovka)
výrazně zbarvené plodnice, suchý klobouk
řídké tlusté přirostlé lupeny
mykorizní, často pionýrské druhy
L. amethystina (l. ametystová)
čeleď Hydnangiaceae (lanýžovcovité;‫)67/2‏‬
kloboukaté nadzemní plodnice nebo podzemní břichatky
bezbarvé kulovité ostnité neamyloidní spory
mykorizní
Hydnangium (lanýžovec)
± podzemní gasteroidní plodnice
H. carneum - mykoriza s blahovičníky
v Evropě zavlečen
www.mycokey.com
Wikipedia Commons
„Agaricoid clade“
Coprinopsis atramentaria (h. inkoustový)
v mládí jedlý, ale obsahuje coprin - otrava v
kombinaci a alkoholem (antabusový efekt)
dříve používán k výrobě trvanlivého inkoustu
Coprinellus, Coprinopsis, Parasola (hnojník)
lupeny se za zralosti často rozplývají
saprofyti, často na pohnojených místech
Parasola plicatilis (h. řasnatý)
drobné „deštníčkovité“ plodnice, pozemní
http://digilander.libero.it/sunflower45/coprinus/coprinusplicatilis.jpg
www.mycokey.com
čeleď Psathyrellaceae (křehutkovité;‫)647/21‏‬
někdy závoj, prsten zřídka
velmi tmavé výtrusy (hnědé až černé)
saprofyti, obvykle na humózních místech
Coprinellus domesticus (h. domácí)
vločkovité velum, oranžové „ozonium“
na ležících větvích listnáčů
„Agaricoid clade“
P. piluliformis (k. vodomilná)
na lež. kmenech a pařezech listnáčů, trsy
Psathyrella (křehutka)
hnědý hygrofánní klobouk
bělavý třeň, někdy závoj
humózní místa n. na dřevě
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
Bolbitius (slzečník)
slizký klobouk, lupeny ±volné
na dřevě, slámě, hnoji aj.
B. vitellinus (s. žloutkový)
čeleď Bolbitiaceae (slzečníkovité;‫)782/71‏‬
pokožka klobouku tvořena kulovitými či hruškovitými buňkami
velum zřídka (závoj), cystidy obvykle přítomny, výtrusný prach hnědý
saprofytické druhy
www.mycokey.com
Conocybe (sametovka, čepičatka)
suchý klobouk
celá plodnice žlutohnědá
typické kuželkovité cystidy
„Agaricoid clade“
C. orellanus (p. plyšový)
jedna z nejjedovatějších hub v Evropě
mimořádně dlouhá doba latence (2-20 dní)
toxin orellanin vyvolává poškození ledvin
otravy ojedinělé (nehojný)
Cortinarius (pavučinec)
nejpočetnější rod lupenatých hub (uvádí se 1000 až 2000 druhů)
plodnice s pavučinovitým závojem, nejrůznější velikost i zbarvení
bradavčité výtrusy, rezavý výtrusný prach
pouze mykorizní zástupci
podrody: Phlegmacium (pahřib), Telamonia (pásenka), Dermocybe (kožohlav) aj.
© D. Dvořák
© Marco Floriani
čeleď Cortinariaceae (pavučincovité;‫)4012/21‏‬
velum (pokud přítomno) pavučinovité
rezavý nebo hnědý výtrusný prach
mykorizní, méně saprofyti
řada toxických zástupců
„Agaricoid clade“
C. (Rozites) caperatus (sluka svraskalá)
blanitý prsten
kyselé borůvkové smrčiny a bory
mimořádně chutný mykorizní druh
C. (Leucocortinarius) bulbiger
(bělopavučinec hlíznatý)
hladké bezbarvé výtrusy, jinak zcela
podobný pavučincům podrodu pahřib
jedlý
www.mycokey.com
www.mycokey.com
www.mycokey.com
Phaeocollybia (kržatka)
kuželovitý klobouk, hluboce kořenující třeň
nápadné cheilocystidy, bradavčité výtrusy
citlivé mykorizní druhy jehličnatých lesů
většina našich zástupců ohrožena
© D. Dvořák
P. christinae (k. Kristinina)
„Agaricoid clade“
čeleď Strophariaceae (límcovkovité;‫)6131/81‏‬
často velum partiale (závoj)
v hymeniu často chrysocystidy
dřevní, humusoví či koprofilní saprofyti, příp.
paraziti dřevin (nikdy mykorizní)
Stropharia (límcovka)
často pestře zbarvený, za vlhka lepkavý či slizký klobouk
třeň obvykle s prstenem
chrysocystidy vyvinuty
S. aeruginosa (l. měděnková)
S. rugosoannulata (l. vrásčitoprstenná)
pěstovaný jedlý druh, vzácně zplaňuje
© M. Vašutová
„Agaricoid clade“
Hypholoma (třepenitka)
růst často v trsech, chrysocystidy
H. capnoides (t. maková)
dřevo jehličnanů, makově zbarvené lupeny
jedlý druh
H. fasciculare (t. svazčitá)
sírově žlutá dužnina, zelenavé lupeny
silně hořký, jedovatý druh
Galerina (čepičatka)
drobné hnědavé plodnice
někdy zbytky vela na třeni
výtrusy bradavčité n. hladké
dřevní či pozemní saprofyti
G. marginata s.l. (č. jehličnanová) - silně toxická (amanitin)
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
P. semilanceata (l. kopinatá)
www.mycokey.com
P. bohemica s.l. (l. česká)
© D. Dvořák
Psilocybe (lysohlávka)
halucinogenní zástupci modrající (sect.
Caerulescentes), někteří používáni při
rituálech středoamerických Indiánů (Ps.
cubensis aj.)
„droga“ i ve stř. Evropě
„Agaricoid clade“
P. cubensis (l. kubánská)
http://mycotopia.net
Kuehneromyces mutabilis
(opeňka měnlivá)
lysý hygrofánní klobouk, šupin. třeň
růst v trsech
jedlá, mimořádně chutná
P. squarrosa (š. kostrbatá)
hojný saproparazit na nejrůznějších dřevinách
Pholiota (šupinovka)
suchý či slizký nehygrofánní klobouk
často šupinatý; hnědý výtrusný prach
zpravidla dřevní saprofyti až paraziti
P. populnea (š. zhoubná)
hojný agresivní parazit topolů
www.mycokey.com
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“
Hebeloma (slzivka)
slizký klobouk, bělavé často slzící ostří lupenů
(cheilocystidy)
výtrusný prach hnědý, spory bradavčité
výhradně mykorizní druhy
Alnicola (kržatka)
drobné plodnice, klobouk suchý
výtrusný prach hnědý, spory bradavčité
mykorizní (olše, vrby)
H. crustuliniforme (s. oprahlá)
© D. Dvořák
www.mycokey.com
Hymenogaster (hlíza)
podzemní mykorizní břichatky
(polyfyl., někt. příb. pavučinců)
H. tener (h. něžná)
www.mycokey.com
A. escharioides (k. oděná)
„Agaricoid clade“
čeleď‫‏‬Inocybaceae (vláknicovité;‫)128/31‏‬
I. erubescens (v. Patouillardova)
poměrně masité plodnice, stářím a otlakem červenají
časně letní druh, působí silné otravy (muskarin)
I. geophylla (v. zemní)
jeden z běžných jedovatých druhů
www.mycokey.com
www.mycokey.com
Inocybe (vláknice)
klobouk kuželovitý, charakteristicky radiálně vláknitý
lupeny hlínově hnědé s bělavým ostřím
cystidy často tlustostěnné, s inkrustacemi (metuloidy)
někdy kortina, často spermatický pach
výhradně mykorizní druhy, řada druhů jedovatých http://nivalis.jp/kibun/kinoko/cortinaria/inocybe/momoe/Dscn9253_1.jpg
„Agaricoid clade“
Crepidotus (trepkovitka)
plodnice drobné, zpravidla bělavé
bokem přirostlé (± bez třeně)
spory obvykle bradavčité
saprof. na kmenech i větvičkách, vz.
pozemní C. kubickae (t. Kubičkova)
čeleď‫‏‬Crepidotaceae (trepkovitkovité)
Simocybe (kržatka)
plodnice ojíněné, šedohnědé, se třeněm
hladké spory
přev. dřevní saprofyti
© D. Dvořák
„Agaricoid clade“