MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Systém savců (Mammalia) III. Eutheria, Placentalia: Afrotheria IV. Eutheria, Placentalia: Xenarthra Zalambdalestidae1 Eutheria, Placentalia Placentálové – korunová linie skupiny Eutheria •prodloužení intrauterinního vývoje (ochrana trofoblastem) – allantochoriální placenta, redukce epipubes (M – os penis, F – os clitoridis, opora mláďat při kojení) - Zalambdalestes, Ukhaatherium – svrchní křída, Gobi zalambdalestes Zalambdalestes 86417_media_files_media_85697_small Asioryctes •časná morfogeneze CNS – vyspělá a velká mláďata; •corpus callosum – spojení hemisfér; •redukce v počtu zubů: I3/3-C1/1-P4/4-M3/3, dI3/3-dC1/1-dP4/4; teeth •dělohy: duplex (hlodavci), bipartitus (letouni), bicornis (šelmy), simplex (vyšší primáti); •nepárová jednoduchá vagina (monodelfie), Müllerovy chodby se nekříží s močovody, mléčné bradavky ve 2 řadách; •nerozeklaný erektilní penis, testes ve scrotu za penisem, g. vesiculares, prostata •mláďata altriciální (nidikolní) - slepá, hluchá, holá, omezená pohyblivost, nedokonalá termoregulace, v hnízdech (doupata, nory apod.); prekociální (nidifugní) - osrstěná, s vyvinutými smysly a termoregulací, pohyblivá •postnatální vývoj úměrný velikosti těla - hlodavci 1-2 měsíce, lidoopi - 8-12 let Etologie •ve srovnání s ptáky méně dokonalé instinktivní chování, rozvoj adaptivního chování - učení •rozmnožovací a sociální chování, society, teritoria, komunikace, hravé chování, ritualizované chování dlouhá březost závislá na velikosti: 2-4 týdny (hmyzožravci a hlodavci), 34 týdny (jelen), 21 měsíců (slon); říje (oestrus) - sezónně ustálená, monoestrické (krtek, netopýři, liška, vlk, srnec, jelen), polyestrické (rejskovití, myšovití, hrabošovití, zajícovití), říje a ovulace, nesynchronní páření a ovulace - utajené oplození (netopýři), prodloužení březosti - utajená březost (embryonální diapauza) - bez implantace blastocysty (lasicovití, medvědovití, ploutvonožci, pásovci, srnci, sloni), po implantaci (někteří netopýři); různá velikost vrhu - 1-15 Ekologie hystricognathní hlodavci ploskonosé opice Murphy et al. 2003, 2007 ? ? Placentalia †druhohorní linie Eutheria Afrotheria Xenarthra Laurasiatheria Euarchontoglires Boreoeutheria Exafroplacentalia Podle Murphy et al. 2007 73 103 97 91 87 Placentalia Boreoeutheria Atlantogenata 105 Laurasiatheria Euarchontoglires Xenarthra Afrotheria 125 Eomaia 78 • 09b_placentálové_repre-systém_současnost ? ? Eulipotyphla Cetartiodactyla Perissodactyla Chiroptera Carnivora Pholidota Rodentia Lagomorpha Scandentia Dermoptera Primates Xenarthra Afrotheria Podle Murphy et al. 2007 65 62 Afrotheria (6o, 31g, 71 spp.) Proboscidea - chobotnatci Hyracoidea - damani Sirenia - sirény 65 78 Hyracoidea Sirenia Proboscidea Paenungulata nDNA mtDNA, morfologie Tethytheria Tubulidentata - hrabáči Macroscelidea - bércouni Afrosoricida Tenrecidae - bodlíni Chrysochloridae - zlatokrti Disparita – nízký počet druhů, vysoký počet vyšších taxonů – reliktní charakter 64 Apomorfie – 4 laločný allantois, prodlužování rostra až po chobot Apomorfie – posun orbit dopředu, rozvětvená špička srdce, 1 pár prsních bradavek, varlata v blízkosti ledvin; mol. hodiny 64 Myr, fos. 55 Myr 74 72 20 sesterské taxony? sesterské taxony (chr)? sesterské taxony (chr)? + + + • Sestup varlat (Ludwig Freud, 1912): •varlata v dorzální poloze u ledvin – testikondie (od rybovitých obratlovců až po ptakořitné savce, + Afrotheria (- hrabáč, vydříci a někteří bodlíni) Příčiny sestupu varlat do šourku : 1. chladnější prostředí pro vývoj spermií (redukce mutací) 2. eliminace vlivu rozkolísaného tlaku v břišní dutině při pohybové aktivitě (cval, trysk) Savci s testikondií – nanejvýš klus Morfologická podpora monofylie Afrotérií? a) testikondie (ale – hrabáč, vydříci a bodlíni rodu Microgale a Oryzoryctes A. Sestup varlat do šourku u společného předka vačnatých a placentálů (u některých Afrotérií zablokování sestupu. B. Testikondie původní, u společného předka vačnatých a placentálů, pak sestup proběhl nezávisle u obou skupin v průběh evoluce (Afrotéria – pův. starobylá skupina. (damani – struktury potřebné k sestupu: tedy předstupeň, ne druhotná degenerace) •varlata sestupují od ledvin k ventrální straně těla, ale zůstávají v břišní dutině - kytovci, tuleňovití, lichokopytníci (- koňovití), chudozubí, luskouni, část hlodavců (Caviomorpha), hmyzožravci (ježci, štětinatci, krtci, rejsci), někteří vačnatci a Afrotheria (hrabáč, vydřík a někteří bodlíni) •varlata sestupují do šourku (scrotum) – primáti, tany, sudokopytníci, zajícovci, šelmy (-tuleňovití), letouni, koňovití, většina hlodavců i vačnatců • Morfologická podpora monofylie Afrotérií? a)protažený čumák až chobot – 2 svaly u slonů, sirén, damanů, hrabáčů a 3 svaly u bércounů, ale zlatokrti a bodlíni – 5 svalů – zisk během evoluce Afrosoricidů b)allantois – rozdělení přepážkami na 4 propojené laloky – u všech Afrotérií c)> 19 Th+L obratlů, zpožděné prořezávání zubů Chromozomální podpora – fylogeneze „přestavby“ chromozómů Sloni + damani, nebo sloni + sirény; hrabáč + bércouni = sesterské taxony? Problém – homologizace chromozomů! Fyziologická podpora – Afrotheria - nižší tělesná teplota, horší termoregulace, nižší počet mláďat (- bodlíni) a mléčných bradavek? Robovský J., 2011: Čumáček a varlata. Vesmír 90 (7): 414-418 Scénáře: •Afrotheria mají původ v Afr, příbuzní v Laurasii opakovaná invaze z Afriky •Afrotheria ve starších třetihorách na celém světě, ale později se udržela nebo stáhla do Afriky Bez paleontologické podpory? Afrotheria nemusejí mít ryze africký původ: bércouni (Afr) v. prakopytníci – Condylarthra (S-Amerika); předek bércounů měl kopytníkovitý vzhled Afrotheria – 2 skupiny 1. kopytníci – sloni, sirény a damani, ale kam s hrabáči? 2. hmyzožravci – bércouni, bodlíni a zlatokrti Kopytníkový vzhled předka se pozměnil na vzhled hmyzožravý (hrabáč stará linie skupiny hmyzožravé, která si ještě zachovala kopytníkový vzhled). Z Afrotérií dnes žijí mimo Afriku – sloni, damani a sirény – kopytníkovitý vzhled. Původ nelze hodnotit dle dnešního výskytu (př. gepardi a velbloudi v SAm, pišťuchy v Afr, tapíři a pandy na Slovensku, chobotnatci v Am, lenochodi v Antarktidě, pekariové v Evr, As, Afr)! Čtyřnohé sirény v Karibiku, hrabáči – SAm, As, bércouni - SAm Tubulidentata - hrabáči (1) •Stř a J Afr, takarú, „krátkonohé prase s oslíma ušima“ •silné štětinaté chlupy •myrmekovorní - tlustá kůže, silné hrabavé nohy s lopatkovitými drápy (jako kopýtka), vpředu 4-prsté a vzadu 5-prsté, přední nohy k hrabání, zadní umožňují skákání a vzpřímený postoj, jinak ploskochodci, redukované palce •kolíčkovité zuby bez kořenů, s plochými korunkami bez skloviny, zuby složené ze svislých kanálků (tubuli) spojených dentinem, jen P a M 0,0,2-3,3/0,0,2,3 = 20-22, u mláďat více (28) •dlouhý úzký jazyk, na žaludku vakovitá vychlípenina •samci mají varlata v břišní dutině (nemají šourek) •Orycteropus afer - až 100 kg, délka až 160 cm, výška 65 cm, noční aktivita hrabáč_4 Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea Afrosoricida Macroscelidea Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea •subsaharská Afrika, 2 sesterské skupiny – b. jemnosrstí (Macroscelidinae – Elephantulus, Macroscelides) - b. velcí (Rhynchocyoninae - Rhynchocyon) •chobotovitě protažený rypáček (elephant shrews) •zadní nohy delší než přední, prodloužený metatarsus, splývání dlouhých kostí končetin •dlouhý lysý ocas, velké oči a boltce, rozvinutý mozek •čtvercové stoličky (jako ježek), velké I1 •insektivorní •Elephantulus rozeti – bércoun velký, E. edwardii – Smit et al., 2008: Journal of Mammalogy 89(5):1257-1268. •Macroscelides flavicaudatus – Dumbacher et al., 2014: J. Mammal 95(3): 443-454. Macroscelidea - bércouni (15) •Rhynchocyon udzungwensis – Tanzánie, 30 cm, 700 g, obj. 2005 (J. Zool. 2008) grey-faced_sengi_1sfw ježek 1-3,1,4,2 / 3,1,4, 2-3 = 36-42 quadrate_tooth http://farm7.staticflickr.com/6026/5966192479_73f60c1c6e_o.jpg zalambdadont_upper zalambdodontní stoličky dilambdodont_upper dilambdodontní stoličky Soricidae, Talpidae, Vespertilionidae Afrosoricida, Solenodontidae (štětinatci) quadrate_tooth čtvercové stoličky (eutemorphní) Macroscelidea, Erinaceidae Image of: Elephantulus brachyrhynchus (short-snouted elephant-shrew) čtvercová stolička Afrosoricida zalambdodontní stoličky v úplném chrupu (hrbolky V) (Eulipotyphla – dilambdodontní W, čtvercové M) •Afr, podzemní, chybí ocas, boltce, zakrnělé oči potažené kůží •rohovitá destička na čenichu (srov. vakokrti) •4 prstá hrabavá noha se zkostňatělou šlachou, 2 masívní drápy na 2. a 3. prstu, za hodinu 72 m chodeb, úplný chrup (40) •výborný sluch, i registrace jemných vibrací •zlatokrt kapský – Chrysochloris asiatica Chrysochloridae - zlatokrti (18) Potamogalidae - vydříci (3) •největší masožravci z Afrosoricida (až 1kg, potravou sladkovodní krabi) •blíce příbuzní bodlínům (stř. Afrika) Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea •Madagaskar; Tenrec ecaudatus – introdukce na Seychely a Maskarény Setifer setosus - tělo zčásti kryto bodlinami, Hemicentetes – stridulace; torpor, svinutí do klubíčka Tenrecidae - bodlíni (21) bodlín bodlíni zalambdodontní stolička vydřík Microgale longicaudata – b. dlouhoocasý Hemicentetes semispinosus – b. páskovaný Greater_Hedgehog_Tenrec_(Setifer_setosus) Setifer setosus – b. ježkovitý 1102937684 Tenrec ecaudatus – b. bezocasý Hemicentes – echolokace jazykem (orientace), stridulace třením bodlin (sociální komunikace a lákání žížal) tenrec_ecaudatus_4081_d tenrec_ecaudatus_4081_v Tenrec ecaudatus – bodlín bezocasý tenrec_ecaudatus_4081_l Hemicentetes semispinosus Hemicentetes – bodlín Results_P_velox_2_b Potamogale velox – vydřík hbitý specimen Chrysochloris - zlatokrt specimen specimen http://farm5.staticflickr.com/4139/4819161850_87cbf82ed6_b.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2d/Giant_Otter_Shrew_area.png •chobot (proboscis) s 1-2 hmatovými prstíky •pneumatizovaná lebka, chybí clavicula •sloupovité nohy, 5, 4, resp. 5-4, 4-3 srostlých prstů, některé s nehtovými kopyty, zespodu elastický polštář – prstochodci: Šest prstů, sezamská kůstka v úponu šlach (zvětšení a protažení) ~ pandin palec – u obou nepříbuzných pand (uchopování stébel bambusu), u krtka na předních končetinách (zvětšení plochy hrabacích noh). U slonů popsána „šestiprstost“ Blairem v 1710: na všech 4 končetinách, spolu s prsty obklopuje elastický polštář – rozkládá váhu těla; vytvoření 6 prstu souvisí se zvětšením těla chobotnatců v eocénu (před 40 mil. lety), přechod z obojživelného způsobu života na ryze terestrický. Nutnost vzniku 6. prstu existencí palce. Jiné terestrické formy bez palce šestý prst nemají (sudopytníci i lichokopytníci). Robovský J., Vesmír 91 (142), 2012: 620, Science 334, 2011: 1699-1703 Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea Proboscidea - chobotnatci (2-3) lofodontní stolička •býložraví •horní řezáky - kly, 1 0 3 3 / 0 0 3 3, funkční vždy jen 1 molariformní zub, horizontální obměna slon2 DSC00101 DSC00100 •tlustá, téměř lysá kůže; velké boltce •varlata v břišní dutině, 2 mléčné bradavky v axiální poloze, 1 prekociální mládě •březost Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea Proboscidea - chobotnatci (2-3) systematika afrických slonů: 1 druh anebo 3 druhy: savanový, pralesní a trpasličí, sympatrie pralesního a trpasličího (výskyt savanové a pralesní formy i u jiných savců: štětkouni, bůvoli, hrabáči). Slon pralesní a slon savanový – staré druhy, slon pralesní a trpasličí ale identičtí (shoda morfo i molekulárních dat), ale oba „dobré“ druhy – možná hybridizace – nekompletní izolace, průkaz předchozí hybridizace v mtDNA, nebo ukotvování ancestrálního polymorfismu předka obou slonů. I názor, že sloni v západní Africe vytvářejí 3. druh. Oba druhy slonů dobře izolovány (minimální genetický drift), k jejich odštěpení od společného předka je stejne staré jako odštěpení slona indického od mamuta (2,5 – 5-5 mil. let). Robovský J., Vesmír 91 (142), 2012: 621, PLoS ONE 6, e20642, 2011/6 640 dnů, produkce progesteronu ze žlutého tělíska nejen na počátku, ale i po nidaci (z buněk folikulů po ovulaci), protože se netvoří placentální progesteron, nýbrž zvyšuje se počet žlutých tělísek, která produkují progesteron. Samice 1 mládě, ale 2-12 žlutých tělísek. Oestrus slonic: cyklus 12-16 týdnů, 2 maxima luteinizačního hormonu: 1. luteinizace folikulů a vznik přídatných žlutých tělísek, za 3 týdny 2. maximum – samotná ovulace; implantace až po 40-45 dnech – pokles hladiny progesteronu, po nidaci opětovné zvýšení progesteronu ze žlutých tělísek, která nezanikají, investice matky do slůněte – závislost 4-7 let péče. Podobně je tomu u příbuzných sirén, ale už ne u damanů – vyšší produkce potomků. Konečná M., Vesmír 91 (142), 2012: 620-621; Proc. R. Soc. B, 1-10, 2012, doi:10.1098/rspb.2012.1038) •Deinotherium (†), mamut (†), 2 sloni afričtí - savanový, pralesní (2 hmatové prstíky, 3 kopýtka na zadních nohách), slon indický (1 prstík, 4 kopýtka na zadních nohách), z miocénu Afriky do Eurasie a později do Ameriky Deinotherium_small Deinotherium (†) Deinotherium_giganteum 887716316_04d0765c00_o Mammutus primigenus (†) woolly02 Af mamut s. indický s. savanový s. pralesní slon-indicky--elephas-maximus-1 File:Elephant in Botswana.JPG Loxodonta africana – slon africký L. oxyotis - savanový L. cyclotis – prales syn. L.pumilio - trpasličí Elephas maximus – slon indický sloni Hyracoidea – damani (=„tlustoši“) (6) •Býložraví, podobní králíkům, Afr, Přední Asie, dříve řazeni ke kopytníkům, příbuzní sirénám a chobotnatcům •diprotodontní chrup – 1-0-4-3/2-0-4-3, horní hlodavé I se sklovinou jen vpředu, čtvercové stoličky •noha mesaxonická, 4+3 prsty s nehtovitými kopýtky, prstochodci, 2. zadní prst s dlouhým drápem k čištění srsti, varlata v břišní dutině, mléčné bradavky inguinálně, 2-3 prekociální mláďata •3 slepá střeva, denní aktivita, society •pachové žlázy na hřbetě, lepivé žlázy na chodidlech • hyrax_lat hyrax_obl Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea •Třetihory – obří Geniohyidae a Myohyracidae http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/33/Rock_Hyrax_area.png http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/Dassie3.jpg Procavia capensis http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/88/Yellow-spotted_Rock_Hyrax_area.png Soubor:Ein klippschliefer.jpg Heterohyrax brucei http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Dendrohyrax_arboreus.jpg Dendrohyrax arboreus http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/cb/Southern_Tree_Hyrax_area.png/220px-Souther n_Tree_Hyrax_area.png stromový stepní skalní Sirenia - sirény, ochechule, „mořské krávy“ (5) •vodní býložraví, i ve sladké vodě, 2,5-4,5 (6) m, 0,2-4 (10) tun •chrup tvoří jen molariformní zuby, jen u samců dugonga kly (1.h.I) •na patře a jazyku rohovité lišty siréna_ven •přední končetiny - ploutve s nehtovitými kopýtky na 3-4 prstech, kopýtka chybí u dugonga, ohebný loketní kloub, chybí klíční kost, zadní končetiny redukovány - zbytek pánve, vodorovná ocasní ploutev, 6 (kapustňáci) n. 7 C (dugong) •olysalá kůže se smyslovými chlupy na čenichu, mláďata osrstěná, ušní boltce chybějí, malé oči, šikmá bránice, převislé pysky, u kapustňáků s rozštěpem, vakovitý žaludek, dlouhá střeva, •varlata v břišní dutině, axiální mléčné bradavky, 1 nidifugní mládě, •pobřežní vody, pasou se na vodní vegetaci •koroun bezzubý (†, objeven až v roce 1741, v roce 1768 vymizel, popsán až v roce 1780), dugong indický (moroň, duyung=mořská dáma, ale i kráva, prase, velbloud), kapustňák ( 3 druhy, 6C) Macroscelidea Afrosoricida Tubulidentata Hyracoidea Sirenia Proboscidea 1158942938 04 Dugong dugon map1 map2 kapustnak1 Trichechus manatus senegalensis inunguis k. širokonosý d. indický k. jihoamerický k. senegalský Image of: Dugongidae (dugong and sea cow), Trichechidae (manatees) KAPUST Dugong DUGONG2 kapustňák dugong indický (samec s kly) 0,0,3,3/ 0,0,3,3 žvýkací zuby celý život dorůstají kolíčkovité žvýkací zuby stále dorůstají 0-1,0,0,2-3 /0,0,0,2-3 Image of: Dugong dugon (dugong) Image of: Trichechus manatus (West Indian manatee) DVD – Život savců (Attenborough) A. Afrotheria 1/ 2 Hmyzožravci 7:05 – zlatokrt kapský 10:30 – 15:12 bércoun (VAfr) 2/1 Býložravci 00:40 – 1:45 - slon indický 14:25 – slon indický, 29:10 – slon africký 4/1 Návrat do vody 0:30 – 1:20 - slon indický, plavání 24:35 – 27:30 - kapustňák kalifornský 4/2 Život na stromech 2:40 – 4:40 - damani stromoví (Afr) Suma (bez slona): 13 minut Xenarthra - chudozubí (29 spp.) Disparita – nízký počet druhů, vysoký počet vyšších taxonů – reliktní charakter Apomorfie – •chybí vždy řezáky a špičáky, jednoduché otevřené kořeny nebo bez nich, korunka sekundárně bez skloviny, sekundární homodoncie (pásovci) nebo bezzubí (mravenečníci) •proměnlivý počet krčních obratlů (C5-9) •přídatné artikulace zadních hrudních a bederních obratlů (xenarthrální spojení), příp. pánve s páteří (L, Ca) (synsacrum – u hrabavých terestrických forem) srůst C2-C4 Plesiomorfie – •zkostnatělé sternální části žeber •na lopatce velký processus coracoideus •neostré oddělení uteru a vaginy •nižší tělesná teplota, nízká úroveň metabolismu Xenanthra Systém a fylogeneze •vznik v paleocénu (Riostegotherium - pásovec), max. v pleistocénu – obří formy Bergqvist L. P., Abrantes É. A. L. & Avilla L. d. S. 2004. — The Xenarthra (Mammalia) of Săo José de Itaboraí Basin (upper Paleocene, Itaboraian), Rio de Janeiro, Brazil. Geodiversitas 26 (2) : 323-337. Chubut-PeninsulaValdes-Armadillo-TatuCarreta-P2230729b Xenanthra Cingulata (20) Dasypodidae – pásovci (21 druh) Glyptodontidae … - od eocénu Pilosa - srstnatí (10) Vermilingua – mravenečníci Folivora (Phylophaga) - lenochodi – od miocénu whitesloth armadillo tamandua Fylogenetický strom Xenarthra Cingulata Vermilingua Folivora Pilosa JAm „kopytníci“ Meridiungulata: Notoungulata Litopterna Astrapotheria Pyrotheria Příklady některých vymřelých jihoamerických savců (Xenarthra, Litopterna, Astrapotheria) /O. Fejfar, O. Major/ Asrtrapotherium Macrauchenia (Litopterna) Megatherium Megatherium ↑ pozemní lenochod – 6m Macrauchenia → Litopterna Astrapotherium → Astrapotheria Příklady některých vymřelých jihoamerických chudozubých (Xenarthra) Glyptodon – pleistocén JAm prapásovec – délka 5 m Megatherium americanum pralenochod – délka 6 m Obří formy v pleistocénu Megalonyx – JAm Megatherium - SAm Eurotamandua – Německo, eocén, ještě slabá jařma mravenečník pásovec mravenečník lenochod zkrácené rostrum, silné jařmové oblouky PASOVEC_lat púasovec_ven Dasypodidae (pásovcovití) (20) - omnivorní až insectivorní, homodontní kolíčkovité zuby proměnlivého počtu, krunýř zespodu kostěný, shora rohovitý tvořený ze štítků a příčných pruhů - hlavový, ramenní, křížový + volné pásy, hrabavé nohy (pásovec, pláštník) pásovecarmadillovilloso01-500 PASOVEC armadillo1 pásovec kulovitý Tolypeutes matacus Chaetophractus villosus - pásovec štětinatý pásovec štětinatý Chaetophractus villosus Dasypus novemcinctus - pásovec devítipásý pásovec devítipásý Dasypus novemcinctus ChlamyphorusTruncatus1 pláštník malý Chlamyphorus truncatus medium Myrmecophagidae (mravenečníkovití) (4) - bezzubé trubicovité čelisti, dolní čelist připojena vazy pevně k lebce, chybí jařmové oblouky, myrmekovorní (lepkavý jazyk ve svalnaté pochvě na krku), svalnatý žaludek s kamínky, vpředu mohutné drápy (2-4 prsty), mládě na zádech, vzadu vždy 4 prsty jazykohybný sval, 150x/s R%20S01-AnteaterGiant Tamandua mravenečník čtyřprstý – stromový, s chápavým ocasem Tamandua tetradactyla silky-anteater2 m. dvouprstý Cyclopes didactylus Myrmecophaga_tridactyla_001 mravenecnik mravenečník velký Myrmecopaga tridactyla 2 m blue214 lenochod2 Stromoví, hřbetem dolů, pomalé trávení (měsíc, kálení po 10 dnech - rozšířenina střeva před konečníkem, záchody), dlouhé hladovění, pomalé dýchání, teplota 28-35 oC, dělený žaludek •Bradypodidae (tříprstí lenochodi) (3) - 20 zubů (P+M: 5/5), •Megalonychidae (dvouprstí lenochodi) (2) - ploché čelo, tupý čenich, bez ocasu, bez podsady, štíhlejší, vpředu jen 2 prsty, 18 zubů (P+M: 5/4). lenochod_bradipotridattilo03-500 lenochod tříprstý Bradypus tridactylus lenochod dvouprstý Choloepus didactylus V = 250 m/h P > Z roadzone-sloth lenochod tříprstý Bradypus tridactylus drei-finger-faultiere--bradypus-variegatus-1 bradypus • C 8-9 • řasy a sinice na srsti Choloepus_hoffmanni_skeleton Choloepus didactylus - lenochod dvouprstý lenochod dvouprstý Choloepus didactylus C 5-8 watersloth3lowres Terestričtí lenochodi (Gravigrada), od středního oligocénu do svrchního pleistocénu