BioAFM – od molekul k buňkám aneb na co si nesáhnu, tomu nevěřím Jan Přibyl CEITEC MU, Masarykova univerzita Kamenice 5/A35, CZ-62500 Brno pribyl@nanobio.cz CEITEC MU University Campus Bohunice 22 Rozlišení mikroskopických metod 4 Mikroskop atomárních sil: základní popis instrumentace 5 AFM mikroskop základní komponenty Povrch vzorku Detektor Regulace zpětné vazby Kantilever a hrotem Laser Fotodioda 4-segmentová PZT skener (PiezoElectric Tube) 6 AFM mikroskop blokové schéma 7 Kantilever a hrot 8 Kantilever a hrot 6 mm 2mm tl. 1 mm Nosič kantileveru kantilever hrot 100-200 um 50-100 um 5 um • Nosič kantileveru je poměrně univerzální pro všechny typy AFM mikroskopů • Kantilever a hrot se liší velmi – tvar, velikost, materiál, vlastnosti. Reflexní vrstva (zlato) 9 Druhy kantileverů Dle tvaru Dle materiálových vlastností – vyjádřeno konstantou tuhosti Force Constant [N/m] K. tuh. [N/m] 10-130 1-10 0.1-1.0 0.005-0.1 Materiál kr. křemík pol. křemík sklo Si3N4 Res. f. [kHz] 200-500 100-200 15-100 1-20 Speciální aplikace – další materiálové vlastnosti: vodivé, magnetické, koloidní hroty 10 Kantileverové pole – výběr dle konstanty tuhosti Charakteristika kantileverů uvedená na krabičce s nimi Skutečná konstrukce kantileverů a hrotů je velmi složitá 11 Druhy hrotů Tvar – vyjádření pomocí poloměru zakřivení Curvature Radius R [nm] Ultraostré Standardní Speciální aplikace Bezhrotové R R 1 nm 10 nm 100 nm NA 12 Ohyb kantileveru (DFL deflection) Torzní síly (LF latheral forces) Změna vlastností kantileveru Při kontaktu s povrchem Projeví se jako změna polohy odraženého laserového paprsku na detekční fotodiodě DFL LF 13 Efekt ostrosti hrotu R na rozlišení mikroskopu Ultraostrý hrot = reálný obraz Standardní hrot = R ~ velikosti studovaného objektu Neostrý hrot = nemožnost sledovat detailní strukturu 14 Laser, fotodioda a kantilever 15 Povrch vzorku Kantilever a hrotem Laser Fotodioda 4-segmentová PZT skener (PiezoElectric Tube) PZT skener (PiezoElectric Tube) Odraz laserového paprsku od horní plochy kantileveru je detekován na čtyřsegmentové fotodiodě. = detekce ohybu kantileveru (→ interakce hrot-povrch) DFL LF Lze sledovat v okně Aiming, ale program Nova si převádí obraz z fotodiody do podoby 2D obrázku automaticky. Okno Aiming je tedy dobré jen k počátečnímu nastavení laseru. 16 Aiming: počáteční nastavení laseru Obraz laseru co nejblíže špičce a zároveň co nejvyšší signál Obraz není na středu fotodiody Jednotky LASER jsou relativní a u každého typu kantileveru mohou nabývat jiných hodnot (obecně lze konstatovat, že by hodnota měla být vždy vyšší než 20) Poloha a intenzita LASER se ladí pohybem laserové LED pomocí koleček s označením LASER. 17 Aiming: počáteční nastavení laseru „Vynulování“ polohy laseru pohybem fotodiody na střed obrazu laseru: Provede se pohybem koleček PHOTODIODE (na měřící hlavě) Také jednotky DFL a LF jsou relativní slouží k určení polohy (po vynulování musí být < 0.1) 18 Ohyb kantileveru (DFL deflection) Kontaktní mód • Měřenou veličinou v kontaktním módu je ohyb kantileveru (= deflection, DFL) • V programu Nova se zobrazuje ohyb kantileveru (resp. pohyb obrazu laseru na fotodiodě v důsledku ohybu kantileveru) jako veličina DFL [nA]. • Veličina DFL je převáděna program automaticky do výškového profilu a má tedy význam spíše pro přiblížení k povrchu vzorku. 19 SetPoint: vyjadřuje relativní míru zvýšení ohybu kantileveru při kontaktu se vzorkem DFLint ohyb (kontakt) DFL0 bez ohybu (kontaktu) 20 Semikontaktní mód • Měřenou veličinou v semi kontaktním módu je amplituda kmitu (= magnitude, MAG) • V programu Nova se zobrazuje amplituda kmitu kantileveru jako veličina MAG [nA], což je relativní veličina přímo úměrná velikosti amplitudy. Reálnou velikost amplitudy lze však určit až pomocí MAG-výška křivky. • Veličina MAG je převáděna program automaticky do výškového profilu a má tedy význam spíše pro přiblížení k povrchu vzorku. A0 volná amplituda Aint tlumená amplituda (= interakce) 21 A0 volná amplituda Aint tlumená amplituda (= interakce) SetPoint: vyjadřuje relativní míru utlumení (snížení) volné amplitudy při kontaktu se vzorkem 22 PZT Piezo-elektrody 23 Piezo-elektrody PZT • Duté elektrody z keramického materiálu potažené kovovými elektrodami. • Aplikace napětí způsobuje změnu velikosti krystalové mřížky → posun vzorku / hlavy • Přesné řízení napětí = přesné řízení pohybu (rozlišení v řádu pm) Dva základní typy AFM mikroskopie - dle pozice PZT: Skenování próbou •Pohyb v x,y,z osách i oscilaci ve sken. hlavě •Rozsah 100-150 um •Horší rozlišení Skenování vzorkem •Pohyb v x,y,z osách vzorek •Oscilátor ve sken. hlavě •Rozsah 3-7 um •Výborné rozlišení, nízký šum 24 Piezo-elektrody PZT V softwarovém nastavení programu Nova 1. Přiblížení hrotu k povrchu: - Nejprve krokovým motorem s mikrometrickým šroubem - Po prvním kontaktu s povrchem dokončení Z-piezem Poloha Z-skeneru Skok signálu zprostředkovaný Z-piezem Přiblížení k povrchu probíhá automaticky po kliknutí na ikonu LANDING v okně Approach. 25 2. FBloop (zpětnovazebná smyčka, FeedBack Loop) - Zpětná vazba kontinuálně udržuje konstantní ohyb kantileveru při pohybu nad skenovaným vzorkem - Zapnutí/vypnutí smyčky se projeví kontaktem hrotu se vzorkem: VYPNUTO ZAPNUTO VYP ZAP vzorek VYP ZAP PZT 26 3. SCAN: většina parametrů skenování je řízeno PZT Výběr rychlosti skenování. Pro malé molekuly 0.35 – 0.7 Hz (lze využít jiné jednotky rychlosti) Počet bodů (pixelů): možnosti 128x128; 256x256, 512x512 a 1024x1024 pix. Velikost zobrazované oblasti (10 nm až 6.664 um) Velikost kroku při skenování. 27 Detailní nákres trubkového piezo-skeneru pro AFM mikroskop 28 Nelineární průběh pohybu piezo-elektrod v závislosti na aplikovaném napětí Nativní data z AFM mikroskopu jsou nakloněná. Při vyhodnocování se odstraňuje např. polynomální regresí 29 Oscilátor 30 Oscilátor (PV, PiezoVibrations) vždy umístěn ve skenovací hlavě 31 Parametry oscilátoru se nastavují v okně Resonance Amplitude = napětí aplikované na oscilátor [V] Gain = Lock-In zesilovač signálu DFL x = prosté matematické vynásobení intenzity signálu (zesílí i šum) Intenzita oscilace kantileveru je vyjádřena relativním parametrem MAG [nA], který je úměrný reálné hodnotě kmitu kantileveru, ale pro její určení je potřeba provést MAG-výška spektroskopii 32 Další komponenty 33 ClosedLoop smyčka (v ose X, Y) Založeno na sensorech elektrické kapacity ClosedLoop Sensory elektrické kapacity • Korekce teplotního driftu • Linearizace posunu piezo-elektrod 34 Krokový motor s mikrometrickým šroubem (motorized stage) Pro přiblížení vzorku do dosahu (rozsahu) piezo-elektrod (lze ovládat i ručně) 35 Příprava nosičů a vzorků 36 Atomárně rovné povrchy 1. HOPG Highly Ordered Pyrolytic Graphite • Kishův grafit, původně odpadní produkt při výrobě oceli • Hexagonální, planární struktura • C-C vazba 142 pm, vzdálenost mezi rovinami 335 pm • Vodivý, vysoce hydrofóbní • Planární struktura – čištění loupáním • Syntetická forma grafitu, vysoká chemická čistota • Tradiční podklad pro imobilizaci vzorků pro elektronovou mikroskopii, použitelný pro SEM, STM i AFM (→ vodivost) • Imobilizace spontánní adsorpcí na povrch (→ hydrofobicita) 37 Atomárně rovné povrchy 1. HOPG Highly Ordered Pyrolytic Graphite Na větších plochách jsou viditelné šupiny Na malých plochách atomárně rovný 38 Atomárně rovné povrchy 2. Slída (muskovit, Mica) •„Kočičí stříbro“, jméno Muskovit dle města Moskvy (těžba nejkvalitnější suroviny) •Chem. struktura: K2O·Al2O3·SiO2 •Vysoce hydrofilní povrch •Dobře chemicky modifikovatelný •Imobilizace iontovou interakcí i kovalentní vazbou biomolekul •pKa ~ 3, při fyziologickém pH je povrch záporně nabitý •Mica = křemičitan, z hlediska chemické modifikace lze povrch popsat jako hydratovaný oxid křemičitý Si-OH 39 Atomárně rovné povrchy 2. Slída (muskovit, Mica) Velice rovná na větších i malých plochách 40 Ostatní povrchy 1. Zlato •Inertní kov používaný zejména v elektrochemii jako pracovní elektroda •Vodivost: použitelný pro STM i AFM •Hydrofóbní: spontánní adsorbce biomolekul (proteinů) •Chemická vazba pomocí koordinačně-kovalentní vazby thiolů (-SH) • Příprava zlatých vrstev napařením •Ve vodě nestabilní, potřeba aplikovat adhezivní vrstvu (Al/Cr/Ti) Napařená vrstva zlata: tvořena nanočásticemi (4-50 nm) 41 Ostatní povrchy 2. Sklo •Nekrystalická (amorfní) hmota (podchlazená kapalina) •Laboratorní sklo: 75% SiO2 plus Na2O, CaO, borát a aditiva v minoritním zastoupení •Z hlediska chemické modifikace k němu přistupujeme jako ke slídě, tj. je to hydratovaný oxid křemičitý Si-OH •Méně hydrofilní než slída •Drsnost povrchu (amorfnost materiálu, příprava lisováním) je mnohem vyšší než u slídy •Nelze použít pro zobrazování malých molekul •Typicky použití tam, kde i při optické mikroskopii, tj. pro velké (např. chromozóm) či celobuněčné útvary (bakterie, buňka, spermie) 42 Makroskopické útvary na skle sklo A. Thiooxidans zachycený na skle spermie zachycen á na skle 43 Ostatní povrchy 3. Plasty Fibroblast na PS • Plastové povrchy většinou jako součást standarních pomůcek (PS/PP misky) • Neobsahují fční skupiny vhodné pro kovaletní imobilizaci • Hydrofóbní povrchy: spontánní (nespecifická) adsorpce biomolekul Nemodifikovaný polystyren (PS) 44 + + + Imobilizační postupy 1. Proteiny Povrchy: slída nebo HOPG (velmi nízká drsnost) P pHIEP nulový náboj P + + + + + + + + P - - - - - - - OH OH OH OH SiSi - - - Si Protein: náboj se řídí dle IEP a pH prostředí Imobilizace proteinu na slídu: pKa (slída) < pH < IEP P + + + + + + + + - - - Si 45 46 Imobilizace proteinu na HOPG HOPG A. Imobilizace spontánní (nespec.) adsorpcí proteinu na hydrofóbní povrch (nejlépe při pH = IEP P PP Adsorpce lysozymu na HOPG 47 B. Imobilizace iontovou interakcí → Vytvoření náboje na povrchu HOPG HOPG COO-COO- COO- HOPG Vytvoření karboxylových skupin elektrochemicky (E ~ 2 V vs. Ag/AgCl) Adsorpce dlouhořetězcových (C16/C18) alkanů zakončených vhodnou fční skupinou Možnost využití záporného náboje pro imobilizaci iontovou interakcí Nebo kovalentní vazba: aktivace karboxylu (např. NHSester, vazba NH2-skupiny) NH2 NH2 NH2 NH2 NH2 HOOC HOOC HOOC HOOC HOOC HOPG HOPG 48 Imobilizační postupy 2. DNA Povrchy: slída nebo HOPG (velmi nízká drsnost) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - slída Problém: DNA (cukr-fosfátová kostra) i slída za fyziologického pH shodný (záporný) náboj → Na povrch slídy je nutno zavést kladný náboj 49 SiO O O CH3 CH3 CH3 R OH Si R OO OH - CH3 OH N(Et)3 OH OH OH OHOH OH OHOH OH OO O OO O R-propyltrimethoxysilane + cat. Si Si Si Silanizace = chemická modifikace povrchu slídy - Kovalentní modifikace povrchového SiOH alkoxysiloxany - cíl: zavedení požadované fční skupiny na povrch slídy - lze použít i pro sklo, křemen, křemík, titan a TiO2 - katalýza silnou bazí - průběh reakce lze dobře sledovat změnou kontaktního úhlu Silanizace Hydrofobizace 50 SiO O O NH2 Si O NH2 SiO O O SH (3-Mercaptopropyl)trimethoxysilane MPTS(3-Aminopropyl)trimethoxysilane APTES 3-(Ethoxydimethylsilyl)propylamine APDMES Nejčastěji používané alkoxysiloxany 51 Problém praktického provádění: self-polymerizace SiO O O R2 R1 R1 R1 SiO O O R2 R1 R1 R1 H O H Si OO R2 SiO O O R2 R1 R1 Si O O R2 + -R1OH • Zejména při použití APTES a provádění silanizace v kapalině • Stačí i stopy vodních par pro spuštění • Vzniklé útvary ruší topografickou studii povrchu • Řešení: provádění silanizace v parách (vakuum, sušidlo) • Nové monoalkoxy-deriváty siloxanů, nemohou polymerovat: Si O NH2 3-(Ethoxydimethylsilyl)propylamine APDMES 52 Polymerní struktury vzniklé na povrchu slídy při provádění silanizace v APTES, katalýza TEA 53 Vytvoření kladného náboje na povrchu HOPG: Adsorpce dlouhořetězcových (C16/C18) alkanů zakončených vhodnou fční skupinou NH2 NH2 NH2 NH2 NH2 HOPG Imobilizační postupy 2. DNA na povrchu HOPG HOPG 54 Imobilizační postupy 3. Nanočástice Povrchy: nejčastěji slída nebo HOPG (velmi nízká drsnost) ale také sklo, zlato, atp. Např. pro studium zlatých nanočástic (AuNP) lze použít slídu modifikovanou merkapto-derivátem siloxanu (SH-mica) OH Si SH OO OH OH OH OH SiO O O SH Si (3-Mercaptopropyl)trimethoxysilane MPTS 55 Si - - - - - - - - - - - - - - - - Au + + + + + + + + P P P P P P + + + + Au + + + + + + + + P P P P P P + + + + AuNP konjugované s proteinem se zachycují na podkladní přes můstek tvořený navázaným proteinem 56 Imobilizační postupy 4. Bakterie, spory sklo + + ++ + + + + ++ ++ Některé bakterie přes adhezivní vrstvu poly-L-lysinu: pLL Jiné standardním nátěrem na podložní sklo: sklo 57 Imobilizační postupy 5. Eukaryotické buňky Standardní pěstování buněčných kultur v PS miskách Vhodné je použití adhezivním vrstvy pLL nebo adhezivních proteinů 58 Použití fixačních činidel • Problém s adhezivitou buněk mimo inkubátor (37oC, 5% CO2) • Umožňuje studium buněk i dlouho po vyjmutí z inkubátoru • Poškozuje skutečnou strukturu buněk, nelze studovat procesy na živých buňkách • Příklady: EtOH, k. octová, paraformaldehyd, glutardialdehyd 59 CEITEC AFM CoreFacility 60 CEITEC AFM CoreFacility JPK NanoWizard3 Bruker FastScan Bio NTMDT NTgra Vita NTMDT Solver Next 61 AFM visualization of biomolecules and bioobjects Bare metal (gold) electrodesBacteria on glass slideSpermWhole cells (cell synapse)Individual biomolecules IgG Nanoparticles (gold nanoparticles BSA modified) DNA J. Hejátko – YM mapping P. Bouchal – YM mapping J. Paleček - DNA M. Pešl, V. Rotrekl CMCs J. Sládková – CMCs A. Meli - CMC M. Kalbáčová – TiO2 NT H. Kolářová - DNA I. Crha - sperms Cooperation: 62 AFM spektroskopie Automatizace AFM 63 Force Distance curves (FD curves) 64 FD křivka - popis 65 ScanAssyst – Automatizace AFM měření 66 ScanAssyst - princip 67 Děkuji za pozornost