Řízení třídy Školní třída = sociální skupina •Znaky sociální skupiny: a)Vzájemné vztahy b)Hierarchie, postavení a status členů c)Dynamika dění d)Historie e)Způsoby řešení vnitřních konfliktů f)Způsoby řešení vnějšího zatížení „Třídní“ život •Každá třída: •Pozorovatelné chování •Nepozorovatelné chování –Uvědomované –Emotivní, spontánní •C Co vidí učitelé, co vidí žáci, co vidí a slyší rodiče Dělení tříd podle vzniku •Třídy náhodně vzniklé •Pro zařazení není žádný klíč, členové jsou v podstatě přirozený výběr populace. Ani dělení podle abecedy není žádné kriterium výběru •Třídy diferencované •Existuje nějaký klíč výběru a zařazení – např. studijní výsledky, sportovní talent, výtvarný talent či matematické zaměření, apod. •Třídy výběrové •Studenti prošli nějakým výběrovým sítem (někdo nebyl zařazen), spojuje je především výrazný studijní předpoklad či talent Třída a žák •Vnější faktory: •doba, kdy je žák členem třídy •nastavení učitele (učitelů) k němu •rodinné zázemí (sociální statut a ambice rodičů) •předchozí zkušenosti a očekávání žáků •Vnitřní faktory •(emoční) inteligence žáka, sebedůvěra a zdravé sebevědomí •aktivita a angažovanost pro třídu •osobnost – adaptabilita a komunikativnost, extravertovanost •sociální zralost a dovednosti, schopnost navazovat kontakty •vnější vzhled a zdraví Třída a žák Klima školní třídy (sociální klima školní třídy) •Ovlivňuje (a je ovlivňováno) chování žáků i učitele. •Přístupy ke zkoumání klimatu: (podle stupně •školy, typu školy, koncepce výuky…) • •Vlivy -Zvláštnosti žáků (sestava) -Typ učitele, zvláštnosti učitele -Klima školy -Vyučovací předměty -Zvláštnosti komunikace - • Jak zjistit vztahy mezi žáky? •Pozorováním •Rozhovorem (dítě, rodiče, učitelé) •Hry •Diagnostickými nástroji, dotazníky • •Zjišťování sociálního klimatu školní třídy a školy je jednou z činností učitele. •Nelze ji nikdy dělat anonymně a je to vysoce eticky náročná činnost, nutné hlídat výstupy! •Účast min. 80% •Standardizované i nestandardizované nástroje • •Pro vztahy mezi dětmi • SORAD (2005), B-3 (1997), B-4 (1998), D-1 (2002), Třídní kompas (2011) • •Pro klima třídy • MCI (1991), CES (1998) – obecně a v jednotlivých předmětech (vliv učitele), atmosféra…J. Mareš, S. Ježek •http://www.nuov.cz/uploads/AE/evaluacni_nastroje/15_klima_skolni_tridy.pdf • •Pro individuální analýzu chování • DSA (1990), CTQ, Monitorovací systém (2001) Dotazníky a screeningy Sociometrie •Sociometrie - (socius, metrus) – měření druhého • •Jacob Levy Moreno (1889 – 1974) • •Sociometrie, psychodrama • •Stanovil pravidla pro konstrukci sociometrických testů, resp. dotazníků • http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcS0PQzZWzPjLEY3bOA09c4xIpD92X8mj_4LuWmQUpk5AJ1LkBPh Sociometrie •Sociometrie = věda o měření mezilidských a sociálních vztahů • •Sociometrické testy – obvykle otázka volby, někdy se zdůvodněním • •Zpracovávají se sociometrické tabulky • •Užití: •v malých sociálních skupinách •Zejména školní třídy •Může vypovídat o vztazích ve třídě, náznaky i o osobnosti žáka • • • Sociometrie v ČR •Miloslav Petrusek 70. léta • •Vladimír Hrabal st. 80. léta, standardizace, 2004 • •Elektronická verze IPPP ČR 2005 • Druhy sociometrie •Peer nomination, tj. pozitivní nebo negativní volba podle určitého kritéria (např. trávení prázdnin…) • •Peer ratings - vzájemné hodnocení členů za využití škál • •Alternativní dotazníky •Např. Označit žáka •? - neznám jej, •J - mám ho rád, •L - nemám ho rád, •K - nemám k němu vztah • •(i u dětí s mentální retardací) • Sociometrické statusy ve školní třídě •Populární děti, hvězdy (mnoho pozitivních a málo negativních voleb) •Šedé eminence (pozitivně nominovány hvězdami a samy hvězdy volí, od ostatních málo voleb) •Kontroverzní děti ( mnoho nominací pozitivních, ale i negativních) •Outsideři (mnoho voleb dávají, ale žádné nedostávají) •Odmítané děti ( mnoho negativních voleb dostávají) •Antihvězdy (nejvyšší počet negativních voleb) •Děti průměrné (průměrný počet pozitivních i negativních voleb) •Izolované děti ( ignorované, sami nevolí) •Atd. • Práce se sociometrickým dotazníkem •tužka-papír, počítačová veze • •Motivace žáků •Před-vyplněný seznam žáků třídy •Instrukce žákům •Vyplnit záhlaví • Vliv a sympatie •Vliv žáků •Ke každému jménu spolužáka (ne k sobě samému) napište v záznamovém archu jednu z číslic 1 až 5 do sloupce, které je označen nadpisem VLIV •1= nejvlivnější •5= nemá žádný a nebo téměř žádný vliv •Vysvětlit, co to znamená vlivný žák. • •Sympatie žáků •Instrukce stejná, •Co je sympatický žák? • •Zdůvodnění sympatií •Nakonec se zamyslete nad tím, proč je vám který spolužák sympatický nebo nesympatický. Napište do posledního sloupce… •Vést žáky k zamyšlení a přemýšlení Zpracování •Statisticky •Graficky • •Sociometrické matice •Matice pro vliv a matice pro sympatie •Sečtou se volby pro každého žáka •Zvlášť hoši o hoších, dívky o dívkách, hoši o dívkách… • •Sociometrické indexy •Individuální index vlivu - celkový součet získaných voleb dělíme počtem žáků, kteří jeho vliv hodnotili •Individuální index sympatií – dtto •Index náklonnosti a index ovlivnitelnosti – jsou průměry voleb, které žák udílí • •Index celkového hodnocení jedince. Sečtou se indexy vlivu a sympatií u jedince a dělí dvěma. • •Zpracování slovních hodnocení •Kategorizace • •Lze porovnávat s normami (tříd) Sociogramy •Znázornění vztahů ve třídě v málo početné třídě nebo zvlášť holky a kluky •Přehledné je to do cca 15 žáků • •Orbitální sociogram •Soustředné kružnice, zvlášť pro sympatie i vliv, zvlášť pro pozitivní (hodnocení 1) a zvlášť pro negativní volby (hodnocení 5). •Jinak označujeme volbu +, jinou barvou volbu -, jinak reciproční kladné nebo záporně, jinak, když jeden volí pozitivně, druhý recipročně negativně. •Čím blíže je žák středu kružnic, tím více voleb dostal • •Čtvercový diagram •Zobrazuje průměrné hodnocení jednotlivých žáků jak ve vlivu (vertikální osa), tak v sympatiích (horizontální osa) Chlapci modře, dívky červeně. • •Lineární sociogram (meziskupinový) •Zachycuje vzájemné sympatie mezi chlapci a dívkami ve skupině. •Zobrazuje všechna hodnocení 1 , která získali chlapci od dívek a naopak • •Histogramy • • Některé hlavní problémy v chování žáků emočního a sociálního charakteru •Neposlušnost, nemotivovanost •Neklid a ADHD syndrom (SPUCH) •Agresivita, šikana, netolerance •Záškoláctví •Úzkostné a neurotické děti. •Rizikoví žáci: pod stresem, neúspěšní, s problémy •v rodině, se sníženou sociabilitou, apod. Riziko je však •nezbavuje odpovědnosti za jejich chování. • •Poradenský systém. Spolupráce s kolegy, •výchovnými poradci, vnějšími odborníky Typy problémového chování ve třídě R. Dreikurs • •upoutávání pozornosti (žák má pocit, že když spolupracuje, nikdo si ho nevšímá - projevit nezájem, ignorovat) •boj o moc (provokace učitele, když žáci nemohou dělat, co chtějí – nazvat hru a odmítnout ji) •snaha pomstít se (hořkost po prohraném boji o moc – pojmenovat hru, neztrácet tím čas) •stavění vlastní neschopnosti na odiv (aby se žák nemusel o nic snažit – pomoci žákům rozeznat a pojmenovat vlastní postoj). • Zvládání třídy •Techniky organizace výuky a motivace žáků. Učitel - manažer školní třídy (atmosféra společného dosahování cíle, týmy...). • •Podpora „podnikatelské“ atmosféry: •využití začátku roku (domluvy, normy, podmínky, představy žáků…) •pečlivá konkrétní příprava a organizace výuky •zkrácení přechodových časů na minimum •výběr stylu komunikace (práce s chybou, obavy…) •jasné stanovení požadavků •být vzorem „podnikatelského“ postoje • Demokratické třídy R. Dreikurs •žáci spolurozhodují o pravidlech chování •žáci jsou vystaveni logickým důsledkům svého chování •žáci jsou vnitřně motivováni. Inspirace pro zvládání •Zaujmout třídu, •nerušit svými projevy, •být spravedlivý, •zábavný, •nevyhrožovat, •dochvilnost, •nepodléhat hněvu, •nebýt příliš důvěrný, •poskytovat příležitosti pro odpovědnost, •usměrňovat pozornost, •nepokořovat , •být ve střehu, •pozitivní komunikace, •jistota, •pořádek ve věcech – dobrá organizace výuky, …. Zásady… •Přiměřenost chování učitele: důslednost, ale respekt k situaci – rozhodovat se v kontextu souvislostí. Respekt k potřebám žákům. I učitel má své potřeby: je třeba žákům jasně říci, co od nich potřebujeme. •Důležitost neverbálních signálů …Nechovat se rušivě. •Aktivizace žáků, spolupráce. •Vyhnout se nálepkování (hovořit o činnosti, chybě ne o člověku). •Nepoužívat prázdná slova/sdělení •Mluvit pouze k člověku, kterého se věc týká. •Přijímání pocitů a vyjadřování pocitů. •Asertivní chování Práce se třídou: možnosti a příležitosti •Třídnické hodiny •Relaxace •Výukové hodiny •Suplované hodiny •Výjezdy s žáky (adaptační, kohezní víkendy) •Jiné výjezdy (ŠvP, lyžařské kurzy) •Školní parlament či média •Pracuje s prožitkem jako formativním prvkem •Kultivujeme emoční projevy, vedeme k sebepoznání, sebeuvědomění a sebepřijetí •Pro efektivitu je nutné dodržovat metodiku •Jasný cíl •Zvažujeme časové možnosti •Dobře vybíráme techniky •Zvážíme specifika třídy •Zvážíme rizika programu •Způsob poskytování ZV (vždy pozitivní), pozor na degradaci, humor s taktem •Pozor na „otevírání“ žáků – práce s emocemi • • • Prožitkové aktivity •Vytvořme prostředí (vztah, důvěra) •Dobře pozorujme •Dejme najevo, že nás problém zajímá •Nebagatelizujme •Emočně žáka přijímejme •Čekejme na pozvání •Nemoralizujme •Neraďme •Neslibujme nemožné •Nesnažme se o nemožné (neobětovat se) •Nebojme se přiznat, že nevíme •Buďme průvodci dítěte v problému •Dokumentujme poctivě •Supervidujme svou práci 1. 1. Komunikace – poradenství, zvládání (R. Braun) Profesionalizace učitelů —Postgraduální vzdělávání, DVPP —Dlouhodobý sebezkušenostní výcvik —Samostudium —Supervize, Bálintovské skupiny, —De-briefing —Autodiagnostika učitele — Prevence syndromu vyhoření • Literatura •Hermochová Soňa: Metody aplikované sociální psychologie I. (skriptum), SPN Praha 1989 •Komárková, R. – Slaměník, I.: Aplikovaná sociální psychologie III., Grada Praha 2001 •Valenta, J.: Dramatická výchova a sociálně psychologický výcvik, ISV Praha 1999 • Hermochová, S.: Aplikovaná sociální psychologie IV., SPN Praha 1991 •Pilkingtonová,J.M.: Poznej sám sebe I.a II., Jotta Brno 1996 •Smrek,J.-Labáth,V.: EXPOPROGRAM, Psychodiagnostika Bratislava 1991 •Vališová,A.: Komunikace a vzájemné porozumění ISV Praha 2005 •Lašek, J.: Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Gaudeamus HK 2001 •Čapek, R.: Třídní klima a školní klima. Grada Praha 2011 • • –