Ptáci v ČR,
ohrožení a ochrana
MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE
CZ.1.07/2.2.00/15.0204
Draví ptáci v ohrožení
• aktivní predátoři a mrchožrouti – na vrcholu
potravních řetězců (kumulace škodlivin)
• po staletí v centru pozornosti člověka –
pronásledování, chov, sokolnictví
• dodnes pod silným tlakem – především myslivci
(včetně výchovy dalších generací), rybáři,
chovatelé domácích zvířat (škodná)
• zakázané a přitom stále praktikované činnosti:
- střílení škodné, odchyt škodné (jestřábí koše,
železa, sítě, lepy, živé návnady), trávení (hlavně
karbofuran), ničení hnízd (např. vystřelování hnízd),
bezdůvodné zabíjení – to vše s minimálním
postihem!
• sokolnictví – vybírání hnízd (u nás se spíš neděje),
úniky či vypouštění do volné přírody (včetně
kříženců a nepůvodních druhů)
• sokolníci spolu s Lesy ČR – nevhodné reintrodukce
(raroh, sokol, orel skalní), pokusy o pseudovýzkum
• rušení na hnízdištích (např. lesní hospodáři) – dravci
velmi choulostiví – u ohrožených druhů nutná
ochrana každého hnízda (klidové zóny)
• elektrické vedení a sloupy VN, větrné elektrárny,
olověné broky
Orel královský (Aquila heliaca)
• 395/1992 Sb.: NENÍ!; ČS ČR: CR; IUCN: VU; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; Bonn: příl. I; CITES:
příl. I
• V a JV Evropa (např. Slovensko asi 45 párů) –
vzestup v posledních letech
• v ČR na SZ hranici areálu – obora Soutok od roku
1998 (1-3 páry), pomalu nahoru, dnes hnízdění i
jinde (3-5 párů; 2013)
• hnízdění na okrajích porostů či solitérech (výška 18-
34 m) – každý rok nové hnízdo, lov v otevřené
krajině (za potravou zhruba do 10 km)
• příčiny ohrožení: rušení na hnízdišti (lesní práce),
nestabilita hnízd, otrávené návnady, odstřel, el.
vedení a sloupy VN, větrné elektrárny, okraj areálu,
„pseudovýzkum“ (Lesy ČR)
• možnosti ochrany: legislativní ochrana, +viz dále
Aktivní ochrana dravců
• Obora Soutok – součást PO, oborní chov od
roku 1872, největší obora u nás (4,5 tis. ha) –
nejvýznamnější oblast pro dravce v ČR
• oba luňáci, orel královský, orel mořský,
včelojed lesní, raroh velký (hnízdiště i
zimoviště - luňák červený)
• největším problémem intenzivní hospodaření
(úbytek hnízdních možností) a rušení na
hnízdištích (+ otravy a zástřely)
• dohledávána hnízda, domluva ochranného
pásma s lesním hospodářem (LZ Židlochovice)
– luňáci, včelojed (200 m), raroh (300 m), orli
(400 m)
• sledování osudu hnízd – např. shození vichřicí
(návrat mláďat na hnízdo, oprava a zpevnění
hnízd)
• nutné sledovat dění v oblasti - nanejvýš
vhodná by byla legislativní ochrana území
(CHKO)
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; Bonn: příl. I;
CITES: příl. I
• ve stř. Evropě ostrůvkovitý výskyt, od 70. let výrazný
nárůst populace
• u nás hlavně nižší polohy (až do 700 m n.m.), v
blízkosti rybníků a jiných mokřadů (hnízdiště i
zimoviště), vysoké stromy, nenápadné chování
• lov především u vod (ryby, vodní ptáci), mrchožrout
• v ČR po více než 100 letech začal hnízdit v roce
1984, reintrodukce v době, kdy začala jít populace
nahoru (Třeboňsko - 1978-85: 9 orlů), dále hlavně
jižní Morava
• postupný nárůst populace, dnes 95-100 párů (2013;
ale např. na jižní Moravě mizivá úspěšnost
hnízdění)
• příčiny ohrožení: otravy, vyrušování na hnízdech
(lesáci, ornitologové, fotografové…), zástřely, ničení
hnízd, otravy olovem (u nás chybí informace),
elektrické vedení a sloupy VN, větrné elektrárny
• možnosti ochrany: důsledné pronásledování a
potrestání pachatelů otrav, prevence proti rušení na
hnízdištích (informování na lesních správách,
majitelů lesních pozemků o umístění hnízda) –
práce méně než 300 m jen se souhlasem orgánu
OP, stabilizace hnízd
Otravy dravých ptáků
• www.karbofuran.cz
• pokládání otrávených návnad u nás zakázáno
už více jak 50 let
• množství hlášených otrav a nálezů otrávených
návnad přesto výrazně stouplo v posledních
10 letech!
• nejčastěji insekticid FURADAN 350 F – účinná
látka karbofuran – stačí několik kapek (nesmí
se prodávat ani skladovat, zásoby ale vydrží
několik let)
• karbofuran – nervový jed: ochrnutí včetně
dýchacího svalstva – smrt udušením, toxický i
při vdechnutí či potřísnění, pro ptáky extrémně
toxický
• návnady: mrtvá dom. zvířata, vejce
• v letech 2003-2008 bylo karbofuranem
prokazatelně otráveno 16 orlů mořských,
ročně u nás až 10 orlů mořských (např. 2014
celá rodina)
• neselektivní – mrtví ptáci (hlavně různí
dravci), savci, nebezpečné pro člověka
• státní orgány a především Policie ČR
neusvědčila jediného viníka!
• nově používání vycvičených psů pro hledání
obětí trávení (stovky nálezů v Maďarsku,
plány i v ČR)
karbofuran
- kolize orlů se železniční dopravou
(při požírání sražených zvířat) –
orli mořští, královští
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; Bonn: příl. II; CITES: příl. I
• kosmopolitní rozšíření, v Evropě plošně – min. od 70.
let nárůst populace
• v ČR vždy hnízdil (v minulosti více jak 50 párů), po roce
1950 však téměř vymizel, novodobě v 80. letech na
Šumavě, postupný nárůst až na současných asi 60–70
párů (centrum PO Labské pískovce)
• hlavně příhraniční pohoří se skalními útvary, ojediněle
výškové budovy (Praha, Plzeň) – málo vhodného
biotopu
• ZP nikdy nebyl schválen, LČR (vypouštění jedinců do
volné přírody – dodnes více jak 200 ptáků)
• příčiny ohrožení: dříve pesticidy (DDT), lov a zástřely,
dnes vyrušování na hnízdištích (turistika, horolezectví a
d.), elektrické vedení a sloupy VN, přímé
pronásledování, vykrádání hnízd, větrné elektrárny
• možnosti ochrany: monitoring a individuální ochrana
hnízdišť, osazení rizikových tras vedení funkčními
zábranami
• reintrodukce dnes už spíše negativní vliv, na vývoj
populace v ČR měly jen nepatrný vliv (asi dvakrát
úspěšné hnízdění)
Raroh velký (Falco cherrug)
- 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: CR; IUCN: VU; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; Bonn: příl. II;
CITES: příl. I
- JV Evropa, mírný nárůst v posledních letech
- ČR na SZ okraji areálu – hnízdí hlavně na J
Moravě, dále S Morava – dnes 15–20 párů
- začal hnízdit ve 40. letech, více až od 70. let
- především nížiny, v posledních letech hlavně
zemědělská krajina (hnízdění ve větrolamech a
na stožárech el. vedení), méně lužní lesy,
obsazuje hlavně stará hnízda jiných ptáků, příp.
polobudky nebo podložky, potravou hlavně holubi
- ZP nikdy nebyl schválen, LČR vypouštění
- příčiny ohrožení: okraj areálu (fluktuace),
vyrušování na hnízdištích, přímé pronásledování,
reintrodukce, elektrické vedení a sloupy VN,
větrné elektrárny
- možnosti ochrany: monitoring a individuální
ochrana hnízdišť, nabídka a stabilizace hnízdních
podložek a budek, zastavit reintrodukce, osazení
rizikových tras vedení funkčními zábranami, v
současnosti příprava ZP
Lesy ČR a jejich reintrodukce
„Přirozený výběr, při kterém se dospělosti dožijí jen ti nejzdatnější, nelze
uměle eliminovat. Sokolníci ročně odchovají až 500 mláďat sokolů,
rarohů, orlů a dalších dravců a část z nich lze pak za pomoci dalších
subjektů vypustit do přírody,“ řekl Petr Zvolánek, pracovník odpovědný u
Lesů ČR za Sokolí program.
• na projektech s tetřevem i sokolovitými dravci dokázaly LČR, že
nerespektují zásadní pravidla záchranných programů (genetika,
vypouštění na nevhodných místech, jedinců zvyklých na dokrmování,
bez vyhodnocení přežívání a podobně)
• „Sokolí program“ Lesů ČR
• raroh velký – od roku 1995 vypouštění z klece u budovy ředitelství LČR v
Hradci Králové – dodnes desítky vypuštěných dravců (i sokol stěhovavý)
• důsledkem ptáci vypuštění na smrt, v horším případě i rušení původních
populací dravců, např. adopce sokolích ml. do hnízd jestřábů
• obdobně nesmyslné vypouštění ve městech pod záminkou "ochrany
proti holubům„ (oba druhy)
• problémem zůstává reklama, kterou si tím LČR na veřejnosti dělají
(odvádění pozornosti od likvidace stovek druhů nevhodným plošným
hospodařením a od těžby v biologicky cenných lokalitách)
• časopis Lesu zdar 9/08: „Letošní vypouštění se obešlo bez jakýchkoliv
mimořádných událostí, rarozi byli pracovníky ředitelství pozorováni při krmení v
kleci i při čím dál dokonalejších letech v jejím okolí… Proto je potěšující, že se naši
rarozi v prvních týdnech pravidelně společně vraceli k místu vypuštění a při četných
pozorováních jsme mohli mít jistotu, že jsou v pořádku.“
Orel skalní (Aquila chrysaetos)
v Beskydech
• od roku 2006 projekt „Návrat orla skalního do
Moravskoslezských Beskyd“ (ČSOP - Záchranná
stanice v Bartošovicích na Moravě)
• každý rok vypouštěno 3–5 ptáků původem ze
Slovenska (telemetrie) – do roku 2015 kolem 30
• zjištěno i rozmnožování vypuštěných jedinců
(prvně na slovenské straně, v roce 2013 poprvé
hnízdění u nás – Libavá – ale divocí ptáci)
• min. 4 ptáci střeleni, 2 otráveni, ztráty na el.
vedení
• populace druhu jde v Evropě spontánně nahoru –
na Slovensku dnes asi 100 párů a šíří se na
západ, nejblíže už Strážovské vrchy (cca 35 km
od našich hranic) – zde hnízdili ještě před
začátkem projektu
• propagace ochrany přírody (z ochranářského
hlediska důležitější ochrana vhodných biotopů a
klid na hnízdištích)
• negativní především manipulace s mláďaty ve
slovenských hnízdech
• v současnosti plány na vypouštění na dalších
místech (Boletice – nepůvodní, konflikt s pův.
druhy)
Lesní ptáci a dravci – možnosti ochrany
- zachování dostatečné rozlohy přírodě
blízkých porostů, hlavně starších porostů s
přítomností doupných stromů a mrtvého
dřeva
- podpora bezzásahovosti v klíčových
lokalitách (hlavně horské polohy), podpora
šetrného hospodaření (hlavně lužní lesy)
- minimalizace pohybu lidí v klíčových
lesních celcích (s hnízděním lesních kurů,
dravců a dalších)
- osvěta a komunikace s myslivci
- trestní stíhání travičů a střelců, monitoring
ptačí kriminality
- zastavení nevhodných a bezúčelných
reintrodukcí
- opatření proti kolizím s elektrickým
vedením a větrnými elektrárnami (viz další
část)
- ochrana jednotlivých hnízd dravců
3. Ptáci otevřené a antropogenní krajiny –
ohrožení a ochrana
• hrabaví, dravci, chřástal polní, bahňáci,
měkkozobí, sovy, rorýs obecný, srostloprstí,
šplhavci, pěvci
• na tyto biotopy se většinou (kromě luk)
nevztahuje územní ochrana – pole, pastviny,
lomy, pískovny, vesnice, města
• často závislé na určitém managementu
Hlavní problémy: intenzivní zemědělství, zánik
biotopů pro zemědělství, rekultivace vs. zánik
tradičního hospodaření, používání biocidů
- nedostatek potravy a hnízdních možností
(vymizení důležitých krajinných struktur)
- neprůchodnost krajiny – doprava, elektrické
vedení, větrné elektrárny, zástavba půdy
průmyslovými zónami a satelitními městečky,
fotovoltaické elektrárny
- biopaliva – ztráta biotopů
Ptáci zemědělské krajiny
• v Evropě i v ČR polovina rozlohy zemědělská půda
• intenzifikace zemědělství související se Společnou
zemědělskou politikou (Common Agricultural Policy,
CAP) zaměřenou výhradně na produkci – dotace na
obdělávanou půdu (i pro zemědělství nevhodnou!)
• intenzivní využívání zem. půdy, vysoké stavy hosp.
zvířat, používání pesticidů a umělých hnojiv, vysušování
mokrých luk, zavlažování suchých stepí
• ptáci zem. krajiny nejhorší početnostní trendy v Evropě
– mizí dříve běžné druhy ptáků (od roku 1980 jsme přišli
o 300 miliónů polních ptáků)
• úbytek ptáků přímo souvisí s intenzitou hospodaření (30
% variance mezi mírou poklesu početností ptáků napříč
EU lze vysvětlit rozdíly mezi výtěžkem obilí v
jednotlivých zemích)
• V Evropa na tom o něco lépe (před aplikací CAP) –
zachovaly se druhy vyhynulé v Z Evropě (nové členské
státy zatím menší podíl plateb vázaných na produkci)
• po roce 2003 reformy CAP – zaměřeno méně
produkčně, podpora udržení ekologické kvality půdy
• ALE členské státy mají jen možnost nikoliv povinnost
oddělit platby od produkce
• možnosti řešení v reformách: propojení přímých plateb
s environmentálními závazky (např.set-aside, střídání
plodin), HNV zemědělství, podpora agroenvironmentálních
programů
• nově pomocí tzv. greening (platby jen 70 %, po splnění
greening pravidel dalších 30 % - diverzifikace plodin,
zachování výměry trvalých travních porostů, plochy
využívané v ekol. zájmu (EFA))
Moták lužní (Circus pygargus)
- 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: EN; IUCN: LC;
NATURA (79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II;
Bonn: příl. II; CITES: příl. II
- v Evropě plošně, ale roztroušeně (malá
populace)
- v ČR dříve velmi vzácný, v posledních
letech nárůst populace (Vysočina,
Znojemsko, Opavsko, Olomoucko) – dnes
150-200 párů
- v ČR hlavně v polích (obiloviny, pícniny,
řepka), méně vlhké louky, nížiny až
pahorkatiny, někdy subkolonie
- příčiny ohrožení: vysečení hnízd při sklizni,
predace
- možnosti ochrany: monitoring hnízd (dnes i
pomocí dronů), zajištění obsečení hnízd
(ponechání 0,5-1 ha kolem), pachové
odpuzovače pro predátory, oplocení
hnízda, přesun mláďat do náhradního
porostu
- od roku 2009 zemědělci pobírající přímé
platby musí dodržovat určité podmínky –
např. přímou ochranu vybraných druhů
M. lužní na střední Moravě
Používání pesticidů
- bezohledné používání pesticidů především v průběhu
20. století (např. DDT – u ptáků nízká plodnost,
zeslabení skořápky, degenerace mláďat)
- kumulace škodlivých látek v koncových článcích řetězců
– např. ptáci, nedostatek potravy (specifické biocidy)
- DDT ve vejcích orlovců v roce 2009 méně než poloviční
oproti 60. letům, ale organochloriny téměř beze změny
- postupný zákaz různých pesticidů, ale dodnes se řada
používá – až masové úhyny ptáků
Racek chechtavý (Larus ridibundus) – dříve běžný druh,
od 80. let silně ubývající, dnes v ČS jako zranitelný
(hlavně asi toxické látky a degradace biotopů)
- 2010: racci chechtaví, Chomoutov (jedna z našich
největších kolonií) – úhyn 1500 jedinců v důsledku
otravy rodenticidem Lanirat Micro (zjištěno pitvou) -ve
stejné době 4 zemědělské podniky použily tento
přípravek na okolních polích – souvislost neprokázána,
nikdo neshledán vinným
- řešila ČIŽP – pochybení na straně zemědělských
podniků, ale přípravek doporučen v celé EU a lze ho
aplikovat plošně
- nutné dořešit zákaz přípravku nebo omezení mimo
lokality s ptáky (takové ale neexistují), náhrada jinými
neplošnými rodenticidy
Další případy nebezpečných látek:
- Diclofenac (léčivo pro dobytek) – toxický pro supy (např. v Indii
pokles populací supů o 97 %), nově povolen i v Evropě!
- persistentní organické polutanty, kyselý déšť
- znečištění vod a antropogenní odpady (plasty) Hnízdění racků chechtavých v ČR
Otravy ptáků posypovou solí na silnicích – ptáci polykají zrnka soli
jako gastrolity – sůl pro ně silně toxická! (letální jedno zrnko) – v poslední
době používaná nevhodná zrnitost soli – větší krystaly – ty si ptáci pletou
s kamínky (úhyn např. čížci)
Drop velký (Otis tarda)
• 395/1992 Sb.: KO; ČS ČR: RE; IUCN: VU;
NATURA (79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II;
Bonn: příl. I; CITES: příl. II
• disjunktivní rozšíření v JZ, stř. a V Evropě
(jádrová populace ve Španělsku)
• přehledná krajina s minimem stromů, klidné
porosty pro hnízdění, bohatá potravní nabídka
• teritoriální tok, samice pak skrytě hnízdí (u nás
hlavně ve vojtěšce, ozimé pšenici)
• v zimě se sdružují do hejn (samci a samice s
mláďaty zvlášť) – většinou poblíž hnízdišť
• u nás vázán na kulturní stepi jižní Moravy
(Znojemsko)
• tradiční hnízdiště: Hodonice – Lechovice –
Borotice – Božice; zimoviště: Božice – Hrádek
– Valtrovice
• přizpůsobení se velkoplošnému hospodaření –
maximum v 70. a 80. letech: 35–50 jedinců, od
té doby ale už příliš intenzivní
• drastický pokles v celé střední Evropě (řádově)
• konec hnízdění u nás v roce 1996, pak
ojediněle 2006
Ohrožení dropa velkého v ČR
Příčiny ohrožení: v ČR bez územní ochrany
- změna struktury pěstovaných plodin na tradičním
hnízdišti, tokaništi i zimovišti (vymizení vojtěšky,
nástup kukuřice, slunečnice a dalších; v roce
1996 rozoráno záložní vojenské letiště (75ha
louka) – tokaniště, postupné zmenšení výměry
ozimé řepky – zimní potrava)
- intenzifikace zemědělské výroby na stejném
území (hnojiva, pesticidy, odstranění rostl. i živoč.
potravy, pohyb techniky – traktory, letadla,
zavlažování)
- elektrovody, větrné elektrárny (omezená
manévrovací schopnost, přelety na kratší
vzdálenosti v letové výšce do 100 m) – dnes
největší hrozba např. v Rakousku
- rušení (velmi plachý pták, odlétá na vzdálenost
200–250 m – zbytečná energie, opouštění hnízd,
později sedí velmi pevně – vysekání i se samicí v
době sklizně – na Znojemsku bylo časté)
- lov (u nás do roku 1955 jako zvěř, zástřely ještě v
70. letech)
- predace (lišky, krkavcovití ptáci), fragmentace
biotopů (zalesňování, komunikace a d.)
Znojemsko
Drop velký – možnosti ochrany
• u nás dnes každoroční výskyt především prosinec–duben
(Znojemsko)
• nejbližší hnízdní lokalita v západním Weinviertelu v Dolním
Rakousku (25 km) – kolem 56 jedinců – zde cílená péče (naděje pro
naše území)
• důležité co nejdříve zajistit realizaci ZP (prvním krokem podpis
memoranda o ochraně středoevropské populace dropa v roce 2008)
Konkrétní opatření: zpracován záchranný program (2005)
- důležitý předpoklad spontánního návratu dropí populace do
vhodného prostředí (problém s úrodnou půdou – nutné kompenzace)
- založení a údržba 60 ha vojtěšky na tradičním tokaništi a hnízdišti
(potrava a hnízdiště)
- založení a údržba 20 ha travnatých ploch na stejné lokalitě (s
přesným složením travin) – tokaniště, hnízdiště, potrava
- založení a údržba 20 ha úhoru na tradičním tokaništi a hnízdišti a 15
ha úhoru na tradičním zimovišti (se známým složením travin) –
především zvýšení potravní nabídky
- údržba bývalého vojenského letiště – bývalé tokaniště, dnes v péči
obcí (nemají na udržování finance), nutné mulčování či sečení po
hnízdní době
- vyloučení veškerých aktivit v porostech ozimé pšenice v době 20.4.–
30.6. (bez hnojení a chemické ochrany, bez možnosti vstupu a
vjezdu) – hnízdní biotop
- založení a údržba černého úhoru – plocha celoročně udržována bez
veg. krytu (cca 10 ha) – potravní nabídka
- důležitý monitoring, vhodný specifický agro-envi program, ÚSES,
osvěta (vzorem rakouská ochrana druhu – LIFE projekt, agro-envi a
d.)
Drop velký – pokus o záchranu chovem
• v jiných evropských zemích chov dropů (dnes
reintrodukce např. ve V. Británii)
• na Znojemsku bylo největší ohrožení mechanizací při
sklizni
• 80. léta u nás: vejce z ohrožených snůšek sbírána a
umístěna do líhní mysliveckých sdružení (ZO ČSOP
Znojmo, MS Dolenice)
• podceněn imprinting, vypuštěno 7 mláďat, bez
systematického sledování, max. pozorováni
následující rok po vypuštění, v roce 1988 ukončeno
• celé bylo dost amatérské, nechybělo nadšení, ale
peníze a zkušenosti ano
• ochrana spočívá v zajištění biotopových nároků druhu
(viz ZP) – 2014: AOPK řeší se zemědělci vhodné
hospodaření na vybraných státních pozemcích (100
ha)
Dnešní priority: schválit a realizovat ZP, převod
pozemků do vlastnictví AOPK ČR, zajistit
kompenzace zemědělcům, motivace pro zemědělce,
osvěta a zlepšení podmínek pro agroenvironmentální
tituly, podpora ekologického zemědělství
V roce 2004 žádost AOPK ČR o evropské peníze –
neúspěšně (není zajištěna územní ochrana)
Bohužel návrat dropa nelze stoprocentně zaručit…
…ale je o to zájem?
Srovnání stavu v roce 1970 a 2005
Telemetricky sledovaní rakouští dropi
Zajištění dostupnosti potravy v zimním období (Rakousko)
Překážky v otevřené krajině
- v roce 2032 bude 70 %
terestrického povrchu Země
zasaženo infrastrukturou
- telekomunikační věže – např. v
S Americe kolize 4-5 mil. ptáků
ročně (ve skutečnosti až 40 mil.
ročně)
- elektrické vedení – nejvíce
zranitelní dravci a větší ptáci,
mladí ptáci
- úhyny kvůli el. vedení a sloupům
VN – 30 % mladých orlů iberských
ročně; v Itálií 95 ptačích druhů –
až 87 mrtvých ptáků na km drátů
ročně; v Maďarsku 30 000 ptáků
ročně zabito – hlavně dravci
Nejvíce postižené skupiny ptáků
Ptáci a elektrické vedení
Nárazy letících ptáků do vodičů - větší ptáci za snížené viditelnosti
(např. noční migranti, druhy s rychlým přímočarým letem, velké
druhy které špatně manévrují – dropi, labutě, čápi, jeřábi, volavky,
kvakoši, hejnové druhy a d.)
- řešením zviditelnění vodičů především v rizikových místech (záleží
na přehlednosti lokality)
- balóny, kontrastní terče, svítící spirály…
- účinnost těchto prvků ale není pořádně ověřena
Ptáci a elektrické vedení
Úrazy elektrickým proudem při dosedání –
sloupy VN (22-35 kV, příp. VVN 110 kV)
- nejvíce postiženi dravci – nedostatek posedů v zem.
krajině (dotyk 1 drátu a uzemněné podložky nebo dvou
drátů) – u nás pravděp. tisíce až desetitisíce ptáků
ročně (400-500 ex. ročně do záchr. stanic)
- smrt nebo zranění a postupné odumírání tkání (hlavně
křídla a nohy)
- vývoj bezpečných sloupů probíhá už desítky let s
různým úspěchem
- sloupy smrti – s rovinnou konzolou (nejnebezpečnější)
- sloupy typu Pařát, Delta, Variant – úrazy při pokusu
dosednout na šikmá ramena konzoly - závěsné izolátory – podobný
problém, riziko při defekaci
Ptáci a elektrické vedení
Úrazy elektrickým proudem při dosedání – sloupy VN
- různé způsoby zabezpečení sloupů VN (mechanické zábrany)
- plastové kryty v blízkosti izolátorů (min. 60 cm na každou stranu), náhradní bidla, pařát III –
nevodivá bidla
- problémy s atypickými sloupy, trafo stanicemi apod.
- vzájemná spolupráce na řešení tohoto problému (AOPK ČR, ČEZ, E.ON, ČSO, ČSOP) –
do roku 2024 by měly být všechny linky upraveny proti kolizím (vyplývá ze zák. 158/2009
Sb.)
- označování nebezpečných sloupů v krajině, monitoring kolizí, zabezpečení klíčových
oblastí (např. jižní Morava)
Ptáci a elektrické vedení
- I. zóna: významné oblasti z hlediska koncentrace ptáků, významné tahové cesty, významná
zimoviště ptáků, oblasti s výskytem vzácných druhů (hlavně nížinné oblasti)
- II. zóna: oblasti převážně středních poloh a nebo podhorské oblasti, které jsou členité. Nacházejí se
zde zimoviště jen regionálního významu, koncentrace ptáků zde nejsou tak velké a také typ
krajiny umožňuje jiné možnosti odsedávky
- III. zóna: převážně příhraniční zalesněné horské oblasti. Není zde taková koncentrace ptáků,
elektrorozvodná síť je zde vedena velmi řídce vzhledem k osídlení a krajina nabízí řadu
jiných možností na odsedávky.
Ptáci a elektrické vedení
- při výstavbě nového vedení nutné preferovat
bezpečné typy, montovat bezpečnostní prvky
- celkově nejlepším řešením vedení drátů pod
zemí!!! (výhody nejen pro ptáky)
Rakousko: LIFE – projekt na dropa
Německo (2005)
dostatečná
izolace drátů
zmenšila počet
kolizí v
Maďarsku
(30 km vedení)
- větrné elektrárny – masová výstavba v Z Evropě v druhé pol. 90. let
- dnes např. v Rakousku a Německu před výstavbou nutné víceleté
ornitologické sledování lokality
- západní firmy se přesunuly do post-komunistických zemí (dnes ale
hlavně domácí firmy)
- u nás lze účastí v procesu EIA (u nás příležitost pro „zelené parazity“
– velké firmy dobře platí)
Hlavní negativa větrných elektráren:
1. ztráta hnízdních biotopů v otevřené krajině (zábor plochy) – problém
např. v Krušných horách (tetřívci)
2. přímá mortalita po střetu s lopatkami (hnízdící, protahující, zimující i
zaletující druhy) – nejvíce ohroženi plachtiči (větší dravci, čápi, jeřábi),
drop
- obvodová rychlost lopat 150–320 km/hod.!!! (např. drop má při
zhoršené viditelnosti a obvyklé rychlosti letu asi 5 sekund na to, aby se
vyhnul)
- neznámý typ ohrožení, ptáci často nekoukají před sebe (ani nevidí –
např. supi)
- narušení tahových tras, katastrofální důsledky v tzv. „bottleneck
sites“, v blízkosti hnízdních kolonií
- klasickým případem supi, např. ve Španělsku ročně umírá 1000 -
2000 supů bělohlavých (i celé kolonie)
- v USA během dvouletého výzkumu na tahovém koridoru celkem 567
usmrcených dravců
- ve střední Evropě mrtví luňáci, orli mořští a d. (celkem v Evropě 226
druhů ptáků a 27 druhů netopýrů)
- Španělsko: ročně 6-18 milionů ptáků a netopýrů (každá turbína 333-
1000 ex.)
Ptáci a větrné elektrárny
Ptáci a větrné elektrárny
3. disturbance – přesídlení populací z míst s větráky (těžko hodnotitelné) – např. dravci, hrabaví,
bahňáci, husy, změny tahových cest (energetické výdaje)
- u nás nejsou dokonale zmapovány tahové cesty, nelze jednoduše zvolit všechny klíčové
lokality – nutné posouzení každého záměru zvlášť
4. citlivost na vibrace (podobná frekvence jak některé hlasy – křepelka, chřástal polní)
5. fragmentace krajiny – doprovodná výstavba
6. negativní vliv i na jiné živočichy (např. netopýři, noční hmyz)
(7. krajinný ráz)
S přibývajícím důrazem na zelené zdroje je nutné vyvíjet řešení.
Možnosti řešení: nestavět větrníky ve významných oblastech, stávající dobře označit (podobně
jako el. vedení, ale i mimo konstrukci v jejím okolí!), radarové systémy (vypínání v přítomnosti
dravců), vypínání v době tahů, klíčových období (např. v noci), spouštění lopatek až při větším
větru (např. až při 5,5 m/s) – řada úspěšných opatření, elektrárny s horizontálně rotujícími
lopatkami, zapouzdřené v obalu
- v Americe první pokuty za zabití dravých ptáků (2013)
http://www.youtube.com/watch?v=9srPoOU6_Z4&feature=autofb
Německo: ročně 200-300 luňáků červených
Sovy v zemědělské krajině
• v zemědělské krajině loví celá řada druhů sov
• sova pálená (Tyto alba; SO, EN), sýček obecný
(Athene noctua; SO, EN) – oba druhy v ČR
ubývající
• podpora především hnízdních možností (instalace
budek v zemědělských objektech, starých sadech)
• u sovy poměrně úspěšné – má stále dostatek
potravy (drobní hlodavci)
• u sýčka komplexní problém – nedostatek potravní
nabídky (zánik luk a tradičního hospodaření s
dobytkem), zánik luk rozoráním pro zem. účely,
nověji halovou zástavbou, fotovoltaikou apod.
• sovy často obětí kolize s dopravou (např. sova
pálená)
• v zemědělských areálech četné nástrahy –
nepoužívané nádrže na melasu, vertikální roury a
dopravníky, větrací komíny apod. – pasti pro sovy
hledající možnosti hnízdění a nejen pro ně (např.
stovky pěvců, ale i savci)
• opatření – likvidace nepoužívaných nádrží, bariéry
proti vstupu do různých rour (pletivo), únikové
východy
Sýček obecný (Athene noctua)
• 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: EN; IUCN: LC;
Bern: příl. II
• konec 80. let: 700–1000 párů
• začátek 21. stol.: 250–500 párů
• dnes: méně jak 100 párů
• intenzivní zemědělství, nedostatek potravy,
tuhé zimy, izolace populací, antropogenní pasti
• silně konzervativní a sedentární (okrsky do 25
ha) – zásadní biotopy pro lov do 200 m od
hnízda
• možnosti ochrany: management lovišť –
pravidelná pásová seč (3x ročně), pastva
dobytka, přikrmování (diskutabilní), budky (ale
jen doplňkově – např. v roce 2013 instalováno
600 budek – hnízdění ve 4)
• problémem nepromyšlené reintrodukce – např.
Bartošovice: 244 vypuštěných, hnízdění 1 páru v
areálu stanice; Pardubicko; Zoo Brno a d.
• příprava podkladů pro záchranný program,
mapování výskytu v celé ČR
Rozšíření 2001-2003
Zánik luk – hnízdění bahňáků
• v druhé polovině 20. století zánik luk – od roku 1948
do konce 80. let rozoráno 270 000 ha luk, dnes
evidováno 1 084 000 ha zemědělských pozemků
odvodněných trubkovou drenáží
• ohrožení bahňáci: koliha velká (Numenius arquata;
KO, CR), břehouš černoocasý (Limosa limosa; KO, CR),
vodouš rudonohý (Tringa totanus; KO, CR), čejka
chocholatá (Vanellus vanellus; -, VU) a další
• např. koliha – v 70. letech v ČR 45–60 párů,
poslední hnízdění v roce 2002, (dnes Ruzyně)
• poslední fragmenty luk zanikají pod výstavbou –
např. dálniční přivaděče (koliha)
• nejpřizpůsobivější čejka – přesun na zemědělskou
plochu, největší ztráty při pohybu těžké techniky,
příp. brzké kosení
• dnes čejka jeden z nejhorších trendů evropských
ptáků (u nás pokles o 90 %!)
• od roku 2004 agroenvironmentální program Ptačí
lokality na travních porostech – zajištění vhodného
režimu hospodaření na lučních hnízdištích
- tvorba a obnova vlhkých luk (úprava režimu
kosení), problém na oraništích a polních rozlivech
(lze využít finance z Programu péče o krajinu MŽP)
- probíhá mapování hnízdišť čejky (ČSO)
Trend čejky chocholaté v ČR
Malé kolihy – Hodonínsko (1983)
Očovské louky (1988)
Horské a podhorské louky –
chřástal polní (Crex crex)
• 395/1992 Sb.: SO; ČS ČR: VU; IUCN: LC; NATURA
(79/409/EEC): příl. I; Bern: příl. II; Bonn: příl. II
• v Evropě 50 % světového areálu druhu, od 70. let výrazný
pokles, od 90. let opět nárůst (i u nás)
• u nás hlavně pohraniční pohoří a jejich podhůří (pro druh
u nás vyhlášeno 10 PO (1 ze dvou druhů splňující u nás
evropská kritéria C1): Boletice, Doupovské hory, Horní
Vsacko, Jeseníky, Králický Sněžník, Krkonoše, Labské
pískovce, Libavá, Orlické Záhoří, Šumava – celkem u nás
1500–1700 párů
• extenzivně obhospodařované louky s mokřinami, i v
polních plodinách (výskyt i v nížinách), samci nestálí
• příčiny ohrožení: intenzifikace hospodaření na loukách,
kosení luk (moderní metody) – hlavně od krajů pozemku
do jejich středu (úmrtnost min. 60 % všech mláďat), v
současnosti zavedení trvalé pastvy, zábor půdy
• možnosti ochrany: územní ochrana, posun seče po
hnízdění, kosení luk od středu k okrajům
• dotační titul Ptačí lokality na travních porostech –
hnízdiště chřástala polního (zemědělec se zavazuje na
dobu 5 let, že mimo jiné posune seč na určeném dílu
pozemků po 15. srpnu (umožní i druhé hnízdění, už
známy pozitivní dopady)
• zpracován mezinárodní akční plán na ochranu druhu
Nová divočina a ptáci
(lomy a výsypky)
• na tyto antropogenní biotopy vázána celá řada
ohrožených druhů
• náhradní biotopy pro stepní či skalní druhy, pro druhy
hnízdící v strmých stěnách a d.
• např. linduška úhorní – u nás dnes jen výsypky na
Sokolovsku a Mostecku (desítky párů), strnad
zahradní, bělořit šedý, skřivan lesní, slavík modráček,
vlha pestrá a další
• ochrana spočívá ve spontánní sukcesi a vhodném
managementu
Břehule říční (Riparia riparia; O, NT)
- většina naší populace v pískovnách
- hnízdní stěny musí mít určité vlastnosti (zrnitost
substrátu, sklon svahu, výška stěny (3–4 m) a d.)
- ohrožení: konec těžby, rekultivace
- management břehulích kolonií: zábrana sesouvání
stěn (nejlépe ponechat nad stěnou původní vegetaci),
nutné stěny obnovovat kvůli tvrdnutí substrátu (nad
350 kPa) – odtěžení 50–100 cm povrchové vrstvy
písku v předjarním období jednou za 2 roky, pod
stěnou odstraňování osypového kužele (neměl by být
vyšší než je třetina stěny) a stromů
Konfliktní druhy v otevřené krajině –
špaček obecný (Sturnus vulgaris)
• problémy s hejny v pohnízdním období (sady, vinice)
• používány různé plašiče: plynová děla, přelety letadel,
nahrávky úzkostných hlasů, elektronické plašiče se
skřeky, přelety se sokoly, možností sítě na vinicích
(problém s udržením neprůchodnosti)
• špaček podle zákona o myslivosti jako zvěř, podle
vyhlášky možnost střelby 15.6.–30.11., po roce 2003
vyškrtnuto – špaček se nesmí lovit
• pod tlakem vinařů MŽP vydalo vyhlášku 294/2006 Sb. o
odchylném postupu pro usmrcování špačka obecného, z
důvodu prevence závažných škod na úrodě révy vinné na
vinicích
• střelba jako plašení, ne redukce populace
• lze uplatňovat ve vinařských oblastech jestliže se ve
správním obvodu místně příslušného orgánu ochrany
přírody vyskytuje v období od 15. srpna do 31. října
nejméně jedno hejno špačka obecného čítající odhadem
minimálně 1000 jedinců a jestliže tato skutečnost byla
místně příslušným orgánem ochrany přírody vyhlášena –
kritika ze strany vinařů, myslivců
• náhrady škody se za špačka nevyplácí! (115/2000 Sb.)
• na jižní Moravě probíhal monitoring na nocovištích (září –
říjen 2005: 400 000 ptáků, v Evropě i u nás ale pokles
početnosti!)
Ptáci ve městech
• ve městech a vesnicích vysoká
heterogenita prostředí, potravní zdroje +
hnízdní možnosti, útočiště v zimním
období
• celá řada ptačích druhů
(synantropizace), mapování ptáků měst
Hlavní ochranářské problémy:
• hnízdění na budovách – zateplování
(rorýs, strakapoudi, kavky…)
• nárazy do skla
• kolize s dopravou
• kolize s konstrukcemi mostů přes řeku,
trolejemi
• halová zástavba, satelitní městečka,
fotovoltaika – ztráta prostoru v okolí obcí
• zimoviště kalousů ušatých na hřbitovech
– plašení
• hospodaření v zahradách, zánik starých
zahrad a sadů
• celoroční přikrmování (nižší úspěšnost
hnízdění)
• střety s rozvojem měst
Rorýs obecný (Apus apus)
• 395/1992 Sb.: O; ČS ČR: - www.rorysi.cz
• 95 % naší populace žije ve městech a na vesnicích
(dutiny v podstřeší, střešní konstrukce budov –
výškové budovy), hlavně kolonie
• v roce 2000: 60–120 tis. párů, v posledních 20
letech pokles (např. v Praze o 45 % za 10 let!)
• příčinou plošná rekonstrukce domů (spojená se
zateplováním) – uzavírání ventilačních průduchů či
opatření mřížkou (v hnízdní sezóně smrt ptáků) –
pro člověka přitom rorýsi absolutně neškodní
• pevná vazba na hnízdiště, hledání nových lokalit
min. 1 rok (v roce zničení hnízdiště často už
nezahnízdí), hnízdí až ve třetím roce života
• při rekonstrukci domů s hnízdícími rorýsi v období
20.4.–10.8. nutná výjimka! (řeší krajské úřady)
• v zájmu předcházení negativním dopadům
rekonstrukcí by měl příslušný OOP s působností
obcí s rozšířenou působností postupem podle § 5
odst. 1 ZOPK ve svém správním obvodu omezit
rušivou činnost a specifikovat podmínky pro výkon
takové činnosti – příprava návrhu nařízení
(podmínky postupu rekonstrukcí)
• potvrzení hnízdění rorýsů (OOP se obrací na
AOPK ČR pro podklady, oficiální databáze
www.rorysi.cz)
Rorýsi - opatření
• metodický pokyn MŽP (2009) – povolování rekonstrukcí budov o dvou a více
nadzemních podlažích s ventilačními průduchy – na jeho základě vydávají
úřady svá nařízení (např. v Praze – vyhl. 18/2009)
• hlavní podmínky při rekonstrukcích domů: práce v okruhu 5 metrů nebo 2
nejbližších poschodí od rorýsích hnízd neprovádět v období hnízdění, tj. od 20.
dubna do 10. srpna!
• při zateplování důležité zachování průduchů (otvor min. 50–60 mm vysoký) a
zajištění přístupu do nich
• při rekonstrukcích střech zachování dutých prostor pod střechou
• dále zajištění adekvátní náhrady (např. budky pro rorýse) – nejlépe rovnou
zanést do projektu rekonstrukce!
• budky – min. 4 m nad nejbližší překážkou, na
stranu s menším hlukem, menším nočním
světlem a v závětří, nejlépe pod převis (kvůli
horku přes den)
• budky z polystyrenu, dřevěné, plastové (jednoaž
čtyřkomorové) – existují výrobci
• obsazenost budek jen max. 20 % (při náhradě
za zničené hnízdiště by se tedy mělo teoreticky
vyvěsit 5tinásobek budek), obvykle se nastěhují
nejdříve do dvou let od instalace
• zvýšení šance na obsazení budek přehráváním
hlasu
• důležitá registrace stávajících hnízdišť
(www.rorysi.cz – databáze)
Rorýsi - opatření
Ptáci a sklo
• jen v Evropě nárazy do skla umírá asi 100
milionů ptáků ročně
• ptáci buď vidí odraz nebo objekty za sklem
• největším problémem větší plochy s čirým
sklem (nové stavby – knihovny, obchody,
zastávky apod.), plochy v blízkosti zeleně, v
koridorech
• řešením je sklo zneprůhlednit pokud je to
možné, používání nezrcadlících, matných,
neprůhledných skel
• samolepky dravců mají stejný efekt jako
jakékoliv jiné samolepky – důležitější je
zalepená plocha, rovnoměrné rozmístění
nálepek
• důležité zviditelnit nebo zcela rozčlenit
skleněné plochy – reflexní proužky – šířka asi
2-3 cm (např. protihlukové stěny podél silnic) –
lze lepit všemi směry, jakékoliv barvy, důležitá
rozteč min. 10 cm, lepení z obou stran
• antigraffiti nátěry, UV nátěry
• obecně přijímané opatření, někdy i vstřícný
přístup od firem
• http://www.ochranaptaku.cz/
http://www.cso.cz/index.php?ID=2748
Ptáci a troleje
• troleje šalin, trolejbusů - podobná problematika jako u elektrovodů
• problémy hlavně u městských řek (mosty) – vodní ptáci, dravci
• např. Vltava v Praze: ročně 30–70 případů kolizí do záchranných
stanic (např. Most Legií)
• zvýšení pravděpodobnosti nárazů při ohňostrojích (labutě, racci)
• návleky z celtoviny na troleje (neudržitelné), točící se destičky s
reflexními prvky (FireFly)
Strakapoudi a fasády
• strakapoudi velcí často vytesávají
díry do zateplených fasád vyšších
domů (zřejmě hlavně hledání
potravy) – v dírách pak často
hnízdí jiné druhy
• jednoduché řešení neexistuje
• siluety dravců (vylepení nebo
zavěšení), pohybliví strašáci
• akustické plašiče – hlasy dravců
(obvykle hlučnější než
strakapoud)
• makety sov, dravců, datla černého
– na rohové hrany
• odchyt ptáků nevhodný!
• nejlepší ale používat při zateplení
odolnější materiály
Ptáci v zahradách a sadech
• hlavně starší zahrady, sady a rozsáhlejší
zahrádkářské kolonie velmi zajímavým biotopem
pro ptáky
• např. strakapoud jižní, krutihlav obecný, rehek
zahradní, zvonohlík zahradní a další
• zánik tradičního hospodaření i na zahradách
(mozaika, v koloniích každý jinak, zarostlé
zahrady apod.)
• dnes hlavním problémem nedostatek starých
stromů (hlavně ovocných), křovin i vyšších bylin
(možnosti hnízdění, potravní nabídka), plošné
sekání do podoby „anglických trávníčků“,
nezájem o trávu (zánik chovu domácích zvířat),
zánik pěstování plodin (vše je přece v
supermarketech)
• zánik zahrádkářských kolonií a sadů – přeměna
na satelitní městečka, halovou zástavbu apod.
Ochrana ptáků - závěr
• díky dobré prozkoumanosti ptáků dostatek informací o jejich ohrožení,
aktuálním stavu a možnostech ochrany
• na ochranářská opatření pozitivně reaguje celá řada ohrožených druhů
(nárůst populace v posledních desetiletích spojený s ochranou)
• přesto se některé problémy nedaří zvládnout – např. celkový pokles
početnosti běžných druhů ptáků
• ročně stále zbytečně hynou milióny ptáků
• největším problémem nové i staronové hrozby (např. větrné elektrárny,
otravy, moderní technologie v hospodaření s krajinou), ale i lhostejnost