Charta učitelů
O R G A N I Z A C E O S N P R O V Ý C H O V U , V Ě D U A K U L T U R U ( U N E S C O )
Zvláštní mezivládní konference o postavení učitelů, která se uskutečnila
21. 9. – 5. 10. v Paříži, přijala významný mezinárodní dokument
– Doporučení týkající se postavení učitelů. Připravovali ho dvě desetiletí
experti z různých zemí ve spolupráci s Mezinárodní organizací
práce a mezinárodními organizacemi učitelů. K tomuto Doporučení,
známému jako Charta učitelů, přistoupila i naše země.
Obsah Strana
Doporučení týkající se postavení učitelů 2
I. Definice 3
II. Oblast použití 3
III. Základní principy 3
IV. Cíle a politika v oblasti vzdělávání 4
V. Příprava na povolání učitele 6
VI. Další vzdělávání učitelů 8
VII. Zaměstnání a kariéra 9
VIII. Práva a povinnosti učitelů 12
IX. Podmínky pro efektivní vyučování a učení 14
X. Platy učitelů 18
XI. Sociální zabezpečení 20
XII. Nedostatek učitelů 22
XIII. Závěrečná ustanovení 23
Škola a společnost
C
5.1
1
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
Doporučení týkající se postavení učitelů (přijaté na Mimořádné
mezivládní konferenci o postavení učitelů, Paříž 5. října 1966)
Mimořádná mezivládní konference o postavení učitelů,
q připomínajíc, že právo na vzdělání je základním lidským právem
q jsouc si vědoma povinnosti států zajistit patřičné vzdělání pro
všechny v souladu s článkem 26 Všeobecné deklarace lidských
práv, s principy 5, 7 a 10 Deklarace práv dítěte a principy deklarace
OSN o šíření ideálů míru, vzájemného respektování a porozumění
mezi národy v řadách mládeže
q uvědomujíc si nutnost extenzivního a širšího všeobecného, technického
a odborného vzdělání se zřetelem k plnému využití všech
existujících talentů a inteligence, což je základní podmínkou kontinuálního
rozvoje morálních a kulturních hodnot, jakož i ekonomického
a sociálního pokroku
q uznávajíc základní úlohu učitelů v rozvoji vzdělávání a význam
jejich přínosu pro rozvoj člověka a moderní společnosti
q usilujíc zabezpečit učitelům postavení, odpovídající této jejich
úloze
q berouc v úvahu velkou rozmanitost zákonů, ustanovení a zvyků,
které v jednotlivých zemích určují modely a organizaci vzdělávání
q berouc v úvahu též rozmanitost právních úprav, které se týkají
učitelů v jednotlivých zemích, hlavně v závislosti na tom, zda se
na ně vztahují ustasnovení týkající se státních služeb
q jsouc přesvědčena o tom, že navzdory těmto rozdílům ve všech
zemích vznikají podobné otázky, týkající se postavení učitelů, a že
tyto otázky vyžadují zavést soubor všeobecně platných norem
a opatření, což je cílem tohoto doporučení
q berouc na vědomí ustanovení existujících mezinárodních konvencí
vztahujících se na učitele, a hlavně takových, které se týkají
základních lidských práv, jako je Konvence z r. 1948 týkající se
svobody spolčování a ochrany práva organizovat se, odměňování
a Konvence z r. 1958 o diskriminaci v oblasti zaměstnání a povolání,
a které byly přijaty Generální konferencí Mezinárodní organizace
práce, a Konvence z r. 1960 o boji proti diskriminaci v oblasti
vzdělávání, která byla přijata Generální konferencí Organizace
OSN pro výchovu, vědu a kulturu
q připomínajíc dále doporučení o různých aspektech přípravy
a postavení učitelů na základních a středních školách, která byla
přijata na Mezinárodní konferenci o státním školství, svolané společně
s OSN pro výchovu, vědu a kulturu, a s Mezinárodním úřadem
pro výchovu, jakož i Doporučení odborném a technickém
Škola a společnost
C
5.1
2
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
vzdělávání z r. 1962, které bylo přijato Generální konferencí
Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
q usilujíc o doplnění existujících forem o ustanovení týkající se specifiky
učitelských problémů a řešení problémů týkajících se nedostatku
učitelů, přijímá následující doporučení:
I. Definice
1. Pro účely tohoto doporučení:
Slovo UČITEL se vztahuje na všechny osoby ve školách, které se zabývají
výchovou a vzděláváním žáků.
Výraz POSTAVENÍ ve vztahu k učitelům označuje společenské postavení
nebo úctu, kterou požívají učitelé v souvislosti se stupněm uznávání
důležitosti jejich funkce a jejich schopnosti plnit ji, rovněž i pracovní
podmínky, odměňování a jiné materiální výhody, které mají
v porovnání s jinými profesními skupinami.
II. Oblast použití
2. Toto doporučení se týká především učitelů jak státních, tak soukromých
škol až po učitele škol poskytujících úplné střední vzdělání,
tj. jeslí, mateřských škol, základních škol, nižších středních nebo úplných
středních škol, včetně technických, odborných a uměleckých
škol.
III. Základní principy
3. Od raného školního věku by se mělo vzdělávání zaměřovat na všestranný
rozvoj lidské osobnosti a na duchovní, morální, sociální, kulturní
a ekonomický pokrok společnosti, jakož i na vštěpování hluboké
úcty k lidským právům a základním svobodám. V rámci těchto
hodnot je třeba přikládat velký význam přínosu, kterým má vzdělávání
přispívat k míru a porozumění, toleranci a přátelství mezi všemi
národy a mezi všemi rasovými nebo náboženskými skupinami.
4. Mělo by se uznávat, že pokrok ve vzdělávání závisí ve značné míře
na kvalifikaci a schopnostech učitelů všeobecně a na lidských, pedagogických
a technických kvalitách jednotlivých učitelů.
Škola a společnost
C
5.1
3
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
5. Postavení učitelů by mělo odpovídat potřebám vzdělávání daným
jeho cíli a úkoly. Je třeba uznat, že pro úplnou realizaci těchto cílů
a úkolů má velký význam patřičné postavení učitele a všeobecná úcta
k jeho profesi.
6. Pedagogickou činnost je třeba považovat za profesi vyžadující speciální
schopnosti získávané a udržované důkladným a permanentním
vzděláváním. Vyžaduje rovněž určitý cit osobní a kolektivní zodpovědnosti
za vzdělávání a zabezpečování co nejpříznivějších podmínek
žákům ve školách.
7. Všechny stránky přípravy a zaměstnávání učitelů musí být zbaveny
jakékoli formy diskriminace založené na rase, barvě pleti, pohlaví,
náboženství, politickém názoru, národnostním či sociálním původu
nebo ekonomických podmínkách.
8. Pracovní podmínky učitelů musí být maximálně příznivé pro co
nejefektivnější výuku a musí učiteli umožňovat plně se soustředit na
plnění svých profesních úkolů.
9. Učitelské organizace je třeba považovat za sílu, která může značně
přispět k rozvoji vzdělávání, a proto je třeba je zapojovat do vytváření
školské politiky.
IV. Cíle a politika v oblasti vzdělávání
10. V každé zemi by se měla přijmout patřičná opatření pro zformulování
komplexní školské politiky v souladu s uvedenými směrnicemi,
čerpající ze všech existujících lidských a ostatních zdrojů.
Příslušné orgány přitom musí brát v úvahu důsledky, které vyplývají
pro učitele z následujících zásad a cílů:
q Základním právem každého dítěte je zabezpečit mu co nejúplnější
možnost vzdělávání; patřičná pozornost musí být věnována
dětem, které vyžadují zvláštní pedagogický přístup.
q Všechny možnosti musí být stejně dostupné, aby každý člověk
mohl uplatňovat právo na vzdělání bez ohledu na pohlaví, rasu,
barvu pleti, náboženství, politické přesvědčení, národní nebo
sociální původ anebo ekonomické podmínky.
q Protože vzdělávání je službou prvořadého významu a celospolečenského
zájmu, zodpovědnost za ně musí nést stát, který musí
zabezpečit adekvátní sí škol, bezplatné vzdělávání a materiální
pomoc žákům, kteří to potřebují; uvedené nemožno chápat ani
jako zasahování do svobody rodičů nebo jejich právních zástupců
Škola a společnost
C
5.1
4
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
při výběru nestátních škol pro jejich děti, ani jako narušování svobody
jednotlivých osob či orgánů při zřizování a řízení výchovněvzdělávacích
zařízení, která odpovídají minimálním pedagogickým
normám stanoveným nebo scháleným státem.
q Protože vzdělávání je základním faktorem ekonomického rozvoje,
musí být plánování vzdělávání neoddělitelnou součástí celkového
ekonomického a sociálního plánování, jehož cílem je zlepšit životní
podmínky.
q Protože vzdělávání představuje nepřetržitý proces, měly by být
různé oblasti učitelských služeb tak koordinovány, aby přispívaly
ke zvýšení kvality výuky všech žáků a ke zlepšení postavení učite-
lů.
q Je třeba zabezpečit volný přístup k pružnému systému škol patřičně
propojených, aby nic nemohlo omezit možnosti každého dítěte
získat vzdělání na kterémkoli stupni nebo typu vzdělávání.
q Při sledování cíle vzdělávání se žádný stát nemůže spokojit jen
s kvantitativním růstem, ale musí usilovat též o zvýšení kvality.
q V oblasti vzdělávání je potřebné jak dlouhodobé, tak i krátkodobé
plánování a programování; účinné zapojení dnešních žáků do
života společnosti bude víc záviset na budoucích potřebách než
na současných požadavcích.
q Celé školské plánování by mělo v každé etapě zahrnovat včasné
zabezpečení přípravy a dalšího vzdělávání dostatečného počtu
plně kompetentních a kvalifikovaných národních učitelů, kteří
jsou seznámení se životem svého lidu a jsou schopni vyučovat
v jeho mateřském jazyce.
q Prvořadý význam má koordinovaný, sytematický a permanentní
výzkum a činnost v oblasti přípravy a dalšího vzdělávání učitelů
včetně projektů spolupráce a výměny výsledků výzkumu na mezinárodní
úrovni.
q K definování školské politiky a jejích konkrétních úkolů je třeba
zabezpečit úzkou spolupráci mezi příslušnými orgány, učitelskými
zaměstnavatelskými organizacemi pracujících i rodičovskými
organizacemi, výzkumnými institucemi a školami.
q Protože dosažení cílů a úkolů vzdělávání většinou závisí na finančních
prostředcích, které jsou k dispozici, je třeba v národních rozpočtech
všech zemí přednostně vyčlenit adekvátní část národního
důchodu na rozvoj vzdělání.
Škola a společnost
C
5.1
5
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
V. Příprava na povolání učitele
11. Politika určující přípravu učitelů musí brát v úvahu potřebu
zabezpečení společnosti dostatečným množstvím učitelů s nezbytnými
morálními, intelektuálními a fyzickými kvalitami, kteří mají hluboké
odborné znalosti a dovednosti.
12. Pro uspokojení této potřeby by školské orgány měly adekvátně
podněcovat přípravu na pedagogickou činnost a poskytovat dostatečný
počet míst v příslušných institucích.
13. Absolvování schváleného kurzu příslušné učitelské přípravy by se
mělo vyžadovat od všech osob vstupujících do učitelské profese.
14. Právo na přijetí do přípravy na učitelské povolání by mělo být
podmíněno absolvováním příslušné střední školy a takovými osobními
vlastnostmi, které pomohou uchazečům stát se členy hodnými
této profese.
15. Studentům, kteří se připravují na učitelské povolání by měly být
k dispozici adekvátní stipendia nebo finanční podpory, které by jim
po dobu studia umožnily normální studijní a životní podmínky; je-li
to možné, měly by se školské orgány snažit o vytvoření systému bezplatných
učitelských přípravek.
17. Studenti a jiné osoby, které se chtějí stát učiteli, musí mít k dispozici
informace o možnostech studia a o stipendiích nebo finančních
podporách poskytovaných při přípravě na učitelské povolání.
18.
q Patřičnou pozornost je třeba věnovat úrovni přípravy učitelů
v jiných zemích. Při určování toho, zda mají osoby, které absolvovaly
přípravu na učitelské povolání v zahraničí, plné nebo částečné
právo vykonávat učitelské povolání, je třeba věnovat patřičnou
pozornost úrovni přípravy učitelů v těchto zemích.
q Je třeba přijmout opatření zaměřená na dosažení mezinárodního
uznání učitelských diplomů, které učitele opravňují zaujímat profesionální
postavení v souladu s mezinárodně uznávanými normami.
Programy přípravy učitelů
19. Cílem přípravy učitelů musí být prohloubení všeobecného vzdělání
a osobní kultury každého studenta, jeho schopnosti učit a vychovávat
druhé, uvědomění si principů, které tvoří základ dobrých mezilidských
vztahů v rámci dané země i v zahraničí, uvědomění si
smyslu zodpovědnosti za přínos vyučování, jakož i osobního příkladu
ve vztahu k sociálnímu, kulturnímu a ekonomickému pokroku.
Škola a společnost
C
5.1
6
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
20. Programy přípravy učitelů musí zahrnovat následující:
q všeobecné disciplíny
q studium základů filozofie, psychologie, sociologie ve vztahu
k výchově, teorii a historii výchovy, rovněž i srovnávací a experimentální
pedagogiku, základy řízení školství a metody vyučování
různých předmětů
q studium předmětů vztahujících se k budoucí oblasti vyučování
q pedagogickou praxi v oblasti školní a mimoškolníl činnosti pod
vedením vysoce kvalifikovaných učitelů
21.
q Všichni učitelé musí absolvovat všeobecnou, speciální a pedagogickou
přípravu na univerzitách nebo na pedagogických školách
na úrovni srovnatelné s univerzitou, nebo v odborných školách
pro přípravu učitelů.
q Obsah programů přípravy učitelů se může do určité míry lišit
podle úkolů, které učitelé musí plnit na školách různých typů,
jako jsou odborné školy, technické školy, nebo speciální školy pro
postižené. U odborných a technických škol by mohly programy
zahrnovat určitou výrobní praxi v průmyslu, obchodu nebo země-
dělství.
22. Učební plány pedagogických škol mohou zahrnovat pedagogickou
přípravu současně se studiem všeobecných a odborných předmětů
nebo kultivací dovedností, nebo může pedagogická příprava po
nich následovat.
23. Příprava učitelů by měla zpravidla probíhat formou denního studia;
starší osoby nebo osoby jiných kategorií, které mají zájem o učitelské
povolání, mohou absolvovat část nebo celé studium formou
dálkového studia za předpokladu, že obsah tohoto studia a normy získaného
vzdělání budou na stejné úrovni jako u studia denního.
24. Je třeba brát zřetel na přání zabezpečit přípravu různých učitelů
pro základní, střední, technické, speciální a odborné školy na školách,
které jsou organicky spojeny nebo umístěny blízko sebe.
Školy připravující učitele
25. Učitelé škol připravujících učitele musí mít kvalifikaci pro výuku
svých předmětů na úrovni vysokoškolského vzdělání. Učitelé pedagogických
předmětů musí mít zkušenosti z výuky na školách a podle
možnosti by měli mít možnost pravidelně si obnovovat tyto zkušenosti
pedagogickou praxí na školách.
Škola a společnost
C
5.1
7
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
26. Výzkumy a experimentování v oblasti pedagogických disciplín
a vyučování jednotlivých předmětů by měly být stimulovány vytvářením
výzkumných příležitostí ve školách připravujících učitele
a výzkumnou činností jejich pracovníků a studentů. Učitelé, kteří připravují
učitele, musí znát výsledky výzkumu ve své oblasti a seznamovat
s nimi studenty.
27. Žáci i učitelé musí mít možnost vyjádřit své názory na právní
úpravy, které určují život, práci a disciplínu na školách připravujících
učitele.
28. Školy připravující učitele musí přispět k rozvoji pedagogické činnosti
šířením výsledků výzkumu a novinek v metodice vyučování
a vyučováním zkušeností škol a učitelů.
29. Školy připravující učitele jsou zodpovědné za vystavování vysvědčení
o ukončení studia, a to každá zvláš nebo společně, případně ve
spolupráci s jinými vysokými školami nebo kompetentními školskými
orgány.
30. Školské orgány musí ve spolupráci se školami připravujícími učitele
přijímat nezbytná opatření nutná k tomu, aby zajistily absolventům
škol práci odpovídající jejich kvalifikaci, osobním přáním
a rodinným poměrům.
VI. Další vzdělávání učitelů
31. Úřady a učitelé by měly uznávat význam dalšího vzdělávání učitelů
požadovaného pro zajištění systematického zlepšování kvality
a obsahu vzdělávání a vyučovacích technik.
32. Úřady by měly v dohodě s učitelskými organizacemi podporovat
vytváření širokého systému dalšího vzdělávání volně dostupného
všem učitelům. Takový systém by měl poskytovat různé programy
a zahrnout účast učitelských přípravek, vědeckých a kulturních institucí
a učitelských organizací. Aktualizační kurzy by se měly pořádat
především pro učitele, kteří se vrátili do učitelské služby po přestávce
v jejím výkonu.
33.
q Kurzy a jiné vhodné příležitosti by měly být sestaveny tak, aby učitelům
umožňovaly zvyšovat si kvalifikaci, měnit nebo si rozšiřovat
aprobaci, usilovat o povýšení a nezaostávat ve svém předmětu
a v oblasti vzdělávání z hlediska jeho obsahu a metod.
Škola a společnost
C
5.1
8
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
q Měla by se přijmout opatření pro přípravu knih a jiných materiálů
pro učitele, které jim umožní zdokonalovat si své všeobecné vzdělání
a odbornou kvalifikaci.
34. Učitelé by měli mít možnost účastnit se kurzů a jiných vzdělávacích
příležitostí a plně jich využívat. K této činnosti by měli být pod-
něcováni.
35. Školské úřady by měly vyvíjet veškeré úsilí k zabezpečení toho,
aby školy mohly využívat významných výsledků výzkumu v oblasti
jednotlivých předmětů a jejich metodik.
36. Úřady by měly učitele povzbuzovat k dalšímu vzdělávání a je-li to
možné, pomáhat jim individuálně nebo skupinově cestovat ve vlastní
zemi i v zahraničí.
37. Bylo by žádoucí, aby se opatření pro přípravu dalšího vzdělání
učitelů rozpracovala a doplňovala za finanční a technické spolupráce
na mezinárodní nebo regionální úrovni.
VII. Zaměstnání a kariéra
Začátek učitelské činnosti
38. Politika týkající se přijímání do zaměstnání by měla být jasně definována
na příslušné úrovni ve spolupráci s učitelskými organizacemi.
Též by měly být vypracovány předpisy stanovující práva a povinnosti
učitelů.
39. Zkušební dobu pro vstup do učitelské služby by měli uznávat učitelé
i zaměstnavatelé jako příležitost k povzbuzení a pomoci začínajícímu
učiteli, k vytvoření a upevnění náležitých profesionálních standardů
a k vlastnímu rozvoji praktických vyučovacích schopností
učitele. Normální délka zkušební doby by měla být předem známa
a podmínky pro její úspěšné zvládnutí by se měly striktně týkat profesionální
kompetence. Jestliže učitel ve zkušební době neobstojí,
měl by být informován o důvodech a mít právo odvolat se proti
tomuto rozhodnutí.
Postup a povýšení
40. Jestliže mají učitelé požadovanou kvalifikaci, měli by mít možnost
přecházet z jednoho školského stupně na druhý nebo z jednoho
druhu školy na jiný.
Škola a společnost
C
5.1
9
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
41. Organizace a struktura školských skužeb, včetně jejich organizace
a struktury na konkrétní škole, by měly učitelům poskytovat
dostatečné možnosti k plnění dalších funkcí, pokud nejsou tyto
závazky na úkor kvality nebo regulérnosti jejich vyučovací činnosti.
42. Pozornost by se měla věnovat výhodám, které žákům i učitelům
poskytují velké školy tím, že umožňují lépe rozdělit různé pedagogické
funkce mezi jednotlivé učitele.
43. Zodpovědná místa ve vzdělávání, jako je místo inspektora, školského
řídícího pracovníka, ředitele odboru pro výchovu a jiná zvláš zodpovědná
místa, by se měla podle možnosti obsazovat zkušenými učiteli.
44. Povýšení do nové funkce by mělo být založeno na objektivním
hodnocení učitelovy kvalifikace pro novou funkci. Je třeba brát
v úvahu přísná profesionální kritéria stanovená po konzultaci s učitelskými
organizacemi.
Zabezpečení služebního postavení
45. Stabilita zaměstnání a zabezpečení služebního postavení učitele
jsou nevyhnutelné jak v zájmu vzdělání, tak i v zájmu učitele a musí
být zaručené i tehdy, když nastanou změny v organizaci nebo ve školském
systému.
46. Učitelé by měli být odpovídajícím způsobem chráněni před svévolnými
činy, které se dotýkají jejich profesionálního postavení nebo
kariéry.
Disciplinární opatření za porušení norem profesionálního
chování
47. Disciplinární opatření za porušení norem profesionálního chování
musí být jasně určena. Disciplinární žízení a na jeho základě přijatá
rozhodnutí se mohou zveřejnit jen na žádost zainteresovaného učitele
kromě těch případů, kdy jde o žáka.
48. Úřady nebo orgány mající právo navrhovat a ukládat sankce
a pokuty musí být jasně určené.
49. Vypracování disciplinárních opatření je nutné konzultovat s učitelskou
organizací.
50. Na každém stupni disciplinárního řízení musí se každému učiteli
poskytnout dostatečné záruky, a to především:
q právo na písemnou informaci o obvinění s uvedením důvodů
q právo na přístup k důkazovému materiálu
Škola a společnost
C
5.1
10
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
q právo hájit se sám nebo prostřednictvím zástupce podle vlastního
výběru, právo na dostatečně dlouhou dobu na přípravu vlastní
obhajoby
q právo na písemnou informaci o rozhodnutí a jeho zdůvodnění
q právo odvolat se ke kompetentním úřadům nebo orgánům
51. Úřady si musí uvědomit, že efektivnost disciplinárních záruk i disciplína
samotná by se zvýšily, kdyby se jednání o učiteli zúčastnili
i jeho kolegové.
52. Ustanovení paragrafů 47–51 v žádném případě nezasahují do
postupů, které se běžně používají podle národního práva nebo pravidel
trestního práva.
Lékařské prohlídky
53. Učitelé se musí pravidelně podrobovat lékařským prohlídkám,
které musí být bezplatné.
Učitelky pečující o rodinu
54. Manželství by se nemělo považovat za překážku pro přijetí nebo
prodloužení zaměstnání žen-učitelek a rovněž by se nemělo projevit
při odměňování nebo jiných pracovních podmínkách.
55. Zaměstnavatelé by měli být postihováni za ukončení pracovní
smlouvy z důvodů těhotenství a mateřské dovolené.
56. Podle potřeby je nezbytné budovat jesle a mateřské školy pro
děti učitelů.
57. Měla by se přijmout opatření, která by umožňovala učitelkám
pečujícím o rodinu získat učitelská místa v oblasti, kde bydlí, a umožnit
učitelským dvojicím, aby učily na sousední nebo téže škole.
58. Za určitých okolností by učitelky, které opustily své zaměstnání
z důvodu péče o rodinu ještě před důchodem, měly být vyzvány, aby
se vrátily do školy.
Práce na částečný úvazek
59. Školské orgány a školy by měly uznat hodnotu odvedené práce
těch kvalifikovaných učitelů, kteří z určitých důvodů pracují jen na
částečný úvazek.
60. Učitelé řádně zaměstnaní na částečný úvazek by měli:
q dostávat přiměřeně stejné ohodnocení a mít stejné základní podmínky
v zaměstnání jako učitelé pracující na plný úvazek
Škola a společnost
C
5.1
11
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
q mít práva odpovídající právům učitelů zaměstnaných na plný úvazek
pokud jde o placenou dovolenou, pracovní neschopnost
a mateřskou dovolenou
q mít právo na adekvátní sociální péči včetně důchodového zabez-
pečení
VIII. Práva a povinnosti učitelů
61. Učitelské povolání by mělo mít akademickou svobodu při plnění
profesionálních povinností. Protože učitelé jsou speciálně kvalifikovaní,
aby rozhodli, které učební pomůcky a vyučovací metody jsou
pro jejich žáky nejvhodnější, měli by spolu se školskými orgány mít
hlavní úlohu při výběru učebnic a vyučovacích metod v rámci schválených
učebních osnov.
62. Učitelé a jejich organizace by se měli podílet na přípravě nových
učebních osnov, učebnic a učebních pomůcek.
63. Veškeré způsoby inspekce nebo kontroly by měly být prováděny
tak, aby učitele stimulovaly a pomáhaly jim plnit jejich pracovní
úkoly. Neměly by omezovat svobodu, iniciativu a zodpovědnost uči-
telů.
64.
q V případech vyžadujících jakékoli osobní hodnocení učitelovy
práce musí hodnocení být objektivní a učitel by měl být s ním
seznámen.
q Učitelé by měli mít právo odvolat se proti hodnocením, která
nepovažují za oprávněná.
65. Učitelé by měli mít volnost v používání takových způsobů hodnocení,
která považují za užitečná pro další rozvoj žáků, ale měli by
zaručit, aby jednotliví žáci nebyli hodnoceni nespravedlivě.
66. Úřady by měly patřičně zvážit doporučení učitelů týkající se nejvhodnějšího
druhu studia pro jednotlivé žáky se zřetelem k různým
možnostem jejich dalšího vzdělávání.
67. V zájmu žáků by se mělo vyvinout maximální úsilí na zabezpečení
úzké spolupráce učitelů a rodičů. Učitelé by však měli být chráněni
před neobjektivním nebo neoprávněným zasahováním rodičů do záležitostí,
které se týkají váhradně profesionálních povinností učitele.
68.
q Rodičům, kteří mají stížnosti na školu nebo učitele, by se měl
umožnit především rozhovor s ředitelem školy nebo příslušným
Škola a společnost
C
5.1
12
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
učitelem. Každá další stížnost adresovaná vyšším orgánům by
měla mít písemnou formu a příslušný učitel by měl obdržet její
kopii.
q Vyšetřování stížnosti by se mělo vést tak, aby učitelé měli dostatečnou
možnost se obhajovat a aby jednání bylo neveřejné.
69. Učitelé by se měli maximálně snažit, aby zabránili úrazům žáků,
zaměstnavatelé by měli chránit učitele před možností vymáhání
náhrady při zranění žáků mimo školu nebo školní areál.
Povinnosti učitelů
70. S vědomím toho, že postavení učitelského sboru do značné míry
závisí na samotných učitelích, by se měli všichni učitelé snažit
o dosažení co nejvyšší možné úrovně své profesionální práce.
71. Profesionální normy učitelského povolání by se měly určovat
a zachovávat za účasti učitelských organizací.
72. Učitelé a učitelské organizace musí v zájmu žáků, rozvoje vzdělávání
a rozvoje společnosti usilovat o širokou spolupráci se školskými
orgány.
73. Učitelské organizace by měly vypracovat kodex etiky učitele,
popřípadě kodex chování učitele; takovéto kodexy jsou významným
přínosem pro zabezpečení prestiže učitelského povolání a pro plnění
profesionálních povinností v souladu s přijatými principy.
74. Ve prospěch žáků i dospělých by učitelé měli projevovat připravenost
zúčastňovat se i činností mimo učební plán školy.
Vzájemné vztahy mezi učiteli a systémem vzdělání obecně
75. Proto, aby učitelé mohli plnit svoje povinnosti, měly by školské
orgány vypracovat a pravidelně uplatňovat systém konzultací s učitelskými
organizacemi v takových otázkách, jako je politika v oblasti
vzdělávání a změny v něm.
76. Školské orgány a učitelé by měli uznávat význam účasti učitelů prostřednictvím
jejich organizace a jinými cestami na opatřeních, která
jsou zaměřena na zdokonalování vzdělávání, v pedagogickém výzkumu,
v rozvoji a šíření nových, nejmodernějších vyučovacích metod.
77. Školské orgány by měly napomáhat vytvoření a činnosti metodických
sdružení učitelů, jejichž cílem je pomáhat v rámci jednotlivých
škol nebo na širším základě rozvíjet spolupráci učitelů vyučujících
stejnému předmětu a respektovat jejich přání a názor.
Škola a společnost
C
5.1
13
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
78. Řídící a jiní pracovníci zodpovědní za rozličné oblasti vzdělávání
by měli na bázi reciprocity usilovat o dobré vztahy s učiteli.
Práva učitele
79. V zájmu jak samotných učitelů, tak i v zájmu rozvoje systému
vzdělávání a celé společnosti jako celku je třeba podněcovat účast
učitelů na společenském a veřejném životě.
80. Učitelé by měli svobodně využívat všech občanských práv, která
mají všichni obyvatelé, a měli by mít právo být voleni a volit.
81. V takových případech, kdy výkon veřejných funkcí vyžaduje přerušení
pedagogické činnosti, by se měla učitelům zachovat všechna
práva týkající se započítávání pedagogické praxe pro účely služebního
postupu i důchodu a možnost vrátit se po uplynutí období výkonu
veřejných funkcí na své původní místo, nebo jim umožnit nástup
na nové rovnocenné místo.
82. Platy a pracovní podmínky učitelů by měly být stanoveny na
základě vzájemné dohody mezi učitelskými organizacemi a zaměstnavateli
učitelů.
83. Měl by být vytvořen soudní nebo mimosoudní mechanismus,
s jehož pomocí by se zajistilo právo učitelů jednat s jejich státními
nebo soukromými zaměstnavateli prostřednictvím jejich organizací.
84. Měl by být zaveden paritní mechanismus, který by se zabýval
urovnáváním sporů mezi učiteli a jejich zaměstnavateli, vzniklých na
základě finančních požadavků a pracovních podmínek. V případě, že
tyto prostředky a postupy zavedené za tímto účelem budou vyčerpány,
nebo jednání mezi partnery budou přerušena pro úplnou neshodu,
měly by mít učitelské organizace právo podniknout jiné kroky,
než organizace běžně používají při ochraně svých zákonných práv.
IX. Podmínky pro efektivní vyučování a učení
85. Protože učitel je cenným odborníkem, měla by být jeho práce
i jemu poskytovaná pomoc organizována tak, aby se zabránilo
neracionálnímu využívání jeho času a energie.
Počet žáků ve třídách
86. Počet žáků ve třídách by měl být takový, aby umožňoval učiteli
věnovat se individuálně každému žákovi. Občas je účelné organizoŠkola
a společnost
C
5.1
14
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
vat práci s malými skupinami nebo individuální vyučování, především
korekčního charakteru, a ve vyučování ve velkých skupinách
využívat audiovizuální prostředky.
Pomocný personál
87. Aby se učitelé mohli soustředit na své pracovní úkoly, měly by
být školy vybaveny pomocným personálem pro vykonávání neučitelských
funkcí.
Učební pomůcky
88.
q Úřady by měly zabezpečovat pro učitele a žáky moderní učební
pomůcky. Tyto pomůcky by se neměly chápat jako náhrada za učitele,
ale jako prostředky na zlepšování kvality vyučování a zajištění
vzdělání pro větší počet žáků.
q Úřady by měly podporovat výzkum v oblasti využívání těchto prostředků,
jakož i aktivní účast učitelů na tomto výzkumu.
Délka pracovní doby
89. Délka pracovního dne a pracovního týdne učitele by měla být stanovena
na základě konzultace s učitelskými organizacemi.
90. Při určování počtu vyučovacích hodin učitele je třeba brát
v úvahu všechny faktory, které jsou relevantní pro výši úvazků, pře-
devším:
q počet žáků, s kterými učitel denně a v průběhu týdne pracuje
q nutnost poskytnout učiteli čas na adekvátní plánování a přípravu
na vyučování i na hodnocení práce žáků
q počet různých hodin, které musí učitel denně odučit
q čas, který potřebuje učitel na to, aby se mohl zúčastňovat řešení
výzkumných úkolů, mimotřídní a mimoškolní činnosti a též dozoru
a konzultací se žáky
q čas na podávání informací o prospěchu žáků rodičům a konzultace
s nimi
91. Učitelům by měl být poskytován čas nezbytný k účasti na programech
dalšího vzdělávání.
92. Účast učitelů v mimoškolní činnosti by je neměla nadměrně zatěžovat
a neměla by narušovat plnění jejich základních povinností.
93. Učitelé, kteří vykonávají souběžně s vyučováním ve třídě speciální
pedagogické činnosti, by měli mít příslušně zkrácený učební závazek.
Škola a společnost
C
5.1
15
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
Roční placená dovolená
94. Všichni učitelé by měli mít právo na každoroční adekvátní plně
placenou dovolenou.
Studijní volno
95.
q Čas od času by mělo být učiteli poskytnuto plně nebo částečně
placené studijní volno na zvyšování kvalifikace.
q Období studia by se mělo započítávat do praxe pro účely postupu
a důchodu.
q Učitelům pracujícím v oblastech vzdálených od městských center,
jež jsou takto chápána i státními orgány, by se mělo studijní volno
poskytovat častěji.
Mimořádné volby
96. Volno poskytnuté v rámci dvoustranných a mnohostranných kulturních
výměn by se mělo započítávat do praxe.
97. Učitelům, pracujícím na realizaci projektů technické pomoci, by
se měla započítávat doba této práce do praxe a taktéž by se jim měl
zachovat nárok na důchod.
98. Učitelům, kteří vycestovali na pozvání za prací do zahraničí, by
se měla doba této práce započítávat do praxe a taktéž by se jim měl
zachovat nárok na důchod.
99.
q Učitelům by se mělo poskytovat příležitostné placené volno, aby
mohli pracovat ve svých organizacích.
q Učitelé by měli mít právo být voleni a vykonávat funkce va své
organizaci; v takovém případě by měli mít stejná práva jako učitelé,
kteří vykonávají funkce ve státních orgánech.
100. Učitelům by se mělo poskytovat placené volno z osobních důvodů
v souladu s dohodou uzavřenou před přijetím do zaměstnání.
Pracovní neschopnost a mateřská dovolená
101.
q Učitelé by měli mít právo na placené volno po dobu pracovní
neschopnosti.
q Při určování doby, po kterou má nemocný pobírat plat v plné
nebo částečné výši, by se měl brát ohled na případy, kdy je nutné
učitele izolovat od žáků na delší dobu.
Škola a společnost
C
5.1
16
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
102. V oblasti ochrany mateřství by se měly uplatňovat normy přijaté
Mezinárodní organizací práce, hlavně v Konvenci o ochraně mateřství
z r. 1919 a v Konvenci o ochraně mateřství z r. 1952 (revidována),
jakož i normy, které se vztahují k odstavci 126 tohoto
Doporučení.
103. Učitelky, které mají děti, je třeba povzbuzovat k pokračování
v pedagogické práci pomocí opatření, která jim umožní vzít si na
základě vlastní potřeby dodatečnou neplacenou dovolenou na dobu
do 1 roku dítěte bez ztráty zaměstnání, při plném zabezpečení všech
práv, vyplývajících z jejich zaměstnání.
Výměna učitelů
104. Školské orgány by měly uznávat, jaký význam mají pro rozvoj
vzdělání a pro samotné učitele profesionální a kulturní výměny mezi
zeměmi a cestování učitelů do zahraničí; tyto orgány by se měly snažit
o rozšíření takovýchto možností a zohledňovat zkušenosti, které
získali jednotliví učitelé v zahraničí.
105. Výběr učitelů pro takovéto výměny se musí uskutečňovat bez
jakékoli diskriminace a vybrané osoby by se neměly považovat za
představitele jakéhokoli politického názoru.
106. Učitelům, kteří cestují do zahraničí studovat a pracovat, by se
měly poskytnout adekvátní finanční prostředky a zachovat jim jejich
funkce a postavení.
107. Učitelé by se měli podporovat v tom, aby si vyměňovali zkušenosti
z výuky v zahraničí s ostatními učiteli.
Školské budovy
108. Školní budovy by měly být bezpečné a atraktivní v celkovém
vzhledu a funkční v projektu; měly by umožňovat efektivní výuku
a mimotřídní činnosti, především ve venkovských oblastech, jako
střediska společenských aktivit; měly by být vybudované v souladu se
stanovenými hygienickými normami, aby byly adaptabilní, daly se
lehko a ekonomicky udržovat.
109. Úřady by měly zabezpečit potřebnou údržbu škol, aby v žádném
případě nebylo ohroženo zdraví a bezpečnost žáků a učitelů.
110. Při plánování výstavby nových škol by se měl prokonzultovat
reprezentativní názor učitelů. Při přípravě nových kapacit anebo rozšiřování
existujících by se měla uskutečnit konzultace s pracovníky
škol.
Škola a společnost
C
5.1
17
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
Speciální podmínky pro učitele ve vesnických a vzdálených
oblastech
111.
q V oblastech vzdálených od městských center, které státní orgány
za takové považují, by se učitelům a jejich rodinám mělo zajistit
slušné ubytování, nejlépe bezplatné nebo formou subvencovaného
nájemného.
q V zemích, kde učitelé kromě normálních vyučovacích povinností
mají podporovat a stimulovat společenské akce, by měly plány
a programy sociálně-ekonomického rozvoje zahrnovat vhodné
ubytování učitelů.
112.
q Při jmenování nebo přeložení učitelů do škol ve vzdálených oblastech
by se měly učitelům a jejich rodinám hradit náklady na stěhování
a cestovné.
q Učitelům v takovýchto oblastech, kde je to potřebné, by se měly
poskytovat zvláštní výhody při cestování, aby si mohli udržet svou
profesionální úroveň.
q Učitelé přeložení do vzdálených oblastí by se měli stimulovat tím,
že jim budou hrazeny cestovní náklady z pracoviště do místa bydliště
jednou za rok při cestě na dovolenou.
113. V těch případech, kdy učitelé pracují ve zvláš těžkých podmínkách,
by se jim měla vyplácet kompenzace ve formě zvláštního příplatku
za obtížnost práce. Tento příplatek by měl být součástí základu,
z kterého se vypočítává důchod.
X. Platy učitelů
114. Mezi různými faktory, které ovlivňují postavení učitelů, by se
měla věnovat zvláštní pozornost jejich platům, protože v současných
podmínkách ve světě závisí faktory jako postavení učitelů ve společnosti,
úcta k jejich povolání do značné míry, podobně jako u jiných
povolání, na ekonomické pozici, v které se nacházejí.
115. Platy učitelů by měly:
q odrážet význam pedagogické práce a s tím související význam učitelů
ve společnosti
q být porovnatelné s platy v jiných povoláních, vyžadujících podobnou
nebo ekvivalentní kvalifikaci
q poskytovat učitelům prostředky na zabezpečení uspokojivé životní
úrovně jich samých i jejich rodin, jakož i možnost investovat do
Škola a společnost
C
5.1
18
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
dalšího vzdělávání nebo sledování kulturních aktivit za účelem
zvyšování vlastní profesionální kvalifikace
q zohledňovat tu skutečnost, že některé funkce vyžadují vyšší kvalifikaci,
větší zkušenosti a větší zodpovědnost
116. Platy učitelů by se měly stanovit v souladu s platnou stupnicí
vypracovanou po dohodě s učitelskými organizacemi. V žádném případě
by neměli být kvalifikovaní učitelé po dobu zkušební doby,
nebo jestliže jsou zaměstnáni na dobu určitou, zařazeni do nižšího
platového stupně než učitelé přijatí definitivně na dobu neurčitou.
117. Platová struktura by se měla plánovat tak, aby nedocházelo
k nespravedlnostem nebo anomáliím, které by mohly vést k rozporům
mezi různými skupinami učitelů.
118. V případě, že učební úvazek převyšuje maximální normu, měl
by učitel dostávat dodatečnou odměnu podle schválené stupnice.
119. Platové rozdíly by měly být založené na takových objektivních
kritériích, jako jsou stupeň kvalifikace, délka praxe nebo stupeň zodpovědnosti,
avšak při dodržení rozumného vztahu mezi nejnižším
a nejvyšším platem.
120. Při stanovení základní platové stupnice učitele odborných nebo
technických předmětů, který nemá vysokoškolské vzdělání, by se
mělo přihlížet k hodnotě jeho praktické přípravy a zkušeností.
121. Platy učitelů by se měly počítat z ročního základu.
122.
q Postup uvnitř kategorie by se měl umožnit prostřednictvím příplatků,
udělovaných k platu v pravidelných, nejlépe ročních intervalech.
q Postup od minimálního k maximálnímu platovému stupni by
neměl trvat více než 10–15 roků.
q Učitelé by měli dostávat příplatky k platům za práci vykonávanou
ve zkušebním období nebo dočasně.
123.
q Platové stupnice učitelů by se měly pravidelně prověřovat, přičemž
by se měly zohledňovat takové faktory jako nárůst životních
nákladů, zvýšení životní úrovně země v souvislosti se zvýšením
produktivity práce, nebo všeobecná tendence zvyšování platů.
q V těch případech, kdy se systém platových úprav automaticky
uplatňuje na základě indexu životních nákladů, by měl být tento
index stanoven za účasti učitelských organizací a každá částka přidělená
na životní náklady by se měla považovat za součást výdělku,
který se započítává při určování důchodů.
Škola a společnost
C
5.1
19
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
124. Žádný systém určující plat podle zásluh by se neměl zavádět
nebo používat bez předběžné konzultace a souhlasu zainteresovaných
učitelských organizací.
XI. Sociální zabezpečení
Všeobecná ustanovení
125. Všichni učitelé bez ohledu na typ školy, v níž pracují, by měli
mít stejné nebo podobné sociální zabezpečení. Sociální zabezpečení
by se mělo rozšířit i na studenty připravující se na učitelské povolání,
pokud jsou zaměstnaní ve školství, i na učitele zaměstnané na zkušební
dobu.
126.
q Učitelům by se mělo poskytovat sociální zabezpečení ve všech
případech obsažených v Konvenci mezinárodní organizace práce
pro sociální zabezpečení (minimální normy) z r. 1952, a to především:
lékařská péče, peněžitá pomoc při nemoci, nezaměstnanosti,
stáří, rodinné přídavky, mateřské příspěvky, peněžitá pomoc
invalidům, peněžitá pomoc pozůstalým.
q Normy sociálního zabezpečení by měly být alespoň tak příznivé
jako ty, které jsou stanovené v relevantních dokumentech
Mezinárodní organizace práce a především v Konvenci o sociálních
zabezpečeních z r. 1952.
q Na dávky sociálního zabezpečení by měli mít učitelé právní nárok.
127. Při sociálním zabezpečení učitelů by se měly zohlednit zvláštní
podmínky jejich zaměstnání, jak se uvádí ve výše uvedených paragrafech
tohoto doporučení.
Lékařská péče
128. V oblastech, kde je nedostatek zdravotnických zařízení pro učitele,
by se mělo hradit učitelům cestovné na cestu potřebnou pro
zabezpečení jejich lékařské péče.
Nemocenské dávky
129.
q Nemocenské dávky by se měly vyplácet za celé období pracovní
neschopnosti, během něhož byla zastavena výplata mzdy.
q Nemocenské dávky by se měly vyplácet od prvního dne zastavení
výplaty mzdy.
Škola a společnost
C
5.1
20
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
q V případech, kdy je výplata nemocenských dávek limitována na
určité období, je třeba počítat s určitým prodloužením tohoto
období v případech, kdy je nutné izolovat učitele od žáků.
Příplatky při pracovních úrazech a chorobách z povolání
130. Učitelé by měli být chráněni před následky úrazů, které mohou
utrpět nejen po dobu vyučování ve škole, ale i při výkonu činnosti
mimo vyučování nebo mimo území školy.
131. Některé dětské infekční choroby by se měly považovat za choroby
z povolání, pokud se jimi učitel nakazí při styku s žáky.
Starobní důchod
132. Práva učitelů na důchod, která získají službou v kterémkoli školském
systému v zemi, by měla platit i při jeho přechodu do služeb
kteréhokoli systému v téže zemi.
133. S přihlédnutím k ustanovením platným v každé zemi měl by být
v případě nedostatku učitelů těm, kdo pokračují v pedagogické činnosti
po dosažení důchodového věku, stanoven prostřednictvím patřičné
instituce důchod s ohledem na odpracované roky, nebo by se
jim měla dát možnost získat dodatečný důchod.
134. Starobní důchod by se měl vyplácet v takovém poměru
k poslednímu výdělku, aby si učitel mohl udržet adekvátní úroveň.
Invalidní důchod
135. Invalidní důchod by se měl vyplácet těm učitelům, kteří musejí
přerušit svoji pedagogickou činnost pro tělesnou pracovní neschopnost
nebo duševní choroby. V případě, že vyplácení nemocenských
dávek nebo jiných dávek se při dlouhodobé pracovní neschopnosti
ruší, je třeba počítat s poskytnutím důchodu těmto učitelům.
136. V případě částečné pracovní neschopnosti, tj. když učitel nemůže
vykonávat práci na plný úvazek, měl by dostávat částečný invalidní
důchod.
137.
q Invalidní důchod by se měl stanovit v takovém poměru k poslednímu
výdělku, aby si učitel mohl udržet patřičnou životní úroveň.
q Mělo by se počítat s poskytováním lékařské péče a příslušných
nemocenských dávek, se zlepšováním narušeného zdraví učitelů,
s rehabilitačními službami, které by těmto učitelům umožnily vrátit
se k původní činnosti.
Škola a společnost
C
5.1
21
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
Dávky pozůstalým
138. Podmínky poskytování peněžitých dávek a jejich výše by měly
být takové, aby pozůstalým umožnily udržet si patřičnou úroveň
a dětem odkázaným na tyto dávky zabezpečily dobrou životní úroveň
a vzdělání.
Prostředky sociálního zabezpečení učitelů
139.
q Sociální zabezpečení učitelů by se mělo realizovat podle možnosti
prostřednictvím všeobecného systému, který se používá u osob
zaměstnaných ve státním nebo soukromém sektoru.
q Tam, kde všeobecný systém chybí, měly by se na právním nebo
jiném základě vypracovat speciální systémy.
q V případě, že výška dávek určovaných všeobecným systémem je
nižší, než se uvádí v tomto doporučení, měla by se uvést do souladu
s doporučenou normou prostřednictvím doplňujících systé-
mů.
140. Měla by se přezkoumat možnost zapojit představitele učitelských
organizací do správy speciálních a doplňujících systémů včetně
investování jejich finančních prostředků.
XII. Nedostatek učitelů
141. Hlavním principem by mělo být, že každý závažný nedostatek
učitelů by se měl řešit výjimečnými opatřeními. Tato opatření by
neměla v žádném případě snižovat požadavky na kvalifikaci učitele
ani na úroveň vzdělání žáků. Vzhledem k tomu, že některá opatření
zaměřená na řešení nedostatku učitelů, jako např. neúměrné zvýšení
kapacity tříd, učebního úvazku učitele, se neslučují s cíli a úkoly
vzdělání a poškozují žáky, měly by školské orgány učinit takové
kroky, které by umožnily taková opatření nepřijímat a již existující
zrušit.
142. V rozvojových zemích, kde v důsledku palčivého nedostatku
učitelů může vzniknout nutnost organizovat krátkodobé intenzivní
přípravné kurzy, bylo by třeba zároveň uskutečňovat odborně náročný
program přípravy vysoce kvalifikovaných učitelů, schopných vést
a řídit vzdělávací instituci.
Škola a společnost
C
5.1
22
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D
143.
q Studenti přijímaní do zrychlených krátkodobých kurzů by se měli
vybírat podle norem platných při přijímání na normální pedagogické
studium, nebo dokonce vyšších, aby potom byli schopni
plnit požadavky denního studia.
q Určité úpravy a zvláštní výhody včetně mimořádně placeného
studijního volna by měly umožňovat studentům dokončit své
studium při zaměstnání.
144.
q Pokud je to možné, nekvalifikovaní zaměstnanci by měli pracovat
pod přímým dozorem a vedením odborně kvalifikovaných učitelů.
q Podmínkou dalšího zaměstnání těchto osob by mělo být získání
odpovídajícího vzdělání nebo ukončení studia.
145. Úřady by měly uznat, že zlepšení v oblasti sociálního a ekonomického
postavení učitelů, jejich životních a pracovních podmínek,
podmínek jejich zaměstnávání, možností pracovního postupu je nejlepším
prostředkem pro překonání jakéhokoli nedostatku kompetentních
a zkušených učitelů a také podmínkou pro zapojení a udržení
dostatečného počtu plně kvalifikovaných osob v učitelském
povolání.
XIII. Závěrečná ustanovení
146. Pokud je postavení učitelů v některých ohledech příznivější než
takové, jaké vyplývá z tohoto Doporučení, nemělo by se v žádném
případě obsahu tohoto Doporučení využít ke snížení již dosaženého
postavení učitelů.
Jean Thomas, předseda Mimořádné mezivládní konference o postavení učitelů
René Maheu, generální ředitel Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
(UNESCO)
Škola a společnost
C
5.1
23
V E D E N Í Š K O L Y 1 9 9 7 , L I S T O P A D