Psychologie výchovy a vzdělávání Školní psychologie Literatura •FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 1997. MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha : Portál, 1998. STERNBERG, R. J. Kognitivní psychologie. Praha : Portál, 2009. LAZAROVÁ, B. Netradiční role učitele : o situacích pomoci, krize a poradenství ve školní praxi. Brno : Paido 2008. •MAREŠ, J.; ČÁP, J. Psychologie pro učitele. Praha : Portál, 2001 HRABAL, V.; PAVELKOVÁ, I. Jaký jsem učitel. Praha : Portál, 2010. •Mareš, J. Pedagogická psychologie. Praha: Portál, 2013 •Štech, S.; Zapletalová, J. Úvod do školní psychologie. Praha: Portál, 2013. • • Pedagogická psychologie Psychologie vzdělávání a výchovy Pedagogická psychologie Postavení v systému psychologických věd •Základní disciplíny •Aplikované disciplíny (někdy je vnímána jako aplikační obor) • •Vztah: •k Ψ vývojové (základní), •k Ψ obecné (základní - pojmy), •k Ψ osobnosti (základní) •k Ψ poradenské (aplikovaná) •k Ψ školní •……psychologie učení a motivace,…. Vztah k jiným vědám •Pedagogika (řada společných témat), speciální pedagogika •Sociologie •Antropologie •…. • •Někdy řazena mezi pedagogické vědy (stojí na rozhraní pedagogiky a psychologie) – mnoho společných témat (Německo, Skandinávie) Vývoj pojetí ped. psych. •pedps vzniká užitím poznatků obecné psychologie ve výchově a vzdělávání …Slabá prestiž, slabé využití, vzorem jsou přírodní vědy. Experimenty: vnímání, paměť, inteligence (měřitelné) (19. stol.) •pedps jako užití vývojové psychologie v pedagogické praxi (20. stol. začátek) vliv Piaget, Vygotskij – do centra pozornosti se dostává aktivita a vývoj samotného dítěte. •pojetí je charakteristické snahou nahradit pedagogiku psychologií (už jen nenabízí pedagogice…) •pedagogická psychologie jako součást pedagogiky (protireakce) • •Pedps. jako samostatná disciplína psychologická (prolínání) • • Dnes vlivy •Mnoho informací, se kterými je třeba umět zacházet •Elektronická media •Mění se struktura populace (i žáků) •Inkluze •Celoživotní učení •Učení jako společenský proces, kulturně determinovaný – vliv na generace • • • • • Definování •Psychologické aspekty výchovných a vzdělávacích procesů •Psychiku a osobnost člověka v procesu výchovy a vzdělávání •Zabývá se průběhem, podmínkami a výsledky výchovy a vyučování, otázkou formování osobnosti (především dětí a mládeže). • Témata (Mareš) -Sociální kontext školy, výchovy a vzdělávání (socializace, kultura) -Učení a vyučování (typy učení, definice učení, teorie učení autoregulace, motivace) -Požadavky na žáky -Obsahová stránka učení a vyučování (kurikulum, skryté kurikulum, výběr a uspořádání učiva, žákovo pojetí výuky, učební úlohy) -Hlavní aktéři (učitel, nový učitel, vyučovací styl, komunikace, syndrom vyhoření… žáci, nadaní žáci, problémoví žáci… školní třída, klima třídy) -Škola (škola jako instituce, kultura školy, klima školy) - Poslání pedagogické psychologie (Mareš) •Explanační – vysvětlující, predikční, dovolující porozumět edukačním jevům • •Usměrňující – ovlivňující stávající edukační praxi • •Projektující - navrhující a výzkumně ověřující vhodné projekty Využití v praxi učitele •porozumět procesu a průběhu učení (porozumět principům, které učení umožňují: aby dítě učení pochopilo, aby si je osvojilo a zapamatovalo). …hledá způsoby, jak zvýšit motivaci žáka k učení. •porozumění žákovi, s ohledem na kontext celé učební situace (porozumění prostředí školy a situace žáka v ní, škola jako specifické prostředí pro učení…) •Porozumění procesům učení ve vztahu k věku učícího se •Porozumět faktorům, které učení podporují – inhibují mimo kognitivní sféru - sociální zázemí žáka, osobnost, eventuálně nemoc … rodina •Porozumět třídě jako sociální skupině •autodiagnostika učitele, jeho sebepercepce, psychohygiena učitele •Atd. • • •Nezbytná součást přípravy učitelů (někdy je jí vyčítána malá „praktičnost“) Vliv psychol. směrů •Asocianismus (Herbart, Ebbinghaus - asociace, paměť – vliv na učení. Jak si nejlépe děti látku zapamatují – mnemotechnické pomůcky) •Reflexologie (Pavlov – podmiňování jako učení. Např. Jak jednoduše zajistit, aby vznikl nějaký zvyk) •Behaviorismus (Thorndike, Skinner, Watson – stimuly – reakce. Jak děti motivovat?) •Humanistická psych. (Rogers – vliv osobnosti, volba, individualita. Jak vést děti k odpovědnosti a samostatnosti? Jak rozvíjet potenciál?) •Kognitivní směry (Piaget, Tolman, Kelly - kognitivní cesty - mapy, individuální konstrukce poznání. V čem se děti liší při poznávání, Jak se konstruuje znalost?) • Školní psychologie • Historie školní psychologie v ČR •Kořeny české školní psychologie - v I. Republice (Ohera, 1936; Stejskal, 1930). •Rozvoj podobných snah byl po 2. světové válce zastaven, školní poradenství mimo školy (Výchovné kliniky, PPP) •Zdroje ze Slovenska: 70. leta - O. Blaškovič, L. Ďurič, J. Hvozdík, M. Jurčo a jiní. Po roce 1975 vývoj zastaven. •Po roce 1989 staví česká ŠP na zahraničních zdrojích, odvíjí se od školního poradenství realizovaného mimo školu •V roce 1990: Asociace školní psychologie ČSFR, po odloučení asociací další těsná spolupráce Poptávka po školní psychologii v 90. letech •Školy vyjadřovaly potřebu ŠP •„živelné“ zaměstnávání školních psychologů (z PPP, nepsychologové ve funkci psychologa…) •Přenesení klasického poradenství do škol •Požadavky na legislativní zakotvení sílily v polovině devadesátých let •Zmínky v médiích i v Bílé knize (požadavek vyplynul v souvislostí s měnící se podobou školy) •Sporadické snahy o legitimizaci školní psychologie na lokální úrovni (Metodický list 1998, Školský úřad v Brně – 6 škol) •Bez legislativní podpory v roce 1996 – cca 50 školních psychologů v celé ČR, v roce 2001 cca 120 školních psychologů (kvalifikovaný odhad) •„Maskování“ školních psychologů: učitelé – vyučovali nějaké disciplíny, vychovatelé, krácené úvazky, práce na dohody… Zlom v roce 2005 •Vyhláška č. 72/2005 – novela 116 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v §7 dává školám možnost zaměstnávat školního psychologa a školního speciálního pedagoga •„školní linie poradenství“ – Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (Věstník 7/2005) •Uvádí se: úvazek min. 0,5 pro školy nad 500 žáků Školní psychologie jako „nadstandard“? •Legislativa nárůst neurychlila •Projekty VIP – K, RŠPP, RAMPS (NUOV a IPPP – dnes NUV) – Koncepce školních poradenských pracovišť. Viz www.nuv.cz • •odhad v roce 2007 cca 200 školních psychologů, dnes více jak 300 škol Institucionální podpora •Asociace školní psychologie České a Slovenské republiky (AŠP ČR a SR) – od r. 1990, člen (International School Psychology Association) •Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky (IPPP ČR) – dnes NUV •Etický kodex podle kodexu ISPA •Zásady a stěžejní témata: budování vědního oboru, vzdělávání školních psychologů, pracovní zařazení ŠP, koncepce…) • Hlavní odborná diskusní témata •vymezování náplně práce školních psychologů •odlišení školních psychologů od poradenských •otázkám profesní identity školních psychologů •nová diskusní témata se postupně vynořovala díky získaným zkušenostem Školní versus poradenský psycholog •Nejbližší aplikovaná psychologická disciplína •ŠP a PP pracují se stejnou klientelou, slyší podobné „objednávky“, používají stejné metody •Anticipace profesních zájmových střetů •Školní psycholog by neměl být jen „prodlouženou rukou poradny“ •Náplň práce ŠP má podstatně širší záběr a je především méně orientovaná na diagnostiku, odklon od „medicínského“ pohledu •Starost o klima školy – důraz na systém, prevenci, práce s učiteli (anticipují se problémy) •Mareš: přirovnání ŠP k praktickým lékařům •Tedy: širší záběr, užitečnost pro praxi, bohatost komunikace, organizace, odpovědnost za děni po vyšetření… •Překrývání však stále bude • • • • Náplň práce školního psychologa •Vyhláška 72/2005 – resp. 116 •3 oblasti práce •Diagnostika a depistáž (např. zápisy do prvních tříd, depistáž poruch učení, diagnostika při problémech žáků, zjišťování sociálního klimatu ve třídě apod.), •Konzultační, poradenské a intervenční práce (např. péče o integrované žáky, krizová intervence, práce se třídou, kariérové poradenství apod.), •Metodická práce a vzdělávací činnost (např. metodická pomoc třídním učitelům, pracovní semináře pro učitele, účast na poradách, koordinace poradenských služeb, besedy apod.). • Náplň práce ŠP – určena nejen legislativně •Skutečná pracovní náplň je určena zejména: • •typem školy (základní, střední, speciální…), •potřebami školy a jejích aktérů (které jsou definovány dalšími specifiky a vizemi školy a formulovány v objednávkách vedení školy, učitelů, dětí a jejich rodičů), •zaměřením psychologa, jeho znalostmi, dovednostmi, předchozí praxí a profesionálními zájmy, •aktuální situací. • Kritická místa profese ŠP •Nepatří mezi nejoblíbenější psychologický obor •Rizika nepřijetí systémem (školou) •Nevhodné zásahy učitelů či vedení škol •Rodinná dysfunkce •Řešení vztahů Co pomáhá? •Postavení ve škole si musí psycholog vybojovat sám - získat důvěru (dostatek asertivity, ale i pokory, nemíchat se do práce učitelům, zůstat nestranný a neutrální, dodržovat mlčenlivost, dokladovat svou užitečnost…) •Hodně napomůže vedení školy – příprava školy na příchod školního psychologa •Dobré řízení, zájem a podmínky ze strany vedení Rizika •obavy učitelů (psycholog zjišťuje důvěrné věci, ubírá ze mzdového fondu školy apod.), •přehnaná očekávání od psychologa (učitelé např. očekávají okamžitou změnu), problematické objednávky od učitelů ( „nemožné či nejasné objednávky“) • rozdílné pohledy na dítě a práci s ním (psycholog řadu věcí tají, je obráncem dítěte, narušuje učitelovo „škatulkování“ dětí, odhaluje pseudopsychologické zásahy učitelů apod.). •(ne)poskytování určitých informací o žácích učitelům a vedení školy („Tak k čemu toho psychologa máme, když se nic nedozvíme?“ ) Výzvy •Poptávka po ŠP stoupá – problémy škol •Objem práce školních psychologů přesahuje možnosti působení na půl pracovního úvazku •Budoucnost ŠP – běžný standard školy? •Obor nepřitahuje zkušené psychology (do vztahově nečitelného prostředí vstupují absolventi) •Chybí výzkumy •Absence evaluačních kritérií - blok pro rozvoj profesionality • • • • •