20060723lan GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ Přednáška č. 3 VLIV ZEMĚDĚLSTVÍ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ nNástup vědecko-technické revoluce (VTR) – vyvolány velké strukturální změny ve výrobě, nárůst specializace, koncentrace, kooperace ZV nMění se charakter práce i zemědělství, mechanizace, automatizace – rysy průmyslové práce nRezervy půdy, vhodné pro zemědělství - vyčerpány nProbíhá intenzifikace ZV – roste podíl materiálně technických prostředků nRV – zdokonalování regionálně diferencované agrotechniky, použití komplexu melioračních opatření, široká aplikace průmyslových hnojiv a prostředků chemické ochrany rostlin, nasazení dokonalejší mechanizace… nŽV – vysoká koncentrace hospodářských zvířat, mechanizace a automatizace všech prací nTo vše vytváří zcela nové vztahy mezi zemědělstvím a ŽP nTyto vztahy mají do značné míry přetrvávající charakter – vedou k negativním následkům n nJeště v 50.tých letech bylo jasnou prioritou zvýšit zemědělskou produktivitu, zajistit dostatečné množství potravin. nOchrana ŽP nebyla pociťována jako důležitý úkol. nZanedbávání nebo podceňování důležitosti ŽP znamenalo, že agrární politika většiny států přispěla počínaje 60.léty k několika formám environmentální degradace. nZemědělství tak představuje jeden z největších zdrojů znečišťování ŽP – je prostorově rozptýlený po celém území státu, byť v nestejném rozsahu, ale nejvíce působí v nížinných a nejproduktivnějších oblastech. nPrvní světová konference o ŽP na mezinárodní úrovni – Stockholm (1972). nPoprvé věnována pozornost environmentální ochraně v zemědělství. nNové politické vědomí – ekonomický růst není cílem sám pro sebe. nEU – Environmentální akční program, Paříž (1972) – politický dokument stanovující principy a cíle v oblasti ŽP nČR – zatím vrcholí období koncentrace ZPF, integrace JZD… nNegativní vlivy zemědělské činnosti člověka se rok od roku zvětšují v závislosti na rozvoji chemizace, mechanizace, koncentrace a specializace nDopady zemědělství na ŽP : nškodlivé nprospěšné n nProspěšné účinky zemědělství na ŽP – role zemědělství v uchování ŽP nobhospodařovaná krajina je kulturním pojmem s historicky se měnícím významem ntradiční zemědělství vytvářelo větší různorodost při ovlivňování krajiny nVe světě existují rozdílné typy krajin, z nichž každá má svůj kulturní význam nEstetická hodnota se pojí s těmito kultivovanými krajinami se všemi jejich tradičními rysy zahrnujícími budovy, hranice polí a vodní toky n n nOpouštění zemědělství by vedlo k degradaci kvality krajiny n ( uchování extenzivních ploch mezi lesy udržuje rozmanitost krajiny, brání redukci otevřeného prostoru neřízeným zalesňováním, totální zalesnění by snížilo estetickou hodnotu krajiny …). nZemědělství v průběhu staletí umožnilo vznik specifickým formám biodiverzity. nZavedením, nebo výběrem nových rostlinných a živočišných druhů nebo vytvářením nových stanovišť pro rostlinné a živočišné druhy (skřivan, koroptev, zajíc..). nUdržování tradičního, extenzivního zemědělství, s TTP přispívá, zvláště na mokřinách, stepních oblastech a horách, k uchování ohrožených druhů flóry a fauny. nZachováním biodiverzity může zemědělství zabezpečit přežití genetických zdrojů. nGenetická diverzita má rozhodující důležitost, je to kulturní dědictví, je to nástroj pro reformu zemědělských postupů směrem k životaschopnějším formám produkce. nTradiční odrůdy, místní (krajová) plemena, genobanky. nTradiční polopřirozené krajiny jsou velmi často významné z hlediska udržitelné rovnováhy mezi ZV a ŽP. nTato polopřirozená stanoviště mohou být uchována pouze tehdy , jestliže ZV pokračuje. nOpuštění zemědělství by fakticky vedlo v destrukci takových typů krajin. nZemědělství může přispívat k ochraně ŽP proti specifickým formám znečištění nebo degradace, ( boj s půdní erozí, zmírnění skleníkového efektu – pokles CO2 v ovzduší jeho fixací vegetací). ENVIRONMENTÁLNÍ DEGRADACE ZPUSOBOVANÁ ZEMĚDĚLSTVÍM nAnalýza efektů zemědělství působících škodlivě na ŽP může být prezentována ze třech různých pohledů: n 1.přírodní prostředí (ovzduší, voda, půda), stejně jako prostorové, biologické a klimatické systémy, tj.krajina, biodiverzita a globální klima 2.zemědělské činnosti a postupy 3.znečišťující látky a jejich cykly (viz.obr.) nPři sledování dopadů zemědělství na ŽP by měly být uvažovány následující prvky: n 1.tlak na ŽP má různou intenzitu v různých oblastech – na jedné straně se liší zemědělské aktivity a postupy od jednoho regionu ke druhému, na druhé straně mohou mít obdobné zemědělské činnosti vzhledem k místním podmínkám různé následky pro ŽP 2.zemědělské znečištění pochází buď z bodových zdrojů (hnojiště apod.) nebo, a to častěji, z rozptýlených zdrojů.. 3.znečištění jistého média může mít účinky na jiná média a systémy. nOvzduší a světové klíma nZemědělství je zdrojem množství různých emisí s dalekosáhlými důsledky často přesahujícími místní úroveň (řeky, moře..). nŽivočišná výroba je zodpovědná za emise amoniaku a zvláště v případě chovu přežvýkavců – metanu nObě jmenované látky mají negativní účinky na ŽP nMetan – je plyn , který se podílí na vzniku skleníkového efektu nAmoniak – způsobuje okyselování půdy a vody nNicméně emise ŽV vykazují některé regionální odlišnosti, využitelnost krmiv, způsob chovu hospodářských zvířat – stelivový, bezstelivový, vazný, ustájený. nKejda x hnůj, zápach, bioplyn – Třeboň nPoužívání hnojiv může také vyústit v emise oxidů dusíku – nAplikace pesticidů mohou způsobit znečištění na velké vzdálenosti – nDále mohou různé zemědělské aktivity v některých venkovských oblastech vést ke vzniku nepříjemných pachů. nPovrchové a podpovrchové vody nEroze půdy, vliv koncentrace ZPF nztráta půdní úrodnosti, erozní tvary v horních částech svahů nakumulace jemných části v dolních částech svahů nznečištění povrchových vod n nNevhodná aplikace průmyslových hnojiv nznečištění povrchových vod – eutrofizace nznečištění podpovrchových vod, zejména dusičnany nproblematika vody pro kojence (do 14 mg/1l) Vliv zpracování na degradaci půdy nMechanismy degradace půd jsou v podstatě dvojí: nPřirozené, související s půdotvornými procesy, s vlivem nejrůznějších faktorů prostředí na půdy a jejich vývoj nMechanismy spojené s činností člověka, patří sem např. pozvolné změny půdní textury ( zrnitost), struktury, vymývání látek a přesuny koloidů v půdním profilu, změny v množství půdních organismů a struktuře jejich společenstev atd. nZatímco přirozené mechanismy degradace půd nemůže člověk většinou ovlivnit, mechanismy vyvolané člověkem mohou degradaci půd potlačit nebo naopak zesílit Typy degradací n1. Eroze půdy (vodní, větrná) n2. Acidifikace půdy n3. Salinizace a alkalizace půdy n4. Degradace fyzikálních vlastností půdy ( poškození struktury, utužení, slévavost povrchu) n5. Extrémní vodní režim (přemokření, zaplavení, sucho) n6. Biologická degradace ( snížení obsahu a kvality organické hmoty, poškození populací půdních organismů) n7. Nežádoucí změny obsahu živin v půdě ( vyplavování, biologická i abiotická imobilizace) n8. Snížení pufrovací schopnosti ( poškození sorpčního komplexu) a znečištění půdy polutanty 5 hlavních mechanismů, příčin, , které souvisejí s lidskou činností a způsobily degradaci půd n1. Odlesnění a odstranění původní vegetace (odlesnění pro zemědělské účely, velkoplošné komerční lesnictví,výstavba dopravních cest a sídel) n2. Nadměrné využívání půdy pro pastvu (neřízená a nadměrná pastva vede nejen k poškození vegetace, ale i k utužení půdy a vystavení půdy erozi) n3. Zemědělské technologie ( nedostatečné nebo nadměrné používání hnojiv, používání znečištěné závlahové vody,používání těžké mechanizace, chybná aplikace agrotechnických zásahů, aj.) n4. Nadměrné využívání přirozené vegetace ( např. jako palivo,zbylá vegetace nedostatečně chrání půdu před erozí a jinými degr.mechanismy) n5. Průmyslové technologie ( zejména výroba, těžba surovin,skladování odpadů aj.) nMezi nejčastější degradace půdy patří porušení fyzikálních vlastností půdy. K nim patří porušení půdní struktury, což významně ovlivňuje velikostní zastoupení půdních pórů a tím výrazně ovlivňuje vodní a vzdušné poměry v půdě, má vliv na záhřevnost půdy, vymezuje a určuje prostor pro chemické i biologické procesy v půdě. pokračování nVlivem nesprávného zpracování půdy , dochází ke snižování její pórovitosti a k utužení, čímž je narušena řada funkcí, včetně zhoršených podmínek pro růst rostlin. nUtužení (pedokompakce), je možné omezovat správnou strukturou plodin v osevních postupech, dostatečným organickým hnojením a vápněním. nPůdní život by měl být rozvíjen dobrým zásobováním organickou hmotou. Cílem je zachování resp. zvyšování obsahu humusu v půdě nTam kde se nedostává organického materiálu z posklizňových zbytků nebo z nedostatku hnoje je vhodné aplikovat pomocný půdní přípravek PRP SOL, nTen může nahradit zmíněné nedostatky a tím zabránit postupným degradačním procesům v půdě Biologické x industriální zemědělství nMarc Dufumier, prof. agronomie, expert FAO a Světové banky nDospěl k přesvědčení, že zemědělci společně se spotřebiteli jsou prvními obětmi systému, který se zbláznil nTímto systémem je naše přehnaně specializované, mechanizované a chemizované zemědělství nNa jihu ještě i v dnešní době 1 mld. trpí hladem a nedostatkem potravin, což mimo jiné vede i k zintezivnění migračních toků nNa severu , znečištění vod, či eroze půdy, ohrožují stále více a více naše ekosystémy nTéměř všechny naše potraviny obsahují rezidua pesticidů, anebo farmaceutických přípravků Průmyslové zemědělství nSelhání průmyslového zemědělství, od kterého se čekaly zázraky, je na argumentech prokázané nNa příkladech jsou již vyvrácená tvrzení lobistů chemického a biotechnologického průmyslu, podle kterých tyto inovace představují jedinou možnost jak vyřešit problém hladu ve světě a vypořádat se s očekávaným nárůstem počtu obyvatel naší planety nVyrobí potraviny pro 8 mld. lidí, ale z kterých se ale významná část znehodnotí,i nedostatek skladovacích kapacit rozvojových zemích nŽe v zemích stř. a vých.Evropy leží ladem více jak 10 mil.ha zem půdy nA problémem hladovějících není objektivní nedostatek potravin, ale nedostatek prostředků na jejich zakoupení nV roce 2050 bude možné nasytit 9 mld. lidí díky biologickému zemědělství Ohrožení životního prostředí nVe vyspělých zemích sice není většina obyvatelstva přímo ohrožena nAgropotravinářství tam ale musí čelit jiným výzvám nPřílišná specializace,mechanizace a chemizace si začíná vybírat svoji daň ve formě ohrožení ŽP a zdraví obyvatelstva nPřičemž v mnoha případech nejde o přirozený vývoj, ale o konkrétní politická rozhodnutí Ohrožení životního prostředí nNapř. ve Francii, bylo rozhodnuté, že prioritou bude pěstování obilovin a cukrové řepy na úkor krmiv, luskovin a zeleniny, pro které má země výborné přírodní podmínky nChov hospodářských zvířat byl soustředěn především v Bretaňsku, protože jsou tam námořní terminály, kam přichází především dovážená sója a pěstování obilovin tak bylo posunuto hlouběji do vnitrozemí nZtratil se tak přirozený kontakt mezi RV a ŽV Ohrožení životního prostředí nVýkaly z obrovských stád se z důvodů přepravních nákladů již nedají použít jako hnojivo pro RV a následně dochází k obrovskému znečišťování podzemní a povrchové vody nNa druhé straně nedostatek přirozeného hnojiva vede k enormnímu používání průmyslových hnojiv nŘešením je jednoznačně návrat do původní rovnováhy, symbióza RV a ŽV a podstatně nižší závislost na dovozu krmiv nVize biologického zemědělství