•4. LIST
•
•• postranní orgán prýtu, pravidelné zakládání po stranách vzrostného vrcholu
•• exogenní základ (výběžky z povrchového pletiva stonku, do kterých vstupují cévní svazky –
listové stopy)
•• omezený růst (výjimky: např. Welwitschia
•s neomezeným růstem listů, které na bázi
•přirůstají a na konci odumírají)
•
•Funkce listu
•• fotosyntéza
•• výměna plynů, transpirace
•• sekundární funkce (zejména u přeměněných listů) – zásobní (listy sukulentů)              –
ochranná (trny)
•
•Není fylogenetická souvislost mezi listem a fyloidy na stélkách bezcévných rostlin – tyto části
stélek řas nebo mechorostů jsou součástí gametofytu – haploidní fáze (fyloidy na diploidní stélce
se tvoří jen u některých řas)
•Naproti tomu list cévnatých rostlin je součástí diploidní fáze – sporofytu
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\welwitschia_mirabilis_silva+basa.jpg
•http://www.biolib.cz/cz/image/id18227/
•Welwitschia mirabilis

•Fylogenetický vývoj listu
•• vývoj z telomů, probíhal souběžně s vývojem stonku (jako jeho boční výrůstky)
•• enační teorie: enace = vychlípeniny pokožky původně nediferencovaných telomů devonských rostlin
(Zosterophyllophyta) => enafyl (též psilofyl, jednožilný drobný list; příklad: Psilotum)
•později došlo ke vstupu cévního svazku => postupná vaskularizace => mikrofyly
•• stegofyly (jednožilné listy dnešních plavuní a vranečků, někdy též označované jako psilofyly)
vznikly asi zmnožením a zkrácením bočních sterilních telomů
•• mikrofyly (přesličky, nahosemenné) – jednoduchá stavba, 1 nevětvená střední žilka
•mikrofyly těchto skupin jsou možná odvozený typ vzniklý redukcí a nahuštěním makrofylů
•• vývoj listů procesy planace, kladodifikace, syntelomizace, dorziventralizace
•• pteridofyl (kapradiny) – jeho základem již byla soustava telomů a mezomů
•• makrofyly (= megafyly; většina semenných rostlin) – složitější stavba, větvení žilnatiny, různé
formy a přeměny
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_035_premeny_telomu.JPG
•Slavíková 1984: Morfologie rostlin

•Černohorský 1964
•Základy rostlinné morfologie
•Postavení listů na stonku
•• nepravidelné, husté (stegofyly plavuní)
•• střídavé (převážně u původnějších skupin rostlin – pryskyřníkovité, růžovité)
•– disperzní uspořádání listů: inzerce (místa, kde listy vyrůstají na stonku) jsou uspořádány ve
vzestupné šroubovici – genetické spirále)
•cyklus = 1 okruh (otočka genet. spirály kolem osy stonku o 360°)
•ortostich = svislice spojující inzerce listů nad sebou
•mediána = rovina proložená podélnou osou lodyhy a ortostichem
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\fagus_sylvatica_atropunicea_1-2.jpg
•http://www.sharkan.net/index.php?text=100
•-buk-lesni-buk-lesny-fagus-sylvatica-quot-atropunicea-quot
•divergence = úhel sevřený mediánami po sobě jdoucích listů uváděný ve stupních nebo zlomkem (vždy
stálý pro daný druh)    – nejčastější úhly: 1/2 (= 180°, buk, lípa), 1/3 (= 120°, olše, líska), 2/5
(= 144°, vrba, dub, jabloň) nebo 8/21 (šupiny šištic jehličnanů)
•Buk lesní – Fagus sylvatica (1/2)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_083_listy_2-5.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Clivia_dvourade_listy.jpg
•http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/Clivia1.jpg
•Clivia sp.
•– dvouřadé uspořádání listů (častější u jednoděložných, ale i jilmovitých nebo bobovitých):
následující list stojí na opačné straně stonku než předchozí

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\parastich_lobivia_famatimensis_bonnieae.jpg
•– zkrácením internodií dojde ke stlačení spirály => přestává být zřetelná a zdánlivě vzniká vyšší
počet ortostich => druhotné šroubovice – označ. jako parastichy (úbory hvězdnicovitých, kaktusy,
šišky jehličnanů)
•Lobivia famativensis
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\mentha_arvensis_vstricne_krizmostojne.jpg
•• vstřícné listy vznikají v případě pravidel-ného zkrácení každého druhého internodia => zdánlivě
vyrůstají po 2 z každého nodu
•následující pár vstřícných listů je postaven vždy kolmo na předchozí – křižmostojné
•• pravé přeslenité listy mají přesličky – růst více listů vedle sebe z jednoho nodu
•– zdánlivě přeslenité uspořádání listů vzniká pravidelným zkrácením 2 nebo více internodií, po
němž následuje vždy 1 delší (vrbina obecná, kokořík přeslenitý, vraní oko)
•Všechny typy postavení listů mají shodný cíl – aby dospělé listy co nejlépe „vykryly prostor“ a co
nejméně stínily ty pod sebou
•Máta rolní
•Mentha arvensis
•http://www.jvsystem.net/app19/Species.aspx?pk=10051&lng_user=1
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\equisetum_palustre_preslenite_stenofyly.jpg
•Přeslička bahenní
•Equisetum palustre
•http://botanika.bf.jcu.cz/systematikaweb/files_equisetophyta/equisetumpalustrepochvadethajanskyryb
nik14102002.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\paris_quadrifolia_preslen_listu.jpg
•Vraní oko čtyřlisté
•Paris quadrifolia
•http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=265

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_098_prisedani_listu.JPG
•Připojení listů na stonek
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_036_stavba_listu.JPG
•Slavíková 1984
•Morfologie rostlin
•Části listu
•– báze listu (může přecházet v pochvu nebo být opatřena palisty)
•– řapík – čepel
•Pochva – rozšířená dolní část listu, objímající stonek (zejm. jednoděložných)
•• ochrana úžlabních pupenů a interkalárních meristémů (dělivých pletiv)
•• často přítomna ouška (ječmen), jazýček (lipnice) nebo antiligula (ostřice)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_038_listova_pochva.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\apera_spica-venti_pochva+jazycek.jpg
•Chundelka metlice
•Apera spica-venti
•http://www.jvsystem.net
•/app19/Species.aspx?pk=1006&lng_user=1
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\carex_frankii_sheath+antiligula.jpg
•Carex frankii
•antiligula –
•–— jazýček

•• šupinovité, blanité (nezelené) nebo asimilující (zelené)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\salix_aurita.jpg
•http://popgen.unimaas.nl
•/~jlindsey/commanster/Plants/Trees/Trees/Salix.aurita.html
•Palisty – párovité výrůstky v místě přisedání listu na stonek, v ontogenezi se vyvíjejí z listové
báze
•Vrba ušatá – Salix aurita
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lathyrus_aphaca_palisty.jpg
•• mohou být prchavé (opadají před vývojem čepele; např. u bukovitých jako šupiny pupenů),
opadavé (třešeň), vytrvalé (vrba ušatá, bobovité) nebo i převzít funkci listů (hrachor bezlistý)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\galium_album_preslen.jpg
•• palisty vmezeřené tvoří spolu s listy zdánlivý přeslen (mořenovité; pravé listy jsou jen ty, v
jejichž paždí je větev)
•Svízel bílý – Galium album
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\botka_persicaria_lapathifolia.jpg
•• botka je blanitý válcovitý útvar nad nodem, vzniklý srůstem palistů (typický pro rdesnovité)
•• přeměnou palistů vznikly palistové trny (akát)
•
•http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?339
•Rdesno
•blešník – Persicaria lapathifolia
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\robinia_pseudacacia_trny.jpg
•Trnovník akát
•Robinia pseudacacia
•http://
•botanika.bf.jcu.cz/morfologie/GaliumAlbPreslen.jpg
•http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/RobiniaTrnyDet
•.jpg

•Řapík – stopkovitá část listu, chybí u bezřapíkatých listů
•• různé typy podle průřezu – oblý, hranatý, žlábkovitý, křídlovitý
•• nafouklý, obsahující aerenchym (kotvice, vodní hyacint)
•• rozšířená báze řapíku může chránit úžlabní pupen (platan)
•• fylodium – listovitě rozšířený řapík, čepel často chybí (Acacia, Mimosa, hrachor trávolistý)
•
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\trapa_natans_rapik.jpg
•Kotvice plovoucí
•Trapa natans
•http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=152
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lathyrus_nissolia_fylodia.jpg
•Hrachor trávolistý
•Lathyrus nissolia
•Čepel – dorziventrálně uspořádaná vrcholová část listu, obvykle hypostomatická (průduchy ponejvíce
na spodní straně; opačně je tomu u vodních rostlin)
•• listy bifaciální – 2 různé strany, svrchní a spodní, ekvifaciální
= monofaciální – obě strany stejné, např. případ jehlic, ztlustlých
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\empetrum_list.jpg
•http://botanika.bf.jcu.cz
•/morfologie/EmpetrumList.jpg
•(rozchodník) nebo ponořených listů (vodní mor, rdest), unifaciální –dominantně vyvi-nutá jedna
strana (kostřava, šicha)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\elodea_canadensis.jpg
•http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Elodea_canadensis.jpeg
•Šicha – Empetrum sp.
•Vodní mor kanadský
•Elodea canadensis
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_112_list_kostravy.JPG

•• listy symetrické, asymetrické (Begonia) nebo s asymetrickou bází čepele (jilm)
•• žilnatina listu
•– otevřená = vidličnatá (bez anastomóz, jinan)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\begonia_listy.jpg
•http://www.robsviolet.com/begonias.htm
•Begonia spp.
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\jilm_vaz.bmp
•Jilm vaz – Ulmus laevis
•http://pdf.uhk.cz/kbi/HERBAR/jilm%20vaz.htm
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_045_zilnatina_listu.jpg
•Slavíková 1984: Morfologie rostlin
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\ginkgo_leaf.gif
•Ginkgo biloba
•http://
•www.saltspring.com/oldisland/catalogue/Stamp%20pages/476%20Gingko.htm
•– uzavřená => (žilky propojeny anastomózami,
•Kromě vícežilných listů (u většiny rostlin) jsou listy jednožilné (jehlič-nany), skrytožilné
(tučnolisté) a bezžilné (vodní rostl., Lemnaceae)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\wolffia_arrhiza_tafel_043.jpg
•http://caliban.mpiz-koeln.mpg.de/~stueber/thome/band1/tafel_043.html
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Crassula_Portulacea_rubra.jpg
•http://
•www.glasshouseworks.com/succ-bc.html
•Crassula portulacea
•zpravidla lze rozlišit hlavní a postranní žilky; typy 3–5 se sítí anastomóz ozn. jako ž. síťnatá)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_pril19_listove_zilky.JPG

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_obrys_cepele.JPG
•• tvar čepele (obrys)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-2.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-1.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-2.jpg
•Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie (na 3 snímcích)
•• prostorový vzhled čepele
•– plochá, vlnitá, řasnatá (habr), kadeřavá (Rumex crispus), svraskalá (Rosa rugosa)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\rosa_rugosa.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\habr_obecny_list.jpg
•http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?129:
•Habr obecný Carpinus betulus
•Růže svraskalá Rosa rugosa
•http://botanika.bf.jcu.cz
•/morfologie/RosaRugListRostl.jpg:

•• okraj čepele
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_okraj_cepele.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-1.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-2.jpg
•• vrchol čepele
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_096_vrchol_cepele.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_095_text-2.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_096_text-1.jpg
•• konzistence čepele (dle povahy pletiva)
•– lupenitá (běžné byliny), blanitá (vodní mor), suchomázdřitá („mrtvá blána“, listeny kosatců),
průsvitná (rdest žlutavý), přehrádkovaná (některé sítiny), kožovitá (břečťan), dužnatá (= masitá;
rozchodník), dřevnatá (šupiny v šiškách)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Potamogeton_lucens_2.jpg
•Rdest žlutavý Potamogeton lucens
•http://
•flora.nhm-wien.ac.at/Seiten-Arten/Potamogeton-lucens.htm
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\juncus_torreyi_leaf.jpg
•Juncus torreyi
•http://www.missouriplants.com
•/GSR/Juncus_torreyi_page.html

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_jednoduche_listy.JPG
•Členění listu – listy jednoduché (celistvé nebo členěné) nebo složené
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_093_slozene_listy.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_text-1.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_092_text-2.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_093_text-1.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_094_text-1.jpg

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_055_opad_listu.jpg
•• podle polohy na stonku – přízemní nebo lodyžní
•– přitisklé (k lodyze), vzpřímené (malý úhel odklonu), odstálé (úhel kolem 45°), rozestálé (zhruba
90°)
•• polymorfismus – přítomnost různých listů na jedné rostlině
•– heterofylie – listy různých tvarů (břečťan, křen, lakušník)
•– anizofylie – listy stejného tvaru, ale lišící se velikostí (mateřídouška)
•
•
•Typy listů
•• podle doby trvání – opadavé opadají každý rok po vytvoření odlučovací vrstvy
•   – neopadavé (vytrvalé) opadávají až po několika letech
•      rostliny vždyzelené – vždy mají alespoň nějaké listy
•   místo přisedání listu ke stonku se nazývá listová inzerce;
•po opadu zde zůstává listová jizva
•Slavíková 1984:
•Morfologie rostlin
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\thymus_pulegioides_anizofylie.jpg
•http://botanika.wendys.cz/kytky/foto.php?129:
•Mateřídouška vejčitá Thymus pulegioides
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\batrachium_aquatile_heterofylie.jpg
•http://www.liberherbarum.com/Pn1399Th.htm
•Lakušník vodní – Batrachium aquatile

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\tussilago_farfara_supinaty_stonek.jpg
•• dělohy – první listy, které se často tvoří již v semeni
•– klíčení hypogeické (dělohy zůstávají pod zemí) nebo epigeické (dělohy vyneseny nad povrch země,
kde následně zezelenají)
•– obvykle krátká životnost, u některých rostlin tvar zcela odlišný od pravých listů (lípa, buk)
•– zásadní funkce je zásobní, jsou zdrojem živin pro klíčící rostlinu; dužnaté podzemní dělohy
mohou i nahrazovat funkci endospermu (dub, hrách)
•– nahosemenné mají větší počet děloh, krytosemenné jednu nebo dvě (viz dřívější členění na
jednoděložné a dvouděložné rostliny)
•• šupiny – nejčastěji nezelené (jednoduchá vnitřní stavba, celou šupinu obvykle tvoří stejné buňky
bez chlorofylu), výskyt na oddencích
•– na prýtu šupiny na bočních větvích (podobné listům) nebo v pupenech (zejména ochranná funkce)
•– šupinovité listy na stonku (např. podběl má šupinatý oddenek i stonek)
•Útvary listového původu se specifickou funkcí nebo polohou na rostlině
•http://rostliny.prirodou.cz/?nazvy=cs&rostlina=tussilago_farfara
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\delohy_fagus_sylvatica.jpg
•Buk lesní – Fagus sylvatica
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\delohy.jpg
•sparkleberrysprings.com/v-web/b2/images/b/bagmethod2.jpg
•http://
•Podběl lékařský – Tussilago farfara

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_052_listeny.JPG
•• listeny – v jejich úžlabí vyrůstají květy nebo květenství
•– pestře zbarvené listeny, lákající opylovače (černýš)
•– toulec – velký listen pod květenstvím áronovitých
•– zákrov – soubor listenů pod květenstvím hvězdnicovitých
•– obal, obalíček – soubory listenů v květenstvích miříkovitých
•– plevy a pluchy v květenstvích lipnicovitých
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\Melampyrum_avense_klas.jpg
•http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MelampyrumArvenseKlas2.jpg
•Černýš rolní
•Melampyrum arvense
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\spathiphyllum_wallisii.jpg
•Spathiphyllum wallisii
•http://yoohoo.euweb.cz/cantor2004
•/aktual/aktual6-06/6pictimg/spathiphyllum_wallisii01a.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\scorzonera_austriaca.jpg
•Hadí mord rakouský
•Scorzonera austriaca
•• listence – párové útvary (u jednoděl. pouze 1) na květní stopce nebo boční větvi, jejichž
postavení se vymyká genetické spirále pravých listů
•– přeměnou listenců vznikají u ostřic mošničky – zdánlivé „plody“ kryjící nažky
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\carex_grayi_mosnicky.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\viola_riviniana_listence.jpg
•Slavíková 1984:
•Morfologie rostlin
•Carex grayi
•http://botanika.wendys.cz/slovnik/heslo.php?366
•Violka Rivinova – Viola riviniana

C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\vernace_svinuta+slozena.jpg
•Uspořádání listů v pupenu
•Listová vernace – složení listu v pupenu před rozvinutím
• – plochá (Viscum, Coffea)
• – složená (Cerasus, Trifolium pratense)
• – svinutá (Arum, Ficus elastica)
• – řasnatá (Carpinus, Alchemilla)
• – nadvinutá (Populus, Viola odorata)
• – podvinutá (Polygonum, Primula veris)
•– circinátní (kapradiny, cykasy, z krytosemenných Drosera)
•– schumlaná (Papaver /korunní lístky/, Rhaeum)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\alchemilla_vulgaris.jpg
•Kontryhel obecný – Alchemilla vulgaris
•http://de.wikipedia.org/w/index.php
•?title=Bild:AlchemillaVulgaris(Blatt).jpg&filetimestamp=20050909123958
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\vernace_svinuta+slozena.jpg
•turfgrassmanagement.psu.edu/weedmgmt.cfm
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_082_listova_vernace.JPG
•Černohorský 1964: Základy rostlinné morfologie
•svinutá vernace
•složená vernace
•http://
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\papaver_dubium.jpg
•Mák pochybný Papaver dubium
•schumlaná vernace korunních lístků
•http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Bild:Papaver_dubium4.jpg&filetimestamp=20070624204004
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cycad_circinate_vernation.jpg
•Cycas revoluta   circinátní vernace
•http://
•www.flickr.com/photos/vitrain/202281650/in/set-72157601174673057/
•řasnatá vernace
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_047_listova_vernace.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_047_listova_vernace.JPG

•Listová estivace
•– vzájemné postavení listů v pupenu
•– chlopňovitá – listy stojí vedle sebe
•bývá rozlišována i estivace otevřená, kdy se listy navzájem nedotýkají, zatímco u chlopňovité v
užším pojetí se listy dotýkají, ale nepřekrývají
•– svinutá – každý list kryje sousední list a je kryt listem z druhé strany
•– skřidlicovitá – v užším pojetí střechovitý překryv protistojných listů
•v širším pojetí je pojem skřídlicovitá estivace používán pro překryv listů bez symetrie či
určitého pořádku
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_049_listova_estivace.JPG
•Slavíková 1984: Morfologie rostlin

•Přeměny listů (metamorfózy)
•• trny vznikají přeměnou celého listu (Berberis), listových úkrojků (Cirsium) nebo palistů
(Robinia); základní úlohou je ochrana před býložravci
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\berberis_trny.jpg
•Dřišťál obecný – Berberis vulgaris
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cirsium_palustre_leaf.jpg
•Pcháč bahenní – Cirsium palustre
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\netresk.jpg
•http://www.sk2.goo.cz
•/fotogalerie/fotografie/rostliny/trvalky/netresk.htm
•Netřesk – Sempervivum sp.
•• sukulence – zásoba vody v dužnatých listech (Sedum, Sempervivum, Saxifraga paniculata)
•• extraflorální nektaria mohou vznikat na listech či palistech (Passiflora)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\passiflora_nectaria_listy.jpg
•Mučenka – Passiflora sp.
•http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/PassifloraNectariaListy.jpg

•• úponky – přeměněná vřetena složených listů (Pisum, Vicia) nebo ovíjivé řapíky (Clematis vitalba)
•• listové struktury masožravých rostlin
•– tentakule – emergence na povrchu listů, vylučující lepivý sekret (Drosera)
•– „lapací past“, na podráždění rychlé sevření čepele („kloubový mechanismus“ na hlavním žebru,
Dionaea)
•– čepel přeměněna v úponku, zakončenou konvicovitou láčkou (Nepenthes)
•– na listech bublinatky (Utricularia) jsou bublinky uzavřené klapkou, ve kterých vzniká podtlak =>
na podráždění otevření klapky a nasátí oběti dovnitř
•http://www.zum.de/stueber/lindman/320.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\drosera_anglica.jpg
•Drosera anglica
•http://www.botany.cz/cs/drosera-anglica/
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\dionaea_muscipula.jpg
•Dionaea muscipula
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\nepenthes_bicalcarata_horni_past.jpg
•Nepenthes bicalcarata
•http://jflisek.carniplanta.com/seznamMR1.html
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\utricularia_cf_minor.jpg
•http://jflisek.carniplanta.com/seznamMR1.html
•Utricularia cf. minor
•http://sokolovak.com/foto_rostliny.htm
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_113_hrach_uponky.JPG
•Černohorský 1964:
•Základy rostlinné morfologie
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\bublinatka_past.gif
•http://www.masozravky.com/ostatni/STUDNICKA/studnicka04.htm
•

•• cibule – útvar listovo-stonkového původu (listové obaly kolem podpučí – báze stonku)
•
•
•
•
•
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_100_cibule.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\galanthus_nivalis_cibulky.jpg
•Sněženka podsněžník Galanthus nivalis
•http://www.botany.cz/cs/galanthus-nivalis
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\lilium_martagon.jpg
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\cernohorsky_101_cesnek.JPG
•– složená z více cibulek ve společném listovém obalu (Allium sativum)
•– plná, vzniklá z jednoho listu (Galanthus, Gagea)
•– sukničitá, tvořená větším počtem zdužnatělých listů (Allium cepa)
•– šupinovitá – na podpučí zdužnatělé šupiny (Lilium)
•
•Černohorský 1964:  Základy rostlinné morfologie
•Cibule kuchyňská – Allium cepa
•Lilie zlatohlavá – Lilium martagon Česnek kuchyňský – Allium sativum
•http://cs.wikipedia.org/wiki/
•Soubor:Illustration_Lilium_martagon0_clean.jpg

•• rhizofyl – list přeměněný v kořenová vlákna (Salvinia)
•Listového původu jsou i části květu – květní obaly, tyčinky a plodolisty
•K úplné redukci listů může dojít u parazitických rostlin (Cuscuta)
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\slavikova_057_salvinia.JPG
C:\user\Houba\Škola-obrázky\morfologie\4_list\kokotice_evropska.jpg
•Slavíková 1984: Morfologie rostlin
•http://
•www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=371
•Kokotice evropská Cuscuta europaea
•Praktický význam
•• potrava pro člověka – listová zelenina (košťáloviny, cibuloviny, vysoký obsah vitamínů), koření
(vavřín), čaj (sušené a oxidované listy), krmivo pro zvířata
•• průmysl textilní (sklerenchym, cévní svazky jednoděložných – sisalová vlákna, výroba provazů),
farmaceutický (léčivé rostliny – náprstník, rulík, durman, máta)