Nervový systém Systema nervosum centrale 1253219974 nervovasoustava •CNS je uložen v kostěném obalu (páteřní kanál a dutina lební) •Plní funkce: koordinační •Dělí se na : –Hřbetní míchu – (medulla spinalis) –Mozek – (encephalon) – nervovasoustava Hřbetní mícha (medulla spinalis): •Tvar válcového provazce, lehce oploštělý •Uložený v páteřním kanále •Délka 40-50cm •Tloušťka 10mm •V úrovni foramen magnum přechází v prodlouženou míchu •Kaudalně zakončena – kuželovitým ztluštěním (conus medullaris) v úrovni L1-2 •Níže pokračuje filum terminale (délka asi 25cm, tloušťka 1mm) sahá ke kostrči, s periostem srůstá • micha.gif, 6 kB nervy.gif, 3 kB •Sleduje zakřivení páteře •Tloušťka se mění dle oddílů (silnější – v místě odstupu nervů pro končetiny) –Krční (intumescentia cervicalis) –Bederní (intumescentia lumbalis) • • medulla-spinalis Rückenmark, Medulla spinalis Zevní popis: •Na povrchu podélné rýhy –Fissura mediana anterior –Sulcus medianus posterior –Sulcus laterales anterior –Sulcus laterales posterior – • Rückenmark, Medulla spinalis Průřez míchou: •Canalis centralis •Šedá hmota – substantia grisa (tvar motýla, H) •Vytváří míšní rohy (zadní, přední, postranní) –Cornua posteriora (dorsalia) –Cornua lateralis –Cornua anteriora (ventrales) •součástí sloupců míšních (přední, zadní, postanní) –Columnae post., lat., ant. – • 11a Bílá hmota – substantia alba •Provazce míšní – bílá (funiculi medullae spinalis) –Přední (funiculus anterior) –Boční (funiculus lateralis) –Zadní (funiculus posterior) v rozsahu krčním, hrudním, rozdělen podélnou rýhou (sulcus intermedianus posterior) rozdělen na: •Pars f. mediale (gracilis) •Pars f. lateralis (cuneatus) – • 880 •Ze sulcus laterales anterior, posterior – vystupují kořenová vlákna (fila radicularia) spinálních nervů –Přední (motorické) kořeny míšní radices ventrales –Zadní (senzitivní) radices dorsales •Zadní kořeny – zduření míšní uzlina (ganglion spinale) •Spojením předních a zadních kořenů – míšní nerv (nervus spinalis) •Úsek z kterého je tvořen – míšní segment • Oddíly míšní: •Krční oddíl (pars cervicalis medullae spinalis) - 8 segmentů •Hrudní (pars thoracica medullae spinalis) – 12 •Bederní (pars lumbalis medullae spinalis) – 5 •Křížový (pars sacrales medullae spinalis) – 5 •Kostrční (pars coccygea medullae spinalis) – 1- 3 • • Spinal%2Bnerves%2BAnatomy •Kořeny míšní opouští páteřní kanál příslušnými meziobratlovými otvory. •1. pár mezi atlasem a kostí týlní •Poslední dva přes hiatus canalis sacralis •Kaudální konec míchy je ve výši L2. •Dolní část kanálu páteřního obsahuje kořeny míšní – svazky připomínají koňský ohon (cauda equina) •Jeho součástí je i filum terminale • cauda-equina 400px-M%C3%AD%C5%A1n%C3%AD_obaly Obaly míšní: •Pia mater spinalis – měkká plena míšní, na povrchu míchy •Arachnoidea – pavoučnice, zevně od měkké pleny, volně míchu obaluje •Dura mater spinalis, tvrdá plena míšní, vazivový vak od foramen magnum končí až na kostrči •Prostor mezi arachnoidea a pia mater – cavitas subarachnoidea •Liquor cerebrospinales – mozkomíšní mok • • 880 anatomy-atlas-funiculi-tractus-spinal-cord-en_medical512 Mozek (encephalon): •1 350 – 1 500g •Novorozenec 350 – 400g •Růst mozku je ukončen kolem 30. roku •Po 50. roku involuje •Vývin z nervové trubice, tři základní váčky, později diferenciace na pět. • Midsagittal-midline-medial-section-through-the-human-brain 45 •Prodloužená mícha (medulla oblongata) •Varolův most (pons) •Mozeček (cerebellum) •Střední mozek (mesencephalon) •Mezimozek (diencephalon) •Koncový mozek (telencephalon) • • Mozkový kmen (truncus encephalicus): •Ty části mozku, které zbudou po odstranění koncového mozku a mozečku. •Prodloužená mícha •Varolův most •Střední mozek •Mezimozek • brain brainstem-anatomy-pons-midbrain-bulb-en_medical512 Prodloužená mícha (medulla oblongata): •Leží ve foramen magnum a na clivu •Navazuje na spinální míchu •Přechází do mostu •Délka 20 - 25 mm •Šířka 12 - 18 mm •Přední strana: –Na rozhraní prodloužené míchy a hřbetní diagonálně probíhají proužky decussatio pyramidum (překřížení pyramidových drah) – (odstup prvního páru krčních nervu) –dva podélné valy (pyramides medulle oblongate) bílá hmota (pyramidové dráhy) –Fissura mediana anterior –Sulcus bulbopontinus - konec • f15-20a_pons_longitudin_c •Laterální strana: –oválná tělesa (oliva) –Odstupy hlavových nervů: –XII. n. hypoglossus –XI. n. accesorius –X. n. vagus –IX. n. glossopharyngeus •Dorzální strana: –Pokračování zadních provazců míšních –Dva hrbolky (tuberculum gracile, tuberculum cuneatum) uvnitř šedá hmota – jádra (konec vzestupné dráhy) –Odstup stonků mozečku (pedunculi cerebellares inferiores) • File:Gray691.png > image708 > > •Velum medullare inferius – ploténka, tvoří strop 4. komory mozkové (fossa rhomboidea) •Tela choroidea ventriculi quarti upíná se na strop (zdroj mozkomíšního moku) •Otvory pro odtok moku do okolí mozku •Ústí centrální kanálek • • > > Řez oblongatou: •Dorzálně: •Šedá hmota - jádra tuberculum gracile, tuberculum cuneatus • (konec vzestupných drah provazců míšních) •Mediálně: •Retikulární formace (formatio reticularis) životně důl. reflexy •Ventrálně: •Bílá hmota – nervové dráhy • Netzsubstanz (Formatio reticularis) > • f15-20a_pons_longitudin_c Varolův most (pons): •Silný, asi 3cm široký, •Příčný val •Sulcus basilaris – středová mělká rýha •Ramena (pedunculi cerebellares medii) přechází v mozeček • Truncus pontocerebellares – svazky vláken přecházející do mozečku •Dorzální strana – spodina 4. komory mozkové •Prochází retikulární formace brainstem-anatomy-pons-midbrain-bulb-en_medical512 brainstem-anatomy-pons-midbrain-bulb-en_medical512 > •Odstup hlavových nervů: •VIII. n. vestibulocochlearis •VII. n. facialis •VI. n. abducens •V. n. trigeminus • • • • > > > > f15-22a_cerebellum_mids_c cerebellum-anatomy-cerebellar-vermis-lobules-fissure-en_medical512 Mozeček (cerebellum): •Největší oddíl zadního mozku •Uložen v zadní jámě lebeční nad oblongatou, mostem •Ohraničuje 4. komoru mozkovou •Hemisphaeria cerebelli •Mozečkový červ (vermis cerebelli) •3. páry stvolů: pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores (spojení s moz. kmenem) • > f15-22a_cerebellum_mids_c FYNS-Cerebellum-02 •Velum medullare superiores – kryje strop 4. kom. (ploténka) •Povrch: –Hluboké brázdy, oddělují jednotlivé úseky fissure cerebelli – (lobi, lobuli) –Rýhy (sulci cerebelli) –Šedá hmota (cortex cerebelli) •Uvnitř: –Bílá hmota (corpus medullare) vybíhá ke kůře jako stromovitá kresba (arbor vitae) –V bílé shluky šedá – jádra (nuclei cerebelli) zapojení mozečku do funkce • •Funkce: •Koordinace pohybů •Volní a mimovolní pohyby • CerebellumRegions 2-brain-69-638 Střední mozek (mesencephalon): •Délka i šířka 3 cm •Kaudálně navazuje na pons, •Kraniálně je spojen s mezimozkem •Dorzální a later.: Strany kryty hemisférami konc.mozku •Ventrálně: dva vybíhající stvoly (crura cerebri) bílá hm., svazky sestupných drah •Kanálek (aquaductus mesencephali) mokovod •Čtverohrbolí (tectum mesencephali) dorzálně od mokovodu, tvořeno destičkou (lamina tecti) –coliculi superiores, inferiores (zrak, sluch dráhy) • crus_cerebri_of_cerebral_peduncles1354507265164 brainstem •Od colliculi inferiores vystupují a do mozečku probíhají pedunculi cerebellares superiores •Mezi pedunculi rozepjato velum medullare superius, na dorzální straně hrana – uzdička (frenula veli medullaris superioris) •Fossa interpeduncularis •Odstupují: –IV. n. trochlearis Gray681 2-brain-69-638 diencephalon-anatomy-diagram-hypophysis-hypothalamus-habenula-corpus-callosum-en_medical512 Mezimozek (diencephalon): •Na spodině lebeční, • v rozsahu sella tursica •Obsahuje III. komoru mozkovou (ventriculus tertius) •Kraniálně přechází v telencephalon •Členění: –Epithalamus –Thalamus a metathalamus (největší část) –Subthalamus – kranialně a ventralně –Hypothalamus •Foramen interventriculare (párová otvor do postranních komor mozkových) •Sulcus hypothalamicus (mělká brázda na lat. straně komory - dělí ventrální a dorz. část mezimozku) dien4 • > > > > thalam1 Thalamus: •Vejčitý tvar •Přední konec vybíhá v hrbolek (tuberculum anterius thalami) 1 •Zadní rozšířený konec (pulvinar thalami) nad lamina tecti •Laterálně oddělen od telencephalon proužkem bílé hmoty (stria terminalis) 13 •Mediální okraj hrana (stria medullaris thalami) 3 obě med. spojeny tela choroidea ventricula tertii • thalamus Epithalamus: •Zadní část strie medullares thalami (trojúhelníkovité rozšíření (trigonum habenulae) 5 •spojeny v (Comissura habenularum) 6 •Vyklenuje šišinka (corpus pineale)7 • • • thalam1 thalam1 Methathalamus: •Na zadní stranu diencephala navazují zespodu dva • hrbolky - (corpus geniculatum mediale, laterale) 12, 11 • •Rostrální strana diencephala: •Lamina terminalis – uzavírá zepředu komoru •Later. strana: •Capsula interna 15 spojuje diencephalon s hemisférami • File:Gray654.png > •Mediální plocha obou thalamů •spojena (adhesio interthalamica) • • • • • diencephalon-and-brainstem •Hypothalamus: • •Ohraničen od chiasma opticum •Pedunculi cerebri (lat.) •Vzadu fossa interpeduncularis •Corpus mamilaris •Infundibulum na něm zavěšena hypophysis cerebri • • Gray720 dr-kapil-seminar-on-hypothalamus-6-638 Hypophysis cerebri: •Endokrinní žláza •10 mm •Ve fossa hypophysis sphenoidale •3 laloky: –Lobus anterior (adenohypophysis) –Lobus intermedia –Lobus posterior (neurohypophysis) • ANd9GcT_nJ4LkwDrfQTbk00iO_BwfUomoLo-v51uuesrboMU4nacdkQeUQ fig2 •Adenohypophysis: •Řídící postavení •Produkce hormonů: –Somatotropin –FSH –LH –TTH –Prolaktin –ACTH •Střdní lalok: –Melanocyty stimulující hormon •Neurohypophysis: •Hormony vznikají neurosekrecí, dostávají se sem axonálním prouděním •Hormony: –ADH –Oxytocin fig2 Koncový mozek (telencephalon): •Nejrozsáhlejší část •2 hemisféry (hemispheria cerebri) •Vzájemně spojeny několika komisurami. •Hemisféry: •Tvar čtvrtiny koule •Sagitálně orientovaná rýha mezi nimi (fissura longitudinalis) •Kalósní těleso na spodině (corpus callosum) největší komisura •Tři póly (polus frontalis, occipitalis, temporalis) •Tři plochy (facies superolateralis, medialis, inferior) •Okraje (margo superior, inferior, medialis) • hemispheres gyri Povrch hemisfér: •Kryta kůrou (cortex cerebri) •Rýhy (sulci cerebri) –Sulcus centralis –Sulcus lateralis –Sulcus parietooccipitalis •Závity (gyri cerebri) •Laloky (lobi cerebri) –Frontalis –Parietalis –Temporalis –Occipitalis –Insula (na spodině sulcus lateralis ve fossa cerebri lat.) • File:Gray727 parieto-occipital fissure.svg File:Gray717.png •Incisura praeoccipitalis •Fossa cerebri lateralis • • ANd9GcRPsnPFFy7agE9RV3Qy4PVu5QLMo5pSr_yJPUoVT74Mf8dsA_2q 10905592 524 Závity a rýhy: •Čelní lalok (lobus frontalis): •Sulcus praecentralis •Gyrus praecentralis •Sulcus frontalis superior, inferior •Gyrus frontalis superior, medius, inferior •Pars orbitalis •Pars triangularis •Pars opercularis • • •Gyrus rectus •Sulcus olfactorius –Bulbus olfaktorius – • 525 524 Temenní lalok (lobus parietalis): •Sulcus postcentralis •Gyrus postcentralis •Sulcus intraparietalis –Lobus pariet. superior –Lobus pariet. inferior •Gyrus supramarginalis •Gyrus angularis • 526 524 Spánkový lalok (lobus temporalis): •Sulcus temporalis superior •Sulcus temporalis inferior •Gyrus temporalis superior •(do fossa cerebri lateralis nasedají 2 - 4 drobné příčné gyri temporalis transversi –Přední (Heschlův zavit) sluch •Gyrus temporalis medius •Gyrus temporalis inferior •Bazální plocha: •Sulcus occipitotemporalis •Gyrus occipitotemporalis lat., med. •Sulcus collateralis • 524 Týlní lalok (lobus occipitalis): •Sulcus occipitalis transversus •Drobné a variabilní Gyri occ. superiores, laterales, •variabilní sulcus lunatus (zrak) před polus occ. • • 526 Insula (lobus insulae): •Leží na spodině fossa cerebri lateralis •Překryt okolními laloky •Prstencová rýha (sulcus circularis) 5 •Central sulcus insulae 4 •Krátká hrana (Limen insulae) 3 odděluje gyry •Gyrus longus insulae 2 •Gyrus braves insulae 1 • • insula_2 Závity a rýhy na facies medialis: •Hranice mezi laloky nejsou tak nápadné •Mozkový svalek (corpus callosum) (komisura) •Sulcus corporis callosis •Sulcus hyppocampi •Sulcus cinguli •Gyrus cinguli –Area subcallosa –Gyrus cinguli zúžený vzadu v – Istmus gyri cinguli – přechází do gyrus parahyppocampalis •Gyrus formicatus seu limbicus (g.cing. + g.parahipp.) na horní pól naléhá tenká vrstva šedé hmoty indusium griseum • 526 891 •Gyrus paraterminalis •Sulcus centralis •Lobus paracentralis • • • 526 •Lobus paracentralis •Sulcus calcarinus •Gyrus lingualis •Sulcus parietooccipitalis •Praecuneus •Klínovitý záhyb (Cuneus) • • Ke koncovému mozku dále patří: •Corpus callosum •Fornix •Septum pellucidum • corpus-callosum-gross-anatomy-fornix-septum-pellucidum-en_medical512 F2 > > > > > corpus-callosum-gross-anatomy-fornix-septum-pellucidum-en_medical512 > Corpus callosum: •Příčně orientovaná vlákna •Tvar oblouku •Části: –Rostrum corporis callosi –Genu corporis callosi –Truncus corporis callosi –Splenium corporis callosi (zadní rozšířená část) • > > Fornix: •Párový útvar, provazec, neuzavřený prsten •Spojuje gyrue parahippocampalis s corpus mamillare •Nahoře se připojuje ke corpus callosum •Obtáčí thalamus •Vpředu se zanořuje do hypothalamu •Tři části: –Crus fornicis –Corpus fornicis –Columna fornicis •Fimbria hippocampi • (bílá hrana) •Comissura fornicis • 1511 The Limbic Lobe.jpg corpus-callosum-gross-anatomy-fornix-septum-pellucidum-en_medical512 > > •Mezi dolní plochou corpus fornicis a horní hranou mezimozku – štěrbina, která pokračuje dozadu mezi mozeček a mozkové hemisféry. (fissura transversa cerebri) 17 • • corpus-callosum-gross-anatomy-fornix-septum-pellucidum-en_medical512 Human_brain_frontal_%28coronal%29_section_description_2 Septum pellucidum: •Mezi collumna fornicis a zadní stranou genu corporis callosi a truncus corporis callosi – tenká bílá ploténka (lamina septi pellicidi) •Cavum septi pellucidi •Obsahuje jádra šedé hmoty • corpus-callosum-gross-anatomy-fornix-septum-pellucidum-en_medical512 250px-Gray732 Dutiny CNS: •4 mozkové komory (ventriculi) •Spojovací kanálek (aquaductus mesencephali) •Vyplněny mozkomíšním mokem (liquor cerebrospinalis) • lkc komory-cz Centrální kanálek (canalis cerebralis): •Probíhá celou osou hřbetní míchy jako úzký kanálek •Kaudálně až do filum terminale, slepě končí •V conus medullaris se mírně rozšiřuje (ventriculus teminalis) •Kraniálně navazuje na 4. komoru mozkovou • afp19980415p1825-f3 400px-M%C3%AD%C5%A1n%C3%AD_obaly 0528 Čtvrtá komora mozková (ventriculus quartus): •Tvar čtyřbokého jehlanu •Spodina má tvar kosočtverce (fossa rhomboidea) •dorzální plocha - oblongata a most •Strop - tegmen ventriculi quarti •Rostralně – aquaductus mesencephali • 250px-Gray735 116 Fossa rhomboidea: •Kaudalně ohraničena – rozestupujícími se pedunculi cerebellares inferior • (pars inferior) 7 •střed pedunculi cereb. medius • (pars medialis) 5 •Rostralně pedunculi cereb.superior • (pars superior) 4 •ve středu rýha (sulcus medianus) •Lateralně kratší rýha (sulcus limitantes) ukončen jamkami (fovea super., inf.) •Mezi nimi eminentia medialis, na ní hrbolek colliculus facialis 6 • 943 116 •Příčně orientované pruhy (striae medullares) •Recessus lateralis – lat. od sulcus limitans • • Tegre ventriculi quarti: (strop) •Tvořen třemi útvary • (velum medullare inferius, fastigium mozečku, přední – velum medullare superius) •Připojeno kaudalně -Tela choroidea ventriculi quarti - vybíhá do recessus lat.- řasy (cévní pleteně), •Ve velum medull.inf. • - tři otvory spojení se • subarachnoidálním prostorem • – apertura mediana ventriculi • (2x later.), • Aquaductus mesencephali (canalis Sylvii): •Úzký kanálek •Probíhá středním mozkem •Spojuje 3 a 4 komoru • ventsB s13048 Třetí komora mozková (ventriculus tertius): •Sagitálně orientovaná štěrbina •V mezimozku •V přední části lat. Foramina interventricularia (foramina Monroi) spojuje s postranními komorami •Rozlišujeme 6 stran (rostrální, zadní, spodní, horní, 2x later.) • ventsB s13048 Ventriculus-lateralis 0528 Postranní komora mozková (ventriculus lateralis): •Párová, nejrozsáhlejší, v mozkových hemisférách •Podkovovitý tvar •Oba volné konce směřují dopředu •Členění: –Cornu anterior (čelní lalok) –Cornu inferior (spánkový lalok) –Pars centralis (temenní lalok) –Cornu posterior (týlní lalok) • • •Cornu anterius: •Před foramen interventriculares •Zakončen slepě •Trojboký tvar •Mediální strana –septum pellucidum •Střední horní – corpus callosum •Lat. – caput nuclei caudati (vyklenuje se do komory) • 0528 At0t6xdCIAANCdH •Pars centralis: •Terminální lalok •Nejrozsáhlejší část •Až do odstupu cornu posterius •Stop – corpus callosum •Dolní – složitá •Mediálně – připojuje tela choroidea ventriculi lat. • • 0528 Ventriculus-lateralis 0528 •Cornu inferius: •Směřuje dopředu, nahoru •Slepý konec •Spánková lalok •Mediální strana – hrana (fimbria hippocampi) • k ní připojena tela choroidea ventriculi lat. •Eminencia collateralis •Trigonum collaterale • • multimedia-anatoma-ua-13-728 •Cornu posterius: •Nejmenší část •Trojboká pyramida, základna k otvoru navazující na pars centralis • • •Prostory vyplněné : mozkomíšním mokem. • 0528 Ventriculus-lateralis Obaly (pleny) centrálního nervového systému (maningy): •Vazivové blány •Vloženy mezi kostěná pouzdro a povrch CNS •Tvrdá plena (dura mater) •Měkká plena tj. cévnatá (pia mater) •Pavoučnice (cavitas subarachnoidalis) • s_1263551480 s_1263551480 Dutiny mezi plenami: •Subarachnoidalis (spatium subarachnoideale) •Subduralis (spatium subdurale) • • • Gray769 Tvrdá plena (dura mater): •Silný pevný vak •Tvořena dvěma listy (vlastní dura mater a periost) spolu srůstají prostor mezi nimi vzniká při krvácení •Zevní list se pevně spojuje s kostmi neurokrania •Oba listy se rozestupují pouze v žilních splavech • showimage%5B9%5D cerebral-falx-cerebellar-tentorium-cranial-dura-mater-anatomical-picture-en_medical512 •Vnitřní list vytváří několik duplikatur (řasy tvrdé pleny mozkové) vstupují mezi jednotlivé části mozku •a) Falx cerebri – •srpovitá, •3 cm široká •Sagitálně orientovaná, mezi oběma hemisférami – do fissura longitudinalis cerebri •Připevněná vpředu - na crista galli, crista frontalis •Vzadu – k protuberancia occipitalis interna •Dolní okraj – volný dosahuje ke corpus callosum •Vzadu – srůstá s tentorium cerebelli •Probíhají v ní žilní splavy • cerebral-falx-cerebellar-tentorium-cranial-dura-mater-anatomical-picture-en_medical512 •b) Falx cerebelli: •Úzká řasa •Srpovitá •Srůstá s crista occipitalis interna •Volný okraj přední se vsouvá mezi mozečkové hemisféry •Nahoře srůstá s tentorium cerebelii •Dole dosahuje k zadnímu okraji foramen magnum, rozděluje se po obou ramenech • showimage%5B9%5D showimage%5B9%5D cerebral-falx-cerebellar-tentorium-cranial-dura-mater-anatomical-picture-en_medical512 •c) Tentorium cerebelli: •Široká •Horizontálně orientovaná řasa •Vsouvá se do zadní části fissura transversa, odděluje od sebe týlní laloky mozkových hemisfér a mozeček •Lat. okraj připojen k proc. clinoidei anteriores et posteriores, pyramidám spánkové kosti •Na okraj sulci transversi protuberancia occipitalis interna •Srůstá s falx cerebri a falx cerebelli • •d) Diafragma sellae: •Příčně orientovaná řasa •Připojená na okraj sella tursica téměř úplně uzavírá fossa hypophysialis •e) Cavum trigeminale: •V oblasti impressio trigemini dutinka ve které leží ganglion trigeminale •f) Vagina nervi optici: •Obal zrakového nervu přes canalis optici až k oční kouli • showimage%5B9%5D cerebral-falx-cerebellar-tentorium-cranial-dura-mater-anatomical-picture-en_medical512 Měkká plena: (leptomeninx) •Dvě samostatné blány •Zevní – pavoučnice (arachnoidea) •Vnitřní omozečnice (pia mater) • • 548 Pavoučnice (arachnoidea): •Tenká cévnatá blána •Spolu s dura mater ohraničuje štěrbinovitý prostor spatium subdurale (cavum subdurale) •Spolu s pia mater pak cavitas subarachnoidealis – vyplněn mozkomíšním mokem • • 548 •Obaluje celý mozek, přebíhá nerovnosti •Proti kostem lebním vybíhají z pavoučnice klkaté výběžky (granulationes arachnoideales) proniká až do splavů tvrdé pleny (vznik až po narození) • • Gehirnschnitt,%20Linder,%20S 548 Omozečnice (pia mater): •Tenká vazivová blána •Přilehlá těsně na povrch mozku •Hojně prorostlá jemnými cévami, vytvářejí sítě, z nich větve odstupující do mozku zasahují i do komor (součástí tela choroidea ventriculorum) •Subarachnoidealní prostor místy rozšířen v cisternae subarachnoideales – nejvýznamnější cistena cerebellomedullaris • • Gehirnschnitt,%20Linder,%20S image768 Mozkomíšní mok (liquor): •Čistá bezbarvá tekutina •Velmi malé množství bílkovin, glukózy, minimálně lymfocytů •Dospělý asi 150m3 •Vznik z krevní plazmy v choroidei všech komor •Liquor z postranních komor odtéká do 3. komory pak do 4. komory část plní centrální kanálek míchy, většina přes apertura mediana a lat. Do subarachnoidealního prostoru a do sinu durae matris •Význam: mechanický (nadlehčování) Cévní zásobení CNS: Cévní zásobení hřbetní míchy: 1.Tepny hřbetní •Četné rr. spinales – odstupují z okolních tepen: •Krční (a. cervicalis ascendens, a. vertebralis, a. cervicalis profunda) •Hrudní (aa. intercostales posteriores) •Bederní (aa. lumbales, a. iliolumbalis) •Křížová (a. sacralis lat., med.) •Podél kořenů míšních se vytváří rr. Radiculares ant., post spinal-cord-arteries-adamkievicz-spinal-nerve-anatomy-en_medical512 •rr. radiculares anterior: •vytváří na přední straně míchy a. spinalis anterior – přes fissura mediana anterior k šedé hmotě předních rohů míšních z ní – aa. Sulcocommisurales •rr. radiculares posterior: •na každé straně míchy aa.spinales posterior •sestupují podél sulcus lateralis posterior • •Všechny spojeny četnými anastomózami •Do míchy odstupují drobné aa. Periphericae •Také odstupují větve pro tvrdou a měkkou plenu míšní • spinalisanterior anatomy-cross-section-spinal-cord-veins-illustration-en_medical512 •2. Žíly hřbetní míchy: •Krev odváděna prostřednictvím četných vv. spinales do žilních pletení v epiduralních prostorech (plexus venosi vertebrales interni) •Také z těl obratlů • (vv. basivertebrales) •Vv. intervertebrales • CarotisWillisi2 Cévní zásobení mozku: 1.Tepny mozku: •Přivádí aa. vertebrales a aa. carotides internae •Spojují se na spodině lebeční •Tvoří circulus arteriosus cerebri (circulus arteriosus Willisi) • A. vertebralis: •Vstupuje přes foramen magnum •Klade se na pars basilis ossis occipitalis •Při dolním okraji mostu se spojují v jednu nepárovou • a. basilaris •Při předním okraji mostu se rozvětvuje na aa. cerrebri posteriores •Součást circus arteriosus cerebri CarotisWillisi2 Fig-29-Circulus-arteriosus-or-circle-of-Willis Větve a. vertebralis: •A. spinalis anterior, posterior •A. cerebelli inferior posterior (z ní r. choroideus ventriculi quarti) –Rr. Medullares oblongatam • • CarotisWillisi2 CarotisWillisi2 Větve a. basilaris: •A. cerebelli inferior anterior •A. labyrinthi (vnitřní ucho) •Aa. pontis •A. cerebelli superior •A. cerebri posterior (konečná větev, podél pedunculi cerebri na spodinu spánkového laloku a týlního laloku) –Z ní a. communicans posterior spojuje se s a. cerebri media (thalamus, hypothalamus, capsula interna, plexus choroideus 2 a postr. komor) • CarotisWillisi2 A. carotis interna: •V canalis caroticus vydává drobné –aa. caroticotympanicae –Aa. hypophysiales –R. meningeus •A. ophthalmica (z ní větve pro mozk. hemisfery) •A. cerebri anterior •A. communicans anterior •A. choroidea anterior (postr.komory) •A. cerebri media (pokr. a. carotis interna, do fossa cerebri lateralis, konečné větvení-thalamus capsula interna basální ganglia) cataPNS1 slide0001_image025 Periferní nervový systém: •Nervy, které spojují CNS s orgány a tkáněmi celého těla •Nervy - tvořeny výběžky neuronů (axonů) – nervové vlákno, uvnitř oddělené svazky obaleny vazivovým pouzdrem (perineurium) •Z perineuria odstupují mezi jednotlivá vlákna vazivová septa (endoneurium) •Na povrchu –vaz. obal (epiperineum) • Nervová vlákna dělíme: •Dostředivá (aferentní) senzitivní, senzorická •Odstředivá (eferentní) motorická, autonomní •Podle druhu vláken dělíme: •Motorické •Senzitivní •Senzorické •Autonomní •Smíšené • 79926-1412901-1948687-2042384tn 250px-Nerves_of_the_left_upper_extremity Periferní nervy: •Provazce lesklé bílé barvy •Válcovitý, oploštělý tvar •V místě rozdvojení a ganglií – rozšířené •Nejsilnější v blízkosti CNS, periferně slábnou •Bílá – myelin , •šedá (u postgangliových vláken autonom. NS) •Probíhají většinou společně s cévami (obaleny vazivovou pochvou (nervově cévní pleteně) •Na flekční straně kloubů •Vyživovány vasa nervorum • Nervové uzliny (ganglia): •ztluštělé uzlíky •Nakupeniny těl neuronů •Dvojího druhu: –Ganglia cerebrospinalia (součástí zadních kořenů míšních a některých kmenů hlavových nervů) –Ganglia autonomica (součást autonomního NS) ta, dělíme ještě na: •Ganglia sympatická •Ganglia parasympatická •Autonomní ganglia smíšená Periferní nervy dělíme dle oblastí inervace: 1.Somatická oblast: (pohybový systém, kůže, smyslová ústrojí) kraniospinální systém: •Hlavové nervy (nervi craniales) •Míšní nervy (nervi spinales) 2.Autonomní systém: (žlázy, trávení, dýchání…) • Hlavové nervy (nevi craniales): •Přímo z lebeční dutiny (hlavy), mozku •12 párů, římské číslice •Za kraniálního průběhu obaleny mozkovými obaly •Poté se větví •Některé zasahují i do těla (n. vagus, • n. accesorius) I. Čichový nerv (n. olfactorius): •Součástí čichové dráhy •Krátká, tenká, nemyelinizovaná vlákna •Ze smyslových buněk čichové sliznice vlákna • (fila olfactoria) přes lamina cribrosa čichové kosti do bulbus olfactorius Mozkové nervy Mozkové nervy II. Zrakový nerv (n. opticus): •Je rostrálně vychlípenou částí diencephala a součástí zrakové dráhy •Tvořen neurity gangliových buněk sítnice oka •Vystupují z oční koule přes canalis opticus do prostřední jámy lebeční •Před fossa hypophysialis se částečně kříží (chiasma opticum) •Pokračují jako truncus opticus obtáčejí pedunculus cerebri a dělí se na dvě větve: –Silnější (ramus lat.) - končí v podkorových zrak. centrech –Slabší (ramus med.) – k některým jádrům mozkového kmene, ret. formaci. Mozkové nervy Datei:Augennerven.jpg III. Okohybný nerv (n. oculomotorius): •Silný, odstupuje z mozk. kmene na spodní straně středního mozku ve fossa interpeduncularis v sulcus n. oculomotorius, směřuje dopředu •Vystupuje přes tvrdou plenu lat. od processus clinoideus posterior a vstupuje do lat. stěny sinus cavernosus •Vniká do očnice přes fissura orbitalis sup., vstupuje do anulus tendineum communis a větví se: –ramus sup. (m. levator palpebrae superioris, m. rectus sup.) –ramus inf. (m. rectus med., inf., m.obliquus inf.) + parasympatická větev (gangliom. ciliare – m. ciliaris, m. sphincter pupillae) 300px-Augennerven IV. Kladkový nerv (n. trochlearis): •Tenký, odstupuje z dorzální strany mozk. kmene, obtáčí pedunculus cerebri, na spodinu mozku, •Při hrotu pyramid přechází přes plenu mozkovou •Vstupuje do lat. strany sinus cavernosus •Do orbity přes fissura orbitalis sup., •Inervuje: m. obliquus sup. Mozkové nervy silmalihased Mozkové nervy VI. Odtahující nerv (n. abducens): •Z přední stany mozk. kmene mezi mostem a oblongatou •Rostralně po clivu na úrovni pyramid vstupuje do sinus cavernosus •Přes fissura orbitalis super. do očnice •Končí m. rectus lat. •Pouze somatomotorická vlákna • silmalihased Mozkové nervy V. Trojklanný nerv (n. trigeminus): •Nejmohutnější •Na bazální straně mozk. kmene •Dvě části (silnější – senzitivní, slabší - motorický kořen) •K hrotu pyramid, přes tvrdou plenu (cavum trigeminale) - velká uzlina (ganglion trigeminale) •Vystupují tři větve: –n. ophthalmicus, –n. maxillaris, –n. mandibularis • Mandibularis N. ophtalmicus: •Čistě senzitivní větev •Oblast očnice, čelo, část sliznice dutiny nosní •Přes sinus cavernosus, fissura orbitalis sup. (v očnici řadu větví) • Mandibularis N. maxillaris: •Po výstupu z gangliomu opouští dutinu lebeční přes foramen rotundum do fossa ptherygopalatina •senzitivní, vegetativní •tam dělí na tři větve –n. zygomaticus (2) – (gland. lacrimalis), –n. infraorbitalis, –nn. Pterygopalatina (3) • 2 3 Mandibularis N. mandibularis: •Nejsilnější větví trojklanného nervu •Kromě senzitivních větví i motorická (m. temporalis, m. masseter, mm. ptarygoidei, m. digastricus, m. mylohyoideus, m. tensor veli palatini, • m. tensor tympani) •Dělí se: –N. buccalis (kůži tváře, – sliznice předsíně ústní) –N. auricotemporalis –N. lingualis (sliznice – dus. ústní, jazyk) –N. alveolaris inferior – (spodina dutiny ústní) • VII. Lícní nerv (n. facialis): •Vzniká spojením dvou samostatných nervů •Motorická + smíšenou část (senzitivní, parasympatická) •Mezi mostem a oblongatou •S n. vestibulocochlearis vstupuje do porus acusticus internus •Na spodině meatus acusticus internus vniká do canalis facialis •Přes foramen stylomastoideus vystupuje z lebky •Vniká do fossa retromandibularis (plexus parotideus), vede až k svalům obličeje a krku 300px-Cranial_nerve_VII Mozkové nervy yz-anatomisi-fazlas-iin-wwwtipfakultesiorg-9-638 Soubor:Head facial nerve branches.jpg Větve n. facialis rozdělujeme do 3 skupin: 1.Větve vystupující v canalis facialis (parasymp. vlákna, chuť. vlákna patro, jazyk, z bubínku) 2.Větve pod foramen stylomastoideus • (svaly ušního boltce, svaly nadjazylkové) 3.Větve z plexus parotideus (kožní svaly čela, spánkové krajiny, oční, svaly tváře, brady, krku) • • Přehled inervace: •Vlákna branchiomotorické – inervace kožních svalů hlavy a krku •Vlákna parasympatické – slinné žlázy patra, dutiny nosní, jazyka, subliqualis, submandibularis •Vlákna somatosenzitivní – do kůže zevního zvukovodu •Vlákna chuťová - chuť z předních 2/3 jazyka, patra VIII. Sluchorovnovážný nerv (n. vestibulocochlearis): •Senzorický •Vystupuje mezi mostem a prodlouženou míchou dvěma kořeny (horní, dolní) po výstupu se spojují •Kolem pedunculus cerebelli inf. do porus acusticus internus •Tam se dělí na dva •Přivádějí informace ze –sluchových buněk hlemýždě –smyslových buněk rovnovážně statického orgánu vestibulu • • anatomy90 anatomy90 Pars cochlearis: •Vystupuje ve fundus meatus acusticus internus •Tvořen centrálními výběžky neuronů, které tvoří ganglion cochleae •Vyplňuje canalis spiralis cochleae •Periferní výběžky se spojují se smyslovými buňkami Cortiho organu • anatomy90 Pars vestibularis: •Tvořen centrálními výběžky neuronů z ganglion vestibulare •Uloženy na dírkovaných ploténkách area vestibularis super., inf.- ve fundus meatus interni •Perif. výběžky navazují na smyslové buňky v cristae ampullares v canales semicirculares a maculae staticae ve vestibulu jako tři samostatné nervy –N. utriculoampullaris –N. saccularis –N. ampullaris posterior • H18_029-05_zoom IX. Jazykohltanový nerv (n. glossopharyngeus): •Inervuje především zadní třetinu jazyka, hltan a měkké patro •Vystupuje z mozk.kmene několika kořeny z rostrální části sulcus lat. postr. oblongaty •Nad foramen jugulare zduření dvě ganglia (ganglion superior, inferior) •Pod spodinou lební směřuje kaudálně, pak obloukovitě dopředu – prostupuje štěrbinou mezi a. carotis int. a v. jugularis int. na lat. straně m.stylopharyngeus – vstupuje do hltanu • kN3H2X16dZUDU-jeKtQS5w_m Větví se: N. tympanicus - •vystupuje z ganglion inferior, vstupuje do canalis tympanicus do dutiny bubínku •Parasympatická větev pokračuje do fossa infratemporalis a končí v ganglioma oticum (přivádí sekretorické větve glandulae parotis) • 9-glossopharyngeal-nerve-human-gross-anatomy-en_medical512 •R. sinus carotici: •Sestupuje k sinus caroticus a glomus caroticus •Rr. pharyngei (senz. i motor.) •R. m. styloidei •Rr. tonsillares •Rr. linquales • • 187968_203975822963163_6878228_n 400px-Gray783 vagus-nerve-image X. Bloudivý nerv (n. vagus): •Ze sulcus lat. posterior oblongaty •Vstupuje do foramen jugulare vstupuje do ganglion super. inf., •Na krku sestupuje s v. jugul. int. a a. carotis int. •Vstupuje do dutiny hrudní •Přes arcus aortae •Na zadní stranu bronchů •Jícen (plexus oesophageus) •K hiatus oesophageus bránice •Žaludeční stěna •Řada větví (na hlavě, krku, hrudníku, břicha) • Větve odstupující na hlavě: •R. meningeus (pro tvrdou plenu v oblasti zadní jámy) •R. auricularis (inervuje kůži zevního zvukovodu, ušní boltec, část bubínku) •Větve z krku: •Rr. pharyngei podíl na tvorbě plexus pharyngeus •N. laryngeus superior (hltan, sliznice nad glottidis) •Rr. cardiaci cervicales sup., inf. (podél krčních tepen, na oblouk aorty – plexus cardiacus a plexus coronarius) •n. laryngeus recurrens – (svaly hrtanu) Větve odstupující v dutině hrudní: •rr. cardiaci thoracici (ovlivňují srd. frekvenci, rozšiřují aa. coronaria cordis) •rr. bronchiales (plexus pulmonales –reflektorická regulace dýchání, hl. sval. bronchů – zúžení) •Plexus oesophageus •Větve odstupující v dutiny břišní: •rr. gastrici ant., post.,(sekret., motor.) •rr. hepatici •rr. coeliaci (tráv. trubice až k pohl. žlázám) •rr. renales (k ledvin. a nadledvin) Obrázok XI. Přídatný nerv (n. accesorius): •Ze sulcus lat. post. oblongaty od odstupu n. vagu. •A ze sulcus lat. post. kraniálních 4 - 5 segmentů krční míchy •Pod bazí lební se větví –ramus internu – (spojuje se s vagem, – inervuje hrtan) –ramus externus – (inervuje svaly – – m. trapezius, – m. sternocleidomastoideus) • XII. Podjazykový nerv (n.hypoglossus): •Vystupuje ze sulcus lat. ant. oblongaty •Z lebky přes canalis n. hypoglossus •Pod bazí lební leží mezi v. jugularis int., n. vagus •Spojuje se s větvemi C2-3 plexus cervicalis •Větví se: –R. thyrohyoideus (svaly) –Rr. linguales – (svaly jazyka) • 400px-Nn_craniales Nervy míšní (nervi spinales): •Vystupují z hřbetní míchy •31 párů (z každého segmentu jeden) •Smíšený nerv (motorická, autonomní, senzitivní) •Vzniká ze dvou kořenů míšních (motorický- radix ventralis) a (senzitivní – radix dorsalis) •Za zadním kořenem je míšní uzlina (ganglion spinale) jejich periferní raménka přivádějí informace z perif. těla, centrální raménka končí u jader šedé hmoty a zadních provazcích míšních •Oba kořeny se spojují ve foramen intervertebrale a tvoří míšní nerv. Dělení podle místa výstupu z míchy: 1.Krční n. (n. cervicales) - 8 párů 2.Hrudní n. (n. thoracici) - 12 párů 3.Bederní n. (n. lumales) – 5 párů 4.Křížové n. (n. sacrales) – 5 párů (vystupují přes foramina sacralia, poslední pár přes hiatus sacralis) 5.Kostrční n. (n. coccygeus) – 1 pár (vystupuje prostřednictvím hiatus sacralis) • Nervový periferní systém Po výstupu z foramen intervertebrale se větví na: •R. meningeus – krátká, tenká větvička, přes for. intervertebrales se vrací do pát. kanálu inervuje pleny míšní •R. communicans albus – silná větev, směřuje do sympatických ganglií v truncus sympaticus (z nervů C8 – L2) •R. communicans griseus – vrací se ke spinálnímu nervu z ganglii truncus sympaticus •R. dorsalis – slabá, smíšená větev (na krk a trup) •R. ventralis – nejsilnější, smíšená, (na přední stranu krku a trupu) Přední větve míšních nervů: •Pleteň krční (plexus cervicalis): C1- C4 četné spojky, vystupují senzitivní a motorické větve •Senzitivní: –N. occipitalis minor –N. auricularis magnus –N. transversus colli –N. supraclaviculares •Motorické: –R. musculi přední strany krku –N. phrenicus Plexus brachialis: C4 – Th1 •Spojky vznikají postupně jako primární svazky, pak sekundární svazky postupně obstupují kmen a. axillaris z něho teprve vlastní periferní nervy •Fasciculus lateralis (zevně od a. axill., n. medianus horní ram.) •Fasciculus medialis (n. medianus dolní větev – pokračuje jako n. ulnaris) •Fasciculus posterior (n. axillaris, n. radialis, pars supraclavicularis, pars infraclavicularis) Abb3 Abb3 Pars supraclavicularis plexus brachialis: •N. dorsalis scapulae •N. suprascapularis •N. thoracicus longus •N. thoracicodorsalis •Nn. subscapularies •N. subclavius •N. pectoralis medialis, lateralis • > > > > > > > > > File:Gray809.png Pars infrascapularis plexus brachialis: •N. musculocutaneus •N. medianus •N. ulnaris •N. cutaneus brachii medialis •N. cutaneus antebrachii medialis •N. axillaris •N. radialis • > > > • Soubor:Nervy horni koncetiny.gif 623a Rami anteriores nervorum thoracicorum (Th1 – Th12): •Přední větve hrudních nervů zachovávají segmentové uspořádání, •nevytváří pleteně •Probíhají v mezižeberních prostorech •Nn. intercostales • symptome_intercostales 575 Rami anteiores nervorum lumbalium: (Th 12 – L4) •Plexus lumbalis •Uložena v m. psoas major při páteři •Z pleteně vystupuje • rr. musculares •Další větve jdou horní – • po vnitřní straně stěny, • pak prochází sval. stěnou • a pokračují do kůže třísel, • stehna po lig. inguinale •Dolní – sestupují pánví po zadní stěně, k přední stěně pán., vystupují na stehno a pokračují níže • 575 Plexus lumbalis: •N. iliohypogastricus •N. ilioinquinalis •N. genitofemoralis •N. obturatorius •N. cutaneus femoris lat. •N. femoralis • • • > > > > > > nerve-lower-limb-lumbosacral-plexus-nervous-anatomy-femoral-sciatic-nerve-en_medical512 Rami anteriores nervorum sacralium et nervi coccygei: • Plexus sacralis: • (L4, L5, S1 – S5 a Co) •Největší nervová pleteň •Vystupuje ve • foramina sacralis anteriora •Připojují se i vlákna • předních větví • lumbosacralis, n. coccygeus - vystupující z hiatus sacralis •Obsahuje i vlákna parasympatická •Vystupují krátké sval. větve pro pelvitrochanterické svaly, mm. glutaei, pro svaly a kůži stehen, bérce, nohy • Větve: •N. glutaeus superior •N. glutaeus inferior •N. cutaneus femoris posterior •N. inschiadicus •N. tibialis •N. fibularis communis •N. pudendus • •Plexus coccygeus (S5 – Co): •Inervace: m. levator ani, m.coccygeus • 623a Autonomní nervový systém: •Eferentní dráhy inervují: žlázy, hladkou svalovinu a svalstvo srdeční •Také vegetativní NS •Úzký vztah k psychice •Buňky aferentního neuronu jsou ve spinálních míšních gangliích a v gangliích některých hlavových nervů (VII, X, IX,) •Eferentní dráhy – složeny ze dvou neuronů –1. neuron leží v autonomních jádrech CNS, ten, tvoří se svými myelinizovanými výběžky (bílé) tzv. pregangliový neuron, končí u periferiích buněk autonomních ganglií –od buněk periferních ganglií (2. neuron) vedou výběžky bez myelinové pochvy (šedé) tzv. postgangliový neuron další přerušení až ve stěně inervovaného orgánu nebo těsně před ním. • Dělení: •Pars sympaticus (sympathica) •Pars parasympaticus (parasympathica) •Liší se svým začátkem v CNS •Jde o antagonistické systémy (symp. – budivě), (parasymp. - tlumivě) •Nepůsobí izolovaně ale současně (výsledkem je rovnováha obou systémů) •Některé org. inervují jen symp. (cévy, potní žlázy končetin), nebo jen parasympat. (žaludek, pancreas) •Farmakodynamicky se systémy liší: –Sympat. (noradrenalin, adrenalin) –Parasymp. (acetylcholi) Click Organs to Browse Related Diseases Pars sympatica: •Pregangliová vlákna začínají z buněk nucleus intermediolateralis míchy •Dostávají se přes radix ventralis C8 – L3 do příslušných míšních nervů •Z nich záhy odstupují jako rami communicantes albi •Vstupují do sympatických ganglii (paravertebrální ganglia) podélným propojením vytváří truncus sympaticus •V nich předání signálu asi 20 neuronům ganglií •Jejich axony pak jako postgangliová vlákna ganglion opouštějí Truncus sympaticus: •Krční: před proc. transversi krčních obratlů, 3 ganglia (ganglion cervicale superius, medius, inferius - splývá s 1. hrudním vytváří ganglion cervicothoracicum) •Hrudní: před hlavicemi žeber, 10 -11 ganglií (ganglia thoracica) •Bederní: po bocích těl bederních obratlů, 4 – 5 ganglia lumbalia •Pánevní: po přední ploše křížové kosti, 4 ganglia sacralis před S1 se dx. a sin. spojují vzniká ansa sacralis v ní jedno nepárové ganglion impar. •Z paravertebrálních ganglií vystupují postgangliová vlákna. • •Z paravertebrálních ganglií vystupují postgangliová vlákna: • rr. interganglionares (podélné spojky pro přepojení k vyšším, nižším gangliím) • rr. communicantes grisei – do periferních nervů •Rr. viscerales – postgangliová vlákna, vybíhají čtverým způsobem –K nejbližším cévám (periarteriální pleteně) –Vlákna do orgánů –Vlákna do prevertebrálních pletení a ganglií (nn.splanchnici) Pars parasympathica: •Zahrnuje vlákna, která převážně netvoří samostatné nervy, ale probíhají cestou nervů hlavových a míšních. •má podle výchozích jader svých pregangliových neuronů dvě části: –Pars cranialis (hlavový parasympaticus) –Pars sacralis (pánevní parasympatikus) •Kraniosakrální systém •od nichž se eferentní pregangliový neuron odpojuje poměrně daleko v periférii •U perif. ganglií navazuje na krátký postgangliový neuron uložený v blízkosti orgánu (nebo na něj navazuje až v samotném orgánu) Click Organs to Browse Related Diseases Kraniální část: •Začíná v parasympat. jádrech n. oculomotorius, n. facialis, n. glossopharyngeus, n. vagus •Pregangliová vlákna jdou cestou těchto nervů •Odpojují se od nich jako radix parasympatica do parasympat. ganglií uložených při větvení n. trigeninus •Každý parasympatický ganglion vede do orgánů – inervace. Sakrální část: •Začíná v jádrech sakrální míchy (nucleus intermediolateralis) S2-S4 •Vysílá pregangliová vlákna (nn. splanchnici pelvici) do pánevních nervových pletení (které jsou sympatické) a do kraniálních částí plexus hypogastricus inf. (připojuje se jako smíšený nerv) • Enterický systém autonomní inervace: •Označení pro nervové pleteně a malá ganglia ve stěně trávicí trubice od kardie žaludku až po horní okraj m. sphincter ani internus •Zajišťuje koordinované pohyby trávicí trubice a regulaci sekrece šťáv •