Mgr. et Mgr. Kristýna Brzobohatá brzobohata@sci.muni.cz Bi5121c Anatomie člověka - cvičení Studijní materiály •https://is.muni.cz/auth/ucitel/warp_predmet_vyber?fakulta=1431;obdobi=6664;predmet=901741 •Online studijní materiály: •http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/js10/panorama/web/modules/34_antropo_horackova.pdf •http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/prif/js10/panorama/web/modules/36_antropo_pac.pdf •http://www.atlascloveka.upol.cz/ •Doporučená literatura: •Prof. Číhák a kol.: Anatomie 1 – 3 •Hudák, Kachlík a kol.: Memorix anatomie •Testy: https://anatom.cz/ •Videa • • Náplň cvičení •Interaktivní osnova – sledovat každý týden! •2 absence •10 testů během semestru: různé typy otázek, 1 bod za každou správnou odpověď •Pro získání zápočtu – celkem 70 bodů •Zápočtový test – pro ty, kdo nebudou mít dostatek bodů: • 40 otázek, 60 minut •Odevzdané a zkontrolované domácí úkoly •Vyplněné pracovní listy Průběh cvičení •15:00 – 15:15 Test •15:15 – 15:30 Kontrola domácích úkolů •15:30 – 16:00 Teoretický úvod •16:00 – 16:50 Samostatná práce Základní anatomické postavení základní postavení Vzpřímený postoj, hlava hledí přímo dopředu, horní končetiny jsou připaženy a visí volně podél trupu. Dlaně jsou obráceny dopředu, palec směřuje zevně. Dolní končetiny jsou nataženy a stojí těsně vedle sebe ve stoji spojném, vnitřní okraje nohou se lehce dotýkají. Obecná osteologie Roviny lidského těla roviny Roviny sagitální – šípové Rovina mediánní – střední Roviny frontální – čelní Roviny transverzální – příčné Směry a polohy na lidském těle smery Na trupu: cranialis: směrem k hlavě, horní caudalis: směrem k ocasu, dolní superior: horní inferior: dolní ventralis: směrem dopředu, vpředu, přední dorsalis: směrem dozadu, vzadu, zadní anterior: přední posterior: zadní medialis: ležící blíže ke střední rovině lateralis: ležící vzdáleněji od střední roviny medius (s. intermedius): prostřední dexter, sinister: pravý, levý superficialis: povrchový profundus: hluboký internus: vnitřní externus: zevní, vnější Orientace na lidském těle smery2 Na končetinách: proximalis: blíže k trupu (ke středu těla) distalis: vzdálenější (od středu těla) radialis: zevní, palcový okraj, směr či poloha na horní končetině ulnaris: vnitřní, malíkový okraj, směr či poloha na horní končetině tibialis: vnitřní, palcový okraj, směr, či poloha na dolní končetině fibularis: zevní, malíkový okraj, směr či poloha na dolní končetině palmaris: dlaňový plantaris: chodidlový dorsalis: hřbetní jak na horní končetině,tak na dolní končetině Orientace na lidském těle V dutině ústní: mesialis: blíže střední rovině distalis: vzdálenější od střední roviny vestibularis s. facialis: směřující do předsíně ústní nebo k tvářím oralis s. lingualis: směřující do vlastní dutiny ústní nebo k jazyku labialis: směřující ke rtům buccalis: směřující k tvářím palatinus: směřující k patru (facies) masticatoria, occlusalis: u zubů označení skusné plochy zubníplochy Typy kostí typykostí •1. Kosti dlouhé (ossa longa) •- délka kostí převládá nad ostatními rozměry •- rozlišujeme na nich proximální epifysu, diafysu a distální epifysu •- např. dlouhé kosti končetin (humerus, femur) •2. Kosti krátké (ossa brevia) •- všechny tři rozměry jsou přibližně stejně velké •- často mají tvar nízkých válců, krychlí, hranolů apod. •- např. obratle, kosti karpální, kosti tarzální • •3. Kosti ploché (ossa plana) •- mají jeden rozměr menší (tloušťku) a dva zbývající větší, připomínají desky či ploténky •- např. kosti klenby lebeční, lopatka, pánevní kost • •4. Kosti nepravidelného tvaru (ossa irregularia) •- např. kosti obličejového oddílu lebky • •5. Kosti vzdušné (ossa pneumatica) •- obsahují dutinky vystlané sliznicí a vyplněné vzduchem •- např. lebeční kosti obsahující tzv. sinusy (kost čelní, čichová, horní čelist) • •6. Sezamské kosti (ossa sesamoidea) •- např. čéška (patella) Povrch kostí povrchkostí •Periosteum (okostnice) •- tuhá vazivová blána •- pomocí vazivových vláken (Sharpeyova vlákna) upevněna ke kompaktě •- úplatňuje se při růstu kosti do tloušťky • • •Endosteum (endost) •- vnitřní okostice • Skladba kostí skladbakostí •dlouhé kosti •1. kompakta (substantia compacta) •- tvoří diafysu dlouhých kostí, obklopuje dřeňovou dutinu (cavum medullare) •- uspořádaná do soustředných lamel •2) spongióza (substantia spongiosa) •- tvoří trámečky, uspořádané buď nepravidelně nebo jsou uspořádány do různých křivek (trajektorií), které jsou kolmé na směr působících sil •- epifysy dlouhých kostí • •ploché kosti •zevní a vnitřní kompaktní vrstva – lamina externa et lamina interna, mezi nimi je tenká vrstvička spongiózní kosti (diploe) • •kostní dřeň (medulla ossium) •medulla ossium rubra – červená kostní dřeň, aktivní krvetvorná tkáň •medulla ossium flava – žlutá kostní dřeň, červená kostní dřeň nahrazena tukovými buňkami •medulla ossium gelatinosa – šedá kostní dřeň, ve stáří Cévní zásobení a inervace kostí Cévní zásobení kostí: Tepny 1) Arteriae nutriciae: výživné artérie, vedou okysličenou krev až do dřeně kostní. Malými otvůrky v kostech (foramina nutricia) vnikají do canales nutricii. 2) Arteriae periostales: periostální tepénky, vnikají do kosti Volkmannovými kanálky po celém obvodu kostí s výjimkou styčných plošek. 3) Arteriae epiphysariae – samostatné tepénky, které u kostí typu dlouhého vnikají do epifys. Kostní žíly Z kostí je odváděna převážně drobnými žilkami, který vystupují jednak samostatnými žilními otvůrky kostí, jednak doprovází arterie. V diploe plochých kostí lebky probíhá žilní krev v samostatných kanálcích – canales diploici. Inervace kostí: - především inervace periostu, odkud se nervová vlákna dostávají do haversových systémů a do dřeně Samostatné úkoly •Práce s anatomickým atlasem: •Složit osovou kostru •Ukázat si všechny útvary na obratlích, kosti křížové, žebrech a kosti hrudní •Vypracovat: •Pracovní list 1, 2, 3 •+ ukázat si na skeletu hrudník a páteř •Videa: •http://www.ceskatelevize.cz/porady/10441294653-hyde-park-civilizace/216411058090514/ •https://www.youtube.com/watch?v=178XnTK5uHk •https://www.youtube.com/watch?v=0qR-Yfw9fOI •https://www.youtube.com/watch?v=TIhe_36AxJc • Příště •Test – obecná osteologie • – osová kostra • – latinsko – české termíny