POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
OSSA MEMBRI SUPERIORIS - KOSTRA HK
Cingulum membri sup. (cingulum pectorale) - Pletenec horní končetiny
Lopatka (scapula)
● char.: plochá trojhranná kost, popisujeme:
○ okraje:
■ vnitřní: margo med. (= vertebralis)
■ zevní: margo lat. (= axillaris)
■ horní: margo sup.
● mělký zářez incisura scapulae, překlenutý lig. transversum scapulae sup. →
otvor, kterým prochází n. suprascapularis
● zevně od zářezu zobcovitý výběžek (processus coracoideus), zahnutý
ventromediálně
○ úhly:
■ horní úhel: angulus sup.
■ dolní úhel: angulus inf.
■ zevní úhel: angulus lat.
● cavitas glenoidalis (hruškovitého obrysu), na kran. okraji tuberculum
supraglenoidale, na kaud. okraji tuberculum infraglenoidale
○ pod kloubní jamkou lopatka zúžena → krček lopatky (collum scapulae)
○ plochy:
■ hřbetní strana (facies dorsalis) rozdělena hřebenem (spina scapulae) na 2 jámy →
fossa supraspinata a fossa infraspinata
● spina scapulae - začíná na med. okraji lopatky malým trojhranným políčkem,
zvyšuje a na zevní stranu vybíhá v nadpažek (acromion) - ten se otáčí vpřed
○ asi ve 1/3 vzdálenosti od med. okraje je tuberositas triangularis spinae
scapulae → úpon. místo m. trapezius
■ vnitřní plocha lopatky (facies costalis) - lehce vyhloubená ve fossa subscapularis,
má 3 - 4 drsné čáry (lineae musculares) sbíhající se k angulus lat. → místa úponů
šlašitých sept m. subscapularis
● osifikace lopatky: hl. jádro se objevuje koncem 2. fetál. měsíce (v blízkosti collum
scapulae), osif. jádro v proc. coracoideus v 1. - 2. r.; akromion má 2-3 var. osifikační jádra
mezi 13. - 16. rokem, po 16. roce srůstá akromion s lopatkou; doplňkový osifikační lem na
med. okraji a na kaud. úhlu lopatky se objevuje v 15. - 18. r., pak srůstá s lopatkou
○ pozn.: nesrostlé akromion → os acromiale (6%)
Klíční kost (clavicula)
● char.: kost dlouhá 12 - 16 cm, lehce zahnutá na způsob „S“, mediální 2/,3 prohnuty
Fotografický interaktivní atlas člověka 1 / 6 Vypracoval Libor Luňáček
POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
ventrálně, laterální 1/3 prohnuta nazad; uložena povrchně, hmatná téměř v celém svém
průběhu
○ deflexio claviculae = charakteristické zakřivení klavikuly, ta je ohnuta tak, že držíme-li
její akromiální konec vodorovně, sklání se sternální konec kaudálně
● popisujeme:
○ extremitas acromialis
■ facies articularis acromialis (kloub. plocha pro skloubení s akromionem)
■ v zevní 1/3 na zadním obvodu → tuberositas coracoidea:
● začíná zde lig. coracoclaviculare
● může být rozdělena v tuberculum conoideum a linea trapezoidea → místo úponů
2 složek korakoklavikulárního kloubu
○ extremitas sternalis
■ facies articularis sternalis (kloub. plocha skloubení s prsní kostí)
■ na spodní straně úpon. místo pro lig. costoclaviculare (→ impressio ligamenti
costoclavicularis), odtud laterálně mělká rýha - sulcus subclavius → začátek pro
m. subclavius
● osifikace: začíná u embryií dlouhých asi 16 mm; u ♀ okolo 14. r., u ♂ okolo 17. r. se
objevuje na sternál. konci klavikuly - epifýza, ta okolo 20. r. s klavikulou splývá
Kostra volné horní končetiny
Pažní kost (humerus)
● char.: dlouhá kost tvořena střední diafýzou a dvěma koncovými epifýzami (prox. a dist.)
● popis:
○ proximální konec kosti
■ hlavice (caput humeri): konvexní styčná plocha o rozsahu 1/3 povrchu koule
■ okraj styčné plochy tvoří collum anatomicum humeri → osa hlavice s osou diafýzy
svírají kapitodiafyzární úhel (asi 130°)
■ ventrálně pod hlavicí 2 hrbolky:
● tuberculum majus: lateroventrálně; větší
● tuberculum minus: ventrálně; menší
■ oba hrbolky se distálně prodlužují v hrany: crista tuberculi majoris et minoris
■ mezi hrbolky vzniká sulcus intertubercularis, do kterého se vkládá šlacha caput
longum m. bicipitis brachii
■ pod oběma hrboly kost zúžena v collum chirurgicum humeri (tzv. chirurgický krček),
X! místo snadných a častých zlomenin pažní kosti; krček obepínají dvě tepny
(aa. circumflexae humeri) (!)
Fotografický interaktivní atlas člověka 2 / 6 Vypracoval Libor Luňáček
POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
○ diafýza kosti (tělo, corpus humeri)
■ na průřezu zaobleně trojhranné, na zevní straně → tuberositas deltoidea
■ distálněji „běží“ po zadní straně mělký laterodistálně mířící spirální otisk → sulcus
n. radialis
■ plochy: facies anteromed., anterolat. et post.
■ hrany:
● margo med. → crista supracondylaris med.
● margo lat. → crista supracondylaris lat.
■ foramen nutricium - lok.: zadní strana kosti (přibližně v polovině), míří distálně (!)
■ X! asi 6 cm nad dist. koncem humeru může být na med. okraji vytvořen proc.
supracondylaris (entepicondylicus); u člověka je v embryonální době tento výběžek
naznačen vždy (!)
○ distální konec kosti:
■ distálním směrem: diafýza se rozšiřuje a vybíhá v epicondylus medialis et lat.
■ za vnitřním epikondylem - mělká rýha sulcus n. ulnaris
■ dolní konec humeru → kloub. plochy (condylus humeri)
■ pod epikondyly se nachází :
● hlavička (capitulum humeri) - tvar kulového pásu; nad hlavičkou: fossa radialis
et coronoidea (při ohnutí do ní zapadá proc. coronoideus ulnae)
● kladka (trochlea) - složena ze 2 kuželovitých proti sobě přivrácených úseků
■ na dorsální straně: fossa olecrani (při extenzi lokte do ní zapadá olecranon ulnae)
■ X! u gracilních kostí mohou být fossa coronoidea et olecrani spojeny otvorem foramen
supratrochleare
● osifikace: diafýza začíná ve 2. fetál. měs.; v hlavici se objevuje epifýzové jádro v první 1/2
1. r.; samostatná jádra mají: tuberculum majus et minus (ve 2. a 3. - 4. r.), s hlavicí splývají
mezi 4. - 8. r.; dále epicondylus med. et lat.; mezi 13. - 16. r. srůstají jádra epikondylů
s tělem kosti
Kosti předloktí (ossa antebrachii)
Vřetenní kost (radius)
● popis: proximálně kost rozšířena v hlavičku (caput radii), ta je miskovitě prohloubena ve
fovea capitis radii → opírá se o capitulum humeri; po obvodu má válcovou kloub. plochu
→ circumferentia articularis radii
● pod hlavičkou → krček (collum radii), distálně od něj tuberositas radii
● tělo (corpus radii):
○ plochy: facies ant., post. et lat.
○ hrany:
■ margo interosseus (crista interossea) - obrácena k ulně
■ margo ant.
■ margo post.
Fotografický interaktivní atlas člověka 3 / 6 Vypracoval Libor Luňáček
POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
● distálně radius rozšířen, 2 styčné plochy:
○ incisura ulnaris → pro hlavičku loketní kosti
○ facies articularis carpea
● na palcovém okraji vybíhá radius v hmatný proc. styloideus radii
● na dorsální straně se nachází tuberculum dorsale radii a šlachové žlábky (sulcus tendinis)
- lateromediálně pro: m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis, m. extensor
carpi radialis longus et brevis, m. extensor pollicis longus, m. extensor digitorum
communis, m. extensor indicis proprius
Loketní kost (ulna)
● popis: nejširší na prox. konci, zde vybíhá nazad v olecranon (okovec)
● prox. konec jvyhlouben v incisura trochlearis (semilunaris) → zapadá do ní trochlea humeri
● ventrální okraj kosti vybíhá v proc. coronoideus, distálně od něj → tuberositas ulnae
● proti hlavičce radia je ulna vyhloubena v incisura radialis
● tělo (corpus ulnae) - na průřezu trojboké, přední strana plochá; popisujeme:
○ plochy: facies ant., post. et med.
○ hrany:
■ margo interosseus (crista interossea) - obrácena k radiu
■ margo ant.
■ margo post. - téměř po celé délce podkožně hmatná
● crista m. supinatoris - na dorsální straně, proximálně, ne vždy zřetelná
● distálně se ulna zužuje a zaobluje → zakončena hlavičkou (caput ulnae), ta vzadu vybíhá
v proc. styloideus ulnae (na malíkové str.)
● na palcové str. → vypuklá circumferentia articularis (→ skloubení s radiem)
● foramina nutricia = na radiu i ulně: vždy palmární strana kostí, míří proximálně (!)
Zápěstní kůstky (ossa carpi, carpus)
● seřazeny ve dvě příčné řady po 4 kostech: a) prox. řada: os scaphoideum (naviculare),
os lunatum, os triquetrum, os pisiforme; b) dist. řada: os trapezium (multangulum majus),
os trapezoideum (multangulum minus), os capitatum, os hamatum
● popis jednotlivých kůstek:
○ os scaphoideum (loďkovitá k.): popis: a) palmární str.: - na radiál. okraji hrbolek
tuberculum ossis scaphoidei → úpon m. abductor pollicis brevis; b) prox.: vypuklá
styčná plocha pro radius; c) dist.: 2 vypouklé fasety pro os trapezium et trapezoideum;
d) ulnár. str.: jamka pro os capitatum a ploška poloměsíčitého obrysu pro os lunatum;
e) dorz.: otvůrky pro cévy
○ os lunatum (poloměsíčitá k.): popis: a) prox.: konvexní, b) dist.: konkávní, c) boční
plochy: téměř rovné, d) dorz.: plochá, drsnější, s otvůrky pro cévy
Fotografický interaktivní atlas člověka 4 / 6 Vypracoval Libor Luňáček
POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
○ os triquetrum (trojhranná k.): a) prox.: konvex. styčná plocha, opírá se o chrupavčitou
destičku dělící ulnu od karpu; b) dist.: vlnovitě prohnuta pro skloudení s os hamatum;
c) rad.: ploška pro os lunatum; d) ulnár.: (směrem do dlaně), rovná ploška kruhovitého
obrysu pro os pisiforme
○ os pisiforme (hrášková k.) - drobná kůstka; zavzata do úpon. šlachy m. flex. carpi uln.,
dist.: hrbolek → z něj odstupuje lig. pisohamatum a lig. pisometacarpeum
○ os trapezium (mnohostranná větší k.): charakteristická sedlová ploška pro I. meta;
popis: a) prox.: slabě konkávní ploška pro os scaphoideum; na straně dlaňové má rýhu
od šlachy m. flexor carpi radialis (sulcus tendinis pro m. flexor carpi radialis), b) rad.:
tuberculum ossis trapezii (zde začínají: m. abductor pollicis brevis, m. opponens pollicis,
dále je zde připojeno retinaculum flexorum), c) uln.: 2 styčné plošky (větší pro
os trapezoideum a menší a úzká pro II. meta)
○ os trapezoideum (mnohostranná menší k.): dorsálně širší, palmárně se klínovitě úží,
dorsální ploška drsná, všechny ostatní plochy hladké; popis: a) rad.: lehce vypouklá,
opírá se zde o os trapezium, b) uln.: naléhá na os capitatum, proximální okraj
o os scaphoideum, distální stříškovitě vypouklá strana je určena pro prohbí, které je na
bázi ii. metakarpu
○ os capitatum (hlavatá k.): největší ze zápěstních kůstek, svou hlavou se vkládá do
jamky, kterou tvoří os scaphoideum et lunatum; popis: a) radiálně malá ploška pro os
trapezoideum, b) ulnárně dlouhá a téměř rovná ploška pro os hamatum, c) distálně
rovná faseta pro III. meta a na okraji úzká a nekonst. faseta pro II. meta
○ os hamatum (hákovitá k.): proximální vlnovitě prohnutou plochou přiložena
k os triquetrum, radiálně skoro rovnou plochou k os capitatum, distálně 2 fasety pro IV.
a V. meta; na ulnár. okraji vybíhá do dlaně hamulus ossis hamati (úpon:
lig. pisohamatum, m. flexor digiti minimi brevis)
Záprstní kůstky (ossa metacarpalia, metacarpus)
● popisujeme: bazi (basis), tělo (corpus) a hlavičku (caput)
● těla II. - V. meta zaobleně trojboká, hlavičky po bocích rovné, někdy optřeny i jamkami;
kloubní plochy hlaviček vypouklé dorsopalmárně i napříč
● popis jednotlivých meta:
○ I. meta (os metacarpale I) - nejkratší a nejsilnější, proximálně sedlovitá plocha pro os
trapezium, tělo (dorsálně ploché, na palm. straně lehce vypouklé), na lat. straně podélná
hrana → úpon m. opponens pollicis
○ II. meta - nejdelší, proximálně zářez pro skloubení s os trapezoideum, radiálně úzká
plocha pro os trapezium, dlaň. strana baze zdrsnělá → úpon šlachy m. flexor carpi
radialis
○ III. meta – na bazi dorsálně na radiálním okraji výběžek (proc. styloideus) = úpon
šlachy m. extensor carpi radialis brevis; proximální téměř rovná plocha baze naléhá na
os capitatum; po bocích fasety pro sousední baze meta (1 pro II. meta, 2 pro IV. meta)
Fotografický interaktivní atlas člověka 5 / 6 Vypracoval Libor Luňáček
POHYBOVÝ APARÁT Ossa membri superioris - kostra HK
○ IV. meta - kratší a slabší než III. meta, prox. plocha baze naléhá na os hamatum, po
bocích styčné plochy pro sousední meta: 2 pro III. meta, 1 pro V. meta
○ V. meta – popis: na bazi proximálně sedlovitá plocha pro os hamatum, na radiálním
okraji plocha pro bazi IV. meta; na ulnár. okraji slabá drsnatina pro úpon šlachy
m. extensor carpi ulnaris
Kosti prstů ruky (ossa digitorum manus)
● články prstů (phalanges) jsou na každém prstu 3, na palci 2; na článku popisujeme: bazi
(basis), tělo (corpus) a hlavici (caput phalangis)
● popis jednotlivých článků:
○ phalanx prox. (prima) - nejdelší, dorsálně konvexní; baze rozšířené s oválnými
konkávními jamky pro hlavičky meta, distální konce ukončeny kladkami pro následující
články
○ phalanx media (secunda) - kratší, stejně široký jako phalanx prox.; výrazné postranní
hrany → úpon rozštěpené šlachy m. flexor digitorum spfc.; na palci je druhý článek
tvarově shodný s třetími články ostatních prstů (!)
○ phalanx dist. (tertia) – nejkratší; bazální oválná plocha pro 2. článek, distálně se zužuje
a končí rozšířeně; na palmární straně drsnatina → tuberositas phalangis distalis → úpon
šlachy m. flexor digitorum prof.
● X! sesamské kůstky ruky (ossa sesamoidea) = drobné kůstky, konstantní např.
u metakarpofalan-gového kloubu palce (v místech úponů sval. šlach)
Fotografický interaktivní atlas člověka 6 / 6 Vypracoval Libor Luňáček