Vyučovací metoda - definice
Vyučovacími metodami ve výuce biologii rozumíme způsoby
práce učitele a studentů, pomocí kterých si studenti v
různých organizačních formách za současného respektování
vývoje poznávacích schopností, didaktických zásad a
vytčeného vzdělávacího a výchovného cíle osvojují základy
biologické vědy a dovednosti používat těchto vědomostí,
dovedností a návyků praxi. (Altmann 1970, 1975)
Vyučovací metoda je koordinovaný, úzce propojený systém
vyučovací činnosti učitele a učebních aktivit žáků
orientovaný na dosažení výchovně-vzdělávacích cílů. (Mareš
a Křivohlavý 1995)
Co ovlivňuje volbu metody?
(Altmann 1970, 1975, Mareš a Křivohlavý 1995)
• obsah učiva
• cíl hodiny
• potřeby žáků
• podmínky školy
• organizační forma výuky
• schopnosti učitele
• ekonomické využití času
Nejvhodnější jsou metody vedoucí k aktivizaci žáků a k bezprostřední
práci s přírodninami!!!
Vyučovací metody (z hlediska způsobu
zprostředkování nových poznatků)
výklad: přednáška, vypravování, popis, vysvětlování
rozhovor, beseda
práce s textem
pozorování
pokus
didaktická hra
(Altmann 1975, Dvořák 1982)
Vyučovací metody (z hlediska způsobu
zprostředkování nových poznatků)
výklad: přednáška, vypravování, popis, vysvětlování
rozhovor, beseda
práce s textem
pozorování
pokus
didaktická hra
(Altmann 1975, Dvořák 1982)jedna vyučovací hodina ≠ jedna vyučovací metoda
Výklad
Učitel žákům sděluje
vhodně motivované,
systematicky
uspořádané a logicky
utříděné poznatky,
které žáci myšlenkově
zpracovávají, aniž by
se na tvorbě výkladu
aktivně podíleli.
(Altmann 1970, 1975)
Procvičujte svůj výklad a vystupování
(ilustrace převzata z práce Kyriacou 1996)
Výklad – výhody a nevýhody
+ časově úsporná metoda
metoda vhodná pro začínající učitele (jasná spojnice
start – cíl, dobrý vypravěč)
- obtížně se udržuje kontakt se studenty a zpětná vazba
(aktivita, pozornost)
pokud není ve výkladu dostatek názorných příkladů,
vznikají formální vědomosti
V současné době nejpoužívanější vyučovací
metoda na střední škole (Čechová 1995).
Výklad – výhody a nevýhody
+ časově úsporná metoda
metoda vhodná pro začínající učitele (jasná spojnice
start – cíl, dobrý vypravěč)
- obtížně se udržuje kontakt se studenty a zpětná vazba
(aktivita, pozornost)
pokud není ve výkladu dostatek názorných příkladů,
vznikají formální vědomosti
Zásady:
Do výkladu nezařazovat učivo, které žáci znají.
Zařazovat aktivizující prvky, délka přiměřená věku.
Upřednostnit genetický výklad před výkladem dogmatickým.
Odkazovat na starší známé učivo, využívat zkušeností žáků.
Dokonalý mluvený projev. Klidný projev.
Vyprávění
Předávaní vědomostí živým a silně emocionálně
podbarveným způsobem.
Metoda slučuje prvek umělecký a naučný, oba musí být v
rovnováze.
Vyprávění se uplatňuje zejména při motivaci, vhodné je,
používají-li vyprávění studenti při vyprávění vlastních
zážitků (zdokonalení vlastního mluveného projevu).
„… děti jsou nejsnáze sugestivně ovlivnitelné mezi 8. a 12.
rokem života.“ (Mareš a Křivohlavý 1999)
Př. http://www.youtube.com/watch?v=ui912tqV88M
Popis
- převládá funkce vzdělávací nad výchovnou
(popis je střízlivý)
- nevede k objasnění vztahů mezi biologickými jevy
(musí být doplněn vysvětlováním)
- používá se k popisu vzhledu, vnější a vnitřní
stavby organismů (morfologických a
anatomických údajů)
- náročný na používání správné terminologie
Př. http://www.youtube.com/watch?v=IVNSl2aqU7o
Vysvětlování
- vede k pochopení podstaty biologických jevů
- zpřesňuje nové informace
- náročné na terminologickou přesnost
- musí být úsporné a srozumitelné
Př. Vztah tvaru červených
krvinek a jejich povrchu
Př. Vztah mezi květní morfologií a opylovačem
Př. Význam stonku (prof. Konětopský)
Přednáška
- zpracovává větší množství faktů než při výkladu
- má 3 fáze: podchycení zájmu posluchačů
výkladová část
rekapitulace výsledků
- zajímavé téma, semináře
- doplnit obrázky, filmy (prezentace)
Přednáška
- zpracovává větší množství faktů než při výkladu
- má 3 fáze: podchycení zájmu posluchačů
výkladová část
rekapitulace výsledků
- zajímavé téma
- doplnit obrázky, filmy (prezentace)
Př. http://www.meteleskublesku.cz/?movie=51
Př. Patrik Galeta, Darwin a jeho evoluční teorie
Př. Přednáška pracovníka KPÚ
www.youtube.com/watch?v=CUVVUbtKz4s
Přednáška
- zpracovává větší množství faktů než při výkladu
- má 3 fáze: podchycení zájmu posluchačů
výkladová část
rekapitulace výsledků
- zajímavé téma, semináře
- doplnit obrázky, filmy (prezentace)
Př. Patrik Galeta, Darwin a jeho evoluční teorie
Př. Přednáška pracovníka KPÚ
Př. Biskupské gymnázium Brno - Triduum: humanitní a přírodovědné přednášky
pro studenty i veřejnost
Rozhovor
Učitel vhodnými a
předem promyšlenými
otázkami na základě
dosavadních znalostí
studentů, pozorování,
demonstrace přírodnin
nebo pokusů s
přírodninami řídí
myšlenkové procesy a
odpovědi žáků tak, aby
se sami aktivně podíleli
na motivaci,
vyvozování nových
poznatků, shrnutí nebo
prověřování získaných
poznatků.
(Altmann 1970, 1975)
Řízení diskuse ve třídě
(ilustrace převzata z práce Kyriacou 1996)
Rozhovor – starověk
Sokrates své myšlenky tříbil v
rozhovoru.
Se svými žáky vedl neustále
rozhovor.
Heuristický (objevný) rozhovor
považoval za jediný pramen
poznání.
Rozhovor – středověk
Katechetická metoda
Systém přesně daných otázek a odpovědí, kterým se
žáci učili zpaměti.
Rozhovor – J. A. Komenský
J. A. Komenský využíval
rozhovor zejména při výuce
přírodních věd a spojoval ho
s pozorováním přírodnin.
Výhody:
• slovní kontakt se studenty
• nehrozí ztráta pozornosti
• studenti samostatně myšlenkově zpracovávají sdělovaná fakta
• rozvíjí se vyjadřovací schopnosti žáků
• cvičí se odvaha vystoupit před ostatními
Nevýhodou metody je její náročnost
* časová
• na odborné znalosti učitele („nečekané otázky“) a žáků
„Mají pro danou látku dostatek teoretických vědomostí nebo
praktických zkušeností?“
Př. G Vídeňská, Pastrnková, Motolice: Kolik miracidií se vejde do jedné bahnatky, Jak se
může člověk zbavit motolice?
• na didaktické schopnosti učitele
„Dokáži správně formulovat otázky?“
„Dokáži dodržet sled otázek tak, abych splnil/a cíl hodiny?“
• na trvalou pozornost žáků
„Jak a čím rozhovor zpestřím, abych udržel/a pozornost?“
používat jen menší část hodiny, pro kratší úsek učiva
Krátký rozhovor je vhodné zařadit na začátek vyučovací hodiny
(motivace) a vždy na její konec (shrnutí látky) nebo po kratších
úsecích učiva.
Rozhovor vedoucí k vyložení nové látky:
učitel klade otázky, žáci odpovídají na základě toho, co znají z
předchozího výkladu (exkurze, terénního cvičení, ...) nebo toho, co
sami právě pozorují na přírodninách
Průběh:
• úvod (krátký výklad problematiky) s vytýčením cílů rozhovoru
• rozhovor (řízený učitelem), při němž se mohou ptát i odpovídat
všichni
• formulace závěrů, oprava mylných a nesprávných názorů
Př. Vyvozování stavby eukaryotické buňky na základě pozorování schematických
obrázků rostlinné a živočišné buňky – Pataki)
Př. Popis tělní stavby motolice na základě odpovědí na dotaz: Jaké obecné vlastnosti
by měl být úspěšný endoparazit? – Pastrnková, G Vídeňská)
Uspořádání třídy při rozhovoru
Zásady kladení otázek a vedení rozhovoru
• otázky nesmí být volené příliš úzce nebo sugestivní
Př. Na základě pozorování vyvozujeme stavbu květů čeledi
Rosaceae
Jak vypadá kalich?
×
Jsou kališní lístky
volné nebo srostlé?
Kolik je kališních
lístků?
Je přítomen kalíšek?
Zásady kladení otázek a vedení rozhovoru
• otázky nesmí být volené příliš úzce nebo sugestivní
• diferencované otázky (lehčí i těžší), aby se mohli zapojit
všichni studenti
Př. Ptáme se nejen na tvar, ale také na souvislost tvaru a
funkce
Jak vypadá kalich a
koruna?
×
Proč mají květy
výraznou barevnost?
Zásady kladení otázek a vedení rozhovoru
• otázky nesmí být volené příliš úzce nebo sugestivní
• diferencované otázky (lehčí i těžší), aby se mohli zapojit
všichni studenti
Nesmělé žáky povzbudit, aktivní
taktně krotit!!!
Zásady kladení otázek a vedení rozhovoru
• otázky nesmí být volené příliš úzce nebo sugestivní
• diferencované otázky (lehčí i těžší), aby se mohli zapojit
všichni studenti
• otázky přiměřeně náročné vzhledem k věku studentů
• správně formulované a jednoznačné otázky
• zajímavé téma rozhovoru
Spojit s pozorováním!!!
Odvolávat se na osobní zkušenosti
žáků!!!
Zásady kladení otázek a vedení rozhovoru
• otázky nesmí být volené příliš úzce nebo sugestivní
• diferencované otázky (lehčí i těžší), aby se mohli zapojit
všichni studenti
• otázky přiměřeně náročné vzhledem k věku studentů
• správně formulované a jednoznačné otázky
• zajímavé téma rozhovoru
• nesprávné odpovědi musí být uvedeny na pravou míru,
nikdy však zesměšněny
• na závěr rozhovoru musí být shrnuta nová fakta
vyplývající z rozhovoru
Práce s textem
Studenti získávají nové vědomosti, upevňují, prohlubují
nebo opakují vědomosti již získané formou studia
příslušné literatury. (Altmann 1970, 1975)
Kniha jako zdroj informací?
Práce s textem
výhody:
• rozvoj samostatné práce
• časová úspornost
• grafické vyjádření (obrázky, grafy, schémata, fotografie)
nevýhody:
• malá účinnost, neboť text
– nerespektuje rozdíly mezi studenty ani podmínky školy
– neusměrňuje tempo studia
– na žáky nepůsobí osobnost učitele
Zásady:
• naučit ve škole a na kratších úsecích učiva, potom využívat
při domácí přípravě, na exkurzi, ...
Př. G Vídeňská, Mášová: Vyučují kreslí na tabuli schéma rozmnožování
bakterií, studenti v učebnici proces studují, aby mohli doplnit popis k obrázku.
Zásady:
• naučit ve škole a na kratších úsecích učiva, potom využívat
při domácí přípravě
• ilustrace, nákresy a schémata ukazovat až po práci s
přírodninou živou
Zásady:
• naučit ve škole a na kratších úsecích učiva, potom využívat
při domácí přípravě
• ilustrace, nákresy a schémata ukazovat až po práci s
přírodninou živou
• dokonale znát učebnici (formální členění, obsah, správnost
textu i ilustrací)
Zásady:
• naučit ve škole a na kratších úsecích učiva, potom využívat
při domácí přípravě
• ilustrace, nákresy a schémata ukazovat až po práci s
přírodninou živou
• dokonale znát učebnici (formální členění, obsah, správnost
textu i ilustrací)
Pozor na chyby v učebnicích!!!
Pozor na chyby v učebnicích !!!
Vědecká jména rostlinných druhů jsou dvouslovná, složená z
rodového a druhového jména.
(Kincl a kol., Biologie rostlin)
Jméno pro rostlinný druh (druhové jméno) je dvouslovné, tvořené
podstatným jménem, které označuje rod, a přívlastkem.
(Kubát a kol., Botanika)
Př. koniklec luční
rodové jméno druhový přívlastek
Zásady:
• naučit ve škole a na kratších úsecích učiva, potom využívat
při domácí přípravě
• ilustrace, nákresy a schémata ukazovat až po práci s
přírodninou živou
• dokonale znát učebnici (formální členění, obsah, správnost
textu i ilustrací)
• ve výkladu látky učitelem a textem v učebnici by měl být
podstatný rozdíl, učitel text v učebnici vysvětluje a
doplňuje příklady, nikdy ho nečte!!!
Pokud má student povinnost nosit učebnici, neměl
by mít pocit, že ji tahá zbytečně!!!
Učebnice: možnost volby a způsob práce s učebnicí
učebnice s akreditací MŠMT:
K. Kubát a kol.: Botanika, Scientia, Praha 1998
Schválilo MŠMT ČR dne 15. července 1996, čj. 23 726/96-23
k zařazení do seznamu učebnic pro gymnázia.
ostatní učebnice (recenzované, nerecenzované)
Samostatná práce s textem je členěna do několika kroků:
• pročtení textu
• prohlédnutí obrázků a nákresů
• analýza textu a vyhledání podstatných informací
• zápis a zapamatování nových poznatků
Učebnice: Vývoj středoškolských učebnic botaniky
Průměrný stránkový a ilustrační
rozsah učebnic botaniky ve
sledovaných časových etapách.
Relativní stránkový podíl zastoupení
jednotlivých botanických disciplín v
učebnicích ve sledovaných časových
etapách.
0
50
100
150
200
250
300
1800-1850 1851-1900 1901-1950 1951-2000
prům. počet stran prům. počet ilustrací
1831-
1860
1861-
1890
1891-
1920
1921-
1950
1951-
1980
1981-
2000
cytologie a anatomie morfologie
fyziologie ekologie rostllin a geobotanika
systematická botanika užitá botanika
Pracovní list
Text s obrázky
Populárně naučná literatura
Nejstarší český přírodovědecký časopis
založen roku 1853 Janem E. Purkyněm
Přírodovědecký
časopis, první číslo
vyšlo roku 1871
Didaktické časopisy
Biologie, chemie, zeměpis
Biológia, ekológia, chémia
Bedrník http://www.pavucina-sev.cz/b_bedrnik.htm
Biologie, chemie, zeměpis
Učitelé zde prezentují
učební texty – motivační a rozšiřující
určovací klíče
návody pro praktické činnosti:
laboratorní cvičení a terénní exkurze
náměty z oblasti ekologické a
environmentální výchovy
návody k využití učebních pomůcek
Organizace zveřejňují
pozvánky na soutěže a vzdělávací akce
informace o nových publikacích
nabídky učebních pomůcek
http://www.ekokatalog.cz/
Internetové zdroje
http://ucitele.sci.muni.cz/
http://www.metodik.cz/
http://www.veskole.cz/
http://www.osel.cz/
http://anatomie-lidskeho-tela.kvalitne.cz/
www.biomach.cz, http://www.prirodovedci.cz/
www.imendel.cz
Atlasy a klíče
– pro práci nutno mít dostatečné množství atlasů, klíčů
– zjednodušené klíče (omezené množství druhů)
– klíč × atlas: determinační znaky × nápadné znaky
– znalost morfologických pojmů!!!
– určovat jen ty přírodniny, které v atlase (klíči) jsou
– atlas vhodný pro naučení se přírodnin
http://www.rezekvitek.cz/?idm=33
http://www.ekokatalog.cz/
elektronické klíče http://www.metodik.cz/view.php?cisloclanku=2008020003
Pozorování
– vytrvalá bylina
– krátký válcovitý oddenek s dlouhými niťovitými
kořeny
– 10–25 cm vysoká bezlistá lodyha delší než listy
– listy v přízemní růžici, trojčetné, dlouze
řapíkaté, lístky listů pilovitě zubaté
– palisty kopinaté, celokrajné
– z paždí listů vyrůstají četné kořenující výhonky
– květní stopky dl. 2–3 cm, květy v chudém
vrcholíku
– kališní lístky trojúhelníkovité (5), lístky kalíšku
menší, kopinaté (5)
– korunní lístky obvejčité, bílé (5)
– souplodí kulovité, 2–2,8 cm dlouhé, červené
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
zoologie botanika anorganické přírodniny
nepoznali
poznali částečně
poznali
Graf úspěšnosti studentů při praktické části přijímací zkoušky na
pedagogickou školu (Martinec a Ducháč 1999)
Podkladem pro graf jsou výsledky přijímacích zkoušek na Vysokou školu
pedagogickou v Hradci Králové ve studijním roce 1997/98
Pozorování
Studenti samostatně nebo pod vedením učitele uvědomělým,
plánovitým a metodickým vnímáním spojeným s intelektuálními,
emocionálními a volními procesy studují biologické jevy a změny,
ke kterým v nich dochází, aniž by zasahovali do jejich průběhu
(Altmann 1970, 1975).
„Vědění o přírodě se získává zkoumáním samé přírody.
Říkám: zkoumáním. Nesmí se totiž nikdo zabývat fyzikou
proto, aby si naléval do hlavy názory někoho jiného, nýbrž
aby sám se povznesl k pronikavému poznání věci. Jinak se
rozum věcmi přírodními neosvítí, nýbrž zatemní se přeludy
vidin. V přírodních věcech musíme proto hledat takové
vůdce, kteří nás neučiní žáky svými, nýbrž žáky přírody, a
nepředkládají nám své nápady, nýbrž přírodu.“
J. A. Komenský
výhody:
• vede k soustavnosti, vytrvalosti a samostatnosti při práci
s přírodninami
• vznikají konkrétní představy o přírodninách
• umožňuje bezprostřední styk s přírodninou a zapojení jiných
smyslů než sluch a zrak
• student získává dovednosti při práci s lupou, mikroskopem,
při zhotovování mikroskopických preparátů
• vede k získání faktů, je tedy východiskem vědecké práce
v biologii
• hodnocení a popis pozorovaného objektu má význam
pro popisnou (= systematickou) biologii
nevýhody:
časová náročnost spojená s přípravou materiálu i s použitím této
metody přímo ve vyučovací hodině
Výsledek pozorování je závislý na vhodné přípravě
pozorovaného materiálu
Př. Senný nálev
Výsledek pozorování je závislý na dovednostech
pozorovatele
Př. Řezy rostlinnými pletivy
Výsledek pozorování je závislý na výběru vhodného
materiálu
Př. Chloroplasty Př. Plazmolýza
Výsledek pozorování je závislý na výběru vhodného
materiálu
Př. Asteraceae, stavba květenství
Výsledek pozorování je závislý na výběru vhodného
materiálu
Př. Pozorování fází mitózy
Pozorování je vhodné spojit s demonstrací obrazu, nákresu,
filmu atp., na nichž jsou vidět detaily, které zůstávají při
pozorování skryty.
Př. Pozorování fází mitózy
Pozorování většího množství objektů a jejich srovnání vede
k opatrnosti při vyslovování obecných závěrů
Př. Fabaceae
Pozorované objekty je třeba vždy správně popisovat – tedy
popisovat to, co na přírodnině pozoruji, nikoliv to, co o ní vím
předem
Pozorování je vhodné spojit se zakreslováním pozorovaného
předmětu
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
Př. Spory přesliček
http://www.youtube.com/watch
?v=RvC4pOb7MhE
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
• dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného
vývoje organismů
Př. Stromy na podzim: zelený strom – listy začínají žloutnout
– listy začínají padat – všechny listy opadané
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
• dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného
vývoje organismů
Př. Klíčení a vývoj rostlin hrachu: děložní lístky, pravé listy,
přichycení rostliny úponky, kvetení, vývoj
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
• dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného
vývoje organismů
• bezprostřední – použít vždy, když je to možné
Bezprostřední pozorování
Rozčleňování – poznání vnější stavby
Bezprostřední pozorování
Pitva – poznání vnitřní stavby zoologických objektů
Následuje až po
prostudování vnější
stavby.
Pozor na bezpečnost
práce při výběru
materiálu i při práci
samotné!
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
• dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného
vývoje organismů
• bezprostřední – použít vždy, když je to možné
• zprostředkované
Pozorování
• krátkodobé – morfologické p., anatomické p., p. pohybu
• dlouhodobé – fyziologické p., fenologické p., p. přirozeného
vývoje organismů
• bezprostřední – použít vždy, když je to možné
• zprostředkované – je vhodné doplnit bezprostředním
pozorováním alespoň některých částí (šišky
jehličnatých dřevin, listy a plody listnatých dřevin,
schránky měkkýšů, ...)
Zprostředkované pozorování
Zprostředkované pozorování
Př. Pozorování průduchů – mikroreliéfová metoda
Zprostředkované pozorování
Př. Dermatoglyfika
Pozor na nadužívání zprostředkovaného pozorování,
na internetu dnes už najdete fotku téměř všeho a film
téměř o všem. Mohlo by to ale vést k mylnému dojmu,
že celá biologie existuje jen na fotografiích a ve
filmech.
Pokus
Pokus je pozorování biologických jevů za uměle vytvořených
podmínek, které dovolují záměrně měnit jednotlivé faktory
biologického jevu. Studuje kauzalitu jevů (Altmann 1970, 1975).
výhody a nevýhody stejné jako u pozorování +
umožňuje opakování pokusu za stejných podmínek
Zásada:
Každý školní pokus, ať demonstrační nebo žákovský, musí si
učitel před vyučováním alespoň jednou vyzkoušet.
Svědomitého učitele, který chce zajistit úspěch pokusné
práce, nezbaví této povinnosti ani nejjasnější a
nejpodrobnější návod k pokusům (Baer 1968).
školní × vědecký pokus
Demonstrační pokus provádí učitel, žáci jsou diváky.
Použití:
složitá aparatura
nesnadno dostupné přírodniny a ostatní materiál
časová náročnost
Udržení pozornosti!!!
Příklady takových pokusů:
transpirace u rostlin
závislost transpirace na vnějších podmínkách: světlo, vzduch
fotosyntéza
kořenový vztlak
Frontální pokus provádí studenti sami, jednotlivě nebo
ve skupinách.
skupinové pokusy provádíme v případě, že chceme po sérii
pokusu provést shrnutí a zobecnění nějakého jevu
Př. Podmínky klíčení semen: světlo, teplota, ...
Př. Látkové složení těla rostlin: důkazy organických a
anorganických látek
Frontální pokus provádí studenti sami, jednotlivě nebo
ve skupinách.
skupinové pokusy provádíme v případě, že chceme po sérii
pokusu provést shrnutí a zobecnění nějakého jevu
samostatný pokus volíme v případě, že chceme nacvičit pracovní
metodu nebo v případě jednoduchých a rychlých pokusů
Př. Důkaz slepé skvrny +
Př. Princip zobrazení mikroskopu a
a
Učitel prochází třídou, kontroluje a radí vždy jednotlivcům!!!!
Návody na pozorování a pokusy z biologie
http://www.gymnasiumkladno.cz/soubory/bio_kucharka.pdf
http://www.sszdra-karvina.cz/bunka/
http://is.muni.cz/th/270519/prif_m/Diplomova_prace_Pavla_C
hytilova.pdf
http://ucitele.sci.muni.cz/materialy/24_1.pdf
http://mikrosvet.mimoni.cz/ulohy/
Didaktická hra
hra – činnost, která nás baví (motivace vnitřní)
práce – činnost užitečná (mzda, známky – motivace vnější)
Zásady:
• neimprovizovat
• předem stanovit přesná pravidla
• přesně označit začátek hry, udat způsob ukončení a
vyhodnocení hry
• přesně stanovit úkoly
• dohlížet na fair play
• využít soutěživosti dětí
• družstva, musí být vyrovnaná co do počtu i znalostí členů
Hry zaměřené na opakování a procvičování učiva
http://www.kam-na-vylet.cz/tabor-seznam-biologicka.html
Lístečky: spojování dvojic – n-tic podle určitého kritéria
Uhodni zvíře (podle popisu nebo obrázku)
Savec-pták-členovec-ryba-bylina-dřevina-hornina-nerost
Kimova hra: poslech nebo pozorování
Inventura v přírodě: organismy typické pro určité prostředí
Srážení krve
Vztahy mezi organismy (s klubíčkem)
výpočet ekologické stopy: http://www.hraozemi.cz/
Literatura:
Altmann A.: Vyučovací metody v biologii. – SPN Praha, 1970.
Altmann A.: Metody a zásady ve výuce biologii. – SPN Praha, 1975.
Houška T.: Škola je hra. – Praha, 1993.
Kyriacou Ch.: Klíčové dovednosti učitele. – Portál, Praha 1996.
Mareš J. & Křivohlavý J.: Komunikace ve škole. – Masarykova
univerzita Brno, 1995.
Martinec Z. & Ducháč V.: Kde začíná ekologická výchova? –
Biologie, chemie, zeměpis 8 (1999): 211–213.
Pavlíková G.: Vývoj středoškolských učebnic botaniky. Ms. –
Ústav botaniky a zoologie, Masarykova univerzita Brno,
1995.