Antropologie obecná II
Postavení člověka v systému živočichů a vznik homininů
Doc. Václav Vančata
Antropologický ústav Př F MU
Co je vlastně evoluce hominidů ?
Evoluci hominidů je chápána různě
Představy romantické a sociálně vědní
Antropocentrismus
Člověk je zcela unikátní bytost odlišná lidskou
kulturou, myšlením a dalšími výhradně lidskými
vlastnostmi od všech dalších organismů
Lineární pojetí evoluce hominidů
Antropocentrismu versus biologismus
Evoluční antropologie - syntéza
Primatologie
ontogeneze
chování, soc.struktura
ekologie
ochrana prostředí
Primáti (Primates)
• řád savců, do něhož patří jako biologický druh také člověk. Současná
systematika primátů vymezuje více než 350 druhů primátů.
• Jsou býložraví, všežraví, výjimečně hmyzožraví a žijí převážně v tropech
a subtropech. Většinou jsou to čtyřnozí středně velcí savci (od 1 do 50
kg) se sociálním způsobem života vázaným na stromy.
• Je to jeden z nejstarších v současné době stále žijících řádů savců,
jehož evoluce započala zřejmě ve svrchní křídě zhruba 85 miliony lety.
• Současní primáti se od ostatních savců liší polouzavřenou nebo
uzavřenou orbitou, chrupem s vyčnívajícím špičákem a zubním vzorcem
2–1–(4)3(2)–3, chápavou pětiprstou končetinou s nehty (nikoliv drápky),
specifickým způsobem viděním, relativně rozvinutým mozkem. U
antropoidních primátů pak i rozvinutou mozkovou kůrou a mozečkem.
Hlavním smyslovým orgánem je zrak, důležitý je i sluch. Čich má
většinou doplňkový význam. Charakteristická je velká vnitrodruhová i
mezidruhová biogeografická, ekologická, potravní a sociální diverzita.
• Současní primáti tvoří homogenní skupinu, kterou lze rozdělit na tři
jasně definované skupiny: poloopice, nártouny a vyšší primáty
miniřád: Anthropoidea - vyšší primáti
superčeleď: Platyrrhina - širokonosí primát
nadčeleď: Ceboidea
čeleď: Callithricidae - kosmanovití
podčeleď: Callimiconinae - kalimikové
podčeleď: Callithricinae - kosmani
čeleď: Cebidae - malpovití
podčeleď: Aotinae - mirikiny
podčeleď: Callicebinae - titiové
podčeleď: Cebinae - malpy
čeleď: Atelidae - chápanovití
podčeleď: Pitheciinae - chvostani
podčeleď: Atelinae - chápani
superčeleď: Catarrhina - úzkonosí primáti
nadčeleď: Cercopithecoidea
čeleď: Cercopithecidae - kočkodanovití
podčeleď: Cercopithecinae - kočkodani
podčeleď: Colobinae - hulmani
nadčeleď: Hominoidea
čeleď: Hylobatidae - gibonovití
čeleď: Hominidae - hominidé
podčeleď: Ponginae - orangutani
podčeleď: Paninae - šimpanzi
podčeleď: Homininae - lidé
řád: Primates – Primáti
miniřád: Prosimii - Poloopice
nadčeleď: Loroidea
čeleď: Lorisidae - outloňovití
čeleď: Galagonidae - kombovití
nadčeleď: Lemuroidea
čeleď: Cheirogaleidae - makiovití
čeleď: Megaladapidae (Lepilemuridae)
čeleď: Lemuridae - lemurovití
podčeleď: Lemurinae - lemuři
podčeleď: Hapalemurinae - hapalemuři
čeleď: Indridae - indriovití
čeleď: Daubentoniidae – ksukolovití
miniřád: Tarsiiformes - Nártouni
nadčeleď: Tarsioidea
čeleď: Tarsiidae - nártounovití
Poloopice a vyšší primáti se vyvíjeli paralelně minimálně od
spodního eocénu, a proto mnohé podobné adaptace vznikly
paralelně a nejsou přímo srovnatelné
Poloopice a vyšší primáti
se však liší v mnoha
fylogeneticky podstatných znacích
Fylogeneze
primátů
Teorie
paralelního
vývoje
poloopic a
vyšších
primátů v
třetihorách
Ekologie primátů
Kvalitu ekosystému pro daný
druh primátů určuje kvalita a
dostupnost potravních
zdrojů včetně sezónnosti v
ekosystému
Ekologické adaptace primátů
Primáti jsou velmi adaptibilní – přežili i doby ledové – mohou
obývat nejrůznější ekosystémy – jsou primárně všežraví
Potravní adaptace primátů
Frugivorie Folivorie
Gumivorie Insectivorie
Frugivorie vychází z toho, že potrava v rámci
této potravní strategie by měla být velmi dobře
stravitelná, kalorická, ne příliš tuhá, musí
obsahovat cukry, bílkoviny, ev. i tuky, vitamíny a
vodu. Proto „ideální ovoce jsou čerstvá játra“.
Folivorie znamená příjem tužší méně kalorické
potravy s nižším obsahem bílkovin, stravitelných
cukrů, tuků a vitamínů a vody, a s vysokým
obsahem vláknin.
Chování primátů a jeho projevy
Chování:
Lokomoční, potravní,
sociální, herní, rodičovské, sexuální,
agonistické
Projevy chování:
komunikace, žraní, agrese, kopulace, aj.
vždy vznikají v interakci s ekologickými podmínkami
Sociální
struktura
primátů
Životní historie primátů
Životní historie a ontogeneze
Základní vlastnosti poloopic
Rhinarium, dlouhé čelisti
Dlouhé zadní končetiny
Tapetum lucidum
odrazová vrstva
pro noční vidění
neúplně uzavřená orbita, divergentní oční osy
Základní charakteristiky širokonosých opic
Malpy a kotulové
Malpy Kotulové
Základní charakteristiky na lebce úzkonosých primátů
Nadčeleď Hominoidea
Gibonovití - charakteristické znaky
Giboni mají relativně malý
méně gyrifikovaný mozek.
Mají specializované relativně
dlouhé horní končetiny.
Velikost těla je srovnatelná s
s většími opicemi 5 - 15 kg.
Žijí v monogamních párech a
mají velmi bohatou vokalizaci.
Chování je poměrně chudé.
Jsou výhradně stromoví a
většin z nich pojídá spíše plody
a poměrně velké množství
živočišné stravy.
Genetika hominidů – velcí lidoopi a člověk
Všichni velcí lidoopi mají stejný počet 48 chromozomů
Rod
orangutan
Pongo
Orangutan sundský - Pongo pygmaeus
Svrchní pleistocén
Gorily a šimpanzi – nejstarší nález pouhých 535 000 let
Nástrojové chování goril
Orangutani – nástroje, voda a lov ryb
Pan troglodytes
nástrojové chování, tradice a
lov
Fongoli savanna Senegal
• Šimpanzi loví podle podmínek různou kořist
• Používají sady nástrojů a mohou jimi i lovit – totéž i
orangutani sumaterští
• Mají velmi složité chování – klamou a manipulují
• Nebojí se vody ani ohně
• V případě nutnosti mohou obývat i jeskyně
• Mohou řešit i velmi složité úlohy a sociální situace,
komunikují, ale problém vždy řeší přísně pragmaticky