Téma 9: Analýza rozptylu jednoduchého třídění
Úkol 1.: V jisté továrně se měřil čas, který potřeboval každý ze tří dělníků k uskutečnění
téhož pracovního úkonu. Čas v minutách:
1. dělník: 3,6 3,8 3,7 3,5
2. dělník: 4,3 3,9 4,2 3,9 4,4 4,7
3. dělník: 4,2 4,5 4,0 4,1 4,5 4,4.
Na hladině významnosti 0,05 testujte hypotézu, že výkony těchto tří dělníků jsou stejné.
Zamítnete-li nulovou hypotézu, určete, výkony kterých dělníků se liší na dané hladině
významnosti 0,05.
Návod:
Úloha vede na analýzu rozptylu jednoduchého třídění. Načteme datový soubor
cas_delniku.sta. Proměnná X obsahuje zjištěné časy, proměnná ID nabývá hodnoty 1 pro 1.
dělníka, hodnoty 2 pro 2. dělníka a hodnoty 3 pro 3. dělníka.
Statistiky – Základní statistiky/tabulky – Rozklad & jednofakt. ANOVA – Proměnné - Závislé
X, Grupovací ID, OK, Kódy pro grupovací proměnné – Vše, OK, Výpočet: Tabulka statistik
(zobrazí se průměry, směrodatné odchylky a rozsahy všech tří výběrů).
Rozkladová tabulka popisných statistik (cas_delniku.sta)
N=16 (V seznamu záv. prom. nejsou ChD)
ID X
průměr
X
N
X
Sm.odch.
1 3,650000 4 0,129099
2 4,233333 6 0,307679
3 4,283333 6 0,213698
Vš.skup. 4,106250 16 0,353023
Komentář: Na uskutečnění daného pracovního úkonu potřebuje nejkratší čas 1. dělník.
Podává také nejvyrovnanější výkony – směrodatná odchylka proměnné X je u něj nejmenší.
Naopak nejpomalejší je 3. dělník.
Nyní vytvoříme krabicové diagramy: Návrat do Statistiky podle skupin – Kategoriz.
krabicový graf (současné zobrazení krabicových diagramů pro všechny tři výběry )
Průměr
Průměr±SmOdch
Průměr±1,96*SmOdch
1 2 3
ID
3,2
3,4
3,6
3,8
4,0
4,2
4,4
4,6
4,8
5,0
X
Pomocí N-P plot orientačně posoudíme normalitu všech tří výběrů:
Návrat do Statistiky podle skupin – ANOVA & testy – Kategoriz. norm. pravd. grafy
ID: 1
3,4 3,6 3,8 4,0 4,2 4,4 4,6 4,8
-1,4
-1,2
-1,0
-0,8
-0,6
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
Očekávanánormálníhodnota
ID: 2
3,4 3,6 3,8 4,0 4,2 4,4 4,6 4,8
ID: 3
3,4 3,6 3,8 4,0 4,2 4,4 4,6 4,8
-1,4
-1,2
-1,0
-0,8
-0,6
-0,4
-0,2
0,0
0,2
0,4
0,6
0,8
1,0
1,2
1,4
Očekávanánormálníhodnota
Komentář: Ve všech třech případech se tečky jen málo odchylují od přímky, lze soudit, že
data pocházejí z normálního rozložení.
Provedení testu o shodě rozptylů:
Návrat do Statistiky podle skupin – Leveneovy testy
Leveneův test homogenity rozpylů (cas_delniku.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
X 0,042708 2 0,021354 0,183333 13 0,014103 1,514205 0,256356
Komentář: Testová statistika Levenova testu nabývá hodnoty 1,5142, stupně volnosti čitatele
= 2, jmenovatele = 13, odpovídající p-hodnota = 0,256, tedy na hladině významnosti 0,05 se
nezamítá hypotézu o shodě rozptylů.
Provedení testu o shodě středních hodnot:
Návrat do Statistiky podle skupin – Analýza rozptylu.
Analýza rozptylu (cas_delniku.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
X 1,117708 2 0,558854 0,751667 13 0,057821 9,665327 0,002680
Komentář: Skupinový součet čtverců SA = 1,1177, počet stupňů volnosti fA = 2, reziduální
součet čtverců SE = 0,7517, počet stupňů volnosti fE = 13, testová statistika
EE
AA
A
fS
fS
F =
nabývá hodnoty 9,6653, počet stupňů volnosti čitatele = 2, jmenovatele = 13, odpovídající phodnota
= 0,00268, tedy na hladině významnosti 0,05 se zamítá hypotéza o shodě středních
hodnot .
Provedení metody mnohonásobného porovnávání (Scheffého test):
Návrat do do Statistiky podle skupin – Post- hoc – Schefféův test.
Scheffeho test; proměn.:X (cas_delniku.sta)
Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000
ID
{1}
M=3,6500
{2}
M=4,2333
{3}
M=4,2833
1 {1}
2 {2}
3 {3}
0,008391 0,004705
0,008391 0,937504
0,004705 0,937504
Komentář: Tabulka obsahuje p-hodnoty pro testování hypotéz o shodě středních hodnot
všech dvojic výběrů. Výsledek Scheffého metody ukazuje, že na hladině významnosti 0,05 se
liší výkony dělníků (1,2), (1,3) a neliší se (2,3).
Úkol 2.: Studenti byli vyučováni předmětu za využití pěti pedagogických metod: tradiční
způsob, programová výuka, audiotechnika, audiovizuální technika a vizuální technika.
Z každé skupiny byl vybrán náhodný vzorek studentů a všichni byli podrobeni témuž
písemnému testu. Výsledky testu:
metoda počet bodů
tradiční 76,2 48,3 85,1 63,7 91,6 87,2
programová 85,2 74,3 76,5 80,3 67,4 67,9 72,1 60,4
audio 67,3 60,1 55,4 72,3 40
audiovizuální 75,8 81,6 90,3 78 67,8 57,6
vizuální 50,5 70,2 88,8 67,1 77,7 73,9
Na hladině významnosti 0,05 testujte hypotézu, že znalosti všech studentů jsou stejné a
nezávisí na použité pedagogické metodě. V případě zamítnutí hypotézy zjistěte, které výběry
se liší na hladině významnosti 0,05.
Řešení:
Načteme datový soubor pet_metod.sta. Proměnná BODY obsahuje dosažené počty bodů a
proměnná METODA označení příslušné pedagogické metody.
Nejprve vypočteme průměry, směrodatné odchylky a rozsahy všech tří výběrů:
Rozkladová tabulka popisných statistik (pet_metod.sta)
N=31 (V seznamu záv. prom. nejsou ChD)
METODA BODY
průměr
BODY
N
BODY
Sm.odch.
tradiční 75,35000 6 16,53901
programová 73,01250 8 7,86501
audio 59,02000 5 12,45941
audiovizuální 75,18333 6 11,32862
vizuální 71,36667 6 12,69199
Vš.skup. 71,30968 31 12,69534
Komentář: Nejlepších výsledků dosahují studenti vyučovaní tradiční metodou, podávají však
nejméně vyrovnané výkony (počty bodů v této skupině mají největší směrodatnou odchylku).
Naopak nejhoršího výsledku dosáhli studenti vyučovaní audio metodou. Nejvyrovnanější
výkony pozorujeme u studentů vyučovaných programovou metodou.
Vytvoříme krabicové diagramy:
Průměr
Průměr±SmOdch
Průměr±1,96*SmOdch
tradiční
programová
audio
audiovizuální
vizuální
METODA
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
BODY
Pomocí N-P grafů vizuálně posoudíme normalitu všech pěti výběrů:
METODA: tradiční
30 40 50 60 70 80 90 100
-2,0
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
Očekávanánormálníhodnota
METODA: programová
30 40 50 60 70 80 90 100
METODA: audio
30 40 50 60 70 80 90 100
METODA: audiovizuální
30 40 50 60 70 80 90 100
-2,0
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
Očekávanánormálníhodnota
METODA: vizuální
30 40 50 60 70 80 90 100
Komentář: Ze vzhledu N-P grafů je patrné, že předpoklad normality je ve všech pěti
případech oprávněný.
Provedeme Levenův test (testování homogenity rozptylů všech pěti výběrů)
Leveneův test homogenity rozpylů (pet_metod.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
BODY 162,4883 4 40,62208 1289,544 26 49,59783 0,819029 0,524791
Komentář: Testová statistika F se realizuje hodnotou 0,819, počet stupňů volnosti čitatele =
4, jmenovatele = 26, odpovídající p-hodnota = 0,5248, na hladině významnosti 0,05 tedy
nezamítáme hypotézu o shodě rozptylů.
Budeme testovat hypotézu o shodě středních hodnot všech pěti výběrů:
Analýza rozptylu (pet_metod.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
BODY 966,3737 4 241,5934 3868,773 26 148,7990 1,623623 0,198252
Komentář: Testová statistika F se realizuje hodnotou 1,6236, počet stupňů volnosti čitatele =
4, jmenovatele = 26, odpovídající p-hodnota = 0,1983, na hladině významnosti 0,05 tedy
nezamítáme hypotézu o shodě středních hodnot. Znamená to, že s rizikem omylu nejvýše 5%
se neprokázal rozdíl v účinnosti jednotlivých pedagogických metod..
Úkol 3.: Pan Novák může cestovat z místa bydliště do místa pracoviště třemi různými
způsoby: tramvají (způsob A), autobusem (způsob B) a metrem s následným přestupem na
tramvaj (způsob C). Máme k dispozici jeho naměřené časy cestování do práce v době ranní
špičky (včetně čekání na příslušný spoj) v minutách:
způsob A: 32, 39, 42, 37, 34, 38:
způsob B: 30, 34, 28, 26, 32,
způsob C: 40, 37, 31, 39, 38, 33, 34
Pro všechny tři způsoby dopravy vypočtěte průměrné časy cestování. Na hladině významnosti
0,05 testujte hypotézu, že doba cestování do práce nezávisí na způsobu dopravy. V případě
zamítnutí nulové hypotézy zjistěte, které způsoby dopravy do práce se od sebe liší na hladině
významnosti 0,05.
Řešení:
Načteme datový soubor doby_cestovani.sta. Proměnná CAS obsahuje zjištěné doby cestování
a proměnná ID označení příslušného způsoby dopravy.
Nejprve vypočteme průměry, směrodatné odchylky a rozsahy všech tří výběrů:
Rozkladová tabulka popisných statistik (doby_cestovani.sta)
N=18 (V seznamu záv. prom. nejsou ChD)
ID CAS
průměr
CAS
N
CAS
Sm.odch.
tramvaj 37,00000 6 3,577709
autobus 30,00000 5 3,162278
metro 36,00000 7 3,366502
Vš.skup. 34,66667 18 4,379095
Komentář: Nejkratší průměrnou dobu do zaměstnání pan Novák cestuje, když použije
autobus, naopak nejdéle cestuje tramvají Variabilita dob jednotlivých způsobů cestování je
vcelku vyrovnaná.
Vytvoříme krabicové diagramy:
Průměr
Průměr±SmOdch
Průměr±1,96*SmOdch
tramvaj autobus metro
ID
22
24
26
28
30
32
34
36
38
40
42
44
46
CAS
Pomocí N-P grafů vizuálně posoudíme normalitu všech tří výběrů:
ID: tramvaj
24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
Očekávanánormálníhodnota
ID: autobus
24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44
ID: metro
24 26 28 30 32 34 36 38 40 42 44
-1,5
-1,0
-0,5
0,0
0,5
1,0
1,5
Očekávanánormálníhodnota
Komentář: Ze vzhledu N-P grafů je patrné, že předpoklad normality je ve všech třech
případech oprávněný.
Provedeme Levenův test (testování homogenity rozptylů všech tří výběrů)
Leveneův test homogenity rozpylů (doby_cestovani.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
CAS 0,609524 2 0,304762 43,39048 15 2,892698 0,105356 0,900665
Komentář: Testová statistika F se realizuje hodnotou 0,1054, počet stupňů volnosti čitatele =
2, jmenovatele = 15, odpovídající p-hodnota = 0,9007, na hladině významnosti 0,05 tedy
nezamítáme hypotézu o shodě rozptylů.
Budeme testovat hypotézu o shodě středních hodnot všech tří výběrů:
Analýza rozptylu (doby_cestovani.sta)
Označ. efekty jsou význ. na hlad. p < ,05000
Proměnná
SČ
efekt
SV
efekt
PČ
efekt
SČ
chyba
SV
chyba
PČ
chyba
F p
CAS 154,0000 2 77,00000 172,0000 15 11,46667 6,715116 0,008267
Komentář: Testová statistika F se realizuje hodnotou 6,7151, počet stupňů volnosti čitatele =
2, jmenovatele = 15, odpovídající p-hodnota = 0,0083, na hladině významnosti 0,05 tedy
zamítáme hypotézu o shodě středních hodnot. Znamená to, že s rizikem omylu nejvýše 5% se
prokázal rozdíl v dobách cestování pana Nováka do zaměstnání autobusem, tramvají a
metrem.
Scheffého metodou mnohonásobného porovnávání zjistíme, které dvojice způsobů cestování
do zaměstnání se liší na hladině významnosti 0,05:
Scheffeho test; proměn.:CAS (doby_cestovani.sta)
Označ. rozdíly jsou významné na hlad. p < ,05000
ID
{1}
M=37,000
{2}
M=30,000
{3}
M=36,000
tramvaj {1}
autobus {2}
metro {3}
0,013410 0,869732
0,013410 0,028046
0,869732 0,028046
Komentář: Z tabulky vyplývá, že s rizikem omylu nejvýše 5% se liší cestování tramvají a
autobusem a dále cestování autobusem a metrem.