Histologie a organologie
Pojiva I
3.10 2017
Kde se v organismu POJIVA nacházejí a
jakou mají funkci
 Podkožní vrstva – škára
 Vnitřní nosná síť v orgánech
 Obaly orgánů, svalů (aponeurosy), nervů (perineuria),
 Kosti, chrupavky,
 Šlachy, ligamenta (vazy), předstěry (opony)
 Tuková tkáň
 Stěny cév
 Prostory v tělních dutinách mezi orgány a výstelky dutin
(peritoneum, pleura)
Jaký je ontogenetický původ pojiv
 mezenchym
V embryonálním vývoji vzniká
z ektodermu a entodermu
3. zárodečný list – mezoderm.
Mezenchym je derivát mezodermu.
Mezenchym = rosolovitá hmota,
z něj se odvozují všechny
pojivové tkáně
Buňky hvězdicovité,
mezibuněčná hmota amorfní s
retikulárními vlákny.
Společné znaky pojiv
 Mají společný embryonální původ
(mezenchym)
 Mají stejnou obecnou základní stavbu
 Mají různé zastoupení vláknité složky
(konzistence)
Obecná stavba:
fixní
1. Buňky
volné
amorfní
2. Mezibuněčná hmota
vlákna
Mezibuněčná hmota
Amorfní hmota: glykoproteiny a proteoglykany
sulfonace
Proteoglykan: protein + glykosaminoglykan
lineární polysacharid z disacharidových jednotek
kyselina uronová + hexosamin
glukuronová k. glukosamin
iduronová k. galaktosamin
Hlavní glykosaminoglykany:
• Dermatan sulfát (podkoží, šlachy)
• Heparan sulfát (v retikulárních pojivech)
• Chondroitin sulfát
• Keratan sulfát
Kyselina hyaluronová: v chrupavce se proteoglykany agregují s kyselinou
hylaluronovou a tvoří se větší agregáty.
Strukturní glykoproteiny: proteiny + větvené sacharidy
• Fibronektin
• Laminin
• Chondronektin
Funkce jednotlivých složek amorfní mezibuněčné
hmoty:
Proteoglykany: nesou záporný náboj, vazba s Na+ a
následná hydratace
Glykoproteriny: kontakty buněk s mezibuněčnou hmotou a
interakce mezi dospělými a embryonálními buňkami v
pojivech
Vlákna
Kolagenní Elastická Retikulární
Kolagenní vlákna:
tzv. bílá vlákna, dvojlomná, nevětví se! Ohebná, málo
pružná, odolná v tahu.
Základem je mikrofibrila (20 nm), fibrila (0,3 – 0,5 µm), kolagenní
vlákno (1 – 20 µm), svazek kolagenních vláken
Syntéza: na ER, složitá (protokolagen, tropokolagen) několik
rizikových míst! enyzmaticky katalyzovaných
Kolagen I: kosti, dentin, šlachy, dermis, obaly orgánů
Kolagen II: hyalinní a elastická chrupavka
Kolagen III: retikulární vlákna spolu s kolagenem I
Kolagen IV: bazální lamina (netvoří fibrily)
Kolagen V: plodové obaly, stěny cév
Syntéza kolagenu
Elastická vlákna:
tzv. žlutá vlákna, tenčí než kolagenní
(1 – 4 µm), větví se, tvoří sítě,
velká elasticita
Retikulární vlákna:
Pravděpodobně jde o vlákna kolagenní
(kolagen I), velmi tenká 0,5 – 2 µm),
Tvoří nosnou síť v lymfatických orgánech,
jemné podpůrné sítě kolem svalových
vláken, nervových vláken.
Barvení: stříbření – tmavě hnědá až černá
Buňky
Základní fixní buňkou vaziv je fibroblast
Vývoj fixních buněk pojivových tkání
Dělení pojivových tkání
 Vaziva: řídké vláknité (pojivo)
husté vláknité (pojivo): uspořádané
neuspořádané
 Vaziva se speciálními vlastnostmi: tukové pojivo
rosolovité pojivo
retikulátní pojivo
buněčné pojivo
 Oporná pojivová tkáň: chrupavka
kost
zub
 Trofická pojiva
Řídké vláknité pojivo (vazivo)
KDE:
podkoží (dermis)
obaluje cévy, svalová vlákna
podílí se na stavbě obalů jednotlivých orgánů
serozní blány v břišní a hrudní dutině
ve sliznicích
Husté vláknité pojivo (vazivo)
KDE:
Dermis
KDE: Šlachy
Úpon svalů ke kostem,
Hodně kolagenních vláken rovnoběžně uspořádaných
Málo mezibuněčné hmoty
Fibrocyty mají protáhlá jádra a málo cytoplasmy (křídlaté buňky)
Vlákna tvoří hierarchicky uspořádanou strukturu
neuspořádané
uspořádané
Znázornění vzniku křídlových
výběžků fibroblastů mezi
svazky kolegenních vláken ve
šlachách
 Rosolovité pojivo: pupeční šňůra a pulpa vyvíjejícího se
zubu. Fixní buňky fibroblasty, hodně mezibuněčné hmoty,
vlákna kolagenní a elastická
 Buněčné pojivo: morfologicky podobné tukovému, funkce je
mechanická opora a pevnost. Buňky mají vnitřní prostot
vyplněn vodnatou hmotou zajišťující tzv. buněčný turgor.
Mezibuněčné hmoty málo, vlákna prakticky nejsou.
 Retikulární pojivo: slouží jako nosná síť krvetvorných orgánů
(kostní dřeň) a lymfatických imunitních orgánů.
Fixní buňky = retikulární buňky. Dále amorfní hmota a
retikulární vlákna. Zviditelnění pomocí metody „stříbření“
Tukové pojivo
Základní buňka: adipocyt
(tvar pečetního prstenu)
Funkce:
• zásobárna energie
• tepelná izolace
• tlumení nárazů
Unilokulární tuková tkáň - bílá
Multilokulární tuková tkáň – hnědá
Uložení tukové tkáně v těle novorozence
Vývoj volných buněk pojivových tkání
Volné buňky pojivových tkání
 Makrofágy:
„tkáňová forma monocytu“, histiocyty
Podle typu tkáně: alveolární makrogágy,
mikroglie, Kupfferovy buňky, případně
osteoklasty
Součást tzv. mononukleárního fagocytárního
systému (dříve retikuloendoteliální systém)
Velikost až 30 μm, ledvinovité jádro, hodně
vyvinutý proteosyntetický aparát, hodně
lyzozomů
Dlouho žijící buňky
Fagocytóza cizorodých částic, následné
zpracování antigenu a jeho prezentace
(vystavení) na povrchu buňky, aby byl
rozpoznán dalšími imunitními buňkami
(lymfocyty).
Volné buňky pojivových tkání
 Žírné buňky
menší jádra překrytá bazofilními granuly
Obsahují mediátory zánětlivé reakce – histamin, proteázy a chemotaktické
faktory
Po aktivaci uvolňují mediátory zánětu (leukotrieny)
Hojně zastoupeny ve sliznicích
Podobné basofilům, dříve považovány za tzv. tkáňové basofily, nyní
samostatná vývojová řada
 Plasmatické buňky
Stadium B lymfocytu, které produkuje protilátky
Hodně ER, Golgi komplex,
jádro loukoťovité,
Volné buňky pojivových tkání
Leukocyty
Vycestovávají do vaziva přes stěny kapiár –
diapedeze
Hlavní součást trofických pojiv – krve
Granulocyty Agranulocyty
Neutrofily Lymfocyty
Eozinofily Monocyty
Bazofily
Kostní dřeň
 Jeden z největších orgánů těla, dynamicky může měnit svou
aktivitu
 Dřeňové dutiny dlouhých kostí a spongiózní kosti
 Červená – krvetvorná KD
 Žlutá KD – bohatá na tukové buňky
Stroma KD
síť retikulárních buněk
retikulárních vláken
hematopoetických buněk
sinusoidních kapilár
Lokalizace červené kostní dřeně
Hematopoeza v kostní dřeni
Zrání erytrocytů a granulocytů v
kostní dřeni
Proliferace - diferenciace
Zrání erytrocytů
Použité zdroje
 Čihák R.: Anatomie 1. díl
 Junqueira L. C., Carneiro J.: Basic
Histology. Text and Atlas
 Kerr J. B. Atlas of Functional
Histology
 Wolf J.: Histologie
 http://www.sci.muni.cz/ptacek/
 Tichý a kol.: Histologie