Histologie a organologie
Pojiva II
10.10. 2017
Pojiva oporná:
• chrupavka
• kost
Charakteristika chrupavkové tkáně:
• mezibuněčná hmota má pevnou konzistenci
• pružná, hladká, nedeformuje se, opora měkkých tkání
• tlumí nárazy – klouby
• důležitá pro vývoj dlouhých kostí - osifikace
Typy chrupavkové tkáně:
• hyalinní
• elastická
• vazivová
Histogeneze hyalinní chrupavky
Složky chrupavkové tkáně
Buňky - chondrocyty
Mezibuněčná hmota (matrix):
vlákna
amorfní hmota
Kolagen, proteoglykany, glykoproteiny, kyselina hyaluronová.
proteinové jádro + glykosaminoglykan
(chondroitinsulfát- chondroitinsírová kys.)
Soudržnost chrupavkové tkáně:
- elektrostatické síly mezi kolagenem a glykosaminoglykany
- hydratace záporně nabitých řetězců glykosaminoglykanů
Chondrocyty, chondroblasty
 Oválné buňky 10 – 30 μm, hodně vyvinutý proteosyntetický aprát,
na povrchu drobné výběžky a prohlubně pro lepší výměnu látek s
mezibuněčným prostorem
 Typické tzv. izogenetické skupiny
 Chondrocyty metabolizují glukózu cestou anaerobní glykolýzy,
produktem je kyselina mléčná
Výživa chrupavky, perichondrium
 Chrupavka je bezcévná
 Výživa se děje difúzí z perichondria
Perichondrium:
tuhé kolagenní vazivo (husté vláknité pojivo), buňky fibroblasty, které se na straně
chrupavky diferencují v chondrocyty
Na kloubních plochách není
Růst chrupavky
• Intersticiální
• Apoziční
Regenerace
Degenerativní změny
Jen v mládí, regenerační aktivita vázána
Na perichondrium
Kalcifikace
Tvorba agregátů abnormálních kolagenních
fibril
Typy chrupavky
 Hyalinní
Nejvíce prostudovaný typ V dospělosti:
modravě-bílá kloubní plochy
zárodečný skelet spojení žeber se sternem
růstové ploténky dlouhých kostí chrupavky dýchacích cest
(trachea)
Kolagen II typu v základní amorfní hmotě
Chondroitin-4-sulfát, chondroitin-6-sulfát
Hyaluronová kyselina
Chrondronektin
Vysoký obsah hydratační vody
Teritoriální matrix (bazofilní pouzdra)
Interteritoriální matrix
Elastická chrupavka
Vazivová chrupavka
Vlákna: kolagen II, elastin
Perichondium
Kde: ušní boltce, zevní zvukovod, epiglotttis
Odolnější vůči degenerativním procesům
Vlákna: kolagen I
Amorfní hmoty málo
Kde: meziobratlové ploténky, spojení
kostí v pánvi
Kostní tkáň
Preparáty kostní tkáně:
 výbrusy
 řezy odvápněnou kostí,
barvené
Typy kostní tkáně
 Primární – vláknitá (fibrilární)
jako první v embryonálním vývoji, při reparačních procesech
u nižších obratlovců je to definitivní typ kostní tkáně
u vyšších obratlovců dočasná, pak náhrada lamelární kostí
kolagenní vlákna neuspořádaná, méně minerální složky
 Sekundární lamelární kost :
kompaktní
spongiózní (houbovitá, trámčitá)
Struktura lamelární kosti
Mezibuněčná hmota:
 Lamely z kolagenních fibril 3 - 7μm
Lamely uloženy:
a/ koncentricky – v kompaktní kosti
Haversův systém lamel (osteon) uvnitř kanálek (ŘVP, cévy a nervy)
b/ paralelně – v spongiózní kosti
 Mineralizovaná matrix:
organická amorfní hmotou (glykosaminoglykany a proteriny)
anorganická složka
Anorganické látky tvoří až 50% suché hmotnosti
Hydroxyapatit Ca10(PO4)6(OH)2 , Ca3(PO4)2
Struktura lamelární kompaktní kosti
Struktura trámčité lamelární kosti
 Lamely uspořádány převážně paralelně, tvoří trámce, mezi nimi kostní dřeň
 Epifýzy dlouhých kostí, jádro krátkých kostí, prostřední část lebečních kostí
(diploe)
Buňky kostní tkáně
 Osteoblasty
Na povrchu kostí, podobné jednovstrevnému epitelu
Oválné až cylindrické
Mají výběžky, postupně se obklopují mezibuněčnou hmotou, kterou
samy produkují, přitom se diferencují a nazýváme je osteocyty
Hodně vyvinutý proteosyntetický aparát
 Osteocyty
V lakunách mezi lamelami matrix
Oválné až ploché
Komunikují spolu pomocí výběžků
Málo vyvinutý proteosyntetický aparát
Buňky kostní tkáně
 Osteoklasty
Řadí se k buňkám monocyto-makrofágové řady
Mají větší počet jader (5 – 50) mohou být velmi velké
Umístěny v tzv. Howshipových lakunách v rozrušené kostní matrix
Funkce: enzymatické rozrušování kostní hmoty nebo zvápenatělé
chrupavky (chondroklasty)
Periost a endost
Vrstva vaziva s osteogenními (osteoprogenitorovými) buňkami
 na povrchu kostí (periost – okostice), Sharpeyova vlákna - upevnění
 vnitřní výstelka dřeňové dutiny (endost)
Hojení zlomenin
Vznik kostí – osifikace
 Desmogenní osifikace (intramembranózní)
Lebeční kosti: čelní, temenní, část spánkové a týlní, čelisti)
Kondenzace mesenchymové tkáně spolu s diferenciací
mesenchymálních buněk na osteoblasty
 Chondrogenní osifikace (enchondrální)
Vznik skeletu na chrupavkovém podkladu
Krátké a dlouhé kosti
Průběh procesu osifikace:
Kalcifikace chrupavkové matrix, hypertrofia a destrukce chondrocytů, resorpce
zbytků zvápenatělé chrupavky osteoklasty, migrace osteoprogenitorových
buněk do místa tvorby nové kostní hmoty, jejich diferenciace na osteoblasty,
které produkují kostní matrix a mění se na osteocyty.
V obou případech osifikace se tvoří nejprve primární (vláknitá) kost, pak
nastává její remodelace na sekundární kostní tkáň.
Vznik kostí – osifikace
Osifikace enchondrální
Enchondrální osifikace:
epifýzo-diafyzární ploténka
Kloubní spojení kostí
 Diartrózy: volný pohyb kostí
 Synartrózy: malý nebo žádný pohyb kostí:
- synostózy: lebeční kosti, spojení kostní tkání
- synchondrózy: žebro se sternem, spojení hyalinní chrupavkou
- syndesmózy: pánevní kosti, spojení vazivovou chrupavkou
Diartróza
Zub
 Dáseň
kostní lůžko – alveolus
 Kořen
kryt cementem
Podobný kostní tkáni
Cementocyty
 Korunka
kryta sklovinou
Velmi tvrdá tkáň, nejvíc vápníku
Ameloblasty jsou ektodermového
původu, na hranici mezi dentinem
a sklovinou
 Krček
stýká se cement a sklovina
 Periodontální vazy –
upevnění zubu v dásni
Husté vazivo, připojení cementu ke
kostní tkáni čelisti
Dentin:
Složení podobné kosti, víc vápenatých solí.
Odontoblasty jsou mezodermového původu
Leží na rozhraní mezi dentinem a dřeňovou dutinou
Mají výběžky (Tomesova vlákna) a produkují dentin.
Nejprve vzniká predentin, pak mineralizace na dentin.
 Zubní pulpa:
Řídké pojivo, cévy, nervy, nemyelinizovaná vlákna mohou pronikat i
do kanálků v dentinu – bolest!
Dáseň:
Sliznice, vrstevnatý dlaždicový epitel, gingivální žlábek
Vyvíjející se zub
Dentální pulpa
detail odontoblastů s výběžky
Zubní vzorec
 Řezáky (dentes incisivi I)
 Špičáky (dentes canini C)
 Třenové zuby (dentes premolares P)
 Stoličky (dentes molares M)
Člověk: 2 1 2 3
2 1 2 3
Skot: - - 3 3
3 1 3 3
Kočka: 3 1 3 1
3 1 2 1
Pes: 3 1 4 2
3 1 4 3
Imunologické procesy na rozhraní dáseň - zub
Použité zdroje a obrázky
 Čihák R.: Anatomie 1. díl
 Junqueira L. C., Carneiro J.: Basic Histology. Text and
Atlas
 Kerr J. B. Atlas of Functional Histology
 Wolf J.: Histologie
 http://www.sci.muni.cz/ptacek/
 Tichý a kol.: Histologie
 Krejsek, Kopecký: Klinická imunologie, 2004
 König, Sautet, Liebich: Veterinární anatomie
 Paleček: Biologie buňky, 1996
 Sadler T.W.: Langmannova lékařská embryologie,
překlad 10. vydání, Grada Publishing, 2011