18 Neokortex II http://www.emunix.emich.edu Mozková kůra Primární oblasti Somatotopické uspořádání Asociační oblasti Nemají somatotopické uspořádání http://www.modernfamilyideas.com Frontální lalok (FL) Chování Pohyb Řeč Parietální lalok (PL) Senzitivní aferentace Uvědomění si celkového tělesného schématu  Vizuálně prostorové vztahy Pozornost Okcipitální lalok (OL) Zrakové vnímání Temporální lalok (TL) Řeč Sluch Paměť Limbický systém  Afektivita  Sexualita Funkce mozkové kůry Funkce mozkové kůry Frontální lalok (FL) Chování Pohyb Řeč Parietální lalok (PL) Senzitivní aferentace Uvědomění si celkového tělesného schématu  Vizuálně prostorové vztahy Pozornost Okcipitální lalok (OL) Zrakové vnímání Temporální lalok (TL) Řeč Sluch Paměť Limbický systém  Afektivita  Sexualita http://www.modernfamilyideas.com Funkce mozkové kůry Frontální lalok (FL) Chování Pohyb Řeč Parietální lalok (PL) Senzitivní aferentace Uvědomění si celkového tělesného schématu  Vizuálně prostorové vztahy Pozornost Okcipitální lalok (OL) Zrakové vnímání Temporální lalok (TL) Řeč Sluch Paměť Limbický systém  Afektivita  Sexualita http://www.modernfamilyideas.com • Výměna signálů  Pachových  Vizuálních  Zvukových • Mezi jedinci  Téhož druhu  Různých druhů Komunikace • Kódování  Jednoduché – velikost  Složité – tanec včel https://www.mindtools.com/media/Diagrams/CommunicationsProcess.jpg • Non-verbální – Obtížně kontrolovatelná – Vliv limbického systému • Verbální – Plně kontrolovatelná – Mozková kůra Komunikace v lidské společnosti https://s-media-cache- ak0.pinimg.com/originals/93/dc/42/93dc42 40059a0635eed4d672c98c343c.png • Řeč je nejsofistikovanější nástroj komunikace • Řeč je specifická pro lidský rod – Neexistuje lidské společenství bez řeči – Žádný jiný živočišný druh nepoužívá řeč v takové podobě jako lidé • Řeč byla podmínkou vzniku složitých společenských systémů (kultur) Řeč http://www.zywave.com/wp-content/uploads/2015/08/culture1.jpg • Artikulovaný projev člověka sloužící k vzájemnému dorozumívání • Složitý hierarchicky konstruovaný kód • Hláska – Fón – konkrétní zvuk představující určitou hlásku – Foném • abstraktní funkční jednotka jazyka • Má rozlišovací schopnost – může měnit význam • Realizován pomocí alofonních variant – syn, banka • Slovo – Skupina hlásek – symbol s kulturně daným významem • Věta – Skupina slov řazených dle syntaktických pravidel Řeč • Artikulovaný projev člověka sloužící k vzájemnému dorozumívání • Složitý hierarchicky konstruovaný kód • Hláska – Fón – konkrétní zvuk představující určitou hlásku – Foném • abstraktní funkční jednotka jazyka • Má rozlišovací schopnost – může měnit význam • Realizován pomocí alofonních variant – syn, banka • Slovo – Skupina hlásek – symbol s kulturně daným významem • Věta – Skupina slov řazených dle syntaktických pravidel Řeč • Artikulovaný projev člověka sloužící k vzájemnému dorozumívání • Složitý hierarchicky konstruovaný kód • Hláska – Fón – konkrétní zvuk představující určitou hlásku – Foném • abstraktní funkční jednotka jazyka • Má rozlišovací schopnost – může měnit význam • Realizován pomocí alofonních variant – syn, banka • Slovo – Skupina hlásek – symbol s kulturně daným významem • Věta – Skupina slov řazených dle syntaktických pravidel Řeč • Artikulovaný projev člověka sloužící k vzájemnému dorozumívání • Složitý hierarchicky konstruovaný kód • Hláska – Fón – konkrétní zvuk představující určitou hlásku – Foném • abstraktní funkční jednotka jazyka • Má rozlišovací schopnost – může měnit význam • Realizován pomocí alofonních variant – syn, banka • Slovo – Skupina hlásek – symbol s kulturně daným významem • Věta – Skupina slov řazených dle syntaktických pravidel Řeč Řeč • Osvojování si řeči je časově náročný proces • Porozumění – „senzorika“ • Produkce – „motorika“ • 7.-12. měsíc – dítě začíná rozumět jednoduchým pokynům • 1. rok – dítě používá několik slov • 2.-5. rok – dítě zvládá syntax • 6. rok – dítě zná asi 2500 slov • Slovní zásoba v dospělosti • Aktivní: 3000 -10 000 slov • Pasivní: 3-6x vyšší http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Řeč • Osvojování si řeči je časově náročný proces • Porozumění – „senzorika“ • Produkce – „motorika“ • 7.-12. měsíc – dítě začíná rozumět jednoduchým pokynům • 1. rok – dítě používá několik slov • 2.-5. rok – dítě zvládá syntax • 6. rok – dítě zná asi 2500 slov • Slovní zásoba v dospělosti • Aktivní: 3000 -10 000 slov • Pasivní: 3-6x vyšší http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Řeč • Osvojování si řeči je časově náročný proces • Porozumění – „senzorika“ • Produkce – „motorika“ • 7.-12. měsíc – dítě začíná rozumět jednoduchým pokynům • 1. rok – dítě používá několik slov • 2.-5. rok – dítě zvládá syntax • 6. rok – dítě zná asi 2500 slov • Slovní zásoba v dospělosti • Aktivní: 3000 -10 000 slov • Pasivní: 3-6x vyšší http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Řečová centra Dvě hlavní řečové oblasti • Brocova oblast (motorická)  navazuje na motorický kortex • Wernickeova (senzorická)  navazuje na sluchovou oblast • Fasciculus arcuatus http://www.slideshare.net/CsillaEgri/presentations Řečová centra Dvě hlavní řečové oblasti • Brocova oblast (motorická)  navazuje na motorický kortex • Wernickeova (senzorická)  navazuje na sluchovou oblast • Fasciculus arcuatus • Kondukční afázie  Poškození fasc. arcuatus  Pacient rozumí i mluví  Problém zopakovat slyšené • Dysartrie  Problém s artikulací  Vázne ovládání hlasivek atd. http://www.slideshare.net/CsillaEgri/presentations • Brocova afázie  Motorická, expresivní  Pacient rozumí, ale není schopen artikulovaně mluvit • Wernickeova afázie  percepční, senzorická  neschopnost rozumět, řeč plynulá avšak není smysluplná Brocovo řečové centrum Area 45  Sémantické zpracování „výběr vhodných slov a manipulace s nimi v kontextu dané úlohy“ Area 44  Fonologické zpracování a produkce řeči „výběr a aktivace příslušných částí primárního motorického kortexu“ http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Wernickeovo řečové centrum Area 22  Obsahuje tři podoblasti 1. Podoblast – aktivována jak mluveným slovem (cizím i vlastním), tak jinými zvuky 2. Podoblast – aktivována cizím mluveným slovem a při vybavování naučené sekvence slov 3. Podoblast – zapojena do produkce řeči http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Zvuk Ano Lidský hlas Ne Přítomnost slabik Ano Ne Reálné slovo - srozumitelné Pseudolovo - nesrozumitelné Na vnímání i produkci řeči se podílí  Wernickeova oblast  Brocova oblast  P-O-T asociační oblast http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Algoritmus zpracování slyšeného Gyrus supramarginalis  Zpracování fonologické a artikulační stránky slyšeného slova Gyrus angularis  Zpracování sémantické stránky slyšeného slova Četné spoje s Brocovou a zbytkem Wernickeovy oblasti (komunikace do trojúhelníku) Integrace sluchových, zrakových a somatosenzorických informací Lobulus parietalis inferior http://www.slideshare.net/CsillaEgri/presentations https://en.wikipedia.org/wiki/Inferior_parietal_lobule#/media /File:Gray726_inferior_parietal_lobule.png Lobulus parietalis inferior - Přiřazování významu slyšeným zvukům - Přiřazování významu viděným objektům - Přiřazování významu somatosenzitivním vstupům - Přiřazování významu mluvenému/čtenému slovu Integrace sluchových, zrakových a somatosenzorických informací P - O - T asociační oblast Klasifikace http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations • Jedna z posledních oblastí, které se vyvíjí v průběhu evoluce i individuálního vývoje • V rámci individuálního vývoje dozrává mezi 5.-6. rokem života – Důsledkem toho dítě obvykle nemůže dřív aktivně číst (pochopit význam textu, který čte) • Funkce mozku, které se podílí na řeči se podílí na vzniku řeči se také podílí na tvorbě vnitřních klasifikací • Díky tomu řeč („mluvená i vnitřní“) umožnila hlubší (abstraktní) myšlení a vznik kultury • Mezníky vývoje lidské kultury jsou vázány na vývoj šíření informací  Mluvená řeč  Vznik písma  Vznik knihtisku  Vznik internetu Lobulus parietalis inferior • Jedna z posledních oblastí, které se vyvíjí v průběhu evoluce i individuálního vývoje • V rámci individuálního vývoje dozrává mezi 5.-6. rokem života – Důsledkem toho dítě obvykle nemůže dřív aktivně číst (pochopit význam textu, který čte) • Funkce mozku, které se podílí na řeči se podílí na vzniku řeči se také podílí na tvorbě vnitřních klasifikací • Díky tomu řeč („mluvená i vnitřní“) umožnila hlubší (abstraktní) myšlení a vznik kultury • Mezníky vývoje lidské kultury jsou vázány na vývoj šíření informací  Mluvená řeč  Vznik písma  Vznik knihtisku  Vznik internetu Lobulus parietalis inferior • Jedna z posledních oblastí, které se vyvíjí v průběhu evoluce i individuálního vývoje • V rámci individuálního vývoje dozrává mezi 5.-6. rokem života – Důsledkem toho dítě obvykle nemůže dřív aktivně číst (pochopit význam textu, který čte) • Funkce mozku, které se podílí na řeči se podílí na vzniku řeči se také podílí na tvorbě vnitřních klasifikací • Díky tomu řeč („mluvená i vnitřní“) umožnila hlubší (abstraktní) myšlení a vznik kultury • Mezníky vývoje lidské kultury jsou vázány na vývoj šíření informací  Mluvená řeč  Vznik písma  Vznik knihtisku  Vznik internetu Lobulus parietalis inferior Lateralizace řečových funkcí • 97% lidí má Brocovu a Wernickeovu řečovou oblast lokalizované v levé hemisféře • Lokalizace v levé hemisféře není na 100% závislá na tom zda je člověk pravák nebo levák  90% populace jsou praváci  95% praváků mají B-W řečové oblasti v levé hemisféře  Většina leváků má B-W řečové oblasti také lokalizované vlevo • Na základě skutečnosti, že drtivá většina lidí jsou praváci (dominantní levá hemisféra) a B-W řečové oblasti sou lokalizovány vlevo se někteří vědci domnívají, že  Dominance pro řeč se vyvinula v motoricky dominantní hemisféře, neboť řeč je velmi náročná na motoriku a Brocova oblast je v zásadě premotorická oblast  Levá hemisfér vyzrává dříve než pravá (opět patrně souvislost s motorikou) Lateralizace řečových funkcí • 97% lidí má Brocovu a Wernickeovu řečovou oblast lokalizované v levé hemisféře • Lokalizace v levé hemisféře není na 100% závislá na tom zda je člověk pravák nebo levák  90% populace jsou praváci  95% praváků mají B-W řečové oblasti v levé hemisféře  Většina leváků má B-W řečové oblasti také lokalizované vlevo • Na základě skutečnosti, že drtivá většina lidí jsou praváci (dominantní levá hemisféra) a B-W řečové oblasti jsou lokalizovány vlevo se někteří vědci domnívají, že  Dominance pro řeč se vyvinula v motoricky dominantní hemisféře, neboť řeč je velmi náročná na motoriku a Brocova oblast je v zásadě premotorická oblast  Řečová centra jsou lokalizovaná v levé hemisféře, protože levá hemisfér vyzrává dříve než pravá Funkce pravé hemisféry v řeči • Hodnocení neverbální stránky projevu Prosodie – intonace, stres • Hodnocení přeneseného význam Ironie Metafory • Pochopení složitě organizovaného projevu  Přednáška, diskuse http://www.slideshare.net/drpsdeb/presentations Pohlavní rozdíly v řeči • Ženská řeč je fluentnější – produkce většího množství slov v daném čase • Ženy jsou schopny mluvit i poslouchat zatímco vykonávají jinou činnost – Multitasking • Zpracování a produkce řeči je v ženském mozku více rozšířeno do obou hemisfér – Ženský mozek má větší množství spojů mezi hemisférami – méně patrná lateralizace • Testosteron opožďuje vývoj levé hemisféry – Chlapci začínají mluvit později • Dyslexie je 4x častější u mužů Pohlavní rozdíly v řeči • Ženská řeč je fluentnější – produkce většího množství slov v daném čase • Ženy jsou schopny mluvit i poslouchat zatímco vykonávají jinou činnost – Multitasking • Zpracování a produkce řeči je v ženském mozku více rozšířeno do obou hemisfér – Ženský mozek má větší množství spojů mezi hemisférami – méně patrná lateralizace • Testosteron opožďuje vývoj levé hemisféry – Chlapci začínají mluvit později • Dyslexie je 4x častější u mužů Pohlavní rozdíly v řeči • Ženská řeč je fluentnější – produkce většího množství slov v daném čase • Ženy jsou schopny mluvit i poslouchat zatímco vykonávají jinou činnost – Multitasking • Zpracování a produkce řeči je v ženském mozku více rozšířeno do obou hemisfér – Ženský mozek má větší množství spojů mezi hemisférami – méně patrná lateralizace • Testosteron opožďuje vývoj levé hemisféry – Chlapci začínají mluvit později • Dyslexie je 4x častější u mužů Funkční vyšetřovací metody • Detekce elektrické aktivity – Větší aktivita oblasti - větší elektrická aktivita – Elektroencefalografie (EEG) • Detekce regionálního průtoku krve – Větší aktivita – větší průtok krve – Single photon emission tomography (SPECT) – Positron emission tomography (PET) – Funkční magnetická rezonance (fMRI) EEG • Registrace elektrické aktivity mozku • monopolární zapojení: – aktivní elektroda – indiferentní elektroda – = referenční snímání (zapojení) • bipolární snímání • svod (kanál) • zemnící elektroda • napětí v mikrovoltech (vs. mV v neuronech) http://www.slideshare.net/kj_jantzen/biophysical-basis-of-eeg http://www.mdpi.com/sensors/sensors-12- 01211/article_deploy/html/images/sensors-12-01211f1- 1024.png http://tidsskriftet.no/2013/05/evoked-potential-tests-clinical-diagnosishttp://www.slideshare.net/akashbhoi12/eeg-53489764 PET a SPECT • Podání látky značená radionuklidem • Použití radionuklidů s krátkým poločasem – Nutno připravit krátce před podáním – Pracoviště nukleární medicíny • SPECT – radionuklid zdrojem gama záření – Nízká rozlišovací schopnost (asi 1 cm) • PET – radionuklid zdrojem pozitronového záření – Anihilací pozitronu vznikají dva gama fotony – větší rozlišovací schopnost (asi 2mm) http://pubs.rsc.org/services/images/RSCpubs.ePlatform.Service.FreeContent.ImageService.svc/Ima geService/Articleimage/2013/CS/c3cs60086f/c3cs60086f-f4.gif Funkční oblasti mozku http://www.chroniclebooks.com/blog/wp-content/uploads/brain-scan.png fMRI • MRI využívá různých magnetických vlastností různých jader vystavených silnému magnetickému poli • V biologický systémech jsou nejdůležitější atomy vodíku • fMRI využívá rozdílných magnetických vlastností oxy- a deoxyhemoglobinu • Porovnáním množství oxy- a deoxyhemoglobinu lze zjistit průtok krve • Rozlišovací schopnost až 1mm • Žádná radiační zátěž https://www.cs.sfu.ca/~stella/papers/blairthesis/main/node11.html fMRI Kim, K. H. S., Relkin, N. R., Lee, K.-M. & Hirsch, J. Distinct cortical areas associated with native and second languages. Nature 388, 171–174 (1997).