Alois Kozubík HOMEOSTÁZA a ZPĚTNÉ VAZBY Typy buněčných populací a buněčné modely; Negativní a pozitivní zpětné vazby; 1 Homeostáza: automatické udržování hodnoty nějaké veličiny na přibližně stejné úrovni. V biologii se jedná o schopnost živých organismů udržovat stabilní vnitřní prostředí v podmínkách měnícího se vnějšího prostředí. Výsledkem je relativní stálost vnitřního prostředí, jako nezbytné podmínky existence a fungování živých systémů. POJEM „HOMEOSTÁZA“ 2 Porušení homeostázy a vznik patologických stavů 3 POPULACE NORMÁLNÍCH (NETRANSFORMOVANÝCH) BUNĚK ONKOGENEZE fáze: INICIAČNÍ (INITIATION) PODPŮRNÁ (PROMOTION) „cell signalling“ (cytokiny vs. eikosanoidy) klinická data, matematické analýzy, experimentální ověření ONKOTERAPIE PROGRESIVNÍ FÁZE (PROGRESSION) POPULACE TRANSFORMOVANÝCH BUNĚK Typy buněčných populací a buněčné modely 4 Tabulka 1 Dělení buněčných populací podle intenzity obnovy u dospělé myši 1. Statické populace bez známek obnovy během života: neurony všech typů srdeční svalové buňky odontoblasty Sertoliho buňky 2. Velmi pomalu se obnovující buněčné populace: Během života se obnoví jen část populace: hladké svalové buňky gliové buňky osteocyty buňky ledvinných tubulů buňky dřeně nadledvinek hlavní buňky žaludeční sliznice intersticiální buňky Leydigovy buňky hnědé tukové tkáně 3. Rychle se obnovující buněčné populace: A. Ne příliš rychle se obnovující populace. Populace, která se během života zcela obnoví, ale za dobu delší než 30 dní: hepatocyty a litorální buňky epitelová výstelka dýchacího traktu buňky slinných žláz buňky pankreatu buňky v kůře nadledvinek parietální buňky žaludeční sliznice pojivové buňky v kůži B. Velmi rychle se obnovující buněčné populace. Všechny se obnoví za dobu kratší než 30 dní: střevní epitel krvetvorné buňky, prekursory krevních buněk epidermis kornea epitelová výstelka ústní dutiny a esofagu povrchový epitel žaludeční sliznice seminiferní epitelová tkáň C. Buňky nádorové Dělení buněčných populací podle intenzity obnovy 5 Typy buněčných populací expandující, neopouštějí populaci, množí se TYPY PROLIFERUJÍCÍ stacionární c. konstantní Tranzitní populace, ve které se buňky pomnoží c. konstantní populace coby zdroj buněk pro jiné populace c. konstantní NÁDOR BLASTY KRVE K. B. stále ubývá typ průchozí (tranzitní) c. konstantní B. C.N.S. OOCYTY metamyelocyty k. d. erytrocyty granulocyty TYPY NEPROLIFERUJÍCÍ podle Gilberta a Lajthy (1965) 6 Buňky tzv. intenzívně proliferujících populací (zejména buňky krvetvorné), anebo buňky nádorové (leukemické, střevních epitelů, prostaty, etc.) v celém organismu (in vivo) a in vitro: 7 BIOLOGICKÉ MODELY zvolené pro další výklad Využití radiací utlumené krvetvorby jako modelu pro studium regenerace krvetvorných funkcí Princip, volba dávky, volba druhu laboratorního zvířete (myš) Metoda CFU-S 8 DŮLEŽITÁ PRO POSTIŽENÍ CHOVÁNÍ A SMĚROVÁNÍ BUNĚČNÝCH POPULACÍ, MOHOU BÝT TATO: - Zachování rovnováhy mezi produkcí buněk (intenzitou proliferace) a jejich úbytkem (např. smrtí apoptózou) je podmínkou pro zachování homeostázy na tkáňové úrovni. - Proto změny v intenzitě proliferace, diferenciace a apoptózy po působení jakýchkoli podnětů, jež mohou tyto procesy ovlivnit, lze chápat jako integrální ukazatele porušení této homeostázy. - Vhodný způsob detekce těch změn, které vedou k trvalejšímu porušení rovnováhy mezi produkcí a úbytkem buněk může celkově odrážet nejen poruchy, které jsou základem tzv. proliferativních chorob (nádorových onemocnění), ale být i ukazatelem procesů vedoucích k obnově porušené rovnováhy. - Parametry, jimiž lze postihnout tyto tendence, by proto měly být předmětem zájmu nejen teoreticky orientovaných pracovníků, ale i laboratoří zabývajících se účinky škodlivých látek vnějšího prostředí, šlechtitelských a zejména klinicky orientovaných laboratoří. - Vysokou vypovídací hodnotu mohou mít tzv. „integrální ukazatele“ odpovědi systému jako jsou např. hmotnost orgánů, počet buněk apod. a jejich změny v čas. Podávají prvotními informaci o stavu systému, jeho směřování, a naznačují, jakým směrem orientovat další, detailnější, výzkum. 9 Některá OBECNĚJŠÍ VÝCHODISKA, treatment: ovlivňovaný systém parametry cytokinetiky: VSTUPY modelové systémy in vitro, buňky lišící se růstovou „strategií“, pacient VÝSTUPY „black box“ cytostatika, ozařování, … regulační podněty, atd. ... „0“ proliferace diferenciace apoptóza Jednoduché, snadno měřitelné „integrální ukazatele“ 10 Jestliže dojde k celotělovému vystavení ionizujícímu záření, dochází k rozvoji tzv. RADIAČNÍHO SYNDROMU provázeného devastujícími účinky na organismus (Nevada, USA)Dobový kontext od 40.- 80. léta 20. stol. Radiobilogický výzkum především pro vojenské účely. Důsledky: Utlumení a poškození krvetvorby (intenzívně proliferujících populací) imunitních funkcí a celého organismu. Vznik nádorů včetně leukémií atd. ,smrt. Porušení rovnováh na úrovni buněk, tkání, organismu 11 Model radiací utlumené krvetvorby Formy nemoci z ozáření (myš) Viz. výše včetně C.N.S.100 GyCentrálně nervová Epitely, zejména střeva5 -10 GyStřevní Kmenové buňky K.D.0.1- 6 GyDřeňová (má smysl 1) Hlavní oblasti postiženíDávkaForma nemoci z ozáření 1) zvládnutí této formy (u myši do 6-10ti Gy) rozhoduje o přežití organismu Pozitiva: 1) výsledky uplatnitelné v radioterapii nádorů 2) objev kmenové buňky krvetvorby 3) radiací utlumená krvetvorba – model pro studium regeneračních schopností krvetvorby a celého savčího organismu viz níže: Průběh nemoci závisí zejména 1) na dávce ozáření 2) na druhu a celkové „kondici“ organismu. Po ozáření (cca 8 Gy) dojde k vyhlazení krvetvorných buněk. Po transplantaci syngenních kmenových buněk kostní dřeně ze zdravých jedinců ozářeným zvířatům lze sledovat úpravné procesy po rozličných typech ovlivnění a studovat, které faktory rozhodují o výsledném efektu. 12 Cíl: Obnovení dynamické rovnováhy 13 Rovnováha Výsledek působení mnohočetných zpětných vazeb Homeostáza (relativní stálost vnitřního prostředí) 14 Zachování rovnováhy je výsledkem působení protichůdných tendencí 15 REGULACE „NORMÁLNÍHO“ RŮSTU 1A Schematické znázornění stimulace a inhibice růstu specifickými a nespecifickými faktory. Převaha pozitivního nebo negativního signálu rozhoduje o výsledné stimulaci nebo inhibiciů závisí na metaboluické a růstové aktivitě buněk, typu buněk a dalších podmínkách - viz text. Specifické růstové účinky vnějšího prostředí buněk zahajují specifické růstové faktory (specifické stimulátory) a specifické endogenní inhibitory (chalony). CSF-kolonie stimulující faktor, EGF-epidermální růstový faktor, FGF-fibroblastový růstový faktor, NGF-nervový růstový faktor, MSA-multiplikaci sti-mulující aktivita, cAMP-cyklický 3´5 -guanosinmonofosfát, BSC-1, BHK-1, MCIF, FGRF-specifické inhibitory daných buněčných linií. STIMULACE INHIBICE Startovací inhibitorová síla (odpověď vše nebo nic) R Ů S T Mono- Oligo- Poly- Nesspecifické faktory kumulace katabolitů vyčerpání živin transmem.pot. Em -70 až -90 mV limitní konc. Na+/K+, Ca2+, Mg2+ snížení cGMP~10-8-10-12 mol.l-1 intracel. zvýšení cAMP 10-2-10-5 mol.l-1 extr. katabolické steroidy interferon katecholaminy, adrenalin některé mitostat. hormony ACTH některé prostaglandiny inh. myeloidní leukémie inh. epid. karcinomu, ascitu inh. lymfomu, melanomu epidermální, intestinální inh. FGRF, MCIF inh. Atd. BSC-1, BHK-1 inh spec. inhibitory-chalony spec. endogenní inhibitory spec. intracel. stim. proteiny spec. růstové faktory růstové proteiny, kondic.média poietiny, CSF lektiny (A, conc. A) somatomediny některé prostaglandiny EGF, FGF, NGF, MSA atd. některé hormony - mitogenní inzulín, serotonín hydrokortizon, noradrenalin anabolické steroidy zvýšení cGMP 10-3-10-6mol.l-1 extr. snížení cAMP pod 10-8 mol.l-1 i.c. dodání Ca2+ nad 1,8 mV transmem. pot. Em -10 až -70 mV proteázy, trypsinizace dodání živin odstránění katabolitů Mono- Oligo- Poly- Nesspecifické faktory Startovací stimulátorová síla (odpověď vše nebo nic) Regulace a inhibice růstu normálních a nádorových buněk, Fremuth F., SPN, Praha, 1986 16 Cíl: Dosažení dynamické rovnováhy 17 Úroveň buněčných populací 18 pojem „CYTOKINETIKA“ Dynamické změny na úrovni buněčných populací 19 Rovnovážné vs. nerovnovážné stavy na úrovni buněčných populací 20 K čemu jsou tkáňově specifické kmenové buňky obecně? 1) K zajištění homeostázy 2) K zajištění procesu hojení a regenerace To je zprostředkováno řadou regulátorů rozdílné specificity působících v rámci systému zpětných vazeb 21 Polyklonální charakter kmenových buněk krvetvorby Přirovnání kmenové buňky ke stromu 22 Schéma kvantitativního zastoupení různých prekurzorů krevních buněk v krvetvorné tkáni (%) . 1 Podle Gregorové a Henkelmana (1977) 2 Podle MacVittieho a Provaznika (1978) 3 Nejsou odvozeny od CFU-S Pluripotentní, prekurzorové a diferencované k. buňky 23 Časně působící růstové faktory, které maximalizují schopnost obrany postiženého organismu 24 Zpětné vazby Situace, kdy výstup nějakého systému ovlivňuje zpětně jeho vstup. Negativní a pozitivní vazby působí často v systémech současně. 25 Pozitivní zpětná vazba 26 Pokud zvýšení hodnoty, přiváděné z výstupu na vstup, způsobí další zvýšení hodnoty na výstupu. Zesílen může být jak stimulačně, tak inhibičně působící signál. Ovulace (klasický příklad pozitivní zpětné vazby) http://fblt.cz/skripta/xi-regulacni-mechanismy-1-endokrinni-regulace/2-obecne-principy-endokrinni-regulace/ Luteinizační hormon LH gonadotropů adenohypofýzy stimuluje produkci estrogenů v ováriích. Ty opět stimulují produkci LH, než je dosaženo kritické koncentrace, která směřuje k prasknutí folikulu a uvolnění oocytu (kvalitativní změna systému). + + + 27 Působení růstových a diferenciačních faktorů Příklad zesílení signálu vedoucího ke zralým erytrocytům (RBC) 28 Progenitorové erytroidní kmenové buky BFU-E Zvýšená proliferace za erytro- poetického stresu CFU-E EP stimulace Na obrázku je znázorněna zvýšená proliferace při erytropoetickém stresu, která může vést k značné expanzi kompartmentu progenitorových erytroidních kmenových buněk. Citlivost k erytropoetinu (EP) se objevuje až v pozdějších stadiích. S využitím dat podle Schofielda a Lajthy (1977). Citlivost na erytropoetin Signalizace indukovaná zpětnovazebnými signály (reakce na nedostatek kyslíku, málo červených krvinek) Regulace směřuje k optimu, konstantnímu počtu buněk v krvi (zapojení negativní zpětné vazby na úrovni organismu) Aktivace erytropoézy (zahrnuje i pozitivní zpětnovazebnou složku) odpověď při nadbytku kyslíku 29 Model humorálního řízení hematopoézy BFU-E CFU-C Nejnezralejší buňky obsahují receptory citlivé k faktorům nezávislým na diferenciaci ( ) jednotlivých řad, jako je IL3. Při maturaci se postupně tyto receptory ztrácejí a objevují se specifické receptory pro humorální faktory jednotlivých řad [pro erytropoetin ( ) a pro CSF ( ) ]. Podle Iscova (1978) Kmenová buňka citlivé na erytropoetin citlivé na CSF citlivé na IL3 CFU-ER- IL 3 Zralý erytrocyt 30 Klíčový význam cytokinů, růstových faktorů a inhibitorů „růstu“ v regulaci hematopoézy (cytokinetiky) 31 Nature Reviews | Immunology Cytokiny/interleukiny ve střevních onemocněních a zánětu (příklad síťového spolupůsobení): Patologické procesy 32 + G-CSF ++ GM progenitor zralý granulocyt GM progenitor zralý makrofág zralý granulocyt zralý granulocyt myeloblast zralý granulocyt fagocytóza superoxid e G-CSFG-CSFG-CSF GM-CSF M-CSF IL-6 multi- CSF SCF (a) (d)(c)(b) Působení na granulopoézu (produkce granulocytů je závislé na stimulaci odvislé od dostupnosti a koncentrace specifických regulátorů v prostředí). (c) iniciace maturace (d) stimulace funkční aktivity + Cytokiny jsou polyfunkční – příklad zesílení signálu + + + + samostatně (a) 33 G - granulocyty M - makrofágy CFU - C MG CFU - C MG CFU - C MG CFU - C (GM - CFC) CSF CSF CSF PGE2 CSF CBA inhi- bitor + různé koncentrace CSF zpětnovazebná stimulace a inhibice PGE produkce inhibitoru tvorby CSF Autoregulace uvnitř systému granulocytů - makrofágů + - 34 Dílčí závěr Specifické regulátory „cytokinetiky“ - spolupůsobí v regulačních sítích - v konkrétním prostoru (kompartmentu) a čase. - Výsledný celkový efekt je závislý na jejich dostupnosti a koncentraci. - Charakteristická pro ně je vysoká účinnost (působí už ve velmi malých koncentracích). 35 Attractor „cílový“ pohyb „Atraktorová koncepce“ pro popis buněčných stavů a rozdílné úrovně variability Modelové přiblížení chování složitých systémů 1 atraktor (malá mikroheterogenita) 2 atraktory (makroheterogenita) 36 Systémy, které vykazují deterministický chaos, jsou v jistém smyslu složitě uspořádané. Pozn.: V matematice a fyzice je význam termínu v jistém nesouladu s obvyklým chápáním slova chaos jako totálního zmatku či nepořádku (nezaměňovat). Chaotický pohyb Abychom mohli klasifikovat chování systému jako chaotické musí být citlivý na počáteční podmínky. Musí být dále topologicky tranzitní jeho periodické orbity musí být husté Jak lze postihnout zákonitosti „deterministického chaosu“? 37 Vizualizace chaotického pohybu Jedním ze způsobů vizualizace chaotického pohybu, nebo libovolného typu pohybu, je vytvoření fázového diagramu pohybu. Jiný příklad Lze vyjádřit např. pozicí kyvadla vůči jeho rychlosti. Kyvadlo v klidu bude zobrazeno jako bod a kyvadlo v periodickém pohybu bude zobrazeno jako jednoduchá uzavřená křivka. Když graf vytváří, uzavřenou křivku, křivka se nazývá orbita. (orbity) 38 Lorenzův atraktor popisuje pohyb systému ve stavovém prostoru.. V matematice a fyzice se teorie chaosu zabývá chováním určitých nelineárních dynamických systémů, které (za jistých podmínek) vykazují jev známý jako deterministický chaos nejvýznamněji charakterizovaný citlivostí na počáteční podmínky (viz dále motýlí efekt). Malá změna v počátečních podmínkách vede po čase k závažným důsledkům. Díky této citlivosti se chování těchto fyzikálních systémů, vykazujících chaos, jeví jako náhodné, i když model systému je deterministický v tom smyslu, že je dobře definovaný a neobsahuje žádné náhodné parametry. Příklady: atmosféra, solární systém, tektonika zemských desek, turbulence tekutin, ekonomie, vývoj populace atd.. „Atraktory“ a deterministický chaos 39 Citlivost k počátečním podmínkám znamená, že dvě blízké trajektorie ve fázovém prostoru se s rostoucím časem rozbíhají (exponenciálně). Systém se chová identicky pouze tehdy, když jeho počáteční konfigurace je úplně stejná. Již při malých diferencích toto neplatí. Příkladem takové citlivosti je tzv. které ale v průběhu času mohou vést až k tak dramatickým změnám, jako jsou tornáda. Mávnutí křídel motýla zde představuje malou změnu počátečních podmínek systému, která ale způsobí řetěz událostí vedoucí k rozsáhlým důsledkům (viz tornádo), Kdyby „motýl nemávnul svými křídly“, trajektorie systému by mohla být zcela odlišná. Efekt „motýlích křídel“ 40 Většina stavových trajektorií (drah hmotného bodu) se přibližuje a „obmotává“ nějakou obecnou limitu. Systém končí ve stejném pohybu pro všechny počáteční stavy v oblasti okolo tohoto pohybu, téměř jako by byl systém k tomuto pohybu (trajektorii fázového prostoru) přitahován (anglicky 'attracted'). Konečný výsledek s odvíjí od zastoupení jednotlivých komponent v systému. Od určité kombinace dějů v systému se situace stává do té míry determinovanou, že pro něj existuje pouze jediná možnost – dospět k „cílovému“, „konečnému stavu“ (např. terminálně diferencovaným buňkám). 3D model Attractor „cílový“ pohyb 1 atraktor (malá miokroheterogenita) 2 oddělené atraktory Vizualizace pro dva možné atraktory Zpětnovazebná „determinace“ ve složitých systémech CFU-E Progenitorové erytroidní kmenové buky BFU-E Zvýšená proliferace za erytro- poetického stresu EP stimulaceCitlivost na erytropoetin 41 Efekty PUFAs a inhibitorů metabolismu AA Význam rovnováhy v přísunu prekurzorových PUFAs a v produkci jednotlivých jejich metabolitů 42 Vysoce nenasycené mastné kyseliny(VNMK = PUFAs), kyselina arachidonová – (AA) ARACHIDONOVÁ KYSELINA MEMBRÁNOVÉ FOSFOLIPIDY INDOMETHACIN DICLOPHENAC MK - 886 NDGA ESC 5-LIPOXYGENÁZA CYKLOOXYGENÁZY 12-LIPOXYGENÁZY P450-MONOOXYGENÁZY FLAP Kyselina arachidonová: hlavní metabolické dráhy a možné způsoby ovlivnění abbreviations: ETYA = 5,8,11,14 -eicosatetraynoic acid ESC = esculetin NDGA = nordihydroguaiaretic acid FLAP = 5-lipoxygenase activating protein 9-HE = 9-hydroxyellipticin HETEs = hydroxyeicosatetraenoic acids HPETEs = hydroperoxyeicosatetraenoic acids EETs = epoxyeicosatrienoic acids SKF525A = proadifen SKF525A, 9-HE ETYA PROSTAGLANDINS THROMBOXANES PROSTACYCLINS 12-HETEs 12-HPETEs LEUKOTRIENY EETs HETEs DIOLS (15-LIPOXYGENÁZA) 43 PRODUKTY LIPOXYGENÁZ (červeně) CYKLOOXYGENÁZ (modře) VORE et al., J. Immunol. : 11, 435 - 442, 1989 -90 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 1 3 10 30 100 %kontroly -90 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 0,3 1 3 10 30 koncentrace (mM) %kontroly Ibuprofen -90 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 1 3 10 30 100 koncentrace (mM) %kontroly -90 -70 -50 -30 -10 10 30 50 70 90 0,3 1 3 10 30 koncentrace (mM) %kontroly koncentrace (mM) NDGA Esculetin Indomethacin 44 Koncentračně závislé změny produkce eikosanoidů po působení vybraných inhibitorů jejich biosyntézy u myší Význam rovnováhy v přísunu prekursorových PUFAs a v produkci jednotlivých jejich metabolitů 45 P450 ? EETs HETEs dioly 12-LIPOXYGENÁZA (15 - LIPOXYGENÁZA) PROSTAGLANDINY TROMBOXANY PROSTACYKLINY LEUKOTRIENY 12 HPETs 12 HETEsCYKLOOXYGENÁZY ?ARACHIDONOVÁ KYSELINA MEMBRÁNOVÉ FOSFOLIPIDY ? 5 - LIPOXYGENÁZA FLAP ESC MK-886 46 zvýšení hodnoty, přiváděné z výstupu na vstup, způsobí snížení hodnoty na výstupu, Negativní zpětná vazba 47 Vácha, J.: Problém normálnosti v biologii a lékařství (Avicenum, 1980) +Negativní zpětná vazba Reakce na vychýlení Výstup systému Žádaná hodnota Akční veličina Regulační odchylka - !!! (rozdíl) (rozdíl) (rozdíl oproti Žádané hodnotě) 48 Negativní zpětná vazba na systémové úrovni (tkáně a organismus) Zpětné vazby 49 Zpětné vazby: Působení na vyšších úrovních organizace systémů 50 Využití předchozích poznatků 51 Fosfolipidový metabolismus a působení ionizujícího záření (škodlivých faktorů životního prostředí) (EIKOSANOIDY) Zánět, karcinogeneze KOMPLEXNÍ ODPOVĚĎ 52 Eikosanoidy po ozáření R PLCAC G R G PKC PLA2 ATP cAMP PI IP3 DAG R G … receptor … G-protein arachidonová k. (AA) prostaglandiny (PGs) Leukotrieneny (LTs) Působení eikosanoidů v hematopoetickém systému se zapojením fosfolipidových metabolitů V hematopoéze mají Leukotrieny pozitivní (+) a Prostaglandiny řady E negativní (-) vliv na proliferaci. 53 Aplikace NDGA „protektivním režimu“ Dávkově závislé účinky na regeneraci ESC a GM-CFC Inhibitor NDGA aplikovaný v protektivním režimu (před gama ozářením) inhibuje v uvedených koncentracích produkci Prostaglandinů (PG). To se projeví zlepšenou úpravu kmenových (ESC) i progenitorových (GM-CFC) buněk krvetvorby po ozáření. Efekt je závislý na koncentraci NDGA. 54 Příklad aplikace inhibitorů metabolismu AA v terapeutickém režimu Závěr: Inhibičními zásahy do metabolismu AA (v protektivním i terapeutickém režimu aplikace), lze modulovat regeneraci kmenových buněk krvetvorby po ozáření. V použitých koncentracích a pokusných uspořádáních inhibitory biosyntézy PG (NDGA a Indomethacin - INDO) reganaraci posilují, inhibitory leukotrienů (ESCUL) zhoršují. 55 Inhibitory cyklooxygenáz stimulují (+) a lipoxygenáz inhibují (-) granulopoézu i lymfopoézu Dynamika odpovědi (úpravy) v periferní krvi Stav kmenových krvetvorných populací se odrazí i na úrovni diferencovaných krvetvorných kompartmentů (v periferii). Inhibice produkce PGs vede ke zlepšené úpravě lymfopoézy i granulopézy a navozuje tak příznivější podmínky regeneraci celého organismu po ozáření (mj. i díky zlepšené funkci regenerovaného imunitního systému). Inhibice leukotrienů vede k opačnému efektu. 56 Efekty inhibitorů metabolismu eikosanoidů mohou být vysvětleny zásahy do biosyntézy eikosanoidů a jejich regulačními účinky na krvetvorbu. Radiorezistence kmenových (ESC) a prekurzorových (GM-CFC) buněk není oblivněna !!! ani po aplikaci Indomethacinu( ) ani po aplikaci Esculetinu ( ) ve Srovnání s kontrolami ( ). Pozn.: sklon přímek se nemění. Kdyby látky působily radioprotektivně, došlo by ve srovnání s kontrolami k navýšení počtu přežívajících buněk u pokusných zvířat i po vyšších dávkách záření a tím ke změně sklonu přímek (odklon od kontrolních skupin směrem nahoru po vyšších dávkách ozáření). Dílčí shrnutí (MOŽNÉ MECHANISMY) 57 Mechanismus působení vybraných regulátorů na proliferaci buněk hematopoézy se zdůrazněním úlohy prostaglandinů (PGs) Fáze b. cyklus e.g. G protein, kinase PGE2Phorbol esters CSF-1 GM - CSF IL- 3 cAMP PKC PKC CSF-1R (c- fms) GM - CSF R IL- 3R tyr-P EFFECTOR RESPONSE PKA DNA syntéza G0 G1 S ? - adenylát cyklasa + 58 Za normálních podmínek působí PGs na dělení buněk krvetvorby inhibičně Fáze buněčného cyklu e.g. G protein, kináza PGE2„Phorbol esters“ CSF-1 GM - CSF cAMP PKC PKC CSF-1R (c- fms) GM - CSF R IL- 3R tyr-P EFFEKTOR ODPOVĚĎ PKA DNA syntéza G0 G1 S ? - adenylát cykláza + + Indomethacin dělení kmenových buněk (repopulace) Odstranění negativního účinku PGE-2 na proliferaci kmenových buněk krvetvorby podáním indomethacinu IL- 3 59 Hlavní osy biosyntézy eikosanoidů. Metabolity hlavních směrů přeměny jsou barevně odlišeny: COX (fialově), 5-LOX (oranžově), 15-LOX (zeleně), 12-LOX (žlutě), CYP epoxygenázy (červeně), CYP ω-hydroxylázy (modře), nenzymatická oxidace (šedě) From: J. Lipid Res. 2009 June; 50 (6): 1015-1038. 60 Schéma hlavních směrů biosyntézy eikosanoidů. J Lipid Res. 2009 June; 50(6): 1015–1038. Změny genomických a lipidomických parametrů odrážejících biosyntézu eikosanoidů u makrofágů RAW264.7 jako odpověď na stimulaci po podání Kdo2-Lipid A. Pozn.: Pokud nedojde k celkové destrukci organismu, dochází do ozáření k okamžité a intenzívní aktivaci buněk imunitního systému v závislosti na dávce záření. Obdobná situace nastává po stimulaci makrofágů jinými podněty (zde linie in vitro po stimulaci Kdo2-Lipid A – viz obrázek vlevo). Zvýšená intenzita červené barvy indikuje zvýšené hladiny, zvýšená intenzita zelené barvy indikuje snížené hladiny eikosanoidů. (šedá barva - nezměněno) Po stimulaci tedy u makrofágů dochází ke značné nadprodukci prostaglandinů (PGs) (s negativními účinky na krvetvorbu) a nedostatečné produkci leukotrienů (LTs), které mají „normálně“ na krvetvorbu stimulační efekt. Tím je nerovnováha na úrovni regulace leukopoézy značně umocněna. Jednou z možných cest, vedoucích k úpravě, je omezení zvýšeného negativního působení PGE s využitím inhibitorů jejich biosyntézy. Tyto výsledky in vitro doplňují a potvrzují předchozí závěry učiněné na základě studií na úrovni in vivo. Výsledky in vitro doplňující předchozí závěry 61 K zamyšlení Co je to homeostáza? Jak mohou metabolické procesy aktivně ovlivňovat buněčnou proliferaci a diferenciaci buněk? Vysvětlit princip a význam negativní a pozitivní zpětné vazby pro buněčné funkce? Nakreslit obecné schéma negativní zpětné vazby s upřesněním jednotlivých komponent (složek). Objasni a) její obecné důsledky b) význam pro rovnováhu na úrovni buněčných populací c) význam pro rovnováhu vyšších úrovních organizace biologických systémů. Dovedeš objasnit podstatu zpětnovazebné „determinace“ ve složitých systémech na základě „atraktorové“ koncepce? Objasnit význam biosyntézy mastných kyselin a eikosanoidů pro zdraví organismu a terapii některých onemocnění? Uvést příklady spolupůsobení látek různé chemické povahy? 62 Dovedeš popsat a vysvětlit Děkuji za pozornost 63